Pressure Recenze Pressure

Pressure

Vilém Koubek

Vilém Koubek

16. 4. 2013 22:00 1
Reklama

To se takhle jednoho rána probudíte a chcete se jako obvykle jít osvěžit do řeky. Protože si zřejmě nejste jisti včerejškem nebo svými plaveckými schopnostmi, vsoukáte se do kruhu, skočíte a rozbijete se o vyschlé dno. Voda je pryč, ukradl ji zákeřný Dark Lord (ano, tak se vážně jmenuje), protože ji potřebuje k dokončení svého ďábelského plánu - postavení lázní. A jelikož hlavní hrdina je nejspíš zarytý odpůrce pohyblivých a relativně zrelaxovaných důchodců, popadne amok za pačesy, naskočí do své parní mašiny a vyrazí s Dark Lordem zúčtovat.

Jednoduchá pravidla

Takže ano, Pressure je tak trochu šílená „vozítkářská“ arkáda, v níž postupně cestujete vyschlým korytem řeky, lázněmi a podzemními jeskyněmi, likvidujete hordy nepřátel, sem tam nějakého bosse, vylepšujete svou parní mašinu a hlavně se staráte o to, aby vám nedošla pára. Právě proto se hra jmenuje Pressure, neboli tlak. Jakmile vám klesne, zastavíte se a musíte restartovat úroveň. Dobíjíte likvidováním nepřátel a projížděním checkpointy.

Pravidla jsou to jednoduchá a pro arkádu srozumitelná. Autoři se nicméně nechali unést svou kreativitou či snad šílenstvím (rozhodněte si sami) a začali přidávat háčky. Tím největším a zároveň nejzákeřnějším je fakt, že jednotlivé úrovně nejsou dělané tak, aby se daly dojet. Nebo tedy alespoň ne normálním způsobem jízdy. I když budete likvidovat všechny nepřátele okolo a řídit jako bohové, stejně vám dojde tlak. Záhy po několika zklamáních si proto uvědomíte, že nejenže musíte okolo sebe šířit peklo, ale také používat zrychlení - které má podobu trochu delšího dashe vpřed a nemá vliv na spotřebu páry! Pak už jen stačí zrychlení rytmicky drtit neustále po dobu jízdy a vaše šance dojet do cíle jsou takřka jisté.

Akvarijní rybky

Jenže co to dělá s hratelností? Představte si, že celou cestu chaoticky vaše vozítko vystřeluje v krátkých časových intervalech dopředu, jako by za volantem seděl někdo, kdo neví, který pedál je pro zrychlení, a tak zkouší. Jelikož má ale paměť akvarijní rybky, každých několik vteřin to zapomene. Vypadá to divně a čistě herně to nepůsobí úplně přirozeně. Dá se na to samozřejmě zvyknout, ostatně asi jako na cokoliv, hře by ale zcela jistě prospěla trochu větší volnost, která by vás nenutila do takových extrémů. Dokonce se nám jednou stalo, že jsme dojeli úroveň v podstatě na chlup přesně s vyčerpáním tlaku, v hodnocení posléze jsme ale dostali maximální bodování za čas - takže jsme vlastně byli zatraceně rychlí.

Dash dává smysl hlavně poté, co si na vozítko namontujete pluh a začnete vystřelováním kupředu likvidovat oponenty, což je překvapivě snadnější než jejich destrukce standardními zbraněmi. Ty jsou totiž napevno ukotvené k vašemu stroji a chcete-li mířit, musíte se natočit kompletně. Mno, a když už jste tedy směrem k nepříteli natočení, vždycky je jednoduší a hlavně rychlejší ho rozbít nárazem.

Ale třeba je to záměr. Třeba se autoři explozemi nesčetného množství nepřátel a tímto „skákáním“ kupředu jen pokoušeli zakrýt fakt, že všechny jejich úrovně v daném „světě“ jsou si vlastně až nezdravě podobné. Ze začátku se vždy pokocháte novými kulisami, to je tak jeden, dva závody a pak už prostě jen jedete stále tím samým prostředím, jen se vám jinak natáčí kamera. Což hře na lákavosti také nepřidává. Skutečně zajímavých hratelnostních změn spojených se světem, jako je jízda na tobogánu, je velice málo a obvykle přicházejí až v bojích s bossy - kterých ale také není mnoho.

Klesající tlak

O nějakém dlouhodobějším hraní, nebo dokonce dohrávání na jeden zátah by tedy neměla snad být ani řeč. Jednak proto, že vám hra nezabere více než čtyři hodiny, jednak se vždy po několika závodech dostavuje stereotyp, s nímž se nedaří bojovat snad ani tomu relativnímu množství adrenalinu, který ve vás možná vyvolá klesající tlak. Záhy spadnete do strojové letargie, kdy zkrátka mechanicky drtíte zrychlení a sledujete, jak všechno okolo vybuchuje. Což není zrovna nejlepší zábava - stejně tak se můžete třeba dívat, jak vám na stropě plápolají pavučiny a točit tužkou mezi prsty. Abychom hře ale nekřivdili, pravdou je, že pokud potřebujete odložit své malé ratolesti u něčeho trochu explozivnějšího, mohla by být Pressure ta správná volba. Při vší své jednoduchosti je také snadno uchopitelná a relativně přehledná. Má vysoké tempo a velice zajímavý smysl pro humor. Krom toho také funguje (bez drastických bugů).

Pokud tedy nehledáte nic oslnivého ani světoborného, jen chcete rozstřílet nekonečné zástupy jezdících van a vířivek, či snad pojízdných saun a nevadí vám trochu divně namíchaná hratelnost, zkuste demo. Kdybyste k sobě navíc měli ještě dalšího hráče ochotného jít likvidovat lázeňské impérium s vámi, máte jistou naději, že zažijete třeba jedno milé odpoledne. Ale to je vše.

Pressure
Windows PC
PlayStation PlayStation 3
Xbox Xbox 360

Verdikt

Standardní arkáda s lehce nestandardní zápletkou a humorem. Ničím neoslní, možná trochu zaskočí podivně namíchanou hratelností, ale aspoň funguje a dá se hrát. Zatlačit trochu na pár místech a dalo by se z ní vytřískat daleko více.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama