Peter Jackson’s King Kong: Official Game of the Movie Recenze Peter Jackson’s King Kong: The Official Game of the Movie

Peter Jackson’s King Kong: The Official Game of the Movie

Radek Friedrich

Radek Friedrich

29. 11. 2005 23:55 1
Reklama

V dnešní době neexistuje mnoho her, které by se úzkostlivě držely pevné škatulky jediného žánru. Naprostá většina se dá popsat jako mix dvou a více druhů. Některým jde toto spojení lépe, u jiných to povážlivě skřípe. King Kong Petera Jacksona naštěstí patří do té první kategorie. Survival horor z vlastních očí přechází do mlátičky bez pravidel ve stylu Mortal Kombatu – a ono to funguje.

Intro vyvedené v enginu hry vás rychle vtáhne do děje, a jestliže jste měli tu čest s trailerem na filmové zpracování, neukáže vám v zásadě nic moc nového. Malý filmařský štáb vyráží na předpotopní bárce vstříc legendami opředenému Skull Islandu. Mapu, která má dobrodruhy dovést k cíli, vlastní režisér, kameraman a vrchní velitel celé výpravy v jedné osobě, Carl Denham. K překvapení všech se lodi podaří tajemný ostrov objevit a přes strašlivé běsnění živlů k jeho pobřeží vyrazí několik člunů. Počasí si ale vybere krutou daň a tak se na ostrov se zdravou kůží dostává jen několik šťastlivců. Ani jeden z důležitých aktérů pochopitelně nechybí.

Carl pevně třímající kameru, kterého nezajímá nic jiného než dokonalý záběr, Ann, hlavní hrdinka vybraná pro dokonalý ječák, několik členů lodní posádky jako štáb a pomocníci pro všechno a nakonec Jack Driscoll. Scénárista, do jehož kůže se hned v samém počátku hry převtělíte. Prvních pár kroků po ostrově jeho krásy ještě nijak zvlášť neodhalí. Bouře dál neúprosně bičuje pobřeží vlnami, liják znemožňuje výhled dál, než na pár kroků a další postup do nitra ostrova blokuje brána, Primitivní, ale účinný otáčivý mechanismus funguje bez chyby a cestě dál už zdánlivě nic nebrání. V tom přichází první útok – z moře se kolébají přerostlí krabi, kteří ale nejsou důstojným soupeřem střelných zbraní expedice. Když se vynoří jejich gigantický král, padne na něj sice valná část střeliva, ale přesto je režisér nadšen a už tuší, že Skull Island mu nabídne špičkový materiál pro jeho chystaný snímek.

Od samého počátku vás hra vcucne a pohltí do děje na pohled jednoduchým způsobem. Vžití se do role trosečníka, který jen s hrstkou nábojů a několika dalšími odvážlivci vyráží do nepoznaného teritoria, nenarušuje žádná stopa po uživatelském rozhraní. V pohledu z vlastních očí vidíte jen to, co se vašemu zraku z okolí naskytne (a pohled je ještě krapet zúžený, takže budete trvale bojovat s pocitem nedostatečného rozhledu a ztráty orientace). Žádný kompas, ukazatel zdraví / nábojů, mapa, nebo seznam úkolů – nic, holé nic. Maximálně můžete zvednout ruku třímající kopí, klacek nebo některou ze střelných zbraní. To vám ale částečně zastíní výhled, takže si asi dobrovolně v klidných obdobích před obličej cpát nebudete. A pokud by vás zajímalo, jak jste na tom s municí, Jack prostě řekne: „Poslední zásobník“, „Asi tak deset nábojů“ nebo „Jsem skoro na suchu“. Strohé, ale elegantní a atmosféricky realistické. Na podobném principu funguje i zdraví hlavního hrdiny, žádné ubývání srdíček nebo červeného teploměru, ale pomalé a místy trochu drastické narůstající zranění končící milosrdnou smrtí. Například na vás zaútočí raptor, jehož první ranou minete, zatímco jeho zuby se nezmýlí. Trochu otřeseni – zpomalený pohyb a mírně rozkývané vidění – se snažíte obrátit čelem k hrozbě, nestihnete to a druhý zásah vás dostane nepřipravené. Zrak se zakalí krví, zvuky se táhnou jako med a už máte pocit, že nohy neposlouchají. Máváte kolem sebe zběsile kopím, ale už vás zajímá spíš jen dostat se aspoň na chvilku mimo dosah smrtící bestie. Máte-li štěstí a opravdu se vám podaří udržet si dostatečně dlouho odstup od zubů potvory, váš stav se pomalu vrátí do normálu. Fantasticky adrenalinová záležitost, po takhle vyhroceném boji vám srdce bije, jako by vás opravdu v teple domova napadl předvěký ještěr. Tímhle způsobem se hrou prodíráte nějakou dobu a čekáte, CO se stane. Mezitím oceníte, jak autoři zpestřili prakticky lineární postup různými hádankami (ve kterých se většinou vyskytuje doprava ohně z místa na místo, nebo získávání dřevěné páky na otevření padací brány). V okamžiku, kdy se vaše malá skupinka rozpadne na ještě menší, se TO konečně objeví. V roli bezmocného zajatce sledujete, jak domorodci přehazují Ann monstróznímu opičákovi. Naštěstí jste zachráněni včas, abyste se mohli vydat po stopách krásky, ke které vás pojí víc, než jen pouhé sympatie.

Doposud se pohybujeme stále v roli Jacka, který bojuje s okolní nepřátelskou přírodou, kde se čas zastavil kdesi v prehistorii a umožnil monstrům známým z Jurského parku přežít do současnosti (tedy píše se rok 1931). Jízda na voru, pomalý postup přerostlými travinami, pocit štěstí při nálezu bedny se zbraní a střelivem shozenou ze záchranného hydroplánu, to je veškerá náplň Jackova času. Rozhodně tu není pánem a snaha přežít a nalézt Ann je jediné, co ho zajímá.

Pánem a králem je tu ale někdo jiný. A i za něj dostanete možnost si zahrát. Kong, bezmála osmimetrový op, nemá na ostrově rovnocenného soupeře. Sympatie, nebo snad láska, kterou pocítil k miniaturní herečce teď rozpoutá na ostrově pravé peklo. V roli Konga budete s Ann v náručí hledat cestu do bezpečí (čeká vás naprosto perfektní spolupráce mezi těmito dvěma jedinci), prchat před běsnící lávou a hlavně bojovat. Potvory, před kterými jste v Jackově kůži raději prchali, op zabíjí jediným mohutným mávnutím paže, pokud do ní uchopí vyvrácený strom, není daleko od tradičního „sedm jednou ranou“. Opravdovými soupeři jsou pak až tyranosauři (obzvlášť pokud je jich víc, než jeden). Tady oceníte jednoduché ovládání, které přesto umožňuje velkou variabilitu úderů. Mnohokrát si vzpomenete na perského prince a jeho krvavý balet – Kong za ním nijak nezaostává a v okamžiku, kdy ho uvedete do stavu nepříčetnosti, užijete si i „pravěký bullet time.“ Zakončovací údery opice se zapíšou zlatým písmem do dějin her a pocit při roztržení T-Rexe vejpůl holýma prackama se slovy jednoduše nedá popsat. Zkrátka kdo nebyl aspoň chvíli opicí, jako by nežil...

Pro toho, kdo zná filmovou předlohu (Jackson se drží klasického King Konga z roku 1933), nebude finále celé hry žádným překvapením – a pro neznalé ho rozhodně kazit nebudeme. Zatím se hra z popisu jeví asi jako dokonale vybroušený drahokam, ale i na tomhle skvostu se najde několik kazů. První a největším je extrémní krátkost hry, kterou dohrajete v kuse za pár hodin – i když je to možná daň za to, že vás hra vtáhne a nepustí. Hrací dobu lze sice prodloužit opakovaným hraním na body, za které odhalujete speciální bonusy, ale jinak vám to nic nového nepřinese. To, že kamera občas při boji zazlobí (při hře za Konga), jistě odpustíte, protože se to neděje nijak často a nijak tragicky. Když se ale oprostíte od té filmové atmosféry hry, možná vám přijde (v roli Jacka) až příliš lineární a s hrstkou opakujících se úkolů. Škoda, stačilo by opravdu málo a klenot mohl být bez poskvrnky. Ale i takhle září vysoko nad průměrem a napravuje reputaci her, které vznikají podle filmů. King Kong je králem po právu.

Peter Jackson’s King Kong: Official Game of the Movie
Windows PC
Xbox Xbox
PlayStation PlayStation 2
PlayStation PSP
Nintendo DS
Nintendo GameCube GameCube

Verdikt

Stejně jako je filmový Kong klasikou, i jeho počítačová podoba má šanci navždy se zapsat do historie a srdcí hráčů.

Co se nám líbí a nelíbí?

Pohlcující atmosféra, dobře zkombinované žánry, spád, napětí a dokonalé ovládání.
Poměr cena × délka není ideální, občasný (minimální) kiks kamery.
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama