Portal 2 Recenze Portal 2

Portal 2

Ondřej Hrabec

Ondřej Hrabec

21. 4. 2011 22:00 31
Reklama

20. 4. 2011: „Zapnul jsem Portal 2. Nacházím portal gun. První hádanky jsou snadné. Doufám, že přijdou těžší.“
21. 4. 2011: „Když jdu po ulici, dívám se po bílých stěnách. Jejich nedostatek je alarmující, podobně jako nedostatek přenosných beden a laserů.“
22. 4. 2011: „Seskok z osmého patra paneláku působí relativně přijatelně. Musím si ověřit hypotézu, že když si udělám druhý portál ve stěně, bude kinetická energie pádu posílena gravitačním zrychlením dostatečně vysoká, abych dosáhl druhého balkónu. For science! (Zde záznam končí)

Podobné myšlenky nakazí vaši mysl po dohrání mistrného kousku od Valve. Zapomeňte na všechno, co jste v minulosti hráli (vyjma prvního Portal). Tento titul vám totiž ukáže, že vše se dá dělat trochu jinak, a přestože jste Rubikovou kostkou spíše vrhali po drzém sourozenci, Portal 2 vás vybičuje k podstatným duševním výkonům.

Pravidla jsou jednoduchá. Vystřelíte modrý ovál na destinaci A a žlutý na destinaci B, čímž se oba body prostorově propojí. Gratuluji, právě jste prošel přijímacím řízením na post testera v Aperture Laboratories bez možnosti odvolání. Ano, na takto jednoduchém principu lze vystavět zábavnou logickou hru kombinující zejména prvky fps a plošinovky. Přimíchejte k tomu excelentní příběhovou rovinu, která doslova vytváří svět sám pro sebe, a vznikne netradiční herní prožitek, u nějž budete hodně skákat, o něco víc přemýšlet a ze všeho nejvíc řvát smíchy.

Jednoduché stavění portálů by při procházení single player kampaně o délce 8-10 hodin asi za chvíli omrzelo. Z tohoto důvodu do hry vývojáři přidali okolo tuctu objektů obzvláštňujících vaši cestu ke konci každého z desítky levelů hry. Na těchto prvcích je úžasné, že fungují přesně tak, jak mají. Všechny ty laserové paprsky, mosty, bedny, výbušniny, otočné plošiny, skleněné lupy, kluzké, skákavé a portálovité kapaliny zvyšují nejenom obtížnost úrovní, ale i jejich hratelnost. Vše funguje v elegantní synergii. Vytvoříte portál pod trubkou s tekoucí skákavou kapalinou, pak si otevřete další o kousek dál u šikmé plošiny. Tekutina se nacáká na dané místo a o chvíli později se na ni řítíte v přímém pádu ze stropu místnosti díky dalšímu portálu. Jako zkušeny řešitel poučený na několika předchozích přistáních v propasti si však pojistíte své zdraví vytvořením energetického mostu v trajektorii letu. Na toto vše ale nepřijdete okamžitě, nýbrž během několikaminutového zkoušení a přemýšlení, jak by to mohlo být. Pocit zapadnutí všech kousků hádanky do sebe je na Portalu 2 jeden z nejsilnějších momentů. Již si ani nepamatuji, kdy posledně jsem u hry mluvil tolik nahlas a řadil si postupy do logických řetězců. Každý posun dál k chodbě s nápisem exit je provázeno pocitem hrdosti nad překonáním sám sebe a ironické robotické inteligence, která před vás tyto obtížné překážky postavila.

I was very busy and dead since last time…

Když už jsme u té umělé inteligence, právě té jste opět vydání napospas. Hrdinka Chell se po letech probouzí ze stáze a další události ji přivádějí do zařízení Aperture Laboratories. Setkává se s robotem Wheasleym, který vás svou barvitou osobností bude bavit celou hru. Jeho „drobnou vadou“ je jistá dávka nešikovnosti, lépe řečeno hlouposti, díky níž probudí počítač GLaDOS a co myslíte, že je výsledkem – další testování Chell prostřednictvím ďábelských laboratorních experimentů. Příběh staví na perfektním nadabování a vypointovaných dialozích jednajících postav. Humorná složka je zastoupena opravdu frekventovaně. Často jsem nevědomky ztuhl na místě a musel se zaposlouchat do výměn mezi Wheaslym a GLaDOSem. Nadsázka série Portal těží z mechanických strojů, které se však emotivně chovají často jako lidé – jsou ironičtí, škodolibí, zákeřní, paranoidní a ze všeho nejvíce milují testování. Přitom samozřejmě tvrdí, že ničeho takového nejsou schopni. Na prvních několik hodin s Wheaslym, kdy mi ve frenetickém tempu líčil své pronásledující představy smrti následující po rozsvícení svých světel nebo mě nutil se otočit, když se napojuje na panel počítače, budu vzpomínat roky.

Po grafické stránce si Portal 2 vede na jedničku. Vyrovnaně se střídají prostory rozsáhlé i sevřené. Přestože cesta vede nakonec pouze jedním směrem, není ani zdaleka předem jasná. Autorům hry se povedlo efektivně propojit funkci portálů s okolním prostředím, kdy se často musíte opravdu podrobně porozhlédnout, kam jej vystřelit. Okolní prostředí se sem tam v naskriptovaných „únikových pasážích“ rozpadá, což dodává některým scénám prostor pro dramatičnost a žertovné dokreslení nějakou tou hláškou o vaší neposlušnosti v roli laboratorní krysy.

Science is not about why, it’s about why not…

Portal 2 v určitých oblastech navozuje atmosféru podobnou Bioshocku. Prázdné vědecké a tovární zařízení v kombinaci s velmi obskurními robotickými komentáři hrají v prospěch myšlenky, že se tady opravdu stalo něco velmi špatně. K tomu, abyste děj začali brát příliš vážně, vás však hra nedonutí na základě svého banalizování. Portal parodizuje především vědu a její postupy. Je možné jej chápat jako velmi trefný způsob vystřelení si z metodologie izolované od zbytku světa, kdy smysl experimentu není ani tak důležitý. Podstatnější je samotný proces a jeho opakování, v němž si může libovat jenom stroj. A stroje v Portalu zajímají především otázky podivné, jako třeba reagování člověka na neurotoxin či laserový paprsek. Nemusíte se však bát, souboj člověka s proradnými mechaňáky dopadne většinu času ve váš prospěch. Nalezení řešení nějakou dobu trvá, pravděpodobně se objeví i nějaká ta frustrace, ale napětí k videohrám patří jako máslo na chleba. Občas jsem dokonce i nadával, o to větší katarze pak následovala. Cíle naštěstí bývají kouskované, i když zásek je krátkodobě možný. V tom případě jste zkrátka něco přehlédli. Když zrovna něco neděláte dobře, alespoň experimentujete, na čemž přece věda staví! Výzvy Portalu 2 míří přímo na hráčovu inteligenci, možná proto tak motivují. Ani bych se nedivil zprávou v novinách za 40 let, kde by se psalo o využití Portalu jako převedení některých baterií měřících IQ.

Also, are you alive?

Kromě hry jednoho hráče umožňuje Portal 2 kooperativní multiplayer dvou hráčů. Pokud lze kampaň za Chell považovat za brilantně zpracovanou, u hry více hráčů se budete stejně královsky bavit. Stačí sehnat kamaráda, vybrat si z dvou robotů Atlase nebo P-bodyho a vrhnout se na zcela novou kampaň s jejími zapeklitými problémy. Ty principielně tkví, světe div se, v přesné spolupráci. Je třeba naučit se dívat na problémy očima druhého hráče v rámci k vaší vlastní pozici a na tomto principu klást portály, přesouvat bedny, otáčet lasery atd. GLaDOS vaše snažení také nepřejde mlčky, z čehož se po čase vyklube svižný herní rytmus, jenž lze popsat asi takto. Vstoupíte do levelu, zasmějete se hodnotící hlášce GLaDOS, začnete na sebe s parťákem zuřivě pokřikovat strategie, přičemž zprvu nikdo nepochopí, jak to ten druhý myslí a nakonec se dáte do práce. U multiplayeru si užijete kopu legrace opravdu netradičního rázu. Často zůstanete plně napospas svému druhovi, což vede i neméně zřídka k tomu, že vás omylem nechá propadnout do nekonečných hlubin. Kooperace v logické hře je totiž něco jiného než přestřelky v fps nebo likvidace bosse v MMORPG.

Well done. Here come the test results: You are a horrible person.

Portal 2 bych řadil mezi hry zcela jedinečné. Originalita a práce s detailem je znát v podstatě po všech stránkách. Mezi špičkové patří dabing, hudební podbarvení a propojení jednoduchých herních elementů. Valve stvořilo skvost přesahující žánr, který bude bavit hráče napříč herními škatulkami. Určité slabiny hry, které hledám jen pro doplnění, nacházím pouze v kratších zásecích a několika zapeklitých levelech. Důležitěji na mě však zapůsobilo to, že Portal 2 se dostává v hojné míře takřka zapomenutého prvku videoher – obsahuje koňskou dávku humoru a zároveň neodbývá herní akci. Ta je sice pomalejší, ale tak odlišná od postupu „nejdřív jednej, pak mysli“. K tomu všemu dostáváte do rukou výzvu v podobě multiplayeru posouvající značku zase o kousek dál.

Portal 2
Windows PC
PlayStation PlayStation 3
Xbox Xbox 360
Apple Mac

Verdikt

Můžete mě ukamenovat, ale pokud si nějaká hra zaslouží maximální hodnocení za výjimečné kvality v oblasti nápaditosti, příběhové složky, gameplaye, grafiky, tedy stěžejních pilířů videohry, jde o Portal 2. Kéž by podobných her vycházelo více.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama