Pokémon Shield

Na opravdovou premiéru Pokémonů na Switchi jsme museli čekat tři roky. Loňský jednodušší nostalgický návrat do regionu Kanto, kde celá ta Pokémonní mánie začala, měla být předzvěst toho, co tahle celosvětově milovaná série dokáže, když se vymaní z řetězů 3DS. Teď ale když máme tu čest s novými Pokémon Sword a Shield, nelze se ubránit určitému zklamání. Všechny ty novinky, které měly sérii modernizovat, jsou až směšně triviální a povrchní. Jádro hry přitom zůstalo zarputile stále stejné a ve výsledku Pokémon Sword a Shield vůbec nepůsobí jako hra z roku 2019.

Sword a Shield totiž už pátým rokem jede na stejném enginu, který s parádou přišel s dílem X/Y. Postavy proto pořád vypadají stejně, všichni mají stále stejně strnulé pohyby, a snad jen ten svět je teď detailnější, plný kopečků a klikatících se cestiček. Pokémonní souboje se ale opět odehrávají v instanci, kdy proti sobě příšerky stojí jako pistolníci čekající na příkazy svých trenérů. A stále ve hře chybí jakýkoliv dabing, ať už lidí, tak příšerek! Zkrátka a dobře, když mezi ty největší bomby patří rozlehlá oblast, ve které můžete vidět pohybující se ostatní online hráče (ale nemůžete s nimi smysluplně interagovat), není něco zásadního v pořádku.

ZASTARALÉ UŽ PŘI VYDÁNÍ

KAUZA DEXIT



Zvykli jste si převádět chycené Pokémony skrz generace do nových her? Tak se s nimi nyní rozlučte, protože Sword and Shield pořádně promazali dosavadní Pokédex.

Většinu stávajících příšerek ve hře nenajdete a ani si je do ní nepřenesete. Díky za nic, Game Freaku.

Nový díl je prostě jedním slovem zklamání. Jiné hry na Switchi dokazují, že lze mít otevřený svět a vykreslovací vzdálenost modelů postav dál než pár metrů. Nebo že lze všechny postavy nadabovat v několika jazycích. Nebo že hra může mít online prostředí, které umožní snadné propojení s přáteli. Nebo že lze v sérii zanechat fungující prvky z předchozích dílů a nesnažit se vždy přijít s nějakou novou vyfikundací, která působí jako směšný krok zpět.

Pokémon Sword a Shield mají na sobě tolik velkých terčů, do kterých je tak snadné se trefit, že přes ně není vidět to dobré. Pochopte, ona se napřesrok z Pokémonů nestala najednou špatná hra. Pořád je to to líbivé RPG se strategickými tahovými boji a návykovým systémem chovu a rozvíjení svého týmu bojových příšerek. Pořád funguje chuť chytit je všechny a po poražení gym leaderů se stát se tím nejlepším trenérem v kraji. Jenže tohle mají Pokémoni už přes dvacet let a jednotlivé hry vždy přinášely něco, co to zažité schéma zatraktivnilo. X/Y měly nový 3D vzhled, OR/AS byl super remake super 3. generace, S/M přišlo se silným příběhem, regionálními variantami pokémonů a systémem zkoušek, US/UM přidalo super endgame za cenu nové hry, LG Pikachu/Eevee byl příjemný remake pro rodiče s dětmi a Sword a Shield? Ten nic tak pozoruhodného nemá a bez toho je hraní S/S vlastně docela... nuda.

ANGLICKÝ JAKO SLANINA

Asi je to tím, že jsem posledních pět let rok co rok hrál nové Pokémony, a proto mi tvrdohlavě opakovaná struktura celé hry přijde únavná. Opět tak sledujeme cestu poloněmého dítěte, které s prvním Pokémonem a přátelským rivalem vyráží na cestu po rozhlehlém regionu, poráží v soubojích náhodné kolemstojící lidi, gym leadery a neschopné padouchy a nakonec zachrání svět a stane se tím nejlepším. 

Alespoň zasazení nových Pokémonů je nové a přiznám se, že nový region Galar inspirovaný Velkou Británií mi přijde, jako absolutně to nejlepší, co Sword and Shield nabízí. Ne, není to ten důvod, proč si nejnovější díl zahrát, ale rozhodně mě bavilo jeho prozkoumávání. Inspirace kulturou, estetikou i historií Velké Británie se promítla snad do všeho a je to děsná legrace. Z tradičních gymů jsou zde stadiony a souboje s jejich leadery působí díky očíslovaným uniformám, skandujícím davům v tribunách a super soundtracku jako fotbalové zápasy. Místní zločinecká organizace Team Yell jsou vlastně neurvaní hooligans, všichni jsou pobláznění do vaření různých druhů curry, je tu něco jako Stonehenge, něco jako křídový obr, malebné pseudoanglické farmy i rudá cihlová industriální města. Místní Pokémoni jsou také stoprocentně britští - chundelaté ovce, rytířské vrány nebo duchem posednutý čajový set. Úplně zbožňuju regionální varianty, které kouřícího Weezinga přeměnily na pana továrníka s vysokým komínem místo cylindru a z Meowtha udělali vousatého vikinga evolujícího do, podržte se, Perrserkera!

NUDA V OTEVŘENÉM SVĚTĚ

Škoda, že se tahle hravost nepromítla i do nových herních mechanismů. Už zmíněná nová oblast zvaná Wild Area naznačuje, jak by Pokémoni mohli fungovat v openworldu. Je to jediné místo, kde můžete volně rotovat kamerou - šokující, já vím - a kde se nacházejí divocí Pokémoni k chycení. Po oblasti se můžete pohybovat volně, ale v určitých místech se nacházejí Pokémoni se stále vyššími levely a představují tak bariéru úplně volnému průzkumu. Dokonce zde funguje dynamický systém počasí, který ještě určuje, kde se vyskytují jací Pokémoni. Ale jinak tato Wild Area představuje ani ne pětinu herního světa a kvůli nízké vykreslovací vzdálenosti jsou ostatní hráči, NPC, Pokémoni i stromy s ovocem viditelní jen ve vašem bezprostředním okolí. Navíc s viditelnými hráči nejde komunikovat či bojovat, to vše se děje přes neohrabané menu. Bez sociálních mechanismů, které by otevřenou oblast využily, je Wild Area vlastně jen trochu rozšířená klasická route. Game Freak tím asi testuje něco, co by Pokémoni měli už dávno být, ale sen o živém otevřeném světě, kde lze snadno bojovat a obchodovat s ostatními hráči, na které narazíte, je stále pouze jen sen.

Kdo doufal, že se v nové “mainlinové” hře Pokémoni vrátí k vyšší obtížnosti, bude hořce zklamán.

Další novinky jsou pak úplné triviality. Velmi rychle na začátku dostanete schopnost v určitých bitvách Pokémony zvětšit do gigantických rozměrů pomocí Dynamaxu a po tři kola útočit speciálními mega útoky. Dochází k tomu pravidelně u bojů s gym leadery nebo v multiplayerových raidech s divokými dynamaxovanými Pokémony, které musíte porazit během časového limitu s třemi dalšími hráči za velmi lákavou odměnu. Někteří Pokémoni při Dynamaxu projdou navíc i změnou vzhledu, tzv. Gigantamaxem, což jsou takové místní Mega Evoluce a i ty stojí za to. Například z Meowtha se stane memetický longcat, z Pikachu pak originální tlusté Pikachu, předtím než dostalo facelift kvůli anime. Hru ale ani jedna novinka nijak nemění, spíš to slouží k vygradování boss fightů.

NEJSEM NAŠTVANÝ, ALE ZKLAMANÝ

Nicméně, Sword and Shield opět postihla další vlna zjednodušování a streamlinování a kdo doufal, že se v nové “mainlinové” hře Pokémoni vrátí k vyšší obtížnosti, bude hořce zklamán. Dostat rychle Pokémony na vyšší úroveň není žádný problém. Sdílení zkušeností pro celý tým nově nelze ani vypnout, takže všichni Pokémoni v partě levelují společně. Pro Pokémony v boxech jsou zase připravené speciální Poké Joby, brigády, na které můžete neaktivní Pokémony poslat na několik hodin až dnů a oni se pak vrátí se spoustou EXPů a odměn. A není třeba se bát, že by vám někdy hrozilo nebezpečí, neboť při sledování příběhové linie neustále potkáváte lidi, kteří vám mezi lokacemi léčí celý tým. A i tak si kdykoliv v přírodě můžete postavit tábor a uvařit si léčivé curry v podstatě zdarma. Celá hra je tak jednodušší a pokud vědomě nežonglujete s Pokémony v aktivní partě, brzy si je přelevelujete a hra přijde o poslední náznaky výzvy.

Pokémon Sword and Shield není vyloženě špatná hra, ale je bolestivě průměrná. A v její průměrnosti je o to citelnější zklamání z minimální snahy o naplnění potenciálu, který série na Switchi má. Jestli ale mají Sword a Shield skutečně ukazovat budoucnost série, pak je na místě mít pořádné obavy. Stále jednodušší, lineární hry bez uspokojivého end gamu, které po současném okrouhání funkcionalit budou (v nejlepším případě) postupně opětovně zavádět osvědčené systémy a vedlejší aktivity, jako sidequesty, soutěže či minihry. To je ten směr, kterým série posledních pár let směřuje a skutečně se bojím, že bez skutečné revoluce, zásadního překopání struktury hry a posunutí nejen bojového systému, ale i grafiky a online infrastruktury do současnosti, ujede Pokémonům Pokévlak. Přesněji náhradní spoj, protože ten původní je v tuto chvíli už dávno za humny.