Red Dead Redemption 2 Recenze Red Dead Redemption 2

Red Dead Redemption 2

redakce Hrej.cz

redakce Hrej.cz

5. 11. 2018 16:45 53
Reklama

Red Dead Redemption 2 po letech čekání konečně dorazila na naše obrazovky, a protože se jedná o kořist skutečně masivní, vyslal náš redakční gang na průzkum hned dva desperáty. S jak bohatým lupem se nakonec vrátili do tábora?

PAVEL MAKAL - LÁSKA NA PRVNÍ POHLED

Na to, aby do mého srdce zarazila háček, stačilo Red Dead Redemption zhruba 30 vteřin. Následné omotávání kolem prstu, trvající několik desítek hodin, se sice občas neobešlo bez bouřlivé „Itálie“, i ve chvilkách trucování jsem ale věděl, že jsme si souzeni. Analogii se ženou v tuto chvíli nepoužívám jen tak samoúčelně. I novinka od Rockstaru je ve svých nejhorších okamžicích otravná, rozmrzelá, panovačná a problematická. Jakmile se ale pousměje a vytáhne na stůl všechny své trumfy, všechny tyhle drobné chybičky snadno zapomenete. Inu, láska je mocná čarodějka.

Stačilo by stroze vzkázat – neleňte a kupte si to, a tím by mohlo být hotovo. 

Původní Red Dead Redemption patří k mým nejoblíbenějším hrám vůbec a na druhý díl jsem se těšil měrou nepopsatelnou. Po zhruba deseti dnech strávených v jeho náruči musím s radostí zvěstovat, že těšení nebylo marné – což bohužel zároveň provází onen známý pocit prázdnoty poté, co konečně dostaneme něco, na co jsme tak dlouho čekali a dojde nám, že na podobně výjimečný zážitek si zase pěkně dlouho počkáme. Psát recenzi na Red Dead Redemption 2 je úkol nevděčný, už jen proto, že hra za těch několik dní od svého vydání dokázala v herním (či lépe řečeno zábavním) průmyslu nadělat pořádné haló a všichni, kdo o western a videohry jeví byť jen nepatrný zájem se v tuhle chvíli už prohání po zákoutích New Hannoveru, West Elizabeth nebo třeba Lemoyne. Těm ostatním by teď stačilo stroze vzkázat – neleňte a kupte si to, a tím by mohlo být hotovo. Na druhou stranu jsou ale tyhle řádky skvělým způsobem, jak se s vámi podělit o svoje zážitky a namísto pouhého katalogového výčtu herních prvků, kladů a záporů vykřičet do světa, proč je Red Dead Redemption 2 tak vynikajícím herním zážitkem.

DOKONALÁ KULISA

Red Dead Redemption 2 totiž dělá všechny zásadní věci správně. Poskytuje herní svět, který je dostatečně obrovský, členitý a rozmanitý, ale zároveň jej chytře porcuje tak, abyste nikdy necítili otravnou nutnost trávit v sedle až příliš dlouhé cesty. Navíc je každá projížďka krajinou odměnou sama o sobě, protože máme co dočinění s jedním z nejhezčích světů, které jsem za svou hráčskou kariéru navštívil. Navíc, a toho si sami všimnete velice záhy, poskládali vývojáři mapu tak, abyste co chvíli naráželi na naprosto čarokrásné scenérie, daleké (a detailní) výhledy do krajiny, to vše podpořené patrně nejkrásnější oblohou, jaká kdy zdobila virtuální prostředí. Můžete se za deště procházet rozblácenou hlavní ulicí městečka Valentine, uhánět po prašných cestách kolem Rhodesu, lovit za úsvitu aligátory ve zrádných bažinách, nebo za svitu luny číhat v horách na medvěda. A garantuji vám, že ve všech těchto okamžicích se vám bude tajit dech nad tím, jak skvěle to vypadá. A až poprvé dorazít do Saint Denis a spatříte první skutečné velkoměsto, proti kterému vypadá Blackwater jako buranský zapadákov, a projede kolem vás první tramvaj, dojde vám, stejně jako hlavnímu hrdinovi, že čas psanců je definitivně u konce.

Sebekrásnější svět by ale neměl valného smyslu, kdyby nebyl zaplněn bohatou plejádou zajímavých postav. Ani v tomto případě naštěstí Rockstar neponechal nic náhodě a svůj westernový opus až po okraj naplnil osobnostmi rozmanitých charakterů, které zároveň nepůsobí jen jako černobílé karikatury, nýbrž jako plastické role, procházející v průběhu příběhu vlastním vývojem. Hlavní důraz je samozřejmě kladen na ústřední gang Dutche van der Lindeho, k němuž patří i náš protagonista Arthur Morgan. Rozhodnutí udělat z Red Dead Redemption 2 prequel k prvnímu dílu jsem v průběhu hraní oceňoval mnohokrát. Jednak pro hráče, kteří hru z roku 2010 nehráli, eliminuje nepříjemný problém v podobě různých nepochopených spojitostí, fanouškům ale zase dává možnost nahlédnout do duší a osudů postav, tak, jak vypadaly dvanáct let před před tím, než John Marston nasedl na vlak do městečka Armadillo. Dutch, Bill Williamson, Javier Escuella, Abigail, malý Jack, Uncle a zmíněný Marston, ti všichni tu jsou a hráč tak konečně získává představu o jejich skutečných osobnostech, v minulosti jen velmi hrubě načrtnutých. Staré známé pak doplňuje řada dalších výrazných postaviček, které tvoří poměrně nesourodou skupinu psanců na útěku. Dobré je, že na rozdíl od slovutné série GTA se tu nehraje na archetypální zjednodušování a prakticky žádná z postav není třeba jen humorným elementem nebo bezpohlavním „automatem na questy“. A i když to Arthura (potažmo vás) samozřejmě táhne z tábora ven, za dobrodružstvím, rozhodně se vyplatí čas od času s někým prohodit pár slov, zahrát si nějakou tu hru, nebo se prostě poveselit u ohně při nějaké té oslavě, kdy whiskey teče proudem a Javier drnká na kytaru Despacito. Nebo co to k čertu je.

NUDA? TO SLOVO NEZNÁME

Ani postavy by ale hru nevytrhly, kdyby nenabízela dostatek zajímavých aktivit. Na repetitivní vedlejší úkoly rovnou zapomeňte, na to se tady nehraje. Čeká vás vykrádání bank, vlaků, dostavníků, usedlostí, gambling všeho možného druhu, lovení zločinců, na něž byla vypsána odměna, hledání pokladů podle načrtnutých map, pátrání po sériovém vrahovi, budete se setkávat s podivuhodnými cizinci, kteří vás pověří ještě podivuhodnějšími zakázkami, mezi které patří třeba pátrání po dinosauřích kostech nebo hon na uprchlá cirkusová zvířata. Kromě toho vás čeká plnění výzev v řadě kategorií, které prověří třeba vaše jezdecké, střelecké či lovecké schopnosti. Lov samotný je zpracován natolik robustně, že by se za něj nemusel stydět ani lecjaký dedikovaný simulátor. Pokud chcete opravdu kvalitní kůže, musíte dobře volit loveckou zbraň i místo, kam svou kořist zasáhnete. Když malého rozkošného králíčka rozšmelcujete pumpovací brokovnicí, není moc co stahovat. A pokud budete mít dost suchozemského života, můžete se věnovat stejně megalomansky ztvárněnému rybolovu.  I zde na vás čekají různé druhy návnad a chytit nějaký ten nevšední kapitální úlovek je nesmírně uspokojující. No a samozřejmě nelze nezmínit, že se po světě potulují i legendární variace různých druhů zvířat. Zkrátka, lov je s trochou nadsázky samostatnou hrou ve hře.

Vyrazit si do města na nákup se stalo mou oblíbenou kratochvílí.

Co by to bylo za simulátor psance, kdyby neobsahoval hromadění a následné utrácení peněz. Vyrazit si do města na nákup se stalo mou oblíbenou kratochvílí, ať už šlo o pořizování nových kousků garderoby (fashion je tu na velmi vysoké úrovni a ze svého Arthura můžete mít jak lázeňského šviháka, tak špinavého pobudu s okousaným kloboukem), nebo nových zbraní, které si následně můžete upravit k obrazu svému, co se týče použitých materiálů, rytin a tak podobně, ale i různých vylepšení, která se projeví třeba na přesnosti či dostřelu. Utrácet můžete ale také za koně, proviant, vylepšení tábora, za holiče, za koupele, ono se vždycky něco najde. Navíc nemalou sumičku umí spolknout vyplácení se z vypsaných odměn, pokud trochu popustíte uzdu a vydáte se na Tour de Ultranásilí po okolí. A pozor, až dorazíte do velkoměsta, ne abyste důvěřovali kdejakému cizinci. S největší pravděpodobností se pak probudíte s boulí v zátylku a vybranou peněženkou.

JE TŘEBA SE STARAT

Hra obsahuje nezměrné množství detailních mechanismů, jako je správa zdraví, staminy a Dead Eye (neboli místního bullet time), péče a budování vztahu se svým koněm, nutnost vybírat správné oblečení do různých druhů podnebí (jen v košili v horách zmrznete, do bažin si zas hubertus berou jen masochisté), dynamický růst vlasů a vousů, sledování toho, zda je Arthur podvyživený, nebo naopak obtloustlý (což ovlivňuje staminu a zdraví) a řada dalších maličkostí, které vám zpočátku mohou připadat otravné a zbytečné, naštěstí vás s nimi hra nikdy nepeskuje do takové míry, aby se s nimi stala otravnou. Je ale rozhodně třeba počítat s tím, že Red Dead Redemption 2 je po stránce svého příběhu, ale i právě po stránce hratelnosti výrazně pomalejší a dalo by se říci i rozvážnější, než stájová konkurence Grand Theft Auto. Pokud tedy čekáte GTA V s koňmi, mohli byste být nepříjemně překvapení a dost možná i zklamáni.  

Pokud si ještě pamatujete první odstavec (a pokud jste poslouchali hPod #663), asi víte, že si přeci jen našel prostor pro nějaké ty výtky. Red Dead Redemption 2 je famózní hra, ale to rozhodně neznamená, že je dokonalá. Interface a ovládání kontextových nabídek je zcela zbytečně komplikované, hlavní hrdina někdy nereaguje na pokyny, případně z nějakého důvodu nedokončí zvolenou činnost (specificky sundávání/nandávání čehokoliv z/na koně), hned po vydání se také objevily zprávy o ne úplně zvládnuté implementaci technologie HDR. Musím se přiznat, že jsem při hraní na Xboxu One X dlouhodobě laboroval s různými nastaveními, a i když jsem zřejmě konečně přišel na optimální variantu (HDR jsem nakonec úplně vypnul), stále mám dojem, že systém nasvícení scény někdy šeredně zazlobí (to jsou ale výjimky, jindy hra zase vypadá naprosto fantasticky, viz dále). Problematický umí být i framerate, a to kupodivu především v některých interiérech, enginu také zjevně nedělá dobře oheň, ovšem patrně jen v některých případech. Menší explozivní nehoda v nepřátelském táboře poslala framerate do kytek, ale hořící tabáková plantáž nezpůsobila sebemenší problém. Doufejme, že se podobné problémy (stejně jako to zatrolené HDR) podaří v budoucích updatech opravit. Grafika je ve většině situací naprosto famózní, o to více mě občas překvapily zjevné nedostatky, například obličeje NPC postav jsou v neuvěřitelném kontrastu s členy gangu, o perfektně zpracovaném Arthurovi nemluvě. Na druhou stranu zase musím pochválit neskutečné množství často zcela marginálních animací, s nimiž si někdo dal práci, aby hra vypadala zas o něco lépe. Hovořím o takových detailech, jako je nabírání polévky z kotle v táboře nebo přehazování uzdy z jedné ruky do druhé při vedení koně.

WESTERN JAKO ŘEMEN

To, co ale dělá Red Dead Redemption 2 skutečně výjimečnou hrou, je totální ždímání westernového žánru, naprosto výtečně zvládnutá práce s tématem, která se nebojí inspirace filmy či knihami (hned zpočátku vás asi napadne Tarantinovo Osm hrozných, dojde ale třeba i na Shakespeara. Hra má vynikající schopnost prezentovat vám naprosto nezapomenutelné okamžiky. Až pojedete temnou alejí vstříc osvícené jižanské usedlosti, nebudete se moci zbavit dojmu, že celý ten výjev vypadá jako tlama pekelných bran. Rockstar nás zkušeně provádí kulisami světa, tu divočinou, kde civilizaci představuje blátem ušpiněné městečko, tu dlážděnými ulicemi města, které pod krkem drží růžky vystrkující kořeny italské mafie v Americe a kouřící komíny továren jasně signalizují, že svobodný a bezstarostný život v divočině přebírá pevná ruka bohatých průmyslníků. Hra akcí zbytečně neplýtvá (v rámci hlavního příběhu, jinak samozřejmě můžete páchat zločiny, co hrdlo ráčí), ale každá větší přestřelka je skvělým zážitkem a odměnou.

Můžete pomáhat lidem v nesnázích, nebo je třeba svázat a hodit na koleje, případně do bažin nebo do ohně.

V Red Dead Redemption 2 můžete omylem spadnout ze skály, protože se snažíte ulovit ptáka v letu a nekoukáte se kolem sebe. Můžete brokovnicí ustřelit protivníkovi hlavu nebo končetiny a překvapeně zírat na spoušť, kterou to nadělá. Můžete nechat hnít ulovené zvíře na zemi, abyste přilákali mrchožrouty. Můžete se chovat jako totální psychopat a pak se ze svých hříchů emotivně vypovídat při rozhovoru s mladou děvečkou. Můžete ulovit medvěda, stáhnout ho z kůže, rozdělat oheň, opéct si kus masa, zapálit si cigaretu a dívat se na údolí pod horami, koupající se v měsíčním svitu. Můžete pomáhat lidem v nesnázích, nebo je třeba svázat a hodit na koleje, případně do bažin nebo do ohně. Můžete vypadat jako zarostlý bezdomovec a opíjet se lacinou whiskey v zaplivané putyce v horách, nebo pít brandy za dva dolary s francouzským malířem v Saint Denis. Ale především můžete zažít umírající divoký západ v podobě, o jaké se nám před osmi lety ani nesnilo. Rockstar se opět překonal a nabídl naprosto neskutečný balík smysluplného obsahu a zábavy. Pokud máte PlayStation 4 nebo Xbox One, vůbec neváhejte a utíkejte si to koupit. Pokud byste totiž měli letos hrát jen jedinou hru, tohle je ona.

TADEÁŠ PEPŘ - NĚCO VÝJIMEČNÉHO

I když má první Red Dead Redemption dodnes spousta svátečnějších hráčů zafixovaný především jako “gétéáčko s koňmi”, paradoxně toto westernové dílko svého veleúspěšného předchůdce v mnohém překonává. Ať už je to temnější, dospělejší příběh s dramatickým zvratem, pomalejší a rozjímavější tempo hraní, nebo přímo neuvěřitelně atmosferický svět, ze kterého čišela romantická vize divokého západu. V roce 2010 potichu vznikl nečekaný kult. Rockstar Games si ale narozdíl od podobně povedeného Bully nenechali ujet vlak a po osmi letech přivedli na svět pokračování, které už nějaký ten týden hýbe herní veřejností. Oprávněně?

Vskutku.

NA ÚPRKU

Příběhově druhý díl předchází prvnímu a vyplňuje poměrně zásadní příběhovou díru. V čase se přetáčí do dob, kdy byl gang Dutche van der Linde nejhledanější partou degenerátů na západní polokouli a John Marston ještě nerozvážným vlasatým mladíkem. Právě zmíněný gang je alfou a omegou všeho dění. Nesourodá směsice vyděděnců, míšenců, sirotků nebo válečných veteránů mezi sebou spřádá různé nitě vztahů a hlavní hrdina Arthur není jen figurkou, která je má držet spletené pohromadě. Naopak je suverénní součástí skupiny a sám má ke svým bratrům ve zbrani různý vztah. Na útěku před zákonem se naplno vyjevují charaktery jednotlivých členů a mistrný scénář v kombinaci s dabingem všem vdechuje uvěřitelnou tvář. Někteří (hulvát Bill nebo šílenec Micah) jsou přímo nesnesitelní, jiné (dobrácký Lenny, zásadový Charles či přeběhlík Kieran) si zamilujete.

Úvod hry stylově navazuje na svého předchůdce. Opět vás vrhne přímo do soukolí událostí a rychle zjišťujete, že parta po zpackané vykrádačce v městě Blackwater zoufale hledá útočiště v zasněžených horách. Budování příběhového napětí autorům tíží například ten prostý fakt, že hráči prvního dílu vlastně vědí, jak zápletka dopadne a kdo nakonec stane na jaké straně. Cesta k rozuzlení je ale trnitá, a především neuvěřitelně obsáhlá. Jen samotný příběh zabere desítky hodin a kromě mrazivých hor, měst, lesů, bažin, pouští a plání vás provede i překvapivě exotickými lokacemi.

DO SVĚTA

Herní mapa je velmi variabilní a nabízí prakticky všechny myslitelné přírodní rozmanitosti. Lovení bizonů na nekonečné prérii? Brodění zamlženými bažinami plnými krokodýlů? Majestátní vodopády? Rozlehlá jezera? Virtuální Spojené státy nabízejí vše. Vedle regionů známých z jedničky přináší navíc zhruba dvojnásobné území. A i přesto obrovská mapa kypí životem. Tvůrci se před vydáním chlubili neobyčejným množstvím zvířat obývajících pohledný svět a žvásty to úplně nebyly. Oné dvoustovky jsem se dopočítat nesnažil, na každém rohu ale skutečně čeká divočina připravená vzdát život ve váš prospěch, případně vás o něj připravit. Otravné pumy jsou o něco méně otravné, nahánění vysoké je ale díky notně obohacenému systému lovu náročnější než dříve. Salva z brokovnice do boku houževnatého jelena položí spolehlivě, jeho kůže ale přirozeně ztratí na hodnotě.

Někdy máte chuť hrdinovi vlepit, když popáté vystrčí nešikovně kebuli zpoza kamene a následně pálí z revolveru pánubohu do oken, zatímco ukazatel zdraví divoce klesá.

Zbraňový arzenál se proto rozrostl o preciznější možnosti zabíjení, jinak ale zůstal v zásadě stejný. Nechybí revolvery, pistole, ostřelovací pušky nebo šikovné laso, nabobtnala nabídka chladných zbraní na blízko. A že si jich užijete. Kombinace lehce pozměněného systému Dead Eye a těžkopádnějšího pohybu způsobuje, že jsou přestřelky obtížnější. Arthur navíc není žádná houba na kulky a cover systém si občas dělá co chce. Někdy máte chuť hrdinovi vlepit, když popáté vystrčí nešikovně kebuli zpoza kamene a následně pálí z revolveru pánubohu do oken, zatímco ukazatel zdraví divoce klesá. Léčení nově není otázkou chvíle skrývání za stromem, Arthura je nutné často a pořádně krmit jídlem, jeho játra prolévat alkoholem, plíce dusit cigaretami a čas od času mírumilovně složit hlavu v bivaku. Jen tak zajistíte, že základní životní funkce budou stále hrát ve váš prospěch. Prostě jako ve skutečnosti.

OD BOKU

Hratelnostně si Red Dead Redemption zachovává svou známou tvář. Pořád se hodně cestuje, hodně kecá a hodně střílí. Pocitově ale převažují první dvě činnosti. Přestřelky sice hrají tak trochu druhé housle, jejich menší množství ale vynahrazuje jejich intenzita. Překvapivě se bez nich spousta misí obejde úplně, naopak jejich děj mocně natahuje přepracovaný systém dialogů. Ten prostřednictvím kontextových menu umožňuje hráči odlišným způsobem nadhazovat témata k diskuzi nebo reagovat na dění kolem sebe, především ale ulehčuje interakci s kolemjdoucími. Nějakým způsobem promlouvat jde skutečně s každým, ať už je to váš spolubojovník zevlující po kempu, prodavač v obchodě nebo uřvaný žebrák. V zásadě lze reagovat pozitivně nebo negativně, občas ale hra paletu reakcí rozšíří o zajímavější volby.

Právě interaktivnost světa je jedním z největších hratelnostních kroků vpřed. Autoři se před vydáním chvástali tím, že virtuální divoký západ (v tomto případě spíše východ) bude skutečně žít svým životem a reagovat na vaše činy. Taková prohlášení je pochopitelně třeba brát s rezervou a stoprocentně se pochopitelně nenaplnila, i přesto je vypiplaná kulisa Red Dead Redemption 2 této představě blíže, než kdy dříve. Problémem stále zůstává, že jsou veškeré žijící entity ve světě jen a pouze proto, aby vás za “správnou” interakci patřičně odměnily. Zoufale řvoucímu chudákovi vysajete z rány hadí jed, zachráníte mu tím život a o pár hodin později vám na oplátku při náhodném setkání ve městě zaplatí novou zbraň. Iluze reagujícího světa je dokonalá, osoba tím ale naplnila své poslání a tím její existence končí.

ZE SNA

Hledání chyb je v případě Red Dead Redemption 2 trochu nevděčný úkol. Rozhodně není hrou dokonalou. Zacházení se statickými předměty jako jsou truhly nebo stojící koně je vskutku problematické, krkolomný cover systém už jsem zmínil a rozhraní interakcí je krajně nespolehlivé. I přes to všechno je ale Red Dead Redemption 2 naprosto unikátním zážitkem, který se vymyká zvyklostem současné generace. Masivní příběh s nesmírně emotivním a originálním rozuzlením, pedantsky detailně zpracovaný svět po okraj přecpaný smysluplnými aktivitami nebo tradiční detaily dokreslující realistický svět jsou prvky, nad kterými zůstává rozum stát.

RDR2 na základní PlayStation 4

Ve zkratce si Red Dead užijete kdekoliv, ať už volíte Xbox nebo PlayStation, slabší nebo silnější variantu. I na Redemptionu 2 by se dalo demonstrovat, jak i dosluhující základní hardware stále současným hrám stačí a jak jim to na něm sluší. To ale neznamená, že nebude následovat pověstné ale: existují momenty (místa), na nichž konzole nestíhá. Jsou jimi především vybraná města, například, ale nejen, úvodní Valentine. Vypadá úchvatně, po dešti vypadá i místní bahno jako to největší umění, které by předčilo i Picassa, ale jeho dílo si budete prohlížet trochu trhaně. Kromě frame-dropů vás navíc čekají občasné glitche, které ale zřejmě nejsou vlastní platformě, nýbrž celé hře. Při jejím rozsahu je ale úctyhodné, že jich je vlastně tak málo. To nejpodstatnější ale je, že klady občasná negativa několikanásobně převýší. Víc vědět nepotřebujete.

Z audiovizuálního hlediska jde o naprostý vrchol současné tvorby. Klasický soundtrack i použité licencované skladby jsou opět důležitými činiteli pohlcující atmosféry, špičkový dabing nebo nazvučení světa jsou pak naprostou samozřejmostí. A grafika samotná? Přiložené screenshoty mluví za vše. Jen těžko lze uvěřit tomu, že masivní open-world může vypadat takhle skvěle. Vizuálnímu kabátku vévodí naprosto špičkové nasvícení, které i z té nejfádnější scény dělá monumentální podívanou. Bohužel ani na nejvýkonnějším Xbox One X neběží hra úplně bez zádrhelů, městské prostředí či efekty ohně dokáží frameratem nepříjemně zacloumat, při rozměrech hry to ale rozhodně není nic, co by úplně ničilo zážitek.

CO DÁL?

Po dohrání zbyde v rámci současné generace konzolí nepříjemná prázdnota. Minimálně do doby, než vyjde druhé The Last of Us nebo Death Stranding. Ano, Red Dead Redemption 2 není v žádném ohledu vyloženě revoluční hrou. Spoustu herních mechanismů posouvá na novou úroveň, nepřináší ale nic, co bychom nikdy předtím neviděli. Její kvality ale tkví především v produkčních hodnotách pohybujících se v násobcích největších hollywoodských trháků. Z každé minuty hry čiší ten fakt, že do ní někdo nalil astronomické množství peněz a věnoval jí nelidské množství péče. Oněch kontroverzních sto hodin práce týdně podepřených miliony dolarů se odrážejí v obsahové kvalitě, již bude konkurence dohánět celá léta. Red Dead Redemption 2 je vláčnější, vážnější, temnější, do sebe zahleděnější. Tím pádem i naprosto odlišný od GTA V. Příběh až tarantinovsky graduje, méně trpělivé hráče tak může během prvních desítek hodin odradit. Po dohrání ve vás ale zůstane naprosto unikátní pocit komplexního, emotivního zážitku.

A to je ve světě videoher stále výjimečné.

Hru si můžete koupit v e-shopu Xzone.cz.

Red Dead Redemption 2
Xbox Xbox One
Windows PC
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

Rockstar Games posouvají hranice. Red Dead Redemption 2 není dokonalý a překvapivě ani není pro každého. Přesto, a možná i proto je ale naprosto výjimečný.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama