Pure Recenze Pure

Pure

Jan Horčík

Jan Horčík

16. 9. 2008 22:00 3
Reklama

Jasně, mezitím vyšly tuny všelijakých Need For Speed: Carbon, ProStreet, MostWanted a kdo ví kolik ještě dalších, až z nich všech zbylo "least wanted". Pak tu byly záplavy více či méně profesionálních závodních her, samozřejmě nějaké ty TrackManie, a velká spousta dalších závodů. Ale vyšlo kromě MotorStorm pro PS3 také něco pro úplně normální hráče? Závodní pecka, která nesmrdí licencí, přitom je třeskutě zábavná, jednoduchá, skvěle vypadá a může si ji zahrát každý? Že ne? Tak teď už je, milé děti, všechno v pořádku, protože je tu Pure. Zběsilé závody čtyřkolek.

Pure je pro tuhle hru skvělý název, což zjistíte teprve po pár hodinách hraní. Jedním slovem o ní totiž říká naprosto všechno, a ještě je v tom vtipná hříčka. Úplně před sebou vidím brainstorming v Blackrock Studiu: šéf Tony říká "Hej, lidi, a jak té naší gamese budeme říkat?" Ozve se Tom, technický ředitel. "No, já nevím, tak je tam spousta bahna, jezdíš v tom, je to rychlé, co třeba 'Dirty Dancing', huh?" Zasedačka hřmí smíchem. Paul Ayliffe, výtvarný ředitel, rozvážně odloží jointa a řekne jediné slovo: "Pure" V místnosti se rozlije hrobové ticho a z jedné židle na druhou se přelévají spokojené úsměvy. Tahle hra se prostě musí jmenovat "Pure".

Hned jakmile do hry spadnete, není to tak jako obvykle - že musíte hledat, tápat, zjišťovat, zkoušet. Ne, Pure vás skrze herní ovladač doslova chytne za ruku a vede. A to jak v jednotlivých menu, tak i v samotné hře. Jednoduchý úvodní tutoriál vám ve zkratce vysvětlí, o co že to vlastně v téhle hře jde, a pak už nechává všechno na vás. Vyberete si jezdce, v nabídce jsou dvě holky a dva kluci. Hra se nese freestylovým, skejťáckým, moderním "extreme-sports" stylem, ale vždy se drží v mezích dobrého vkusu. Přišel čas na závody - buď si rychle pojezdíte, anebo se vrhnete na World Tour, důležité je, že na vás vždy čekají tři typy jízdy: časovka, závod nebo freestyle. Freestyle je o tricích, blbnutí na čtyřkolkách, obrovských skocích a tvrdých dopadech. Sprint je technická disciplíná s kratšími, složitějšími tratěmi. Závod vás postaví do pole společně s patnácti dalšími jezdci - a babo raď!

Než se ale vydáte na trať, je třeba si nejprve postavit ten správný závodní stroj. Jasně, nejspíš si teď říkáte něco ve smyslu "ach jo, zase se sr*& s takovou kok^*~$# kvůli ničemu". Nebo si to možná neříkáte, ale já si to v tu chvíli říkal. Protože předchozí zkušenost  tak nějak z dálky šeptala, že si sice budu moct třeba i vyměnit rukojeť na řidítkách a změnit její barvu, ale celé to bude ve výsledku úplně k ničemu. A taky že je. Rukojeti své čtyřkolky skutečně můžete měnit a je to prakticky k ničemu. Ale spolu s tím můžete měnit ještě sadu dalších dílů, prostě a jednoduše si svou čtyřkolku poskládat úplně od začátku podle svého, polepit si ji svými nálepkami a prostě si ji vymazlit. A to všechno úžasně jednoduchým, přítulně intuitivním způsobem, který vás donutí a) mít vaše čtyřkolky rád, b) stavět si jich čím dál tím víc. A to nejen z důvodu citového, ale prostě proto, že některé se lépe hodí pro sprinty, některé na freestyle a jiné na závody. Každý díl totiž mění celkové parametry jako je akcelerace, pohyblivost, ovládání atd. A před každým závodem je nutné zvolit ten správný stroj.

Jste na trati. Kolem vás patnáct dalších jezdů. Připadá vám, že se to nemůže hýbat. 3...2...1... START! Celý ten roj se najednou hýbe kupředu a vy se snažíte probojovat doprostřed. Před vámi se srazí tři jezdi a už se kutálejí do strany, vyhýbáte se jim jen tak tak. První skok. Před nájezdem zakláníte jezdce tak, aby jste se mohli na vrcholku hrbolu co nejlépe odrazit a pořádně se prolétnout vzduchem. Hrbol je moc malý, a tak nezbývá čas na triky. Nevadí, takových ještě bude. Uzká cestička se v dáli rozdvojuje, máte pár sekund na to se rozhodnout kterou cestu zvolíte. V obrovské rychlosti, kterou hra dokáže hráči dokonale vizuálně prezentovat, volíte pravou stranu. Hned za zatáčkou na vás čeká obrovský skok. Letíte vzduchem - je jasné, že nastal ten správný čas na triky. Zběsile hýbete páčkami, přenášíte váhu, vyskakujete ze čtyřkolky, držíte se za ruce nebo za nohy nebo se nedržíte vůbec. Blíží se dopad, jen pár sekund předtím musíte svého jezdce zase pohodlně usadit a snažit se dopadnout na všechna čtyři kola - tak, aby stroj měl co nejlepší odpich. Čtyřkolka dopadá, pořádně to s vámi hupne, ale už jste zase v plné rychlosti, když v tu ránu jen kousek před vámi dopadají jezdci, kteří byli za vámi. Je to jako kdybyste běželi po bitevním poli a vedle vás vybuchovaly projektily. V tuhle chvíli je intenzita hry na 105% a adrenalinový teploměr hlásí nebezpečí.

Troufunu si tvrdit, že třetinu úspěchu - toho dokonalého pocitu ze hry - dělá v Pure muzika. Našlápnutý soundtrack vám bude do uší šít decibely skoro jako podle nějakého vědeckého vzorce. Přesně tak, abyste si připadali jak v nějakém sestříhaném závodním videu. Dlouhé polety plné triků střídají stoprocentní soustředění při strefování se do úzkých cestiček mezi skalami. Oko stíhá barevné šmouhy a ucho zase absorbuje záplavu těch správných zvukových vibrací, aby se to všechno mohlo v mozku smíchat v prožitek, jehož produktem je záplava té sladké laskominky zvané "adrenalin" do celého těla. A kromě toho neodbytná potřeba ject pořád dál, točit plyn, poslouchat tu skvělou muziku a dělat vylomeniny.

Těžko by kdo čekal, že právě Disney přijde s jednou z nejlepších závodních her posledních let. Ale je to tak. Žádný div, že Pure byla vyhlášena nejlepší závodní hrou letošního E3. Tentokrát se pánové porotci nespletli ani o píď a zvolili opravdový majstrštyk, který po několika měsících krášlení ukazuje svá esa.

Pure
Windows PC
PlayStation PlayStation 3
Xbox Xbox 360

Verdikt

Čistokrevné závodní orgie. Čtyřkolky jsou prostě boží. Disney překvapil, ale Blackrock Studio, bývalý Climax, má se závodními hrami tunu zkušeností. Byl by div, kdyby je nedokázali zužitkovat. Povedlo se a hráči na třech platformách si díky tomu můžou užívat nářezových závodů.

Co se nám líbí a nelíbí?

Vynikající kamera, která dává hře dynamiku, přehlednost, ale zároveň vás dostane do víru dění a nikdy se nedívá tam, kam nemá. Muzika dodává hře grády, proměnlivé tratě vás nebudou nudit ani po stopátém hraní a v garáži si postavíte čtyřkolku na míru. Co chcete víc? Multiplayer? Ten je tam taky.
Ze začátku, než se propasujete jednotlivými stupni obtížnosti, je seznam dostupných triků poměrně krátký, což může po chvíli vypadat vypadat trochu otravně. Ale stačí jen hrát dostatečně dlouho a odemykat všechny bonusy, které pro vás vývojáři připravili.
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama