Planet Coaster Recenze Planet Coaster

Planet Coaster

David Plecháček

David Plecháček

30. 11. 2016 11:00 3
Reklama

Ne, že bych neměl od počátku k Planet Coasteru výhrady – právě naopak – ale až čas ukázal, jak přesvědčivý nástupce tradičních Theme Parků a RollerCoaster Tycoonů ve studiu Frontier Developments vlastně vznikl. Nikoliv bezchybný, ale sebevědomý, pohledný a především neuvěřitelně živý.

PO LETECH NA SCÉNĚ

Roky plynuly a hráči, kteří na přelomu tisíciletí tak rádi usedali do prezidentských křesel největších lunaparků, si rvali vlasy nad tím, kam se jejich oblíbený žánr poděl. Již zmíněný Theme Park, potažmo Theme Park World nebo ještě oblíbenější série RollerCoaster Tycoon dlouho předlouho neměly žádné vyhlídky, ve kterých by své žezlo předaly nějaké další hře, neřku-li přímo vlastnímu pokračování. A pak přišel rok 2016, rok, v němž se o přízeň stratégů a konstruktérů ucházejí rovnou tři takové hry. Podceňovaný a viditelně nejprostší Parkitect, pokračování série RCT - RollerCoaster Tycoon World, který nás od počátku zásobuje rozporuplnými pocity, a dnes recenzovaný Planet Coaster, do nějž jsme vkládali největší naděje. Nutno říct, že nebyly prvoplánové a ničím nepodložené, jelikož studio Frontier Developments stálo už za RollerCoaster Tycoon 3. Pravda, není to díl nejoslavovanější, kvalit dvou předchozích nedosahuje, ale pořád se jednalo o relativně ucházející kousek.

To, proč jsme do hry od Frontierů vkládali největší naděje, nebyla jen zkušenost s nějakou předchozí hrou, ale také fakt, že Atari své zákazníky ukázkou vlastní hry spíše vyděsilo, a nezávislá společnost Texel Raptor má se svou hrou ještě dlouhý kus cesty před cestou.

Právě trojlístek Parkitect, RollerCoaster Tycoon World a Planet Coaster stojí za malou renesancí jinak uvadajícího, takřka mrtvého žánru. Ačkoliv nechci ve všech ohledech Planet Coaster se svou konkurencí srovnávat, k popisu situace je potřeba znát veškeré okolnosti. To, proč jsme do hry od Frontierů vkládali největší naděje, nebyla jen zkušenost s nějakou předchozí hrou, ale také fakt, že Atari své zákazníky ukázkou vlastní hry spíše vyděsilo, a nezávislá společnost Texel Raptor má se svou hrou ještě dlouhý kus cesty před cestou. Mnoho lidí tak právě Planet Coaster pasovalo do role právoplatného nástupce RCT série, ačkoliv první dojmy napovídaly něco poněkud jiného. Už trailery na nás křičely něco ve smyslu: „Ne, nejsem čistokrevný nástupce RollerCoaster Tycoon, budu střelenější, budu ujetější a nebudu lpět na reálnosti.“ A tak se také stalo…

POMALÝ ROZJEZD

Musím se férově přiznat, že já jsem prvotní nápovědy nebral příliš v potaz, a tak mě Planet Coaster překvapil. Hra nabízí něco jako kampaň, výzvy a klasický sandbox, a jak se přímo očekává. Pustil jsem se do předpřipravených scénářů. Už při výběru člověka poněkud překvapí, že se kampaň skládá ze čtyř větví po třech parcích, přičemž každá větev je zastoupená smyšlenou postavou. Jako první je v nabídce pirát, druhou větev zastupuje princezna, třetí robot a čtvrtá je pro sichr zamčená. Možná bych spíše čekal volbu třeba mezi středoevropským prostředím, Severní Amerikou a vyprahlou Austrálií, ale budiž, i tohle je způsob, jak jednotlivé parky odlišit a nějak je zaškatulkovat. Vezmeme to popořadě, tak jako já. A jako modelovou ukázku toho, co na hráče čeká, se pusťme do pirátského, tedy prvního, dobrodružství.

UDĚLEJ SI SÁM!

Planet Coaster
i Zdroj: Hrej.cz


V recenzi se věnuji kampani, přičemž výzvy a sandbox nechávám stranou. Proč? Inu proto, že v nich naleznete přesně to, co čekáte. Možná ze mě mluví nostalgie, ale trošičku mi chybí nějaká větší lineárnost postupu jako před dvaceti lety v RollerCoaster Tycoon. A také větší výzva, především co se týče času. Není nic příjemnějšího, než se do poslední chvíle stresovat, zda zadaný úkol v časovém limitu splním, a pak ho překonat. Možná i proto nejsem zastáncem možnosti jeho zrychlení, kterou hra nabízí.

Když hned v tom prvním vidíte pirátskou zátoku, říkáte si, že je to fajn analogie k tomu, do jaké větve jste se vlastně pustili. Když ve druhém parku naleznete opět nějakou narážku na pirátskou tematiku, říkáte si, že je to fajn, a pomalu vám dochází, oč se tady jedná. Nejde jen o to, co vidíte, ale také co můžete stavět. Typickým příkladem jsou toalety, bufety nebo stánky s nápoji – myslíte, že postavíte nějaké unifikované budovy jako v RCT? Kdeže, záchody budou nápadně připomínat převrácenou, polorozpadlou a především původem pirátskou bárku. A tak bych mohl pokračovat. Právě nemožnost vytvořit normální park bez sebemenších náznaků nějaké stylizace mě z počátku iritovala. Nechápal jsem důvod proč a pochopitelně jsem se obával, že mě pocity neopustí až do konce testování. Ale s postupem času a především postupem samotnou hrou jsem pochopil.

ŽIVOTABUDIČ

První parky jsou sice na pohled hezké, ale jejich splnění na všechny barvy medailí (bronzová, stříbrná a zlatá) v podobě hvězdiček je otázkou několika mála minut bez nutnosti výrazně plánovat. Ve skutečnosti není náročnost Planet Coasteru bůh ví jaká (a to i oproti RollerCoaster Tycoon World), ale brzy pochopíte, že o to tu ani tak nejde. Planet Coaster je totiž pro hračičky. Planet Coaster je pro opravdové stavitele. Planet Coaster vás odmění především tehdy, když se rozhodnete hrát podle předepsaných scénářů. A nemyslím tím nějaké úkoly, ale právě onu stylizaci. Vytvořit prosperující park není výrazný problém, ale vytvořit park tak, aby vypadal jako nějaký pirátský skanzen, je umění o to větší. To samé v bledě modrém platí i pro parky pro princezny. A víte, co je na tom nejlepší? Můžete být ten největší dřevák, co by nestloukl ani kadibudku, a přesto si budete připadat, že máte krásný a živý park. Můžou za to vývojáři, chlapci a dívky z Frontier Developments, neboť na každém parku je něco, ať už drobnost nebo něco velkého, nějaký oživující element, který mu dodá úplně jiný rozměr. Předpřipravená projížďka na autíčkách, která vás zavede pod zem do obydlí obávaného Krakena, jehož chapadla vyčnívají i nad povrch. Nebo park, na němž ztroskotala vesmírná loď. Ve hře jsou připravené nástroje, s jejichž pomocí si to samé můžete postavit v každém parku, ale pokud to nezvládnete, hra vám ukáže, že to zase tak moc nevadí. Zčásti se o to postará za vás.

A právě to je největší odlišnost od odkazu RollerCoaster Tycoon. Ten se opravdu snažil o to, abyste uvěřili, že nějaký podobný lunapark existuje, byť na mapách, ze kterých jste blízkost většího města mohli leda tak tušit. Planet Coaster? Ten představuje spíše tvorbu Disneylandu, i když bych možná čekal, že v roce 2016 blízkost návštěvního kapitálu v podobě nějakého města alespoň náznakem spatřím. Stále se tak jedná o okolím pusté mapy, na nichž se prakticky odnikud vynoří přístupová cesta, po níž proudí davy návštěvníků. Když tu říkám davy, věřte, že při plánování vašeho parku budete muset vážit, zda nepostavit rovnou širší cesty pro větší množství zábavychtivých uličníků, nebo zda následně na přeplněných uličkách řešit jejich postupnou přestavbu. Co se týče jejich chování, už nenatrefíte na jedince, kteří se půjdou podívat slepou uličkou někam, kde není nic než tráva nebo snad písek. Nákupní chování lidí vyplývá z toho, zda stavíte park pro rodiny nebo pro dospělé jedince, či jestli se zavděčíte všem. Na kýženou cílovou skupinu ale můžete cílit i rozumně nastavenými cenami (tedy nezvýhodňovat rodiny) nebo vhodně zaměřenou reklamní kampaní. A pochopitelně – a především – i postavenými atrakcemi.

V ZÁŘI KOLOTOČŮ

Atrakce jsou rozdělené do několika přehledných kategorií, počínaje vodními atrakcemi, vláčky, autíčky v jedné kategorii, kolotoči, řetízkáči a dalšími atrakcemi pro menší v jiné kategorii, přes twistery, obří houpačky, katapulty v kolonce thrill rides, až po horské dráhy. U horských drah bychom se mohli na moment zastavit. Doslova simultánně jsem hrál RCTW a Planet Coaster a musím říct, že minimálně z počátku se mi víc líbil systém stavění od Atari, respektive od studia Nvizzio Creations. Jednak v něm můžete použít možná přežitý systém z prvního a druhého dílu, ale především nejste omezeni délkou jednotlivých konstrukčních bodů. Jinými slovy, chcete-li udělat dlouho rovinku, v Planet Coasteru jí musíte poskládat například z deseti dílů, v RCTW z jednoho. Má to své výhody, ale to, co jsem v průběhu hraní považoval za největší plus u RCTW, čas smazal. Jednoduše si zvyknete. U Planet Coasteru se může často stát, že nevychytáte plynulé přechody především v zatáčkách při změně naklápění, ale „žehlící“ pomocník, který leccos v nouzi vyhladí do přijatelné podoby, vás z nejhoršího zachrání.

Co se týká ostatních staveb v parku, Frontier Developments nabídli neuvěřitelné spektrum prvků, které do parku můžete vložit. Jednak to jsou tematické obchůdky a informační stánky, ale klasicky se jedná také o různé scenerie a k nim připojené lavičky, odpadkové koše, stromy nebo keře.

Z každé atrakce musíte přivést a vyvést cestičky ke vstupu a výstupu. Vstup a výstup už není nevzhledná budova, ale spíše turniket, kterým musí dychtivý návštěvník projít a kudy musí odejít, přičemž může být umístěný kdekoliv po obvodu atrakce. U horských drah si volíte trasu vstupu a výstupu, u těch populárnějších můžete dokonce zavést prémiové sekce, totiž vstup, kudy mohou lidé se speciálně koupeným kuponem projít, aniž by se zdržovali ve frontě. Cestičky se klasicky dělí na ty, kudy vede fronta, a na ty ostatní. Jejich stavba je jednoduchá, ale abych se přiznal, jestli jsem s něčím měl ve hře problém, bylo to právě tohle. Není to zdaleka tak špatné jako v RCTW, ale nemožnost – nebo neochota hry – vytvořit pravoúhlou cestu mě vytáčela poměrně často.

VÝLET DO ZÁKULISÍ

OPRAV SI SÁM!

Planet Coaster
i Zdroj: Hrej.cz


RollerCoaster Tycoon World přišel se zajímavou novinkou - se stavbou pro techniky, servisní pracovníky a pro baviče. Planet Coaster zůstává věrný tradičnějšímu pojetí, a i když je jejich správa zjednodušená, musím říct, že v tomto ohledu je mi sympatičtější přístup RCTW.

Co se týká ostatních staveb v parku, Frontier Developments nabídli neuvěřitelné spektrum prvků, které do parku můžete vložit. Jednak to jsou tematické obchůdky a informační stánky, ale klasicky se jedná také o různé scenerie a k nim připojené lavičky, odpadkové koše, stromy nebo keře. K něm mám jen drobnou poznámku – stejně jako všem věcem, i takovým stromům lze přiřadit různou výšku, kam je umístit. Pokud byste chtěli, z masochistických důvodů můžete chudák dub zapustit zpola do země, nebo jej můžete nechat levitovat nad zemí. Je to na vás, a i když to zní šíleně, v některých případech to můžete využít ku prospěchu věci. Problém ale nastává ve chvíli, kdy jimi obyčejně hodláte zaplnit svůj vlastní lunapark. Musíte tak činit po jednom, každý strom musíte různě otáčet, aby nevypadaly jako přes kopírák, ale především hrozí, že se automaticky postaví jinam než na zem. Právě proto, že je možné s věcmi libovolně manipulovat v jakémkoliv směru, stromy se staví zkrátka tam, kam ukážete, a když hra vyhodnotí, že ukazujete na korunu již stojícího stromu, nová rostlina zapustí kořeny právě tam. Dělat hustou alej je pak na zabití.

Kromě scenérií je možné nahlédnout do kategorie building, v níž můžete zakoupit již pár předpřipravených budov (čistě z radosti a potěšení nad tím, jak vypadají), nebo si z jednotlivých bloků postavit budovu vlastní a umístit do ní třeba krámek. Všechny budovy si můžete uložit pro pozdější rychlé stavění i na jiných mapách, a tak váš investovaný čas nepřijde vniveč. Právě na podobných výtvorech stojí i Steam Workshop, na nějž Planet Coaster spoléhá. I proto ve hře není příliš předpřipravených horských drah nebo budov (což je v přímém kontrastu s tím, kolik práce vývojáři investovali do jednotlivých map), a pokud si je nechcete stavět sami, musíte se podívat mezi výtvory komunity. Můžeme předpokládat, že lidé hrající obdobnou hru popustí uzdu fantazii a Steam Workshop se bude plnit dalšími a dalšími atrakcemi a šikovnými stavbami. Nástrojů ve hře mají hráči k dispozici dostatek.

POHLED Z OKNA

Abyste si užili veškeré krásy, ve hře se nachází pohled přímo z atrakcí, který v izometrických dílech RCT 1 a 2 pochopitelně chyběl, ale byl už součástí třetího dílu. Se skvělou cartoonově stylizovanou grafikou se jedná o zpříjemnění celého zážitku. Abyste ocenili krásy Planet Coasteru, nemusíte ale na žádnou atrakci. Stačí v klidu sledovat denní dobu a užít si západy slunce. K dokonalosti mi chyběla snad jen dynamická změna počasí, respektive jakákoliv změna počasí, a tak se ve hře z nepochopitelných důvodů nedočkáme deště, bouřek, natožpak třeba sněhu či dokonce vánice. Drobná piha na kráse, ale pokud se updaty mají nějakým směrem vydat, tady je jeden z možných směrů. Kam jinam? Atrakcí je dostatek, mechanismy fungují, správa parku není nijak extrémně složitá a pro obyčejného hráče je naprosto vyhovující.

Ale všehovšudy… mám toho dost na dlouhé hodiny. A vy máte také.

I když – chybí mi o něco větší výzva, v kampani například postrádám časově omezené úkoly a Planet Coaster se veze na vlně „až to bude, tak to bude“. Stejně tak si dovedu představit i vícero scenérií pro sandbox. Ale všehovšudy… mám toho dost na dlouhé hodiny. A vy máte také. Planet Coaster je jiný, není to přímý následovník série RCT. Dál se vydává  vlastní cestou a to mu je ke cti. A k zábavnosti. A k dobru. A… Čert to vem. Je mu to prostě celkově ku prospěchu!

Planet Coaster
Windows PC

Verdikt

Roky čekání jsou u konce a vy jste právě dočetli recenzi na nejpovedenější parkový tycoon za dlouhá léta. Neříkám, že je bezchybný, ale aniž byste byli architekti, pod vašima rukama může vzkvétat ten nejlepší park pod sluncem.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama