PAYDAY 2 Recenze PAYDAY 2

PAYDAY 2

Lukáš Kunce

Lukáš Kunce

18. 8. 2013 22:00 4
Reklama

Krást se prý nemá, ale hry boří veškeré hranice a dvoudílná série Payday je důkazem toho, že tvůrci i hráči jednoduše nemají zábrany a s ledovým klidem se ponoří do opravdu kontroverzních témat. Ono vykrást pár obchůdků, polekat při tom civilisty a v případě potřeby prohnat trochu těch olověných projektilů těly oddaných služebníků zákona, to chce vážně silný žaludek. Ale co by člověk neudělal pro pár milionů dolarů, že?

Jsme zlí a chceme vaše prachy

Život profesionálního lupiče není žádná legrace. Každý den musíte nasazovat svůj krk, aby měl váš boss radost a získal převahu nad ostatními mafiánskými hlavami. Vám ale nakonec může být úplně jedno, proč máte vyloupit banku, vyčistit celé klenotnictví a támhle zase převézt pár pytlů kokainu. Přesně takový pocit v hráči Payday 2 vyvolává - ačkoliv se hra snaží prezentovat jakýsi nespojitý děj, její ryze arkádová povaha veškerou příběhovost téměř dokonale stírá. To však v některých případech nemusí být nutně chyba a Payday 2 mezi podobné výjimky patří.

Rozhodně tedy zapomeňte na přítomnost ucelené kampaně s pevně danou délkou a raději se řádně připravte na nekonečnou porci totálně nečistých práciček. Stejně tak byste si měli nechat zajít chuť na jakoukoliv formu plnohodnotného singleplayeru, protože Payday si zkrátka zakládá na spolupráci čtyř hráčů. Nestydí se za to, že vlku samotáři nenabízí zhola nic, a raději nechává vyniknout to, v čem dominuje - taktický kooperativní multiplayer.

Rambo nebo ... RAMBO!

Loupeže, to pochopitelně nejsou jen extrémně výdělečné vykrádačky přísně střežených bank. Sem tam vás skvěle vyřešená online síť Crime.net, jež pokaždé nabízí několik náhodně vybraných kšeftů, a tak trochu zabraňuje nekonečnému opakování jediného druhu akce, zavede třeba do fešné obrazárny či rozdováděného nočního klubu. Obou zmíněných se však týká jeden nepříjemný problém - dokud se vám do rukou nedostanou pokročilejší hračky typu C4 či pila, a že to klidně takových 20 hodin hraní může trvat, jedná se spíš o hru trpělivosti než adrenalinovou lupičskou akci. Čekat bezmála 10 minut v malé místnosti, kde veskrze papíroví policisté nemají proti čtyřem ozbrojencům šanci, to je zkrátka otrava.

S tím se ale zároveň pojí jedno z největších pozitiv Payday, a to vysoce variabilní hratelnost. Na daný objekt můžete se svými kumpány naběhnout jako banda nekultivovaných prasat a poštvat proti sobě neustále sílící vlny poldů, pokud se ale dokonale sladíte, pečlivě celou akci naplánujete a vyhnete se kamerám či žalobníčkům-civilistům, klidně se může stát, že za celou misi ani nesáhnete na spoušť zbraně. Rázně ale podotýkáme, že absolutně čistý lup se vydaří jen málokdy, a pokud hodláte hrát s úplně cizími lidmi, zřejmě vám nezbude nic jiného než se smířit s tunami vyplýtvaného střeliva.

"Je na vás, zda rychle nabyté peníze investujete do některé z unikátních dovedností, nebo si uděláte radost některou z mnoha naleštěných zbraní."

Ač se zprvu zdá, že Payday 2 je na obsah skoupá a dokola omílá jen pár docela stejně vypadajících prostředí, začnou se později objevovat nové a pikantnější joby, extrémní obtížnosti a dokonce několik vícedenních zakázek, u kterých lze sledovat i jakýsi děj. Přihlédneme-li také k tomu, že pokaždé je zdánlivě stejná mapa trochu jiná - zamčené či odemčené dveře, jinak rozmístěné stráže a kamery, jinak vybavení hráči - můžeme klidně říct, že Payday 2 velmi šikovně předsouvá více obsahu a více zábavy úměrně tomu, kolik času jí věnujete.

Bez masky ani ránu

Protože je lupičovo řemeslo řemeslem výnosným, nebuďte příliš překvapeni, až bude na vašem účtu po týdnu hraní zářit minimálně milion babek. Co s ním, ptáte se? Utratit, samozřejmě! Je na vás, zda rychle nabyté peníze investujete do některé z unikátních dovedností v jednom ze čtyř "talentových" stromů, nebo sami sobě uděláte radost některou z mnoha naleštěných zbraní. Aby však milované "unlockables" nějakou dobu vydržely, nemá k nim hráč přístup hned od začátku - musí si je vydřít levelováním a zároveň se spolehnout i na trochu štěstíčka.

Po každém úspěšném melouchu vás totiž čeká výplata, kterou hra prezentuje ve formě tří volitelných karet. Když se nad vámi Bůh smiluje a nevylosujete si směšnou bonusovou částku, budete si moci očíhnout a případně pořídit buď některé z nepřeberného množství doplňků ke zbraním (optiky, pažby, zásobníky, hlavně, svítilny...), nebo se v lepším případě dostanete k daleko lákavějším maskám. Ty jsou ostatně jasným poznávacím znamením obou dílů Payday, a přestože mají na vaši postavu pouze kosmetický dopad, je sbírání barviček, tvarů a potisků příjemnou výzvou, zvláště pokud se s nimi máte před kým chlubit.

Payday 2 v podstatě trpí jen dvěma problémy, zato jsou ale výraznější. Tím nejviditelnějším je často až ošklivá grafika - vizuálně působí hra bolestivě zastarale, dobře jí nedělají ani silně máznuté textury, úplně jí chybí moderní filtry a efekty, a ze známých současníků jí může "konkurovat" snad jen dosud poslední vydané Call of Duty. Na rozdíl od něj ale Payday 2 alespoň skvěle zní. Druhou bolístkou je značně znesnadněná komunikace jak s hráči, tak s neživými boty - postrádáme jednoduché hlasové příkazy na styl her od Valve, které by mohly zpříjemnit spolupráci právě s cizáky.

Jinak si ale není na co příliš stěžovat - "dvojka" efektivně rozšiřuje svého předchůdce, pilného hráče odměňuje zdravými porcemi nových předmětů a misí a na rozdíl od svých kooperativních konkurentů si nedělá legraci z taktiky a strategie. Pokud ale z jakéhokoliv důvodu nemůžete Payday 2 věnovat desítky drahocenných hodin, raději si její koupi ještě jednou promyslete.

PAYDAY 2
Windows PC
PlayStation PlayStation 3
Xbox Xbox 360
Nintendo Switch Switch

Verdikt

Za předpokladu, že vám není proti srsti žít život kriminálníka bez zábran a máte po svém boku další tři takové jedince, budete se u Payday 2 dozajista zlodějsky bavit.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama