Okami HD Recenze Okami HD

Okami HD

David Rozsíval

David Rozsíval

2. 1. 2018 17:15 5
Reklama

V roce 2006, když Okami vyšla (v Japonsku a o rok později v Evropě), jsem neměl konzoli. Ani v roce 2008, když dorazila na Nintendo Wii, jsem příslušné zařízení nevlastnil. V roce 2012, kdy se v HD edici objevila na PS3, jsem nebyl majitelem stroje od Sony. A tak se ke mně Okami dostává až teď, v roce 2017, se svým remasterem pro PS4, Xbox One a PC. Nepíšu to sem všechno z toho důvodu, abyste mě politovali, či abych si posteskl nad nedostatečnou saturací herními přístroji v minulosti, ale proto, aby bylo jasné, jaký je výchozí bod této recenze. Okami jsem nikdy dříve nehrál, a jediné, co jsem o této hře věděl je, že v ní hrajete za vlka a že jde o titul až legendární a ověnčený neskutečně vysokými hodnoceními.

HRA, KTERÁ MUSÍ VYKVÉST

První setkání, které mají mnozí z vás jistě již dávno za sebou, tak bylo bolestivé, protože mě hra nejprve oblažila k uzoufání zdlouhavým intrem, na které navázala podivuhodně toporná (a v základu invertovaná kamera), nebývale otravný sidekick a ubíjející, desítky minut trvající tutoriál. Kde je ten svatý grál, napadlo mě v tu chvíli. Ohlodal již snad zub času kdysi famózní titul až na kost? Nebo mi hra zkrátka nesedla?

I na skromném prostoru orientální pohádky Okami zvládá udržet pozornost, za což může děkovat především pitoreskním postavičkám.

Ani jedno, ani druhé. Okami zkrátka chvíli trvá, než vytasí své trumfy. Postupně však, stejně jako svět, v němž se odehrává, vykvétá do krásy, která i jedenáct let po prvním vydání umí brát dech. Základní premisa je jednoduchá – sto let po slavné porážce děsivého netvora Oročiho se jej pokouší neznámý zlosyn osvobodit a je na bohyni slunce Amaterasu, vtělené do vlčice Širanui, aby zlo odkázala zpět do patřičných mezí. I na skromném prostoru orientální pohádky však Okami zvládá udržet pozornost, za což může děkovat především pitoreskním postavičkám, tak odlišným od charakterů, které jsme zvyklí sledovat v západních nebo Západem ovlivněných hrách. Jejich osudy zvládají svojí prostotou dojímat i bavit, a to přes to, nebo možná právě pro to, že se hra obešla bez dabingu, který nahrazuje pouze nesrozumitelné žvatlání.

O VLČICI A KOUZELNÉM ŠTĚTCI

Duší Okami však příběh není – je jí svět a mechanismy, s jejichž pomocí postupně odhalujete jeho nespočetná tajemství. Amaterasu se totiž na své pouti postupně učí různé malířské techniky, s jejichž pomocí dokáže věci, nad kterými by poklesla brada i slovutnému mistru Hokusaiovi. Je-libo přimalovat most? Přivolat vítr a uhasit s jeho pomocí plameny nebo snad vyvolat slunce a probudit svět do denního světla? S pomocí pár tahů štětcem není nic nemožné. Štětec najde využití i v boji, kdy s jeho pomocí může Amaterasu otevírat tvrdé skořápky nepřátel či je doslova naporcovat na plátky – stačí zmáčknout tlačítko R1 a vykreslovat ránu za ránou.

Japonsko, jak jej představuje Okami, se dělí do několika menších uzavřených zón, které jsou ovšem až po okraj nacpané skrytými tajemstvími, nepřáteli k pokoření, či roztomilými zvířátky, která musíte nakrmit. Ač jde v jádru o 3D akční adventuru, půjčuje si Okami mnohé ze žánru Metroidvania. Od samého počátku hry tak budete kolem sebe vídat překážky, které zatím neumíte překonat a truhly a další laskominy, na něž zatím nezvládnete dosáhnout. S učením se nových malířských technik však budete kořit jednu překážku za druhou.

DIVOČINA BUDIŽ PROZKOUMÁNA!

U moderních her jsme si zvykli rozčilovat se nad tisícem totožných drobností, poschovávaných po mapě, jejichž ikony na vás blikají doslova odevšad. Okami však vyniká v tom, jak dodat hráči pocit uspokojení z objevení takových předmětů – necpe je mu totiž až do chřtánu. Nechává hráče užívat si pocit z objevování svobodně, aniž by jej k „tajemstvím“ směrovala šipkami, ukazateli a vykřičníky, a zároveň jej za každý takový objev odměňuje věcmi, které lze ve hře skutečně využít, a ne jen imaginárním plněním jakýchsi kolonek. Nemluvě o tom, že nechat rozkvést seschlou sakuru nebo nakrmit hladové králíčky přináší zenové uspokojení samo o sobě.

ZUBY, DRÁPY A ŠTĚTEC

Ona vůbec celá Okami je především milá a zenová. Ano, ve hře jsou souboje, odehrávající se v uzavřených arénách, ale většině z nich se dá vyhnout a jejich obtížnost roste jen velice pozvolna, takže si v poklidu vystačíte s pár tahy štětcem a drcením základního útoku. Na druhou stranu, pokud chcete, můžete využívat i další finesy, jako jsou například bomby a souboje si tak ozvláštnit a zlepšit tak finanční ohodnocení, kterým hra vaše snažení v potyčkách oceňuje. Ke každému z démonických nepřátel je navíc třeba přistupovat odlišně, a tak se ani v soubojích nestane, že byste se snad nudili. Speciální zmínku si zaslouží podařené bitvy s bossy, kterých sice není mnoho, ale vždy představují zábavnou a zaslouženou odměnu za pokoření některého z dungeonů – a to, aniž by frustrovaly. Naopak – vždy chytrým způsobem využívají některé z nově poznaných malířských technik.

Amaterasu se může postupem hrou naučit několik nových komb, každou ze zbraní (kterých ovšem ve hře není zrovna přehršel) navíc můžete využívat jak jako primární, tak jako sekundární, a hře se tak daří i z mála ingrediencí tvořit docela chutný akční koktejl.

KRÁSNÁ JAKO OBRÁZEK

Jak jsme si už ale řekli, prim hraje v Okami její svět, a nemohlo by tomu tak být bez výtvarné stylizace, která sice nedokáže úplně zastřít dva konzolové cykly, které leží mezi vydáním původního titulu a současného remasteru, ale i tak musí svojí osobitostí okouzlit každého, kdo krásu neměří počtem polygonů a rozlišením textur. Unisono pak s pohledným zpracováním hraje zvuková, zejména pak hudební složka hry, ať už jde o meditativní melodie jednotlivých lokací nebo hravé hudební motivy vlastní důležitým postavám. Speciální zmínku si pak zaslouží animace následující vždy poté, kdy oživíte jeden z výhonků strážného stromu, kdy doposud šedivá lokace za doprovodu jásavé hudby najednou rozkvete do krásy. Taková odměna zahřeje víc, než deset tisíc zkušenostních bodů a patnáct mečů +10.

Čas mizí jako splašený, polykán hrou, která vás nechce pustit ze svých okovů.

V Okami se ani na okamžik nenudíte – tu hledáte poklady, tu bojujete, pak zničehonic rybaříte, náhle se objeví pasáž, která jako by vypadla z klasické 2D plošinovky, následovaná kreslícím quick-time-eventem, který je zpravidla stejně zábavný, jako šílený. Žádná z činností ve hře netrvá příliš dlouho, takže je snadné si říci „ještě nakrmím ptáčky,“ „hele, tamhle je truhla, tak já ji ještě vykopu,“ „páni, démonická brána – ta musí pryč!“ A čas mizí jako splašený, polykán hrou, která vás nechce pustit ze svých okovů. Odtrhnout se od hraní Okami zkrátka nemožno.

NIKDO NEMLÁDNE

Nemá smysl zastírat, že ne všechno na Okami odolalo zubu času tak, jako líbezná stylizace – zejména uživatelské rozhraní svojí neohrabaností připomíná spíše JRPG, než akční adventuru. Zároveň nemá smysl si nalhávat, že aktuální remaster hru posunul dále, než kde byla v roce 2012 na PS3 – snad s jedinou výjimkou – možností využívat dotykovou plošku Dualshocku 4 při kreslení jednotlivých obrazců. Bohužel tady zůstali tvůrci remasteru na půli cesty a jimi zvolené řešení je zbytečně neohrabané na to, abyste jej opravdu s chutí využívali. Bez ohledu na úžas budící výtvarné zpracování hra čistě technicky strádá. Textury jsou bez přehánění rozplizlé a hrany ostré tak, že by se o ně jeden pořezal.

Okami HD
i Zdroj: Hrej.cz

Jenomže co naplat, Okami pořád je tím úkazem, kterým byla před jedenácti lety. A zatímco nedávný Rogue Trooper (nebo Bulletstorm) byl synonymem zbytečného remasteru hry, která už v dnešní době nemá hráči co říct, Okami může křičet z plných plic, protože i v konkurenci aktuálních titulů jde o počin, který by byla ostuda minout a která si remaster zasloužila plným právem. Říká se, že pero je mocnější meče. Soudě podle kvalit Okami to platí i pro malířský štětec.

Okami HD
Windows PC
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

Jestliže se nějaká hra měla dočkat znovuuvedení na aktuální generaci konzolí, je to právě Okami. I po letech je krásná a chytrá tak, že jí to mnohé aktuální tituly mohou jenom závidět. Ne však díky úsilí, které tvůrci (ne)věnovali remasteru.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama