Resident Evil: Revelations 2 - Episode 1: Penal Colony Recenze Resident Evil: Revelations 2: Ep. 1 - Penal Colony

Resident Evil: Revelations 2: Ep. 1 - Penal Colony

Jiří Bigas

Jiří Bigas

1. 3. 2015 19:11 2
Reklama

Nechceme vás přesvědčovat, že nové díly série Resident Evil už nejsou tak dobré jako ty starší. Najde se koneckonců nemalá skupina hráčů, především těch mladších, kteří originálu nepřišli nikdy na chuť a stávající akční pojetí jim vyhovuje lépe. Nejlepším důkazem tohoto tvrzení jsou prostá čísla. Resident Evil 5 prodal 6,7 milionu kopií a šestý díl 6,1 milionu her. Obě nejnovější číslovaná pokračování tak přes veškerou kontroverzi a odlišené pojetí nejenže dostihla přelomový čtvrtý díl z roku 2005 s necelými 6 miliony kopií napříč všemi platformami, ale pohádkové prodeje navzdory rozporuplným ohlasům učinily z Resident Evil 5 nejprodávanější díl série a dokonce vůbec nejprodávanější hru od Capcomu v historii.

AKCE NAMÍSTO HÁDANEK

Můžeme donekonečna vést debaty o tom, jestli je lepší původní pojetí, nebo to aktuální, ale nic to nezmění na tom, že moderní vize táhne a vydavatel i vývojáři se jí budou logicky držet. Regulérní pokračování už patří nové generaci. Veteránům série nezbývá než zamáčknout slzu v oku a spokojit se s vidinou, že jim čas od času hodí Capcom také nějakou tu kost v podobě vedlejšího dílu, který bude věrný originální stylizaci. Právě tak na matadory survival hororů zapůsobil Resident Evil: Revelations z roku 2012 pro Nintendo 3DS. Hra sklidila tak kladné přijetí, že se za rok dočkala i HD portu pro PC, PS3, X360 a Wii U. Druhý díl nejenže na handheldu od Nintenda nevychází vůbec a místo něj míří i na Vitu, ale kromě epizodického formátu starší hráče překvapí určitě i tím, že se opět přiklání k akci namísto řešení hádanek.

Vezměte to, prosím, jako fakt, ušetříte tím nervy sobě i vývojářům. Revelations 2 se totiž minimálně v případě první epizody nijak zvlášť neliší od posledních dvou číslovaných dílů. Ani tady nechybí kooperace nebo zástupy nepřátel, které je třeba připravit o život. Nebo to, co z jejich života zbylo. Ačkoli hra vzniká doma v Japonsku, od pohledu byste ji možná po prvních pár desítkách minut strávených v jejím světě šacovali na produkt nějakého amerického outsourcingového studia. Nemusíte být zrovna zastánci fotorealistické grafiky a filmové výpravy, abyste na pohled odhadli, že Revelations 2 nevypadají jako tříáčková hra ze žurnálu. Vše působí poněkud omšelým dojmem a není to dáno jen tím, v jakých kulisách se budete pohybovat.

JE TO JEDNOHUBKA

Příběh situovaný mezi události pátého a šestého dílu by bylo po prvních dvou hodinách kampaně předčasné hodnotit, ale jeho rozjezd nelze označit jinak než za vlažný. Do hry vás uvede laciné intro a šestáková zápletka může začít. Claire Redfield a Moira Burton jsou unesené a uvězněné na neznámém místě a vy jim musíte pomoct najít cestu ven. Než se však stačíte rozkoukat, část jejich kampaně je za vámi dřív, než byste řekli švec a užuž se hlásí o slovo tatínek Barry pátrající po ztracené dcerušce a obyčejně neobyčejná domorodá dívenka Natalia. Na internetu někteří hráči a kritici fantazírují o tříhodinové kampani a pomalu počítají, kolik času nakonec strávíme v celém epizodickém dobrodružství, až se hra uzavře a vyjde kompletní. Nenechte si však věšet bulíky na nos. Půl druhé hodiny je maximum doby, o kterou vás hra během prvního seznámí s kampaní připraví. Ať už hrajete sólo, nebo s parťákem.

AI řídí parťáka velmi pasivně, a většina práce tak zůstane na vás.

Pravdou je, že se z různých důvodů můžete k příběhu vracet a tím výsledný čas pořádně natáhnout. Pokud absolvujete hru v singlu, určitě vás bude lákat zkusit kooperaci. A naopak. Když hru poprvé pokoříte, můžete aktivovat klasicky i některou z bonusových výzev, která vás bude třeba motivovat pokusit se o ještě jeden specifický průchod. To ale nic nemění na tom, že půl až tři čtvrtě hodiny je maximum pro každou z dvojice kampaní. Ty na sebe přímo úzce navazují a není možné si vybrat, kterou budete hrát jako první. Pokud hrajete sami, vybrat si naopak můžete a někdy dokonce musíte, kterou postavu chcete ovládat. Na rozdíl od dřívějších dílů si nevolíte postavu na začátku, ale můžete mezi nimi libovolně přepínat během hry. Na jedné straně to představuje relativně vítanou svobodu, na druhé straně záhy odhalíte, že AI řídí parťáka velmi pasivně, a většina práce tak zůstane na vás.

PARTNER VÁS TADY NEPODRŽÍ

To by sám o sobě nemusel být problém, jenže v každém páru je jedna postava akčnější a druhá spíše defenzivní. Zatímco Claire střílí, Moira jen vypomáhá s páčidlem a odhaluje baterkou skryté předměty. Smiřte se s tím, že bez vaší asistence Moira nic neodhalí a naopak v roli Moiry budete jen smutně přihlížet tomu, jak se vás počítačová Claire ani nesnaží moc bránit. V případě jednoho akčnějšího momentu to dokonce znamená, že hráč samotář musí mezi oběma hystericky přepínat ve snaze vyřešit jednoduchý puzzle s Moirou a zároveň ji ubránit před hordou dotírajících nepřátel s pomocí Claire. Můžete namítat, že tak už to v podobných hrách chodí, ale počítačem ovládaný parťák v Revelations 2 prostě téměř vůbec nespolupracuje a jeho asistence připomíná výkony spolubojovníků ve válečných FPS, kteří střílí jen tak na efekt a vše leží na vašich bedrech.

Resident Evil: Revelations 2: Ep. 1 - Penal Colony
i Zdroj: Hrej.cz

Dobrá, od toho tu je přeci kooperace pro dva. Když velkoryse přehlédneme nepochopitelnou absenci co-opu v PC verzi a online podporu celkově, musíte se smířit se split-screenem podle nejhorší tradice Capcomu. To znamená, že na vaší obří televizi levitují dva miniaturní obdélníky na černém pozadí namísto toho, aby vývojáři obrazovku rozdělili logicky vertikálně. Dříve se vymlouvali na omezený výkon starších konzolí, dnes opravdu nevíme, jak si to máme vysvětlovat. Kooperace na jedné konzoli je skvělá věc, ale musí také nějak vypadat a fungovat. O tom, jak vypadá už řeč byla. Co se funkčnosti týče, provází jí zase jiný nešvar. Otevírání drtivé většiny dveří provází v Revelations 2 otravný střih. Pokud hrajete ve dvou, během tohoto střihu vždy hra přenese zaostávajícího hráče za tím, který dveře otevřel, nebo aktivoval jiný prvek. V podstatě tak není možné rozdělit se alespoň na pár okamžiků a nezávisle na sobě prohledat větší lokaci. Hra vás neustále transportuje k sobě a celá atmosféra jde do háje.

JSI TO TY, JOELI?

Což ostatně není tak těžké, protože, jak už bylo řečeno, tohle není klasický horor, ale obyčejná 3rd person akce ve strašidelných kulisách. Na celé tohle divadlo navíc není moc pěkný pohled. I s přihlédnutím k tomu, že jde o epizodický projekt, vypadá hra přinejlepším průměrně, a to jsme ještě shovívaví. Alespoň nějakou dávku napětí vám ale rozhodně přinese singl. Ten je ale bohužel tak nenápaditý a obyčejný, že ve dvou sice o hororu nemůže být řeč, ale jako každá hra v coopu i Revelations 2 jsou o něco lepší už jen proto, že můžete zážitek sdílet ve dvou.

Oba týmy se přirozeně pohybují z větší části ve stejných místech, takže ke slovu přijde i osvědčená recyklace úrovní, kdy opakujete tytéž úkony znovu jen v opačném pořadí.

Když už je řeč o dvojici, měli bychom si povědět něco také o té druhé. Barry a Natalia jsou skutečně nesourodý pár. On, starý po zuby ozbrojený mrzout s batohem na zádech, ona mladá dívka s intuicí odhalující nepřátele a schopností ubránit se, když jde do tuhého, s cihlou v ruce. Řekl tady někdo The Last of Us? Nechybí pochopitelně ani možnost vylepšovat zbraně, aby déjà vu bylo dokonalé. Ale to bychom hře zase křivdili. Na to nemají v Naughty Dog patent, nicméně kombinace všeho popsaného vytváří docela živou iluzi, že jste se právě ocitli uprostřed testování prototypu zmíněné pecky. I pro tuto dvojici platí, že coby Barry musíte oddřít většinu špinavé práce, zatímco do kůže Natalie se převtělíte jen párkrát, když to jinak nejde. Pokud byste ale chtěli hrát v singlu jen za ni, znovu to nebude zrovna medová jízda. Oba týmy se přirozeně pohybují z větší části ve stejných místech, takže ke slovu přijde i osvědčená recyklace úrovní, kdy opakujete tytéž úkony znovu jen v opačném pořadí.

V JEDNODUCHOSTI JE SÍLA

Moc jsme toho zatím na Revelations 2 nepochválili, ale on by také nebyl k žádnému optimismu důvod, pokud by v rukávu vývojáři neskrývali ještě jeden trumf. A tím je mód Raid. Ten kombinuje klasické souboje v arénách, které známe už od čtvrtého dílu, a klasickou Hordu. Na první pohled obyčejný zabiják času nicméně autoři povýšili na docela novou úroveň a z Raidu se tak paradoxně stává to nejlepší, co zatím může epizodická hra nabídnout. S kampaní nestrávíte víc než pár hodin, v Raidu ale můžete uvíznout na desetinásobek téhle doby. Vytvoříte si vlastní postavu ze základní nabídky, vybavíte ji podle chuti a jdete do akce. V různorodých úrovních inspirovaných předchozími díly se utkáváte s pestrou škálou nepřátel, sháníte se po novém vybavení a pasivních i aktivních bonusech, které vám usnadní likvidaci stále sílících protivníků. Zpravidla máte za úkol vyřídit předepsaný počet nemrtvých a prostřílet se na druhý konec levelu. Jindy ale budete třeba bránit vybraný bod.

Ačkoli tady už nemůže být vůbec řeč o příběhu nebo hororu, akce v Raidu šlape, jak má a najednou nevadí ani hrubší grafika. V očekávání toho, co jste nalezli, se vracíte do základního hubu po každé akci, dešifrujete nové vybavení, vylepšujete vlastní statistiky a znovu se vrháte do akce. Vývojáři navíc servírují hráčům nejen různě namixované mise v rámci denních výzev, ale budou přidávat další obsah do Raid módu s přibývajícími epizodami. Nepochopitelným paradoxem je podobně jako u příběhové části stávající absence online hry. V tomto případě nás alespoň Capcom ujistil, že se jí rozhodně dočkáme. Jen stěží ale rozumí člověk tomu, proč nemohla být k dispozici rovnou při vydání první epizody. Jakmile se ale Raid mód rozjede naplno, živě si dokážeme představit, že v něm hráči začnou trávit dlouhé hodiny ve snaze nahrát co nejlepší skóre a vyzkoušet všemožné kombinace skillů.

JAK DOPADNE OŠKLIVÉ KAČÁTKO?

Bonusový akční mód skýtá do příštích epizod snad největší potenciál a zaslouženě vytahuje Revelations 2 z podprůměru. Když pak vezmeme v úvahu i směšnou cenu první epizody, dost možná by bylo předčasné lámat nad celou minisérií hůl. Tentokrát ještě přimhouříme oči a leckteré mouchy v kampani připíšeme na vrub rozjíždějící se akci. Jakmile se ale příští epizoda za pár dní ponese v podobném duchu, budeme zákonitě přísnější. Revelations 2 nevykročili do závodu epizodických her úplně pravou nohou, mají ale možnost ještě leccos dohnat. V redakci se to fanoušky série Resident Evil jen hemží, tak nám věřte, když tvrdíme, že bychom si nic nepřáli víc, než aby odteď byla každá epizoda už jen lepší.

Resident Evil: Revelations 2 - Episode 1: Penal Colony
Xbox Xbox One
Windows PC
PlayStation PlayStation 3
Xbox Xbox 360
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

Symbolická cena a akční mód Raid se navzdory počátečnímu zklamání až rozčarování postarají o to, že vezmete Revelations 2 na milost a i přes četné chyby vás nakonec bude první epizoda docela bavit.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama