Pro Evolution Soccer 2012

S příchodem neustále kratších večerů a sychravého počasí se minimalizuje aktuální nabídka venkovních aktivit a stále více hráčů se vrací domů ke svým PC a konzolím, aby si zde vybili své sportovní choutky alespoň ve virtuální podobě. S blížícími se vánočními svátky (přiznejme si to, vždyť jsou tu co nevidět) přichází také tradiční sezonní videoherní žně, v nichž nesmí v žádném případě chybět ani pravidelný sportovní nášup v podobě dvou konkurenčních sérií – FIFA a Pro Evolution Soccer. Nedělám si iluze, že tento text nějak změní poměry v řadách fanoušků toho či onoho, faktem ovšem zůstává, že Pro Evo na PC v posledních letech poněkud ztrácelo svou výsadní pozici, přičemž největší rána přišla vloni ve chvíli, kdy se v EA Sports konečně odhodlali spustit next-gen verzi i na PC. Ročníky s magickým letopočtem 2012 s sebou přinášejí dva rozdílné pohledy na svět – zatímco FIFA se snažila vylepšit multiplayerové režimy a taktické prvky, Pro Evo přináší nové prvky hratelnosti, díky kterým by hráč měl mít na trávníku ještě větší volnost. Zavažte si tkaničky, upravte štulpny, začínáme.

Ce sont les meilleures équipes,

První návštěva do herního menu prakticky ihned odkrývá karty herních režimů. Krom obligátní exhibice nám pánové z KONAMI naservírovali možnost zahrát si ligovou sezonu v některé z vybraných soutěží, dále pak dvojici licencovaných pohárů – Ligu mistrů a Pohár osvoboditelů. Pokud některému z fandů českého fotbalu právě zaplesalo srdce s tím, že zkusí prohnat pány Xaviho a Messiho s Horváthovou jedenáctkou, nepotěším jej. PES 2012 totiž má licenci pouze na soutěž, nikoli však na všechny účastníky, což odnesla nejen Plzeň, ale také spousta věhlasnějších mančaftů. Problémy s licencí už se s Pro Evem táhnou léta a nedá se očekávat, že by byly v nejbližších ročnících vyřešeny, a tak můžeme být rádi, že na PC máme alespoň solidní komunitu fanoušků, kteří co nevidět dodají neoficiální patche.

Sie sind die allerbesten Mannschaften,

Na druhou stranu, v KONAMI moc dobře vědí, že dokážou svým příznivcům nabídnout natolik solidní fotbalový zážitek, že překoná i trable s nedostatkem licencí. Pro letošní rok byla jakožto největší novinka prezentována možnost ovládat současně dva hráče v tzv. off-the-ball režimu. Pamětníci jistě vědí, že se nejedná o první pokus, s tím přišla už před lety FIFA v ročníku 2004, leč bohužel bez většího úspěchu. Off-the-ball v podání Pro Eva přináší dvojici režimů, v asistovaném hráč pouze vyšle svého kolegu do sprintu, kde se řídí dle umělé inteligence, v manuálním už vše kočíruje sám s využíváním pravé analogové páčky. Chápete správně, že na klávesnici si tuto vychytávku nevyzkoušíte, ostatně i s gamepadem se nejedná o nic extrémně uživatelsky příjemného. Jakkoli se tvůrci snažili a díky tomuto systému se lze s trochou cviku opravdu dostat do krásných gólovek, nedovedu si představit, že by off-the-ball uspěl u širšího publika, spíš očekávám, že postupem času zmizí v propadlišti dějin.

The main event

Samotné zápasy přináší obrovský fotbalový zážitek. Nevím, čím to je (a dost možná mne budete kamenovat za využívání laciných frází), ale takto skvěle zpracovaný míč jsem snad ještě neviděl, a to jsem nevynechal jediný ročník fotbalových simulátorů od roku 1998. Skvěle byla zpracována zejména rotace míče ve chvíli, kdy jej někdo tečuje, s čímž je nutné při odskoku počítat. Kvalita fotbalistů se pozná už při zpracování míče, zatímco Messimu se mičuda prakticky přilepí na kopačku a může s ní dělat psí kusy, Venca Kadlec se jeví jako solidní poleno. Umělá inteligence dokáže mnohdy už a střední úroveň obtížnosti solidně zavařit, zkušení harcovníci však nebudou mít problém proti stejně umnému počítači dovést Spartu až k titulu v Lize Mistrů.

Die Meister, Die Besten, Les Grandes Équipes, The Champions

Jakkoli zápasy působí fotbalově, nelze si nevšimnout několika neduhů znepříjemňujících jinak výtečný zážitek. Brankáři jsou tématem samo o sobě, mnohdy nepřekonatelné monstrum dokáže tu a tam udělat tak obrovskou minelu, až se budete za hlavu chytat (na moment, kdy můj gólman vyběhl pro tečovaný centr a těsně před útočníkem zakopl o ležícího obránce, budu ještě dlouho vzpomínat). Někdo může namítnout, že i v reálném fotbale se obdobné věci stávají. Bude mít zcela nepochybně pravdu, nicméně nestávají se v tak vysoké frekvenci. To samé platí i o nastřelování tyčí a břeven – z té hromady testovacích zápasů, co jsem absolvoval, branková konstrukce nezazvonila snad jen ve třech. Za asi největší nedostatek nicméně považuji bugy v systému přihrávek a odražených míčů. Mnohdy se stane, že hráči ujede ruka a vyšle málo prudkou přihrávku, případně že se kulatý nesmysl od někoho odrazí. Herní engine ale nadále předpokládá, že adresát pro balon doběhne, ať už je jakkoli daleko. Může se tak nakrásně stát, že stoper bude z metru mlčky přihlížet kutálejícímu se balonu určeného pro pravého beka, zatímco jej uzme útočník a projde nepřipravenou obranou jako švýcarský nůž lahodným čerstvým máslem. Toto se naštěstí nestává moc často, jinak by nové Pro Evo bylo nehratelné a v žádném případě by se nedalo hovořit o jeho znovuzrození. Tímto slovem bych totiž hodnocení ročníku 2012 ukončit – autorům se podařilo vyladit hratelnost natolik, že se k Psovi dost možná vrátí spousta desertérů. Interesantní zápasy, fajnová hratelnost a skvělá fotbalová atmosféra hovoří jasně pro PES 2012.