Puzzle Quest: Challenge of the Warlords Recenze Puzzle Quest: Challenge of the Warlords

Puzzle Quest: Challenge of the Warlords

frix@seznam.cz

frix@seznam.cz

24. 4. 2007 22:58
Reklama

Právě jsem se po další půlhodině snažení o vynalezení kouzla Death Gaze konečně dovedl odtrhnout od svého DSka, abych mohl napsat recenzi, do které se mi ani trochu nechce. Na jednu stranu jsem měl v posledních dvou týdnech díky Puzzle Questu několikrát skutečně jen krok k tomu, aby krásně bělostné DS Lite letělo nadzvukovou rychlostí do nejbližší stěny. Jenže se stačí vydýchat, uklidnit, přesvědčit se, že počítač opravdu nepodvádí a jsem znovu v tom samém cyklu – potřebuji porazit toho opravdu velkého trolla, který má palcát s dvojnásobným účinkem a navíc se schovává ve věži. Aby se mi to podařilo, přecházím k bizarně geniálnímu mixu RPG a puzzle ve stylu známého Bejeweled nebo dalších her žánru spoj-tři. Jenže obraz je někdy lepší tisíce slov a proto si dovolím pro lepší vyjádření použít výtečný komiksový strip Penny Arcade.

Ano, takhle skutečně Puzzle Quest vypadá v praxi a je to fantastické! Nebo pro ještě dokonalejší ilustraci toho, co vás v této vážně nečekané hitovce čeká – jsem si naprosto jistý, že budu hrát i po dopsání recenze. To možná nezní až tak zvláštně, jenže věřte mi, je to záležitost, která se snad všem autorům děje jednou, dvakrát do roka. Většinou je i sebelepší hra po dopsání textu s lehkým oddechnutím hozena do kouta a pes po ní už nikdy neštěkne. Puzzle Quest k tomu navíc připojuje mor jménem handheld. Své DS nebo PSP (verze jsou obsahově zcela shodné, PSP o něco lépe vypadá, DS se zase snáz ovládá stylusem) si můžete odnést kamkoliv a hrát až do zemdlení, v horším případě si jej vezmete i do postele a kdyžod něj po mnohém sebepřesvědčování „po tomhle boji už jdu spát“ konečně zvednete oči, venku svítí slunce a lidé spěchají do práce. To není nadsázka – Puzzle Quest vám při neopatrném zacházení dovede absolutně zničit biorytmy, pracovní i školní režim… takže pozor!

Pejsek a kočička = mistři

Jestli i nyní zavilí hardcore hráči trochu nezměkli a neodhodlali se alespoň přečíst důvody, proč je směska tradičně dost obtížného RPG žánru s vyloženě lidovým puzzle tak výtečná, už nepomůže nic dalšího. Tvůrci her se často pokoušejí dát dohromady žánry nebo přímo specifické tituly a stvořit z nich něco nového, originálního. Jenže to končívá jako anglické pudingy – ne každému chutná na jeden zátah vanilka, švestky, smetana a do toho hovězí roštěná. Puzzle Quest je výjimka galaktických rozměrů, která šikovnou kombinací žánrů a jejich prolínáním docílila skutečně jedinečného zážitku, jaký tu ještě nikdy nebyl.

Děj a prostředí je směskou japonských RPG s klasickou evropskou fantasy ve stylu Tolkiena – plno čarodějů, druidů, rytířů, paladinů, královen a králů, ogrů, zlobrů, vlků a vlkodlaků, trpaslíků, draků… všichni zobrazeni v relativně jemném anime zpracování. Příběh je epický a pokud se rozhodnete jej sledovat, i poměrně zajímavý. Nikdo vás samozřejmě nenutí a celkem pohodlně se obejdete i s přeskakováním veškerých dějových prvků. Na začátku si vyberete jednu ze čtyř postav, totiž druida, bojovníka, rytíře nebo čaroděje. Zatím vypadá všechno na klasické RPG, v rozdílech jsou citována rozdílná kouzla a afinita na všelijaké magické barvy. Postavička se objeví na rozlehlé mapě, cestujete mezi městy, jeskyněmi, vesničkami a panstvími, hovoříte s lidmi, posloucháte v hospodě nové drby, kupujete a prodáváte vybavení… a bojujete, chytáte monstra, získáváte runy nebo vynalézáte kouzla. Na tyto a další akce používá Puzzle Quest radikálně inovovanou verzi puzzle spoj-tři na kostičkovaném poli 8×8.

Tradiční jen na první pohled

Základ je jasný – přesouváním věcí musíte tvořit skupiny tří až pěti, které následně zmizí. Jenže Puzzle Quest by formátu Bejeweled ani nemohl být vzdálenější. Na puzzle je totiž geniálně nalepeno několik RPG prvků, které velice rychle vyvedou z omylu každého, kdo zkusí podobně jako já hrát zpočátku standardně. Povětšinou budete bojovat proti oponentovi, s nímž se střídáte na tahy. Za jednu za čtyř barev získáváte magické body, za peníze překvapivě peníze, za fialové hvězdy body zkušenosti a za lebky protivníka zraňujete. Cílem je dostat jeho hitpointy na nulu dříve, než se tam propadnou ty vaše. Jednoduché na pochopení, extrémně hluboké a obtížné k dokonalému zvládnutí. Musíte se naučit v rámci možností myslet dopředu a například si řadit kuličky tak, abyste je mohli spojovat po čtveřicích, za což získáváte tah navíc.

Ještě podstatnější jsou však kouzla. Každé povolání má vlastní specifický set, který postupně odemyká postupem na vyšší úrovně, a k tomu můžete získat další kouzla od lapených protivníků. Zpočátku jsou vaše možnosti kouzlení omezené, ale postupem času už nebudete vyhrávat boje prostým čekáním na chvíli, kdy vám spadnou lebky do dobré pozice, ale půjdete štěstí vydatně naproti s pomocí kouzel. Například druid může protivníka velmi účinně blokovat, zatímco rytíř zvládne za málo many ubrat nepříteli masivní počet hitpointů.

Pláč a skřípění zubů

Čímž se dostáváme k jedinému prvku, který Puzzle Quest vyloženě sráží – jde v něm přeci jen více o štěstí, nežli o schopnosti a chvílemi může být hraní neskutečně frustrující. Umělá inteligence někdy prostě švindluje a zatímco vám nepřijde potřebná mana klidně deset kol, oponent si v pohodě dává tři a více řetězců za sebou, neustále mu padají bonusy, speciálně silné lebky, které namísto jednoho uberou pět hitpointů atd. Když prohrajete, aspoň není třeba moc zoufat – neumíráte ani nic podobného, naopak získáte i za prohraný boj určité zkušenosti a peníze.

Zábava až do aleluja

Když je řeč o zkušenostech, RPG prvky jsou v Puzzle Quest opravdu propracované, žádný rychlý nástřel. Zlepšujete řadu vlastností, které mají velký dopad na hru a musíte si dobře rozmyslet, jakým směrem se vydáte – jako v každém dobrém RPG, i v Puzzle Questu platí přísloví „devatero řemesel, desátá bída“. Právě spojení puzzle a RPG bez jejich osekání pomáhá udržet hru čerstvou a stále zábavnou.

Na začátku jsem hovořil o tom, že Puzzle Quest hraju už dva týdny. V hlavní kampani prakticky od začátku přeskakuji postranní úkoly a přesto stále nejsem na konci. Podle ohlasů dalších hráčů se kampaní probít za přibližně 60 hodin bez postranních questů a za 100 hodin s nimi – to myslím není třeba dále komentovat. Škoda jen, že hra nepodporuje hraní po Nintendo Wi-Fi síti, zápas s kamarádem si užijete jedině lokálně, spojením dvou DS. Grafika je na DS v rámci možností hezká, zvuky se taktéž povedly, ačkoliv hudba se po čase nevyhnutelně oposlouchá a raději ji nahradíte něčím z vlastních zásob.

Puzzle Quest není perfektní a po sérii pro mě opravdu nevydařených kol jsem uvažoval o nižším hodnocení, než jaké nakonec dostává. Jenže fakta hovoří jasně – už dlouho se mi nestalo, abych prakticky nebyl schopný hru vypnout, v tomto případě odložit, a bez uvážení pro ni zničil svůj spánkový režim. K potlesku raději ještě jednou dodávám upřímně míněné varování: pozor, tady na vás číhá pořádná závislost.

Puzzle Quest: Challenge of the Warlords
Windows PC
PlayStation PlayStation 2
PlayStation PSP
Xbox Xbox 360
Nintendo DS
Wii Wii

Verdikt

Z naoko nesourodých prvků vykřesal Puzzle Quest recept na hit roku pro handheldy. Je fascinující, jak dobře tento mix funguje a apeluje přitom jak na skalní, tak příležitostné hráče.

Co se nám líbí a nelíbí?

Výtečná směska RPG a puzzle do svěžího celku, který neomrzí. Délka hlavní kampaně a multiplayer navíc zaručují, že se vám investice do hry opravdu vyplatí.
Horší grafika než v PSP verzi, umělá inteligence někdy podvádí dost frustrujícím způsobem.
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama