Perception Recenze Perception

Perception

Jiří Bigas

Jiří Bigas

22. 6. 2017 11:15
Reklama

Řeknu vám zcela upřímně, že představa slepoty mě děsí jako máloco na tomhle světě. Sama základní premisa hororu Perception mi už proto přišla strašidelná. Možná je to tím, že mám od dětství, doufejme, poněkud iracionální obavu, že zničehonic přijdu o zrak. Umíte si představit, jaké to asi musí být? Podle mě je to hrůzostrašná myšlenka. Jakkoli si bolestně uvědomuji, že pro mnoho lidí se stala smutnou realitou, s níž se musejí vypořádat. Když pominu skutečnost, že od malička špatně vidím, vzdáleně, opravdu vzdáleně jsem podobný pocit bezmoci pocítil asi před třemi lety. Zničehonic jsem na jedno oko v podstatě přestal vidět. Naštěstí díky moderní medicíně jsem si na rozdíl od mnoha jiných lidí mohl za několik týdnů oddechnout. A také mi to doslova otevřelo oči, pokud jde o věčné stížnosti, že nevidím zrovna jako rys. Ten splín určitě zná každý člověk, který se neobejde bez brýlí.

MÍSTO SCHOPNOSTÍ HENDIKEP

Ze všeho vyřčeného asi už chápete, že nová hra od studia The Deep End Games mě jakýmsi morbidním způsobem fascinovala, přitahovala a děsila už od samotného oznámení. Nehledě na skutečnost, že horory jsou má krevní skupina. Z tohohle dobrodružství jsem měl ale velký respekt. Je to trvalá připomínka toho, jak děsivý a obtížný musí být život ve věčné tmě. Můj dočasný hendikep mě svého času částečně vyřadil z normálního života. Musel jsem si vzít dovolenou v práci, doma jsem se nudil a utápěl v depresi, protože neexistovalo žádné rozptýlení. Když nevidíte, vidíte to pořád. A teď si představte, že to poslední, co by vás trápilo, je, že už si nezahrajete nějakou hru jako dřív. Z té myšlenky mi běhá mráz po zádech, jen z toho, jak se ji snažím zformulovat na list virtuálního papíru. Ne nadarmo mi komedie Hollywood v koncích z roku 2002, v níž Woody Allen ze stresu oslepne, připadá spíš jako thriller.

Veškeré zvuky a ruchy vám umožní dotvářet obraz světa okolo vás a zprostředkují jeho podobu na bázi echolokace.

Hlavní hrdinka Perception je slepá. Na rozdíl od hry Beyond Eyes vás ale traumatizující zkušenost nechají prožít vývojáři z The Deep End Games velmi naturalistickým způsobem. Hra, v níž byste neviděli vůbec nic, by jistě byla zajímavá, ale asi přeci jen příliš alternativní. V Perception se proto trochu rozkoukat můžete, slepotu hlavní postavy totiž vývojáři vyvažují jejím výjimečně vyvinutým sluchem, který hráči pomáhá vizualizovat okolí. Veškeré zvuky a ruchy vám umožní dotvářet obraz světa okolo vás a zprostředkují jeho podobu na bázi echolokace. Hráč tak pochopitelně není doslova slepý, ale tento pocit se povedlo autorům napodobit velice přesvědčivě. A skutečně občas máte při hraní pocit jakoby se zbystřil váš sluch a vy jste více vnímali ušima.

DŮM JAKO BLUDIŠTĚ

Cassie se vydává do zdánlivě opuštěného domu, jehož obyvatele po generace pronásleduje a trýzní záhadná nadpřirozená síla. Pokud se má ještě někdy dostat ven živá, neobejde se bez naší pomoci. A hra se zpočátku rozjíždí opravdu velice slibně. Zkušení vývojáři z nového nezávislého týmu dříve pracovali na hrách jako BioShock nebo Dead Space a jejich řemeslná zručnost je na titulu dobře patrná. Jenže na first person hororové adventuře už si vylámal zuby nejeden veterán. Je to velice náročná disciplína. Začíná to ale slibně. Protože okolní svět vidíte jen velmi nejasně, nezřetelně a v náznacích, spletitý dům skoro celou hru připomíná ze všeho nejvíc nějaký labyrint, což je myslím záměr, který se vývojářům povedlo dobře realizovat.

Jak vývojáři předem avizovali, Cassie není ozbrojená a ani od přírody nadaná nějakými parapsychologickými schopnostmi. Musí se spolehnout jen na vlastní důvtip, slepeckou hůl a chytrý mobil s několika užitečnými aplikace, které jí odhalí věci, které ona sama nevidí. Může tak například zjistit, co je na obrázku, nebo si nechat přečíst text na dokumentu, který je pro ni jen “prázdným” listem papíru. Uši se stanou vašima očima. Vtip je v tom, že zvuky mohou a budou pracovat i proti vám. Zvuky vám pomáhají “vidět”, ale současně přitahují nežádoucí pozornost a mohou vás prozradit. Je proto třeba být opatrný a nevydávat příliš hluku.

VŮČI STRACHU OTUPÍTE

Prostředí samo o sobě není tiché. Zvuky vydává plamen v krbu a zobrazuje nejbližší okolí, venku vám pomůže vítr a jindy se v domě rozezní třeba hodiny, nebo prostředí odhalí kapající kohoutek. Většinu času ostatně strávíte právě v ponurém sídle. Pokud jde o stylizaci, nápad a estetické hledisko, slepota a echolokace Cassie je ztvárněna velmi poutavě, i když prvotní nadšení z grafiky vás časem nejspíš opustí. Vývojáři totiž primární nápad dál nijak nerozvádějí, a tak první hodinka vypadá a hraje se v podstatě stejně jako dalších pět. I když je hra hodně napínavá, velice rychle přivyknete jejím pravidlům, odhalíte, jak funguje, a část kouzla je rázem pryč. Ačkoli se autoři odvolávají na Outlast nebo Alien: Isolation, musím říct, že nejde o tak paralyzující zážitek. Tu a tam před něčím vezmete nohy na ramena a občas se musíte schovat pod postel nebo do skříně, ve skutečnosti ale zdejší nadpřirozená síla funguje podle předem daného scénáře a vy se s ní naučíte koexistovat do té míry, že vás reálně skoro vůbec neohrožuje. A když ve hře chybí strach o život, obvykle se vytrácí strach obecně.

Slepeckou holí musíte ťukat jako smyslu zbavení, abyste za normálních okolností odhalili nepříteli svou pozici a nechali se zabít.

Mrzí mě to o to víc, že nás studio, které se svým projektem před dvěma lety úspěšně prošlo Kickstarterem, lákalo na nutnost maskovat zvuky za nejrůznější ruchy v domě. A mělo být dokonce nutné nepřátele odlákat třeba za pomoci televize nebo budíku. Ve skutečnosti nic takového nebudete potřebovat a zdejší bubák vám zkříží cestu jen zřídka. Slepeckou holí musíte ťukat opravdu jako smyslu zbavení, abyste za normálních okolností odhalili nepříteli svou pozici a nechali se zabít. Ale strašidelnost tím trpí a míra děsu s přibývajícími hodinami rychle opadá. Úspěšně ji přiživuje jen mistrovský zvuk, který si s vámi dovede opravdu nepěkně pohrát, když autoři využívají skutečnosti, že ani s echolokací toho moc nevidíte a vaše fantazie pracuje na plné obrátky. Hudba je naproti tomu poněkud nevýrazná a dabing, jakkoli je důležitý, protože se o něj opírají nejrůznější vzpomínky i monology hlavní hrdinky, mi přišel přinejlepším průměrný. Zajímavý je ale bezesporu nápad moci si zvolit, jak moc je Cassie ukecaná. Stejně tak mi nepřijde jako náhoda, že hra o slepé ženě umožňuje jako jedna z mála měnit velikost titulků a dokonce i jejich barvu, která může reflektovat, kdo zrovna hovoří.

UKECANÁ, ALE NENÁPADITÁ

Bohužel větší péči by si zasloužil i scénář, respektive příběh. Jakkoli jeho pointa je překvapivá - nebo alespoň pro mě byla - a závěrečné poselství chvályhodné, námět mi nepřišel příliš originální. Protože bychom ale museli zabrousit hluboko do spoilerů, nezbývá mi než se detailnějšímu popisu vyhnout. Musíte se spokojit s informací, že hra nás spolu s hlavní hrdinkou zavede do Massachusetts, kam je Cassie nevysvětlitelně přitahována. Nikoli náhodou. Technickému zpracování není mnoho co vytknout, na menší titul vypadá a funguje Perception velmi slušně. Pohání jej ostatně Unreal Engine 4. Ale jak už jste asi pochopili, styl má před polygony navrch, a tak by zřejmě výsledek byl podobný, i kdyby šlo o jinou technologii. Tato v každém případě plní svou úlohu bez zaváhání. Nemůžete ale očekávat klasické grafické orgie a musíte se naopak připravit na skutečnost, že po čase se i originální echolokace trochu okouká.

Je škoda, že bostonští vývojáři nezvládli slibovanou hru na schovávanou lépe. O svém projektu očividně hodně přemýšleli, a tak je nevděčné výsledek jejich snažení kritizovat. Hra navíc byla ve vývoji poměrně dlouho a neprodává se přitom moc draho. Bylo by tedy myslím nespravedlivé soudit ji příliš přísně. Chytrou myšlenku však sráží k zemi řada designérských přehmatů a titulu se nedaří naplnit velké ambice. Člověk si moc přeje ocenit to, co je na hře originální a unikátní. Jenže když pak čelíte stereotypní hratelnosti, která nepřinese s výjimkou úvodní hodinky do konce hry žádné osvěžující nápady, je to k vzteku. Hodně mě rušila i záhadná schopnost hlavní hrdinky vytušit, kam přesně má jít za dalším úkolem. Když se jí dobrovolně vzdáte, nebudete naopak vůbec tušit, co máte dělat a kam se vydat, což je u hry o slepotě dost podstatný problém. Pokud to bylo zamýšleno jako podpůrný efekt, autoři to se “ztracením” hráče přehnali. A vědomi si toho vás pak možná až příliš okatě vodí za ruku, aniž byste měli pocit, že vlastně něco skutečně sami řešíte. Nedokonalost designu vyplouvá na povrch v celé nahotě i při tak banálních situacích, jako je opakované hledání jediného aktivního předmětu v několika místnostech. Obvykle se ukáže, že aktivní je ta věc, na kterou jste už několikrát koukali, jen se nezobrazilo kontextové tlačítko.

ODCHÁZÍM ZKLAMÁN, NIKOLI ZDRCEN

Navzdory vší kritice musím skončit v lehce pozitivním duchu. I když mě Perception zklamal, nelituji času stráveného s ním. A to je zajímavý výsledek. V našem hodnocení vyfasuje trojku, ale je to pořád solidní známka, kterou hra obhájila přesvědčivě, ne s odřenýma ušima. Mé výtky jdou totiž nejčastěji na vrub nenaplněných ambicí a nesplněných očekávání. V jádru je to stále slušná hra, i když zaměřit svou pozornost jejím směrem by měli převážně fanoušci žánru a ti hráči, kteří neustále hledají něco nového a jsou hladoví po neotřelých zážitcích. Je však třeba vzít na vědomí, že zpočátku velice děsivá hra vlastní vinou o značnou část strašidelné atmosféry přijde. A rovněž to, že nazývat ji adventurou je od autorů přinejmenším troufalé, protože na mě bylo ve hře těch překážek a hádanek žalostně málo. Rozluštit pár číselných kódů vám moc práce nedá, ale skutečný puzzle byste tu hledali marně.

Perception
Xbox Xbox One
Windows PC
PlayStation PlayStation 4
Nintendo Switch Switch

Verdikt

Perception je tragickou připomínkou konstatování, že dobrý nápad ještě nedělá dobrou hru. Forma zvítězila nad obsahem, kterému autoři nevěnovali dostatečnou pozornost, když patrně většinu úsilí soustředili na stylizaci a návrh základních mechanismů. Ty obstály, náplň naneštěstí jen zčásti.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama