Outrun 2006: Coast 2 Coast

Sentiment je ale samozřejmě věc ošidná. To co na přelomu 80. a 90. let na automatech chytlo statisíce hráčů a předznamenalo příchod podobně laděných her (Lotus, Crazy Cars), dnes působí jako šílená arkádová primitivnost. Nezbývá než si položit klasickou otázku: a je to dobře nebo špatně?

Stará láska nerezaví

Outrun se poprvé do automatových heren dostal v roce 1986 a tak je letošní verze jakýmsi dovršením jeho dvacetileté kariéry. Už v první verzi byl Segou představen jednoduchý model, který funguje dodnes. V nejnovějším modelu Ferrari (tehdy se jednalo o 512 Testarossu) jste museli zdolat trať spolu s protivníky a dopravní špičkou. Usnadňovala vám to chytlavá hudební stopa a také přítelkyně, rozhazující zamilovaná srdíčka, kdykoliv se vám podařilo někoho předjet. Ovládání vozidla už nemohlo být jednodušší, ale přesto jste se museli naučit smykovat, abyste mohli zdolat zákeřné šikany. A smykování (resp. spíš driftování) ještě nikdy nebylo tak zábavné.

Outrun 2006 je kompilací automatových titulů Outrun 2 a Outrun 2SP, které se objevily na automatech. Britští developeři Sumo Digital byli postaveni před nesnadný úkol - museli začít žonglovat omezeným HW současných konzolí, aby se mohl Outrun blýsknout i v obývácích běžných hráčů. Nakonec se to povedlo jen napůl. Na PS2 a XBoxu vypadá nový Outrun jen dobře, v případě X360 a PC už můžeme bez servítek mluvit o báječné podívané. Vzhledem k tomu, že je váš pohyb omezen pouze na prostředí tratě a pozadí tvoří velká textura horizontu, houpající se v retrostylu podle toho, jak stoupáte či klesáte na trati, nemuselo se šetřit na polygonech objektů svištících po asfaltu. Ve hře najdete dvanáct modelů od Ferrari, jeden hezčí než druhý. Na výsledku se také hodně podepsal dojem z rychlosti, tolik důležitý např. pro konzolovou sérii Burnout. Outrun běží na 60 fps a i můj Athlon 2800+ s GeForce 6600GT ho dokázal v tomhle tempu přinutit k 1024x768 se zapnutým AA i anizotropním filtrováním. Optimalizace na jedničku.

Pohled pod kapotu

Hezká grafika ale ještě nedělá dobrou hru. Je třeba se Outrunu pohrabat ve vnitřnostech a zjistil, jestli tu všechno klape jak má. Předně si ale musíme ujasnit, jestli vás tahle hra vůbec má šanci chytnout. Nehodlám ji rozhodně chválit jen proto, že se na PC většina kvalitních autíčkáren nedostane a fanda benzinového adrenalinu je tak odkázán na konzole. PC port Outrunu se s náročným PCčkářem nijak nemaže. Hned na začátku na vás zabliká "Press Enter to Continue" a div že po vás autoři nechtějí, abyste vhodili pětikorunu do disketové mechaniky. Následuje tradičně nepřehledné konzoloidní menu a rozlišení si musíte nastavit v externím setupu. Nemilé. Jenže jakmile vás odmávnou startovním praporkem, začnou vrásky na vašem zamračeném čele rychle mizet. První pokoření hranice 280 km/h, první úspěšný drift, první prosmýknutí kolem autobusu plného japonských turistek, první a zdaleka ne poslední úsměv.

Automatové dědictví

Pak už záleží jenom na vás, jestli si začnete užívat automatové nuance, spočívající v obrovských nápisech typu "START", comicsových bublinách, které vám naznačující, co máte udělat nebo občasných rozcestích, na kterých si můžete vybrat, zda si naservírujete lehčí nebo těžší trasu. Koho to nechytne, ten se může soustředit na zlepšování svých driftovacích schopností. Polovinu závodů totiž strávíte v zatáčkách, do kterých vaše auto navedete bokem a v tomhle slastném stavu se budete snažit vydržet co nejdéle. Proč? Protože je to zábava. Musíte přirozeně odhadnout, jestli v trase vašeho smyku nepřekáží nějaké pomalu jedoucí objekt (třeba cisterna s benzinem) nebo zda by vás nemohl protivník podjet, ale to už jsou klasické finty, které vám přejdou do krve během několika závodů. A pak třeba budete chtít zkusit náročnější výzvy.

Už původní Outrun měl geniální vychytávku, která je srovnatelná snad jen s vynálezem nitra. V autě s vámi jela přítelkyně a reagovala na dění na trati. Pokud jste se vysekali, nebo vás někdo předjel, hlasitě vám spílala a mlátila vás po hlavě, v případě úspěchu nebo úspěšného vyšachování protivníka vás naopak zahrnovala polibky a srdíčky. V Outrun 2006 usilujete o náklonnost celkem tří slečen, které pro vás mají krom zvládnutí trati v časovém limitu i speciální úkoly. Pokud si dívka zamane, že máte narážet do ostatních aut nebo driftovat jako o život, musíte ji poslechnout. V závislosti na tom jak dobře zadaný úkol provedete jste oznámkování od jedničky do pětky (A až E), přičemž existuje i AA a AAA+, což je ocenění za jízdu bez chybičky. V případě náročnějších úkolů jako uhýbání meteorů, driblování s plážovým míčem nebo srážení kuželů však není jednoduché těchto známek dosáhnout. Trénink je to nejdůležitější.

Motivace bez legrace

Ale vy budete chtít trénovat. V Sumo Digital totiž vymysleli neuvěřitelně přítulný způsob získávání zkušeností. Za každý úkon ve hře získáváte zkušenostní body (odjeté míle). Je jasné, že za jednokolový trénink v Time Attack módu je méně než za projetí patnácti tratí naráz s bonusovým plněním úkolů rozmarných přítelkyň. Body však získáte i v případě, že se v půlce trati rozhodnete závod ukončit (třeba proto, že někdo zvoní). Hra zkrátka spočítá, jak jste si vedl a kolik jste toho ujel a podle toho dostanete body. Geniální.

A proč vlastně sbírat body? Inu za ušetřené míle si můžete nakupovat nová auta (na začátku máte jen dvě z dvanácti), jejich barvy, mise nebo variace jednotlivých tratí. K mání je dokonce i nová muzika do závodů, včetně původních audio podkresů z roku 1986. Tohle všechno můžete mít za rozumné ceny. Stačí jenom jezdit a jezdit. Až do zemdlení.

Ještě jednou a půjdu spát… fakt.

A nemějte strach, že byste neměli na čem jezdit. Hra nabízí celkem třicet tratí, které se samozřejmě dají jezdit i pozpátku a navíc si v rámci většiny módů užijete i comba složená ze všech patnácti úseků, která musíte projet v sebevražedných časech. Moc času na rozhlížení po památkách, rozesetých po obou krajích silnice, však mít nebudete… padající meteory, rozčílené přítelkyně i nadupaní protivníci budou dorážet od první do poslední vteřiny. Musíte zvládnout drifty v nekonečných vlásenkách a využívat slipstream funkce, jenž dovolí "zavěšení" do vzduchového tunelu vytvořeného autem, které vám právě upaluje před nosem. Nehledejte v tom žádnou velkou fyziku, děláte to jen proto, že se vaše auto zrychlí, objeví se velký přívětivý nápis "SLIPSTREAM!" a okolí se rozmázne jako byste se právě proměnili ve stíhačku.

Takových okamžiků je ve hře nepočítaně a budete se kvůli nim pořád vracet. Je to ten klasický syndrom probdělých nocí, během kterých vás neměl kdo odtrhnout od klávesnice. A přitom nelze najít žádnou objektivně zmapovatelnou příčinu. V době kdy se všichni vývojáři snaží přijít na to, jak herní svět rozšířit, zesílit a zkomplikovat, vás chytne pod krkem hra, která si neklade žádné velké ambice a v podstatě je pouhým remakem dvacet let starého titulu. Nepřináší do onoho archaického systému v podstatě nic nového, ale dokáže ho znovu rozhýbat do otáček, nad kterými pookřejí snad i fanoušci hardcore simulací. Tady nejde o to, jestli se takhle chovají licencovaná Ferrari v reálu. Tady jde čistě o zábavu a o to, jestli se jí dokážete poddat. V tomhle ohledu je Outrun 2006 geniální ukázkou pestrobarevné, jednoduché a maximálně úderné hříčky, ke které se budete rádi vracet. A navíc má i online mód, takže se o svojí radost z nekonečného smyku můžete podělit s ostatními.