Project CARS 2

Jak byste svou vlastní hru vyvíjeli vy? Vzali byste všechny své úspory a do jedné místnosti nahnali kamarády a známé na několik let ve snaze vyplodit tu nejlepší hru všech dob? Nebo byste raději veřejnosti představili své plány a poprosili odvážné o malou, leč návratnou investici? Věřte nebo ne, obojí se dá spojit a aplikovat i v těžkotonážním vývoji velkých her. Exemplárním případem je studio Slightly Mad, které se při vývoji závodní nirvány Project CARS 2 opět vydalo touto cestou. Vlastní platforma WMD již s vývojem první hry dokázala, že se vyplatí mít insidery a vývojáře na jedné lodi, tentokrát s větší porcí zkušeností, peněz, vydavatelem i ambicemi. Novinka útočí na vrcholnou metu univerzálního závodního simulátoru, technologické špičky a platformou vonící benzínem a spálenými pneumatikami. Jak to tak ovšem bývá, úspěch nejrychlejšího auta na startovním roštu je z velké části podmíněn spolehlivostí vašich mechaniků! 

TÝM JE KOMPLETNÍ

Přestože se Project CARS 2 prezentuje mnohem lidověji než přímá konkurence v podobě Asseto Corsa či iRacing, útočí na stejnou cílovou skupinu. V hledáčku má hardcore milovníky aut a závodění, jedince, kteří snídají štěrk pražený na závodním palivu a zapíjí jej motorovým olejem. Nebojte se používat pojem závodní simulátor, ačkoliv hra nejde do extrémní hloubky jako například výše zmíněná konkurence, své místo má pevně vydobyté a používá ty nejefektivnější zbraně k útoku i obraně. Pokud je Asseto Corsa lety prověřený závodní kůň s jizvami po celém těle, které nabral při pravidelných útěcích z jatek, Project CARS 2 je vyšlechtěný hřebec s dečkou na zádech a načesanou oháňkou. Oproti své konkurenci se ovšem snaží prezentovat jako hra spíše než jako software odvozených od simulátorů normálně schovaných v tréninkových střediscích, přesto si zachovává úroveň magické komplexnosti, která je v tomto žánru unikátem. 

A v čem je tedy druhý díl lepší v porovnání s předchůdcem? Popravdě, je ve všech ohledech větší, silnější a sebejistější, ať už se bavíme o množství aut a tratí, či o detailnosti jízdního modelu, dynamice jízdy nebo sociálních funkcích hry. Jde o přirozenou evoluci, která bude pro mnohé z vás překvapivě radikálnější, než byste si původně mysleli. Přestože zjednodušená kariéra a větší variabilita všech herních režimů hře jen přispívá, ten největší orgastický zážitek vám přinese samotné závodění se všemi jeho krásami a nástrahami. Můžeme se bavit o začátečnických seriálech v Renaultu Clio Cup nebo sonických IndyCar monopostech, o prototypových bruskách skupiny C nebo lehoučkých formulích pro nováčky. Díky variabilitě a odlišnému chování jednotlivých druhů pohonů, hmotností a jiných mechanických rozdílů se budete bavit již od prvního závodu a nemusíte nutně čekat na svůj vysněný šampionát. V čem totiž Project CARS 2 exceluje, je zcela jistě repertoár vozidel, kterých je ve hře v základní podobě více než 180.  

Jistě si pamatujete, že první díl trpěl na nedostatek aut v jednotlivých kategoriích, a tak jste se mnohdy ocitali v natřískaných závodech s třicítkou dalších jezdců, kteří ovšem řídili stejné auto jako vy. Tyto dny jsou pryč a až na vysloveně experimentální a vedlejší aktivity jsou závody mnohonásobně rozmanitější díky bohatšímu licencovanému obsahu. A že si je z čeho vybírat! Až na několik chybějících výjimek můžete zrekonstruovat divokou GT1 sezónu z roku 1998 díky přítomnosti McLarenu F1 GTR, Porsche 911 GT1, Toyoty GT-One a třeba také experimentálního Ferrari F50 GT, které si nikdy oficiálně nezazávodilo. Pořád vám ještě sliznice úplně nevyschnula? Kategorie speciálů skupiny C nyní obsahuje 9 aut, včetně zásadního Porsche 962C či na domácí půdě exotického Nissanu R89C. O obou je dobře známo, že nastupující turbo lag a příval výkonu léčí rakovinu a způsobuje nezvratnou erekci. 

BRZDY POD TLAKEM

Tradičně nejlépe je zastoupena třída cestovních speciálů GT3, kde si osedláte celkem 16 aut a kde chybí jen pár vzorků k tomu, abyste mohli zrekonstruovat celou sezónu, a to včetně aut působících v Pirelli World Challenge. Velmi příjemná je pak přítomnost skupiny GTO, která zahrnuje specialitky z období let 1989 až 1999, v níž si bohatí zájemci mohli osedlat závodní verze ikonických silničních sporťáků a kde po tratích cválají monstrózní koně a býci od Ferrari, Fordu či Lamborghini. Potrápit ovšem můžete i řadu výhradně silničních bestií a ti největší fajnšmekři s nejchlupatější hrudí a těsnými kombinézami (zejména v oblasti mezinoží) si budou libovat v historických formulích, jejichž kořeny sahají až do období kolem roku 1965, kde Lotus začal nasazovat svůj model Lotus 38 v zámořské sérii IndyCar, jemuž sekunduje starší Lotus 56 a Watson Roadster, otevřená dvou kvaltová rakev uhánějící téměř 300 kilometrů za hodinu. Netřeba blíže představovat jednotlivé kategorie, na tom vám bude stačit oficiální stránka hry, přítomnost původně chybějících exotik od Porsche, Ferrari a Lamborghini hru zásadním způsobem rozšiřuje a závodění tak překypuje mnohem koncentrovanější šťávou. 

Radikální novinkou je pak přítomnost off-roadového závodění zahrnující významnou a dnes již standardní licenci rallycrossového šampionátu. Pravda, bez všudypřítomného brandingu FIA, zato s částí oficiálních vehiklů a tratí. Příchod rallycrossu je ovšem stěžejní z toho důvodu, že si fyzikální model nově tyká s nezpevněnými povrchy v podobě štěrku, bláta, sněhu a ledu. Chtěli jste šestisetkoňový Ford Focus RX s převodováním kratším než víkend, drtícím přechody asfaltu a štěrku na trati v Lydden Hill? Máte to mít! Řada aut a oficiálních okruhů stále ještě chybí, stejně jako pevně definovaná oficiální pravidla, změna povrchu je ovšem extrémně vitální a nabízí zcela jinou perspektivu závodění. Project CARS 2 je totiž první pravověrný simulátor s rallycrossovými závody, který nabízí ještě pokročilejší fyziku, než nabízí například Dirt Rally nebo Dirt 4. A zatímco v běžném provozu ve vytrvalostních závodech nebo cesťácích na ruční brzdu nehrábnete, jak je rok dlouhý, v rallycrossu se stane vaším věrným společníkem. Mnohem kratší závody jsou o to intenzivnější, jelikož se jede na krev a mohu vám garantovat, že zbytky karbonových nárazníků budete podél trati nacházet velmi často. 

Závodění v blátě a ve sněhu je velmi odlišné od standardní povahy hry, nicméně je to přesně ta více zanedbaná část hry, která postrádá větší podporu a určitým způsobem odlišnější prezentaci, tak jako je tomu u konkurence, kde se rallycross vždy dobře odlišuje právě svou oficiální prezentací. Další novinkou je oficiální podpora oválového závodění, které se původně mělo blýsknout už v první hře, tvůrci pro něj ovšem neměli připravenou podporu na straně umělé inteligence. Opět, nečekejte oficiální sezónu NASCAR a IndyCar se vší siláckou grafikou, přítomnost okruhů Daytona, Indianapolis a Texas Motor Speedway ovšem slibuje lepší budoucnost. Ať už řídíte mocný Ford Fusion nebo balistické Dallary, oválové závodění nabízí odlišnější dávku adrenalinu. Zatímco u běžného okruhového závodění se nejvíce cení finesa kontroly vozu samotného, u oválů je to kombinace nastavení a schopnosti najít správný moment pro předjíždění. I miniaturní rozdíl v nastavení převodovky může mít nedozírné následky a není nic horšího, než zůstat mezi dvěma vzdálenými skupinami bez možnosti se za někoho zachytit a vytáhnout z auta větší rychlost. 

DEJ MI TRAKCI, POHNU SVĚTEM

Nejpodstatnější změny se odehrávají pod kapotou enginu a dotknuly se prakticky všech nutných komponent jízdního modelu. Bavíme se tu o upraveném systému deformace pneumatik, rozdílech v kontaktu mezi materiály brzdových disků a destiček, přepracovaném modelu celého hnacího ústrojí a změnách v přenášení hmotnosti a aerodynamiky. To všechno v kombinaci s dynamicky se měnícími okruhy a unikátně nastavenými vozidly přidává ohromnou míru komplexity unikátně zabalené do náročného a současně odměňujícího zážitku z jízdy. Celkový popis toho, jak fungují střeva hry, by vyšel na několik stránek a připomínal by technickou dokumentaci. Výsledkem je pokročilejší chování vozu, které vyžaduje větší pozornost a chápání situace z vaší strany, zároveň je ovšem díky jasně daným pravidlům mnohem čitelnější. Výsledkem je mnohem solidnější dojem z hmotnosti vozu, kterou lze cítit v různých situacích odlišně. Nejlepším experimentem je změna pohonu a pozice motoru. Renault Clio, předokolka s motorem vpředu, je geniální zbraň do té doby, dokud zatáčíte s nohou na plynu. Přední kola se zakousnou do asfaltu a dodatečná váha motoru nad nimi vás protáhne zatáčkou svižně jako ranní defekací. Jakmile se ovšem pokusíte prudce zatočit bez asistence plynu, očekávejte, že si zadní část vozu bude chtít potřást s tou přední. Mimo trať. 

Na druhé straně máte bestiální Porsche 911 RSR, mocnou zbraň hromadného ničení ze Stuttgartu, zvíře s pohonem zadních kol, které zatěžuje sexuální šestiválcový čtyřlitr. Tato kombinace zajišťuje mnohem hravější a klouzavější povahu auta, které má ovšem potenciál podávat mnohem lepší výkony, jelikož díky větší hmotnosti na kolech snáze překonává nedostatek trakce, zároveň ovšem vyžaduje mnohem pečlivější chování a přístup. Nová revize enginu podporuje řadu pohonů včetně čistě elektrických, hybridních a turbínovitých. Nemějte obavy, tato fakta nemusíte, abyste si hru užili, tohle všechno je koření pro milovníky automobilů, kteří jsou od kosti perfekcionisté. Nemá ani tak smysl se bavit o detailech na úrovni pohonů, jako spíše jednotlivých aut. Samozřejmě, ne každé ze 180 aut může být osobně otestováno a přeneseno do hry, ale míra dostupné dokumentace a zkušeností ze všech možných zdrojů zajišťuje, že co vůz, to unikát. 

Typicky dravá éra cestovních vozů z roku 1991 je skvěle vyobrazena i ve hře. Sedněte si do BMW M3, zatněte zuby a vydejte se na trať. Díky absenci ABS začínáte brzdit dlouho před zatáčkou a pak jedním mocným trhnutím volantu pošlete stroj do zatáčky, modlíce se za šťastný konec, často i za cenu poškozeného tlumiče při nájezdu na retardér. Moderní LMP speciály vám naopak dodají téměř božský pocit, jelikož jsou enormně přesné, nadlidsky rychlé a dovolí vám se přiblížit k limitu. Má nejoblíbenější třída je ovšem bájná skupina C, která díky upravenému modelu aerodynamiky a přítlaku v Project CARS 2 vyniká ještě více. Tato monstra vám totiž dodávají falešný pocit moci, jelikož na rovince extrémně táhnou a pokud se nebojíte, v zatáčkách vás podrží. Onen pocit absolutní kontroly je ovšem relativní a pokud jste příliš drzí, skončíte v troskách. Tyto vozy jsou totiž nervózní v nízkých rychlostech, kde je k zemi netlačí příval vzduchu, který se zvětšuje s rychlostí. A zatímco se za studena vrtí a neurvale tancují po ulici, v atletickém tempu zdatně drží při zemi. Nezapomeňte ovšem na mohutný turbo lag, který se mnohdy dostavuje i ve vysokých otáčkách a odděluje nebe od země. 

SLICKY, DO SUCHA I DO VODIČKY

Co ovšem dělá z Project CARS 2 naprostý unikát, který momentálně nemá konkurenci, je systém LiveTrack 3.0. Ten řeší celou řadu fyzikálních událostí, díky nimž se trať v reálném čase mění a ovlivňuje průběh závodu, ať už skrze působení počasí či pohyby samotných vozů po okolí. Auta zanechávají zbytky pneumatik zapečené v asfaltu a ideální dráha, po níž se pohybuje nejvíce závodníků, zpravidla nabízí lepší přilnavost než nevyužité části tratě. Občas se ovšem stane, že někdo vyletí mimo trať na okolní trávu nebo štěrk a při návratu na asfalt s sebou přinese špínu, která naopak přilnavost ovlivňuje negativně a chvíli trvá, než se ojezdí zpět do původní podoby. Na lepivost asfaltu má kromě provozu vliv například i teplota vzduchu, která ohřívá povrch. Během letních dní je tak mnohem snaží udržet pneumatiky v ideální teplotě, a to zejména v nejvytíženějších částech okruhu! Teď ovšem přichází ta nejvíce vzrušující část! 

Každý z 60 okruhů si můžete vyzkoušet v jakémkoliv ročním období, za jakéhokoliv počasí, v kterémkoliv čase! Přesně tak, tímto vzniká ohromné množství kombinací, které radikálně mění závodění a v těch nejextrémnějších případech se klidně můžete projet v noci po kompletně zasněžené Monze ve vytrvalostním speciálu! Počasí, roční období a čas mají na chování aut ohromný vliv, a tak očekávejte, že v noci budete mít co dělat, abyste udrželi pneumatiky teplé a efektivní. Mlha, prudký déšť či silné sněžení navíc ohromně ovlivňují viditelnost, okolní teplotu a tím pádem i funkčnost brzd a pneumatik. Hromadění vody navíc drasticky mění i podobu tratě jako takové. Představte si, že začínáte závod, kde svítí. Vyrážíte na okruh, pár minut kroužíte a začne pršet. Zpočátku je asfalt jen lehce mokrý, nenabízí kompletní přilnavost, ale dá se na něm slušně závodit. Po několik minutách v prudkém dešti se ovšem začnou na ulici tvořit kaluže, které se s přibývajícím časem zvětšují nejen co do rozsahu, ale také do hloubky. Po chvíli jsou natolik hluboké, že nájezd do nich může auto rozhodit natolik, že si v nich budete moci rovnou přeprat spodky. 

Zkosené části okruhu, nejčastěji vnitřky zatáček, obsahují nejvíc vody, a tak se ideální stopa mnohdy s příchozím deštěm změní a všichni závodníci jsou nuceni si vybrat bezpečnější lajnu. Podobný systém se kdysi představil i ve Forza Motorsport 6, v případě Project CARS 2 je ovšem dynamický a vzniká v reálném čase. Díky změně počasí můžete totiž začít závodit za sucha, pak přijde sníh, který se díky teplotě změní zpět na vodu a vše posléze znovu uschne! Tento systém je vynikající a kromě toho, že má drastický dopad na variabilitu a zábavnost závodů současně vypadá skvěle. Zkuste se projet na podzimní Nordschleife, červenožluté listí padající podél tratě a jemně žhnoucí slunce vytváří úžasná panoramata. V podobných situacích využijete i upravený fotografický režim, pomocí něhož je nyní mnohem snazší pořídit parádní fotografie. 

NEPODŘADÍŠ, NEPŘEDJEDEŠ

Graficky se hra taktéž posunula, je vidět, že nejvíce času padlo na tvorbu věrnějších textur interiérových materiálů jako je karbon nebo alcantara, přepracovaného nasvícení a stínů. To vše potvrzuje, že se dá pokrok vynutit i bez radikálních změn v modelech aut a celkové kvality obrazu. Project CARShra na vás v tomto ohledu klade jen ty největší nároky. Chvilka zaváhání totiž velmi často končí koncem závodu, citelnější náraz totiž může končit fatální poruchou. Kombinace živočišného a výbušného závodního speciálu se špičkovým ozvučení je pro zaryté motoristy nirvánou. Tento zážitek ovšem není konzistentní, jelikož při použití kamery zpoza vozu je zvuk extrémně tichý a pocit rychlosti téměř neexistující. Hra využívá svůj největší potenciál při pohledu z kokpitu vozu, kdy realita dvojnásobně zrychlí a vaše tělo nestačí vnímat všechny vjemy.  

Svou část úspěchu si přivlastňuje i umělá inteligence, která umí být značně kompetitivní, ale současně reaktivní na okolní situace. Dá se říci, že obtížnost hry (k dispozici je pouze jeden jízdní režim a několik elektronických asistentů) ovlivňují právě počítačem ovládání jezdci, jejichž chování ovlivňují dvě nastavitelné hodnoty. V první řadě je to rychlost, jakou projíždí zatáčky a pracují s plynem. Ta je snadno pochopitelná a prvořadá při nastavování tempa závodů. Druhý slider pak ovlivňuje jejich agresivitu a podílí se na velmi zajímavých situacích, kdy se i relativně pomalí závodníci budou snažit vecpat do vnitřku zatáčky, aby si urvali pozici. Zároveň ovšem roste i množství kolizí a potenciálních výletů mimo trať, které přímo souvisí s riskem, který umělá inteligence podstupuje. Nejde o tupé řidiče s nalinkovaným chování, když se až moc přiblížíte k něčímu nárazníku, můžete si všimnout, jak sebou oponent trhne, aby se vyhnul střetu. Dá se říci, že za chodu a v ideálních podmínkách AI funguje skvěle. Jenže ono se v ideálních podmínkách závodí jen zřídkakdy, že? 

Je tu celá řada hraničních případů, kdy AI už tak dobře nefunguje. Typicky ve větším počtu aut nahnaných do jedné zatáčky se mnohdy stane, že to do sebe všichni zkrátka narvou a zacpou celou šířku ulice. První ostrá šikana Monzy budiž důkazem tohoto argumentu! Jezdci mají občas také potíže s předjížděním znatelně pomalých aut v závodech, kde se nachází více tříd současně. Pokud na startu stojíte uprostřed a jste trošku pomalejší v reakci na semafor, je velmi pravděpodobné, že to do vás někdo načoudí a nebude se ani trošku snažit vyhnout. Podobných situací je ve hře nespočet, a přestože AI obecně funguje velmi efektivně a dá se s ní soupeřit, ještě nějakou dobu budete objevovat situace, kdy funguje destruktivně vůči sobě a svému okolí. Komplexnost herních rutin a množství variací mezi auty a tratěmi zkrátka představuje příliš velké sousto na to, aby se hra dala kompletně odladit pro každou situaci, což je obecně její největší slabina. 

CÍLOVÁ NOVINKA

Nastavitelnost a šíře upravitelných možností na všech frontách je pozitivní a skličující zkušenost současně. Ačkoliv je hra takzvaně out-of-the-box mnohem lépe nastavená než první díl, stále si budete muset dát na čas a poladit nastavení kamery, ozvučení, pravidla či obecný setup hry. Pokud vám to ovšem nevadí, můžete si sami vytvořit závodní víkend podle vašich představ, jak pro sebe, tak pro známé a kolemjdoucí v multiplayeru. Kariéra pak reprezentuje koherentní přerod začátečníka v mistra závodníka. Začít můžete třeba u motokár a skončit u vytrvalostního závodění. Díky množství šampionátů je z čeho si vybírat a jakmile vás omrzí postupování žebříčky, vybít se můžete ve speciálních eventech či továrních závodech. Záměrně neříkám, že si u nich odpočinete, protože některé z nich jsou opravdu tuhé a většinou platí, že pro vás nebudou výzvou ostatní jezdci, jako spíše kombinace auta a tratě samotné. 

V této fázi působí Project CARS 2 jako extrémně rozbitá a nedodělaná hra trpící na desítky malých, ale nepříjemných chyb, které, i přestože je budoucí patche nejspíš opraví, značí, že bude ještě nějakou dobu trvat, než se hra dostane do řádného funkčního stavu. Situace není ani zdaleka tak vážná jako u první hry, přesto dostatečně nepříjemná na to, aby titul ztrácel cenné body v hodnocení, které by jinak bylo. Novinka totiž vypadá úžasně a nabízí přísný, ale přesto zábavný jízdní model. Množství zvučných aut je v kombinaci s dynamickým počasím sázkou na jistotu a mohu vám garantovat, že vás při pohledu na od začátku kompletně dostupnou garáž přepadne vlna nadšení. Druhý díl je ve všech ohledech lepší a silnější než předchůdce, nabízí momentálně nejkomplexnější řešení ve sféře závodních simulátorů a jedinou jizvou na jinak čisté tváři je řada technických potíží.