Call of Duty: Ghosts
Od nástupu PlayStation 4, jakožto první next-gen konzole, nás dělí méně než měsíc, a jednou z prvních her, kterou si ke své nové domácí krabici budete moci pořídit, bude právě Call of Duty: Ghosts. Konečně to nové Call of Duty s novým enginem, luxusní grafikou a k dokonalosti vybroušenou hratelností. S geniálními psy a neuvěřitelnou umělou inteligencí ryb... Jenže to by to nebyl Activision, kdyby se všem svým PR žvástům nahlas nevysmál a nakonec nenaservíroval téměř stejný produkt jako mnohokrát před tím. Hráli jsme PC verzi a byli jsme překvapení...
DUTÝ KOLOS
Novinky jdou ruku v ruce s podtitulem hry a jsou doslova jako duchové. Možná je ani nepostřehnete, a v případě Ghosts ani neucítíte. Třeba bychom se už mohli smířit s tím, že tahle značka se zkrátka měnit nepotřebuje, vždyť jí to publikum každoročně žere i s navijákem a obchodní oddělení Activisionu musí být tím nejspokojenějším pracovištěm na světě. Ale pokud je naší prací hry hodnotit a doporučovat je čtenářům na základě poměru ceny, kvality a zábavnosti, pak se nemůžeme nechat každoročně oblbovat vyčichlou směsí, která je navíc jedním z nejoblíbenějších útočisť jeskynních i internetových trollů.
Takže jak to s tím „next-genem“ doopravdy je? Po novém enginu pochopitelně ani památky, hra se na PC chová do puntíku stejně jako předešlé díly. Uznáváme, že pohled na ni je o něco méně bolestivý než v případě druhých Black Ops, nimcéně ani tentokrát se tvůrcům nedaří maskovat nechutné textury a odporné barevné schéma. Ať nám pak ale Infinity Ward vysvětlí, jaký technologický zázrak si z pevného disku ukrajuje úctyhodných 35 GB. To je pro srovnání o celých 10 GB víc, než o kolik si křičí nový Battlefield, a nechť si každý sám vyhodnotí, který ze dvou rivalů je na tom graficky lépe...
Máme, co jsme chtěli, protože nové CoD je plné neuvěřitelných akčních klišé dohnaných k absurditě.
Podobně (špatně) na tom bohužel je i všechno další, co se technických záležitostí týče. Call of Duty dostálo své pověsti a znovu prezentuje místy až směšné zvukové efekty, jejichž kvalitativní úroveň úplně neodpovídá gigantickému rozpočtu. Jediné plus, že škaredé vizuální efekty alespoň tak okatě nečouhají z řady. Méně důvěryhodný proud vody aby jeden pohledal, umělost výbuchů by přišla podezřelá i nenáročnému předškolákovi a (ne)zničitelnost prostředí vyznívá vedle aktuální konkurence spíše smutně. Na tohle všechno pak Call of Duty: Ghosts potřebuje 6 GB operační paměti, bez kterých hru, hádáte správně, vůbec nespustíte?
RILEY, TRHEJ!
Již tradičně se Call of Duty půlí do dvou na sobě nezávislých částí – tou pro mnohé zatracovanou polovičkou je příběhová kampaň, která v loňských Black Ops 2 předváděla tak kontroverzní show (kůň a raketomet), že jsme si od Ghosts slibovali podobné over-the-top orgie. Máme, co jsme chtěli, protože nové CoD je plné neuvěřitelných akčních klišé a často je vtipně dohání do takových absurdností, až člověk místy zapomíná, jak hloupé to celé vlastně je. A přestože proti skriptovaným událostem nic nemáme, v případě Ghosts jsou začleněny až příliš okatě. A pokud se jednoduše zastavíte o metr dál, než by si hra přála, pak nepřátelský raketomet nevystřelí a vodní přehrada se prostě nezhroutí.
Netvrdíme, že si výrazná část herní obce kupuje Call of Duty primárně kvůli samotářské kampani, nebo aby v ní hledala logické chyby, ale vydavatel ji prezentuje jako plnohodnotnou část zážitku, chce za ni zaplatit a náklady na ni vynaložené jsou přinejmenším srovnatelné s multiplayerem. Proto by vás mohlo zajímat, že patetický příběh otce a jeho synů, kteří svádí dechberoucí nadnárodní souboj s jedním zlým chlápkem, je jen téměř zbytečnou kulisou bezduché střelnice, jež se, snad kromě jedné originální a neokoukané podvodní mise, nikterak neodlišuje od zbytku střílečkové produkce. A jasně, nesmíme zapomenout, že jinde si asi nezastřílíte z kanónu skrze hi-tech tablet a už vůbec se nedostanete do kůže bojového psíka, jenž se nebojí zakousnout i toho nejsmradlavějšího vojáka.
NAVŽDY ONLINE A NIKDY JINAK
COPYCAT
Call of Duty: Ghosts přichází se scénou, která je v podstatě zkopírovaná ze závěru Modern Warfare 2. Jedni mluví o trapném vykrádání sebe sama, jiní o poctě k předchozím dílům. Jak se ke kauze stavíte vy?
Ale konečně k tomu hlavnímu. Dokonale rozumíme tomu, že se Call of Duty prodává především kvůli návykovému multiplayeru s hrací dobou limitně blížící se nekonečnu, nicméně nám již delší dobu nepřijde úplně fér, že každý podzim se objevuje ta samá hra se stejně nesympatickou cenovkou, jen zabalená v trochu odlišné krabici. Ghosts se tenhle negativní dojem ani nesnaží výrazněji nabourat a předkládají velmi svižnou online akci, která i přes svoji neskrývanou tupost a naivitu baví. Nakonec se tedy zdá, že se někomu rozsvítilo...
Tím vůbec nejdůležitějším a z našeho pohledu naprosto zásadním prvkem multiplayeru Ghosts je totiž návrat k větším a členitějším mapám, které dávají vzpomenout na časy starých Modern Warfare. Úrovně se konečně nekrčí někde v rohu a nejsou pouze vyplněny náhodnými domečky - namísto toho poskytují hráči relativní volnost pohybu, a to jak horizontálně, tak vertikálně. Ani to bohužel nenarušuje spolehlivou činnost znovu špatně nastavených spawn pointů, které nás zdárně straší už od vydání prvních Black Ops.
Podobně svobodně byste si mohli připadat i při tvorbě svého vojáka. Nové Call of Duty zcela zahodilo osvědčený systém hratelných tříd a nahrazuje ho mnohem přirozenějším způsobem progressu. Tentokrát si svou postavu můžete vypiplat do toho nejmenšího detailu a do rukou jí svěřit, co se vám jen zlíbí. Naštěští je letos z čeho vybírat a vy navíc nemusíte zdlouhavě čekat, než se k vytoužené zbrani prokoušete přes tunu nechtěného balastu - stačí hraním nasbírat dostatek squad pointů a hračku si koupit - žádná omezení neexistují. Zdatní hráči si mohou vyřádit s upravenými i zcela novými killstreaky, nebo předvést svůj skill v hardcore režimech Team Deatchmatch a Kill Confirmed. Úplně nový je třeba režim Infestation, který však kvůli nulové znovuhratelnosti zřejmě brzy propadne do zapomnění, a oblíbený zombie mód tentokrát supluje emzácký Extinction. Za vzor si bere nejrůznější survival hry - nechá vás nakupovat zbraně, plnit úkoly či se jen přehrabovat v hromadách harampádí - a to všechno až ve čtyřčlenné kooperaci.
Pokud by Ghosts vyšla jako ryze příběhová hra, s čistým svědomím bychom ji roztrhali na kusy a přistoupili na ještě nižší známku. Nemůžeme ale popřít nespornou míru zábavnosti multiplayeru, jenž, ačkoliv staví na dávno položených základech, vysává to nejlepší ze všech moderních "CoDek" a polapí i toho, kdo si v online střílečkách úplně nelibuje. Takže my/vy, co už Call of Duty dávno odepsali, nemáme ani letos pravdu úplně.
Verdikt
I přes počáteční pesimismus musíme uznat, že Call of Duty konečně doznalo několika dobrých změn a multiplayer je zábavný. Pokud s láskou vzpomínáte na éru starších Modern Warfare, staňte se Duchem.