Chivalry: Medieval Warfare Recenze Chivalry: Deadliest Warrior

Chivalry: Deadliest Warrior

Jiří Bigas

Jiří Bigas

1. 12. 2013 23:41 1
Reklama

Víte, jak se pozná opravdu dobrá počítačová hra? Tedy pochopitelně kromě toho, že obdrží 5/5 na Hrej.cz? Je to titul, který přiměje zarytého konzolistu odložit gamepad, vypnout televizi, vstát z gauče a pro jednou zase znesvětit svůj pracovní nástroj, určený ke kreativní tvorbě, něčím tak přízemním jako je zábava. Ale jaká zábava! Chivalry: Medieval Warfare od Torn Banner Studios je taková nenápadná pecka, že vás donutí udělat vše výše popsané a navrch zfanatizovat i nejbližší přátele, kteří vůbec nehrají, abyste si po těžkém dnu v práci ulevili při středověkém masakru, při němž není nouze o létající končetiny, ba dokonce ani hlavy.

Z DOBRÉHO VRHU

Příběh je to o to jímavější, že za tímto nezávislým počinem stojí nepočetná skupinka torontských vývojářů, kteří si vysloužili ostruhy populární modifikací pro Half-Life 2 nazvanou Age of Chivalry. Fiktivní středověká akce postavená převážně na boji muže proti muži s chladnými zbraněmi se setkala s tak vřelou odezvou, že se z původní totální konverze nakonecvyklubal samostatný titul postavený na osvědčené technologii Unreal enginu třetí generace. Loni vydaný Chivalry: Medieval Warfare sklidil zasloužené uznání od kritiky i hráčů a stal se jednou ze stálic na poli mutiplayerových PC akcí. Vývojáři dávno překročili hranici jednoho milionu prodaných kopií, což je na PC exkluzivní nezávislý titul velmi slušné číslo, a svou hru neustále vylepšují. A zatímco majitelům konzolí a minoritních operačních systémů nezbývá než dál čekat na nezávazný příslib možných budoucích konverzí, původní hra se rozrostla o rozšíření tak masivní, že jej lze v podstatě považovat za modifikaci původní hry. Vždyť také novinka, kterou si ovšem bez originálu nezahrajete, stojí jen o 4 eura méně než Medieval Warfare.

Chivalry: Deadliest Warrior
i Zdroj: Hrej.cz

Za necelé čtyři stovky na vás ale čeká vrchovatá porce nového obsahu. I když v jádru zůstala hra stejná, jakož i její ceněný soubojový systém založený na filozofii „easy to learn, hard to master“, zapomeňte na všechny důvěrně známé reálie – soupeřící Agatha Knights a Mason Order, třídy Archer, Man-at-Arms, Vanguard, Knight i původní mapy. Vývojáři vše překopali a naroubovali na koncept bizarní a dnes už zrušené televizní show Deadliest Warrior, jejíž princip spočíval v tom, že v pseudodokumentárním duchu hypoteticky řešila, zda by kupříkladu v teoretické bitvě zvítězili příslušníci Waffen-SS, nebo Vietkongu. Kdo neviděl, neuvěří. Ale protože lidé jsou hloupí a raději se baví hloupostmi, než by si o historii přečetli něco pořádného, tahle pitomost se nejenže udržela ve vysílání několik sezón, ale na jejím základě vzniklo v posledních letech hned několik přinejlepším průměrných her. Pokud za tohle DLC dostali vývojáři pořádně zaplaceno, budiž jim přáno. Udělali totiž značce Deadliest Warrior tu nejlepší možnou službu.

KAPITÁN JACK SPARROW VERSUS KRÁL LEONIDAS

Ve hře proti sobě stanou Sparťané, samurajové, Vikingové, rytíři, piráti a nindžové. Kdo z nich je nejlepší? Ačkoli se jednotlivé frakce nedělí na další třídy, hned šest hratelných a velmi různorodých stran s možností vybavit jednotlivé zástupce dvojicí z opravdu pestré nabídky zbraní činí ze hry vyloženě různorodý koktejl. Každý z „národů“ má přitom k dispozici nejen odlišné zbraně a vybavení, ale sám o sobě má jisté přednosti i slabiny. Nindžové jsou hbití a dokáží v posledním okamžiku uskočit vaší ráně, rytíři jsou pomalí a těžkopádní, ale zase velmi dobře obrnění, zatímco třeba piráti jako jediní „objevili“ kouzlo střelného prachu, a tak nebohého šermíře klidně potupně a chladnokrevně odpraví ranou z bambitky do hlavy, zatímco se na bukanýra řítí s šíleným výrazem v očích a zarputilým řevem přes půl mapy. Jednotlivé postavy jsou i s přihlédnutím k nabídce zbraní, které si postupně odemykáte a s nimi i další možnosti, jak vizuálně vytříbit vaše virtuální alter ego, opravdu rozmanité. A to až do té míry, že na bojišti nezbytně musí čas od času vzniknout takový mumraj a chaos, až si položíte otázku, jestli vývojáři nepopustili uzdu fantazii příliš.

Piráti jako jediní „objevili“ kouzlo střelného prachu, a tak nebohého šermíře klidně potupně a chladnokrevně odpraví ranou z bambitky do hlavy, zatímco se na bukanýra řítí s šíleným výrazem v očích a zarputilým řevem přes půl mapy.

Pokud se strachujete o vybalancování tak diametrálně odlišných stran, jsou vaše obavy na místě. Zejména nindžové a piráti jsou nejčastěji zmiňování coby strany, které mají občas v boji nepřiměřenou výhodu a navrch nad ostatními. Ale sami víte, jak to je. V rukou schopného hráče se i papírově slabá postava stává nelítostným nepřítelem a domnělý nadřazený válečník v rukou nezkušeného nebo neschopného hráče není soupeřem pro ostřílené veterány. Přesto autoři do mechanismů hry už několikrát sáhli a upravili kupříkladu dostřel pirátu tak, aby si milovníci rumu nehráli na snipery. Stejně tak se výrazně prodloužila i doba nezbytná k nabití a opakovanému výstřelu. Je nicméně nabíledni, že podobně pestrou nabídku soupeřících stran nikdy nemůžete vybalancovat tak, jako tomu bylo v případě původní hry, kdy proti sobě stáli v podstatě rovnocenní protivníci a existoval omezenější počet kombinací „povolání“ a zbraní.

HEKTOLITRY VIRTUÁLNÍ KRVE

I přes očividná zlepšení, jakými jsou podrobné statistiky levelování pro každou třídu zvlášť a možnosti jejích úprav, daleko více než případné nespravedlnosti v soubojích vadí hráči i po čase mnohem víc něco úplně jiného. Byť jde o čistě estetickou záležitost a v samém jádru podstatu licence, mnoho z nás se bude asi jen s obtížemi smiřovat s pohledem na bitevní pole, kde se mezi bambusovými výhonky a feudálními paláci prohání Sparťané, piráti, Vikingové a rytíři v blýskavé zbroji. Každá ze stran má svou mapu. Ty nejsou úplně špatné, ačkoli zůstávají svou kvalitou za původní nabídkou. A pokud se střetnou třeba ninžové a samurajové v patřičném prostředí, hra má atmosféru, jak se patří. Většinou je to ale minimálně na pohled neuvěřitelná šaškárna – stejně jako její předloha. Na rozdíl od televizního originálu ale pořád zábavná. A pokud by autoři přišli k rozumu a slibnou novinku v podobě multi-team deathmatche a ostatní klasické módy doplnili i o trestuhodně chybějící Team Objective, nakonec by se mohla z tohoto DLC vyklubat opravdu návyková zábava.

Chivalry: Medieval Warfare
Xbox Xbox One
Windows PC
PlayStation PlayStation 3
Xbox Xbox 360
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

Na počátku byl nesmírně lákavý, ale současně šílený nápad. Nelehký úkol splnili autoři DLC se ctí, ale nekompromisní originál zůstává nepřekonán pro ty, kteří se nesmíří s fantaskními bitvami a před nekonečnou akcí dávají přednost plnění dílčích úkolů.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama