Rock Band 3 Recenze Rock Band 3

Rock Band 3

Tomáš Krajča

Tomáš Krajča

18. 11. 2010 23:42 2
Reklama

Konkurence mezi značkami Rock Band a Guitar Hero sice částečně přispěla k zevšednění onoho zážitku, kdy banda bláznů poskakuje po obýváku s plastovými kytarami a bicími a rube do nich podle barevných puntíků ujíždějících na obrazovce. Z druhé strany ale vzájemné soupeření nutí společnosti Neversoft a Harmonix, aby přicházely s novinkami a nápady. Upřímně řečeno, pro Guitar Hero: Warriors of Rock je dobře, že nemusí proti Rock Bandu 3 do skutečného ringu: dostalo by totiž pěkně na budku. Zatímco Neversoft nabídl nastavovanou kaši a ne zrovna nejlépe zpracovanou singleplayerovou kampaň, Harmonix ukazují, že pochopili, jak se Rock Band doopravdy hraje – a přizpůsobili tomu nabídku herních režimů a průchod kariérou.

Kariéra běží stále

Rock Band 3 de facto rezignuje na příběhovou kampaň a nestaví před hráče žádné stylizované cut-scény s karikaturami rockerů a nejrůznějšími "metalovými božstvy". Jádro tvoří příběh začínající kapely, která se od garážového hraní postupem času propracuje až k megakoncertům před tisícovkami fanoušků. V celé hře přitom funguje systém achievementů, cílů, které jsou rozděleny do mnoha kategorií. Kapela je pak odměňována za dohrané písničky na obtížnost easy, medium, hard, expert, za vydařená kytarová sóla, za dlouhé "streaky" a spoustu dalších dovedností. Hráč přitom buď může v kariérním režimu jít po těchto achievementech a hrát tak koncert třeba o dvanácti písničkách, aby si odemkl "Hard Insane Guitar" – anebo, což je mnohem příjemnější, tyhle achievementy získávat tak nějak mimochodem v Quickplay režimu. Tak se totiž hudební hry doopravdy hrají: partička kamarádů, rodina nebo hosté vydařeného večírku projíždějí seznam písniček, vyberou si tu jednu, tu dvě nebo více a nezávazně si zahrají. A když potom hra vypíše: "dosáhli jste achievementu XY, vaší skupině přibylo 55 tisíc fanoušků a otevřely se vám nové oblečky," je to příjemný bonus k už tak dobré zábavě.

No-fail no pain

Rock Band 3 je díky některým designovým rozhodnutím velmi přístupná hra. No-fail režim umožňuje kdykoliv navázat v hraní pokažené písničky a hráč není za jeho použití nijak penalizován. Navíc si lze pomoci i pauzou, která po opětovném nastartování hry posune písničku o něco dozadu, takže je dost času si vydechnout a připravit se na noty, které budou následovat. A těm, kdo namítají, že to ze hry dělá vysloveně casual záležitost, nelze než suše odpovědět: no a co? Obtížnost extreme je pořád tady, takřka nedohratelné metalové skladby také a pokud chcete zapůsobit na přítelkyni, no-fail prostě vypnete...

Už základní soundtrack je z mého pohledu nabitý zajímavými jmény a písničkami. Nechybí starší kousky jako Space Oddity Davida Bowieho, tradičně parádní pro kytarové hraní je Break Through (To the Other Side) od The Doors, jsou tu Deep Purple, Chicago, Imagine od Johna Lennona, Bohemian Rhapsody, The Ramones, Just Like Heaven od The Cure, výborně nasazená Du Hast od Rammsteinů, a samozřejmě i relativní novinky. Důležitější než jména je ale fakt, že je valná většina písniček zábavná na hraní: Harmonix umí dobře nasadit barevné puntíky, a tak třeba Rock Lobster nadchne mnohem víc, než sice krásné, ale poněkud monotónní Don't Stand So Close to Me. Jediné úskalí čeká na osamoceného hráče: některé písničky obsahují dlouhé pasáže, kdy si zahraje pouze zpěvák či bubeník – a pokud si vyberete kytaru, budete muset třeba minutu čekat na svůj part. Už zmíněnou Bohemian Rhapsody tedy může kytarista s klidem nechat ležet ladem, ale pokud se sejdete aspoň ve třech, je to jedna z nejlepších voleb.

Hrát jako profík

Díky podpoře až tří mikrofonů a nově také kláves lze nyní hrát dokonce až v sedmi lidech (3x zpěv, kytara, basovka, bicí, klávesy), což je naprosto neopakovatelný zážitek, který kazí jen to, že v mnoha písničkách někteří nemají co hrát. Kdyby si tak mohl basák či klávesák střihnout kytarový part, bylo by to lepší, než když musí nečinně sedět, protože ostatní si chtěli zrovna zahrát ty Yes. Klávesy jsou jednou z hardwarových novinek. Hrát na ně lze buď ve zjednodušeném režimu, který používá pouze pět tlačítek (a protože je ještě mnohem lehčí než hraní na bicí a kytaru, poslouží výborně jako seznámení úplných nováčků s žánrem hudební hry), nebo v takzvaném Pro módu, který teprve ospravedlní nemalou investici: klávesy totiž vyjdou na dobrých 70 dolarů. Ještě o něco drazší (130 dolarů) je profesionální kytara – král mezi plastikovými hudebními nástroji, u něhož tradiční pětitlačítkový pad a dotykovou plochu nahrazuje více než stovka titěrných tlačítek. Hraní je pochopitelně mnohem složitější a mnoho hráčů bude muset výrazně snížit obtížnost – na Pro kytaře už se hrají skutečné akordy a je třeba se trefovat mnohem precizněji. Dá se říci, že se při Pro režimu (dostupný pro klávesy, kytaru i bicí) smazává část přímočaré zábavnosti: Rock Band či Guitar Hero mají mnozí rádi právě pro to, že aniž by museli dlouze cvičit, mohou zahrát parádní, složitá sóla. Tady přichází na řadu minuty a hodiny tréninku, které ovšem vedou ke skutečnému zážitku, u Pro režimu v Rock Bandu 3 se můžete naučit své oblíbené pecky skutečně zahrát.

Samozřejmě – nabízí se otázka, zda už není lepší za takové peníze pořídit skutečný nástroj a objednat se na hodiny kytary. Na avizovanou možnost připojit k Rock Bandu 3 normální kytaru stále ještě čekáme a upřímně řečeno, investice do přídavných periferií není malá. Kdo ji nebude chtít absolvovat, užije si s hrou a klasickými ovladači (klidně těmi "starými" z jedničky a dvojky) výbornou zábavu v tradičním rozjuchaném duchu. Rock Band 3 má dobrý soundtrack, správně nasazené puntíky a chytře integruje kariéru a nezávazné hraní v Quickplay módu. Pro režim je ale teprve tím, co umožňuje použít v souvislosti s herním zážitkem přívlastek "boží" – i když za cenu, jež může být pro mnoho hráčů příliš vysoká.

Rock Band 3
PlayStation PlayStation 3
Xbox Xbox 360
Nintendo DS
Wii Wii

Verdikt

Hudební hra nové generace, která je i v základním režimu zábavná, navíc však přidává novinku v podobě kláves a hlavně Pro režimu, který má potenciál hráče přiblížit k hraní na reálné hudební nástroje - ovšem za dost vysokou cenu.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama