Resonance Recenze Resonance

Resonance

Marek Švrkala

Marek Švrkala

10. 7. 2012 22:00 1
Reklama

Studio Wadjet Eye Games si loni vydobylo uznání díky oceňovaným adventurám The Blackwell Legacy a Gemini Rue, které zaujaly jak propracovanou hratelností, tak oldschoolovým zpracováním. Lidé z Wadjet Eye Game ale hry nejen tvoří, ale také pomáhají vydat – stojí tak za dokončením a distribucí adventury Resonance, kterou dlouhých pět let po večerech s několika spolupracovníky vyvíjel Vince "Twelve" Wesselmann, autor freewarovek Anna a What Linus Bruckman Sees When His Eyes Are Closed. Jak se povedl jeho první komerční projekt?

Vyzrálý sci-fi thriller

Pět let práce je na adventuře Resonance opravdu znát. Neobyčejně propracovaný je příběh, který připomene zlaté adventurní časy devadesátých let. Hra začíná jednoho brzkého nedělního rána, kdy mladého vědce Eda vzbudí telefonát od šéfa, doktora Moralese. Ten se mu svěří se svými obavami a katastrofickými vizemi. Morales si myslí, že jeho vynález – Resonance – by mohl ve špatných rukách způsobit katastrofu, a tak se jej rozhodne zničit. Ed jej ale přemluví, aby s rozhodnutím posečkal a metrem se vydá k němu. Jenže do vědecké laboratoře částicových fyziků už nestihne dojet.

Do příběhu se poté zapojí i další hlavní postavy, ovládat totiž můžete hned čtyři hrdiny. Vedle Eda také doktorku Annu (Moralesovu neteř), policejního detektiva kapitána Benneta a Raye, investigativního bloggera, který se snaží odhalovat různé politické kauzy. Charaktery jsou velmi propracované, navíc každý z nich má jinou motivaci, proč se do dění zapojit. V první části ještě ovládáte jednotlivé hrdiny samostatně, po blackoutu, který na chvíli zastaví život ve fiktivním Aventine City, se ale nesourodé charaktery postupně spojí do jedné skupiny. Vy je pak můžete střídavě ovládat.

Moderní oldschoolová adventura

Hratelnost je z velké části založena právě na vzájemné spolupráci několika postav. Hrdinové si mohou vyměňovat předměty, rozmlouvat a pomáhat si při řešení zapeklitých úkolů. To ale není jediné velké oživení tradičního konceptu point and click adventur. V Resonance se totiž objevuje úplná novinka, jíž jí paměť, která je pro postup hrou často klíčová. Paměť je rozdělená na krátkodobé a dlouhodobé vzpomínky - dlouhodobé se do inventáře ukládají automaticky, vesměs jde o různé důležité poznámky (např. telefonní číslo) nebo významné momenty. Krátkodobé vzpomínky musíte do inventáře přidat sami přetažením (ovládání je jednoduché a intuitivní) nějakého objektu z obrazovky. Následně jej lze jako vzpomínku použít.

Vzpomínky využijete hlavně při rozhovorech, kdy se můžete zeptat na konkrétní věc, nebo předložit nějaký důkaz. Tento nápad je třeba ocenit, protože přispívá k logickým postupům celé hry. Autor chtěl, aby vše fungovalo jako v reálném světě, a to se povedlo. Nečekejte tak nějaké macgyverovské záležitosti, ale logické hádanky, které nejsou založeny na bláznivém kombinování předmětů v inventáři.

Většina akcí dává smysl, přestože si jej občas uvědomíte až zpětně. Obtížnost totiž není nejnižší. Hra rozhodně necílí na sváteční hráče adventur. Přesto v Resonance najdeme nápovědu. Je zabudována velmi důmyslně, a to formou odpovědí, které získáte při vzájemném kladení otázek mezi jednotlivými postavami. Autor si s podobnými potěšujícími drobnostmi neuvěřitelně vyhrál. Za zmínku stojí také fakt, že častokrát budete pracovat s různými technickými zařízeními, jako je chytrý telefon, jemuž dokonce můžete změnit barvu pozadí. Hratelnost oživuje spousta různých důmyslných nápadů.

Fanoušci žánru se zamilují

Na casual publikum není zaměřeno ani zpracování. Grafika je totiž v retro stylu, který nechce oslnit vysokým rozlišením ani počtem barev, ale spíše propracovaností a spoustou drobných detailů. Lokace jsou nápadité a často překvapí zajímavými animacemi. Na profesionální úrovni je rovněž zvuková stránka Resonance. Nejvíce si zaslouží vyzdvihnout mimořádně povedený dabing. Hlasy některých postav mi dokonce utkvěly v paměti. Vždyť třeba detektiva Benneta namluvil Logan Cunningham, známý jako charismatický vypravěč v RPG Bastion. I hudební doprovod se k tajemné atmosféře hry hodí báječně.

Resonance tak doprovází příjemná kulisa a vše hezky ubíhá. Příběh je chytlavý, nepřestane bavit a ve správné chvíle jej okoření nečekané zvraty. Děj přitom neodradí ani hráče, které věda a záhady fyziky příliš nezajímají. Zápletka se sice točí kolem převratného vědeckého objevu, jenže nezachází do přílišné hloubky, a tak vše pohodlně stráví i absolutní laik. Možným zásekem se mohou stát jen některé puzzly. Většinu takovýchto míst ale lze přeskočit díky tomu, že mají více řešení – jedno snadné a druhé pekelně obtížné. Za splnění podobných úkolů je možné získat body navíc a také achievementy. Ty možná věrné fanoušky přimějí, aby hru zkusili znovu. Další motivací, která nepatrně prodlouží zhruba deset hodinek, za něž se dá Resonance dohrát, jsou pak dva odlišné konce.

Byla by škoda se k nim nepropracovat. Resonance je totiž vynikající retro adventurou, již od nejvyššího hodnocení odděluje jen slabší délka, drobné technické nedostatky a pár dalších maličkostí (např. nemožnost přeskočit animaci pohybu). Resonance tak můžeme doporučit všem hráčům, kteří si rádi připomenou zlatá adventurní léta.

Resonance
Windows PC
Xbox Xbox

Verdikt

Jasný kandidát na nejlepší adventuru roku. Propracovaný a chytlavý příběh jen vynikne díky klasické hratelností, která je obohacená o inovativní prvky a neobyčejné detaily.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama