Observer Recenze Observer

Observer

Jiří Bigas

Jiří Bigas

14. 8. 2017 17:00 9
Reklama

Polský Bloober Team patří mezi studia, která se nechala inspirovat prototypem Silent Hills v podobě P.T. a na jeho příkladu vystavěla vlastní psychologický horor. Zatímco však spousta duchovních nástupců Kodžimova projektu je stále ve vývoji, Layers of Fear zaznamenaly obrovský úspěch a katapultovaly tým založený už v roce 2008 mezi nejsledovanější vývojáře. Strašidelná viktoriánská sonda do duše démony pronásledovaného umělce se nemusela svým specifickým přístupem trefit do vkusu každému, ale u vybrané skupiny hráčů se právem těšila obrovské pozornosti. A i když jí někdo mohl vyčítat například skromnější délku, Bloober Team prokázal, že se jen neveze na vlně her, které se snaží lacině přiživit na popularitě P.T. Polští vývojáři přišli se spoustou vlastních skvělých nápadů, jak hráče vystrašit, a jejich proměny a manipulace prostředí dodnes patří mezi to nejlepší, co můžete v tomto žánru spatřit. O to zvědavější jsme všichni byli na to, jak dopadne jejich další počin, jehož vývojový cyklus byl překvapivě krátký, když vezmeme v úvahu, že po Layers of Fear studio dělalo ještě na rozšíření a pořád se jedná o nepříliš početný nezávislý tým.

GHOST IN THE BLADE POLAND

Observer je cyberpunkový psychologický horor situovaný do polského Krakova. Nikoli náhodou, Bloober Team zde sídlí a hře tyto kulisy dodávají jedinečnou stylizaci, která může našince přitáhnout už povědomou architekturou. Ta se ale mísí s výrazně futuristickými prvky, protože je titul zasazen do dystopické budoucnosti roku 2084. Letopočtem se autoři nikoli náhodou odvolávají na rok, respektive román 1984 anglického spisovatele George Orwella. Velkého bratra zdejší totalitní společnosti zosobňuje korporace Chiron, pro kterou hlavní hrdina Daniel Lazarski pracuje. V Observeru ale snadno vystopujete i odkazy na Blade Runner, především v estetické rovině, nebo třeba Ghost in the Shell, který tu rezonuje i v podobě principiálních otázek, hudebního doprovodu a cituje i jisté konkrétní scény. Pozorný hráč si dokonce všimne narážky na samotné Layers of Fear. Skutečnost, že hra některými momenty nápadně připomene výše zmíněný sci-fi thriller Ridleyho Scotta z roku 1982, je o to pikantnější, že hlas i podobu hlavnímu hrdinovi propůjčil Rutger Hauer, jedna z jeho hlavních hvězd. Což bylo překvapení, které si autoři střežili až do minulého měsíce.

Narušená není jen mysl našeho protagonisty jako posledně, ale i dalších postav, s jejichž děsy a démony budete mít to pochybné potěšení se důvěrně seznámit.

Novinka od Bloober Teamu se počítá mezi survival horory, ale podobně jako v Layers of Fear tu není přežití tím hlavním mechanismem. Jistě narazíte na několik málo stealth pasáží a momentů, v nichž může dojít na jednostrannou konfrontaci, nicméně autoři to s nimi naštěstí nepřehánějí. Jednak se do hry úplně nehodí a také se domnívám, že to není oblast, v níž studio vyniká. Podobně na tom byla i Soma od Frictional Games. Po většinu času vás tak přímo neohrožuje nic na životě a pokud ano, Daniel Lazarski se stejně nemůže nebezpečí nijak účinně bránit. To ovšem rozhodně neznamená, že by bez strachu o život hra postrádala napětí. Právě naopak. Stejně jako v Layers of Fear dokáží autoři hráče postavit před situace, z nichž vám pomalu vstávají vlasy hrůzou na hlavě, a obejdou se po většinu času i bez strašáka, který by vám šlapal na paty. I tentokrát je zdaleka nejstrašidelnější samotné prostředí, jeho nevyzpytatelnost, děsivé proměny a překvapivé transformace. Narušená však není jen mysl našeho protagonisty jako posledně, ale i dalších postav, s jejichž děsy a démony budete mít to pochybné potěšení se důvěrně seznámit.

PENETRÁTOR MYSLI

Daniel Lazarski totiž pracuje jako policista s velmi specifickým posláním. Hru provází slogan odkazující na hacknutí vlastních běsů a je velice příznačný. Dokážete si představit, jaké by to bylo, kdyby se vám někdo dostal do hlavy a vaše nejhorší noční můry obrátil proti vám? Hlavní hrdina právě to umí, ale tahle hra s ohněm se může vymstít i jemu. Je to práce, při níž stále balancuje na hranici šílenství. Daniel se živí jako elitní nervový detektiv známý též jako Observer. Jeho úkolem je pronikat do myslí podezřelých. Aby zde ale nashromáždil potřebné důkazy, musí znovu prožít jejich nejtemnější úzkosti a nakonec čelit i svým vlastním. Pokroucené vzpomínky lidí, kterým se budete hrabat v hlavě, se mísí s pamětí a obavami Daniela, který je sám pronásledován démony vlastní minulosti. V temné budoucnosti totiž může být u soudu použito proti vám nejen to, co řeknete, ale i to, co si myslíte, cítíte nebo pamatujete.

V tomto světe stojíte na straně práva, které ale získalo velice pochybnou podobu. Vaším úkolem je vypátrat vlastního syna v budoucnosti, jejíž populaci zdecimovaly války i nevyléčitelné choroby. Ti, kteří přežili, jsou závislí na drogách, hologramech, virtuální realitě a nervových implantátech, které představují jednu z mála možností, jak uniknout děsivé všední realitě. Nakonec to ale budete vy sami, kdo bude zpochybňovat vlastní příčetnost a prostředí okolo vás, i když jste vycvičeni k tomu, abyste si zachovali soudnost. Výsledkem je jedna z nejoriginálnějších strašidelných her, jakou si můžete zahrát. Minimálně po audiovizuální stránce, která se nebezpečně blíží digitálnímu umění. I při snaze ohromit výtvarnými prostředky ale tentokrát Bloober Team více dbá na to, aby byla jejich novinka stále hrou v pravém slova smyslu a ne jen digitální odyseou. Mechanismy jsou tak mnohem pestřejší než v případě Layers of Fear.

DIGITÁLNÍ SHERLOCK

Když autoři říkají, že je Daniel Lazarski detektiv, není to jen bezvýznamný titul. Skutečně vás čeká trocha detektivní práce. Budete vyslýchat obyvatele domu, v němž jste uvězněni, shromažďovat a analyzovat důkazy na místě činu a s přimhouřením oka vyšetřovat zamotaný případ po vzoru futuristického Sherlocka Holmese, jehož hlavní zbraní však není jedinečné nadání dedukce, ale speciální implantáty. Ty hlavnímu hrdinovi propůjčují zvláštní schopnosti, jako je noční, elektromagnetické a biologické vidění. Díky rozšířené realitě si Daniel “posvítí” ve tmě, ale hlavně dovede sám analyzovat nejrůznější přístroje a prozkoumat biologické stopy jako policejní technik i soudní patolog v jedné osobě. Je to taková chodící forenzní laboratoř. Když se přitom setká s důležitou osobou, je Daniel schopen ji vyslechnout i tak, že se jí napojí přímo do mozku. A to dokonce i poté, co zemřela. Taková procedura ale není zadarmo. Přivede vás až na samou hranici lidskosti a budete muset čelit následkům, pokud ji překročíte. Augmentace vám pomohou získat důkazy, vyzpovídat podezřelé a nashromáždit všechny potřebné informace. Záleží ale na vás, jak se rozhodnete s nimi naložit. Ve hře vedete dialogy a máte možnost ovlivnit jejich průběh. Hned několikrát jsem také narazil na situaci, v níž jsem se mohl rozhodnout, co udělat, případně neudělat nic. Už proto není těžké uvěřit slibu autorů o více rozličných zakončeních.

Jste jako Alenka, která stále hlouběji padá králičí norou a nestačí se divit okolnímu dění.

Observer se odehrává ve dvou rovinách a realitách, které vám i hlavní postavě začnou v průběhu hry nebezpečně splývat. I to vám může být povědomé z Layers of Fear. Ta první je zdánlivě “normální” a relativně bezpečná. Už proto si můžete první hodinku klást otázku, zda bude Observer vůbec strašidelný. Jakmile ale prvně někomu vstoupíte do mysli, svět i hra se diametrálně promění. V tu chvíli hra exceluje. Zaplaví vás tisíce nesourodých vjemů, které je často obtížné rozklíčovat a pochopit. Bloober Team zúročuje všechny své zkušenosti, které nasbíral při práci na posledním projektu, a ukazuje, že se naučil spousto nových triků. Manipulaci prostoru povýšili vývojáři na zcela novou úroveň a navíc tyto kousky ještě více svázali s konkrétními hádankami, z nichž ty nejlepší jsou tak dobré, že vám prostě nemám to srdce ani naznačit, co vás čeká. Což (na)neštětí platí o velké části zbytku hry, kterou je obtížné popsat do obvyklých podrobností, aniž bychom vám vyzradili něco podstatného. Jste jako Alenka, která stále hlouběji padá králičí norou a nestačí se divit okolnímu dění. A my vás rozhodně nechceme připravit o překvapení a radost z prozkoumáváním “země za zrcadlem”.

HRAJETE HRU, NEBO SI HRA HRAJE S VÁMI?

Titul překypuje skvělými vizuálními nápady a strašidelnými triky. Hraje si s myslí hlavní postavy i hráče podobným způsobem jako kdysi Eternal Darkness pro GameCube od studia Silicon Knights. Ve všech ohledech jde přitom o větší hru, než byly Layers of Fear. I když ani Observer vám nezabere mnoho hodin, je delší než loňský hit a podle vaší šikovnosti a rychlosti vás může při prvním průchodu zaměstnat na 6 až 8 hodin. Observer ale není jen delší, je i výrazně bohatší co do výpravy, dialogů, příběhové omáčky i velikosti samotného světa. Ačkoli se titul odehrává v jediném domě, je opravdu mnohem otevřenější a rozsáhlejší než viktoriánské sídlo z Layers of Fear. O nových mechanismech už byla řeč, takže by snad tentokrát neměl hru nikdo obviňovat ani z toho, že jde o přestrojený walking simulator. Stejně jako minule vás ale i tentokrát čeká spousta čtení a hledání skrytých předmětů a místností, pokud chcete hru maximálně vytěžit a znát příběh v celé jeho spletitosti. Namísto dopisů se ale začtete mnohem častěji do nejrůznějších mailů a zpráv z terminálů a počítačů. Ty jsou interaktivní, prozrazují řadu detailů o svém majitele a často je v nich nainstalovaná i jednoduchá hra, která jen dokládá, jak je Bloober Team hravý. Vše je přitom stylizováno do retro futuristické podoby, v níž se mísí zastaralá technika s nám vzdálenou. Jistý dojem lacinosti a ošuntělosti vyplývá také z už zmíněného zasazení do autoritářského Polska, které se hrdě hlásí ke své minulosti, architektuře, kultuře i politice. Východoevropské kulisy hře jednoznačně sluší.

O technické stránce nemá u podobného titulu v roce 2017 smysl mluvit, je zcela adekvátní. Autoři cílí podle vlastních slov na dospělé publikum a veškerou energii věnovali především výtvarnému pojetí a zvukovému designu. Už jsme se o ně otřeli, ale vězte, že jde o něco výjimečného. Tolik nápadů na jednom místě se jen tak nevidí. Realita je úžasná, ale putování myslí je zcela nevídané. Můžete tak nejen vidět, ale doslova prožít události v kůži někoho jiného. To vše ale v jisté pokroucené a chaotické verzi, která se odvíjí od toho, v jakém stavu se osoba nachází, pokud je vůbec naživu. Vzpomínky a vize jsou u každé postavy velice různorodé a nejsou zdaleka jen děsivé, ale občas i dojemné. Čím hlouběji někomu do hlavy cestujete, tím zmatenějším se svět okolo vás stává. Technologie Unreal Engine 4 umožnila autorům věci, které by dříve nebyly možné. Ne v této kvalitě, ale prostě by je nebylo možné vůbec realizovat. Engine je navíc sám o sobě zárukou, že hra spolehlivě šlape, a to i na strojích, které mají k herním dělům daleko. Obraz se neustále plní všemožnými digitálními fragmenty a glitchi, vývojáři pořád přichází s novými nápady a překonávají předchozí kreace. Korunu jejich snažení pak nasazuje ozvučení, hudba a dabing. O soundtrack se postaral stejně jako v případě Layers of Fear Arkadiusz Reikowski a věci, které vám proudí do uší, zásadním způsobem umocňují prožitek a atmosféru. Skvělé pak bylo rozhodnutí obsadit do hlavní role Rutgera Hauera. I když si nemyslím, že je to kdovíjaká hvězda, jeho dabing hře jednoznačně prospěl, a i když jde o first person hru, od počátku se můžete s postavou lépe ztotožnit, protože víte, kým jste. Je to přesně ten detail, který si mohou autoři dovolit jen díky komerčnímu úspěchu Layers of Fear, a přitom je strašně důležitý a nezávislé hry na něj obvykle nedosáhnou.

NA CO JEŠTĚ ČEKÁTE?

Bloober Team nade vší pochybnost dokázal, že jejich minulý úspěch nebyl v žádném případě anomálií nebo ojedinělým dílem náhody. Zatímco ostatní vývojáři své vlastní duchovní nástupce P.T. stále kutí, polští autoři už přišli s vizí druhé generace. O nějakém plagiátorství Kodžimova díla tu nemůže být už ani v nejmenším řeč. Krakovské studio posunulo původní myšlenku na novou úroveň a rozšířilo ji o nápady, které si budou ostatní týmy půjčovat od něj. Jistě to není hra bezchybná, nebo snad dokonce dokonalá. Musíme ji ale hodnotit spravedlivou optikou. I když bych si přál, aby Bloober Team příště udělal hru, která bude mít třeba 10 až 12 hodin a vyhnul se nápadům, jako jsou plížící pasáže, nevidím mnoho důvodů k tomu, abych nemohl udělit jejich novince absolutní hodnocení.

Observer
Xbox Xbox One
Windows PC
Apple Mac
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

Z Polska k nám doputoval milostný dopis určený všem fanouškům sci-fi a hororů. Jeho řádky napsala pevná ruka autora, který si může získat srdce mnoha čtenářů. Kvality Layers of Fear nás překvapily, Observer dokazuje, že nešlo o náhodu.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama