Red Faction Guerrilla Re-Mars-tered Recenze Red Faction Guerrilla Re-Mars-tered

Red Faction Guerrilla Re-Mars-tered

Zdeněk Pudivítr

Zdeněk Pudivítr

3. 7. 2018 17:00 7
Reklama

Musím se přiznat, že když jsem dostal příležitost recenzovat remaster Red Faction Guerrilla, měl jsem docela radost. Rád si doplním vzdělání u remasterů her, které mi v minulosti z nějakého důvodu unikly. Mé nadšení se ještě vystupňovalo po zjištění, že průměrné hodnocení od hráčů i recenzentů původní hry z roku 2009 se pohybuje kolem 80 bodů. To jako základ nezní vůbec špatně. Po zahrání Red Faction Guerrilla s kreativním přídomkem Re-Mars-tered však musím hned z kraje vyřknout to nejpozitivnější, co se v následujících odstavcích budete moci dočíst. S potěšením vám oznamuji, že videohry udělaly za posledních devět let pořádný krok kupředu!

ČEKEJTE, PROSÍM

Pro začátek by se pro neznalé, mezi které jsem donedávna patřil, slušelo stručně zařadit původní hru do kontextu videoherní historie. Red Faction Guerrilla je po předchozích dvou dílech série prvním ze dvou pokračování, které se odklonily od původního konceptu sci-fi FPS a přesunuly pohled kamery do třetí osoby. Příběh hry se odehrává na Marsu v roce 2125, kde se v roli člena odbojového uskupení Red Faction postavíte organizaci EDF, která si obyvatele rudé planety zotročuje za účelem těžby surovin pro stále nenasytnější obyvatele Země. O tom ale Red Faction Guerrilla ve skutečnosti není. Příběh by měl v tomto případě pouze připravit neurážející kulisu pro rozmanitou hratelnost v otevřeném světě, což plní dobře. Oproti futuristickému zasazení hry je ale hratelnost samotná pouze těžko stravitelným výletem do historie.

Celkově remaster působí jako na vyšší detaily pozvednutá původní PC verze hry, která běží na hodně spatně vyladěném emulátoru.

Nebylo by spravedlivé, očekávat od německé portovací mašiny Kaiko Games péči, jaká se dostala například nedávnému remasteru Shadow of the Colossus, ale v roce 2018 působí technické zpracování hry poněkud úsměvně. Na druhou stranu cítím potřebu zdůraznit, že do smíchu mi rozhodně nebylo, jelikož hru sužují značné technické problémy. Především, hra se neustále načítá. Načítá se menu, mapa, verdikty misí, nákupy vybavení, cutscény, vedlejší aktivity, zkrátka všechno, co ve hře děláte a mělo by přispívat k požitku ze hry. Nečekám žádné zázraky, ale 2D mapa s několika zakreslenými symboly a jednoduchou navigací by se v devět let staré hře déle jak pět vteřin načítat prostě neměla. Celkově remaster působí jako na vyšší detaily pozvednutá původní PC verze hry, která běží na hodně spatně vyladěném emulátoru s podporou vysokého rozlišení. Tohoto faktu jsou si zřejmě dobře vědomi i samotní autoři, jelikož pokud vlastníte původní verzi hry na Steamu, dostanete tuto vylepšenou zcela zdarma. Pro všechny ostatní platí cenovka 30 eur, tedy o 10 méně, než je současný standard remasterovaných her.

Na konec technického okénka se musím ještě podělit o událost, která se doufám nebude týkat všech hráčů, ale opomenout jí nemohu. V průběhu poslední mise mi totiž hra spadla, což už se předtím jednou stalo, takže trpělivě restartuji. Při druhém pokusu ale zamrzla tak, že se mi ani po restartovaní konzole a reinstalaci hry opakovaně nedařilo překonat načítací obrazovku mnou rozehrané pozice. Pomohlo až rozehrání nové hry, přičemž mi bylo oznámeno, že hra smaže veškerý dosažený postup. Po spuštění úvodní cutscény jsem se zaradoval, že budu mít kde dodělat chybějící screenshoty, hru jsem ukončil a šel dokoukat posledních 10 minut hry na YouTube. Druhý den mi to nedalo a pokusil jsem se načíst uloženou pozici znovu. Dost mě totiž zarazilo, že tam vůbec je, ale jelikož jsem se v nové hře nedostal ani k prvnímu checkpointu, savy se zřejmě zachovaly. K mému překvapení se hra bez problémů načetla, a tudíž jsem jí mohl dokončit. Na vysvětlení se mě neptejte.

PŘIPOUTEJTE SE, PROSÍM

Po dlouhém výčtu technických problémů se konečně pojďme přesunout k tomu, co může dnešnímu hráči Red Faction nabídnout z hlediska hratelnosti. Především musím vypíchnout spoustu výbuchů a demolici všeho, kromě Marsu pod nohama. Pokud se původním vývojářům ze studia Volition tenkrát něco opravdu povedlo, je to destrukce prostředí. Každé vozidlo či budova se skládá z mnoha menších částí, které z nich můžete odlupovat. Především ničení nepřátelských základen je důležitým stavebním kamenem celé hry, čímž do velké míry připomíná sérii Just Cause. Ačkoli explodující okolí nevypadá ani v dnešní době vůbec špatně, nezřídkakdy posouvá hranici vykreslovaných snímků za vteřinu hluboko pod slibovaných šedesát.

Obecně tedy platí, že pokud nezvládáte přesilu nepřátel, porozhlédněte se kolem po nějakém vozidle nebo jednom ze tří vyzbrojených robotů, které lze ve hře ovládat.

K likvidaci nepřáteli zaplavených základen dostane hlavní hrdina Alec Mason celkem pestrý arzenál zbraní. Hra se v tomto ohledu rozhodně nedrží při zemi, a tak se velice brzy dostanete k různým tepelně naváděným raketám a podobným libůstkám. O to více zamrzí fakt, že i po plném vylepšení zdraví vaše postava nevydrží téměř nic. Tam, kde by si Rico Rodriguez s úsměvem oprášil rameno po zásahu plazmovým dělem, se Alec Mason poslušně sklátí k zemi. Prostředí Marsu je celkem členité, a proto často neumožňuje budovu například obejít zezadu a nepřátele překvapit. To se částečně vyřeší ne moc efektivním jetpackem, který si můžete zhruba v polovině hry zakoupit. Nejlepším parťákem v akci se vám tudíž stanou všudypřítomná vozidla. Těch je k dispozici celá řada a co je nejdůležitější, jste v nich nesmrtelní, vydrží hodně, jsou ověšeny všemožnými děly a kulomety a v neposlední řadě se s nimi dají budovy efektivně bourat. Obecně tedy platí, že pokud nezvládáte přesilu nepřátel, porozhlédněte se kolem po nějakém vozidle nebo jednom ze tří vyzbrojených robotů, které lze ve hře ovládat.

UVOLNĚTE SE, PROSÍM

Abychom si trochu odpočinuli od osvobozování Marsu v hlavních příběhových misích, nabízí hra několik veldlejších aktivit. Do nich jste sice nenásilně nuceni, protože splnění alespoň několika z nich je prerekvizitou pro pokračování příběhu, ale vzhledem k jejich pestrosti si jejich plněním nad rámec nutného minima rádi zpříjemníte hraní. V nabídce je demolice budov na čas, převážení vozidel, osvobozování vězňů, souboje o teritoria, ale přijde i na sbírání collectiblů, hojně rozesetých po mapě. Odměnou za splnění není jen šrot, který představuje jedinou měnu ve hře a kupujete za něj nové zbraně a vybavení, ale i zvýšení reputace v jednom z šesti regionů. Od ní se odvíjí počet munice, který dostanete při doplnění z hojně se vyskytujících beden. Dalším důsledkem vašeho snažení je počet kolegů z vaší frakce, kteří vám přispěchají na pomoc, pokud se dostanete do úzkých.

Red Faction Guerrilla Re-Mars-tered
i Zdroj: Hrej.cz

Jak je doufám z předešlých odstavců patrné, hra jako taková zestárla celkem dobře. Přesto si po jejím zahrání člověk začne více vážit současné produkce, která už ve většině případů nemá problémy s nelogickým rozmístěním checkpointů, ukládáním hry na pozadí, nekonečnými vlnami nepřátel, nemožností vyšplhat na sebemenší kopec a podobnými otravnostmi. V jádru dodnes zábavná hra je ale krutě popravena prací Kaiko Games, kteří technickým řešením Re-Mars-teru podkopávají plynulou hratelnost, kterou mohla i v dnešní konkurenci hra zabodovat. Proto dnes můžu hru doporučit pouze trpělivým hráčům, kteří už mají za sebou třetí díl Just Cause a zoufale hledají další hru s podobnou náplní. A samozřejmě všem PC hráčům, kteří ji dostanou zadarmo.

Red Faction Guerrilla Re-Mars-tered
Xbox Xbox One
Windows PC
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

Red Faction Guerilla je špatným remasterem dnes stále ještě nadprůměrné hry. V této podobě je ale i přes sníženou cenu lepší titul vynechat.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama