Ratchet & Clank Recenze Ratchet & Clank

Ratchet & Clank

Zdeněk Princ

Zdeněk Princ

29. 4. 2016 10:00 10
Reklama

Zásadní rozdíl v práci Insomniac Games oproti drtivé většině studií, která si vytyčila podobný cíl, je respektování aktuálních trendů. Remaster či remake nemusí být nutně jen graficky vylepšenou verzí původní hry, stejně jako to nemusí být plnohodnotný reboot, který se onou prapůvodní legendou nechává jen volně inspirovat. Můžeme se vykašlat na termíny a oba spojit dohromady? Fajn, protože výsledkem je moderní hra, u které jihnou srdce veteránů a nováčci si nemusí připadat, jako kdyby právě plnili úkol z dějepisu. Může vzniknout hra, jakou je Ratchet & Clank - vezme vás na epické vesmírné dobrodružství, které jsme sice už jednou hráli, ale autoři očividně neměli šanci říct úplně všechno. Je to jako kdybyste po letech četli nějakou děsně chytrou filozofickou knihu a našli v ní další rozměr. S tím rozdílem, že v tomhle případě je tak barevný, ostrý a krásně plynulý, že jde jen těžko přehlédnout. Mrkněte na obrázky...

... a teď si uvědomte, že ty rozmazané pasáže nevypovídají nic o tom, že by hra byla ošklivá. Naopak, vážení, ona má motion blur! Chápete, na PS4? A taky Full HD rozlišení. A když všechno tohle naroubujete na rozmanité světy, rozprostírající se nejen do šířky, ale také do výšky, budete jednoduše unešeni. Tolik detailů, tolik objektů v záběru, efekty, výbuchy i hrátky s fyzikou... Kde je váš Knack teď?! A ne, nechci pod recenzí číst, že jsem začal brát hry povrchně, v tomhle případě je naprosto opodstatněné, že mluvím o grafice na prvním místě, protože to je to, co vás přinutí trochu si poposednout, možná se i přisunout blíž k televizi a hlavně hrát dál.

NOVÝ STARÝ SVĚT

Pokud jste se s Ratchetem a jeho robotickým parťákem Clankem nikdy nesetkali, rok 2016 je pro vás hodně důležitý. Vedle hry se totiž chystá i celovečerní animák, se nímž se restart/reboot herní větve snaží skamarádit. Na některých místech možná až trochu okatě, ve výsledku ale zcela opodstatněně a hlavně úspěšně. Příběhové sekvence, vyprávějící děj notně inspirovaný původní trilogií Hvězdných válek, vypadají opravdu jako to nejlepší, co by dokázali vykouzlit lidé z Pixaru, a rozhodně na mě působí jako automatická vábnička do kina. O to víc, když tímto způsobem sledujete, jak k sobě oba hrdinové přišli a co všechno stálo za jejich prvním velkým dobrodružstvím, ze kterého se nakonec vyklubala záchrana galaxie.

Něco tak nevtíravého, přiměřeně vtipného i smysluplného zároveň jsem už hodně dlouho neviděl.

A i když pro spoustu z vás nemusí být příběh ničím extra zajímavým, je to všechna ta láska a péče, odrážející se například v jeho vyprávění, kterou si ihned oblíbíte. Proč si zkrátka nezopakovat to, co se před lety stalo, a to přímo ve hře samotné? Když jedna z postav vzpomíná a doplňuje tak aktuální dění svým vypravěčským vstupem, budete se přiblble šklebit při jakékoliv vzpomínce na původní hru a vlastně ani nepostřehnete, že vám vypravěč na některých místech radí, pokud jste chvilku nedávali pozor a nevíte, co přesně se po vás na daném místě chce. Něco tak nevtíravého, přiměřeně vtipného i smysluplného zároveň jsem už hodně dlouho neviděl, a to je pořád jen jedno z uznání, které pro Insomniaky mám.

RANGEŘI ÚTOČÍ

Hned to další bych přidal za ovládání, které je maximálně intuitivní a vrchovatou měrou se podepisuje na skvělém zážitku. Jak už jsem psal výše, vývojáři se nebojí jít s dobou, takže například rychlé vykukování zpoza krabic s výstřelem ničivé rakety je něco, co budete dělat zcela automaticky. Nepřátelé navíc nejsou úplně hloupí, je jich dostatečný počet druhů, rozdělených podle vlastností i sil, až si začnete říkat, že tahle hra je fakt docela slušná střílečka! Pak se tempo zvolní, namísto Ratcheta vezmete do rukou Clanka a budete si říkat, že tahle hra je fakt docela slušná platformovka! A pak, jestli mám vůbec pokračovat, sednete třeba do stíhačky a řeknete si... No, jednoduše, každý element hry je skvěle vyladěn a zejména v boji budete po chvilce zcela bez přemýšlení předvádět takové kousky, že budou diváci kolem vás nechápavě kroutit hlavou.

V mnohém totiž Ratchet & Clank stojí na zbraních, uvážíme-li, že po celou dobu hry budete mít až na výjimky prst na spoušti. Proto je skvělé sledovat, kolik práce si vývojáři dali nejen se zbraňovým arzenlem, ale také s jeho postupným vylepšováním. Zbraní je opravdu hodně, během jednoho průchodu pravděpodobně ani neodemknete všechny jejich vlastnosti, a vývojáři vás k tomu navíc nenásilně přinutí, abyste je skutečně v boji střídali. Nejde jen o to, že jednou je nepřítel dál a jindy blíž, mluvím o systému upgradů, který je schopný ze základního typu zbraně udělat něco úplně jiného, a to nejen ve smyslu účinnosti. Původní puška po čase střílí rychleji a hned několik projektilů najednou, takže se dá využít nejen pro odstřelování z dálky, ale také jako solidní plošný čistič menší havěti. Raketomet, v základu už dost silný, bude umět vysílat polonaváděné střely rovněž s plošným účinkem (což se hodí) a třeba granáty se po čase díky možnosti hodit je opravdu hodně daleko stanou velmi oblíbenou hračkou, kterou pravděpodobně načnete téměř každý souboj. A to jsem ještě nezmínil pixelizér, ovconátor nebo ikonického pana Zurkona, který za doprovodu hlášek z osmdesátkových filmů rozsévá smrt všude kolem, zatímco vy honíte krabice s náboji nebo doplňujete zdraví. Ano, i tohle tady musíte dělat a je to super!

HREJ A HREJ DÁL

Pokud jste zaznamenali pomrknutí o pár řádků výš, už jste asi pochopili, že Ratchet & Clank není jednorázová záležitost. Vývojáři po hráčích chtějí, aby se během jednoho průchodu vraceli na již objevená místa a po dokončení vyzkoušeli takzvaný challenge mód. Popořadě, ta první věc je něco, kvůli čemu poprvé a, hádám, naposledy zvedám výhružně prst - po vybití konkrétní planety a návratu zpět ve snaze najít všechny sběratelské předměty, jako jsou karty a zlaté šrouby, si budete připadat, jako při návštěvě filmových studií, kde zrovna neprobíhá natáčení. Je to škoda, ale po splnění hlavních misí se z lokací stanou velmi opuštěná místa, do kterých by šlo určitě dosadit výzvu v jakékoliv podobě. V případě challenge módu, což je v podstatě variace na oblíbený režim new game plus, už ale nemám sebemenších výhrad. Statistiky, schopnosti i předměty jako třeba jetpack zůstávají, jen nepřátelé jsou o poznání tužší a musíte zkoušet nové postupy a stratgie, abyste nad nimi dokázali vyzrát i napodruhé. Možná se do dalšího hraní nepustíte ihned, ale mít už od začátku k dispozici tolik rozmanitých zbraní a onu možnost uplatnit jetpack na místech, kde to předtím nebylo možné, je vážně ten další rozměr, o kterém jsem mluvil v úvodu.

Zaručuji se za to, že hru budete zbožňovat, ať už vám je dvanáct, osmnáct, nebo skoro třicet.

Ratchet & Clank jich ale nabízí tolik, že lze jen velmi obtížně vystihnout je všechny. Na druhou stranu si myslím, že to ani není potřeba a spoustu věcí, jako jsou třeba bossfighty, nebo onen legendární příběhový zvrat, musíte odhalit sami. Zaručuji se ale za to, že pro tenhle komplexní zážitek, kterému sekundují i takové "drobnosti", jako jsou například takřka nulové načítací časy, budete hru zbožňovat, ať už vám je dvanáct, osmnáct, nebo skoro třicet. Tři úrovně obtížnosti jsou velkorysou nabídkou pro nejrůznější typy hráčů, kteří mohou během hraní sledovat, jak se píše historie. Pokud totiž tohle není ustavení nových standardů v rámci akčních adventur, pak už nevím, co jiného bychom vlastně chtěli. Vážení vývojáři, PlayStation 4 není jen Uncharted 4, díky za to!

Ratchet & Clank
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

Neskutečná jízda, kterou od remaku/filmové hry čekal jen málokdo. V Insomniacu vědí, jak se chovat ke svým sériím a dokazují, že i na základech více než 10 let staré hry jde postavit svěží a v podstatě bezchybnou moderní záležitost.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama