No More Heroes Recenze No More Heroes

No More Heroes

Luke

Luke

6. 4. 2008 22:47 4
Reklama

Goichi Suda, známý též jako Suda51, jakoby se v mládí nechtěl stát kosmonautem, ale šéfem yakuzy nebo profesionálním zabijákem. Nakonec to zvládl alespoň na pozici vývojáře počítačových her. Do drtivé většiny svých kreací, jmenujme alespoň Killer7, obsazuje asasiny a nechá je ve jménu dobré hratelnosti páchat neskutečná jatka. No More Heroes není výjimkou a představuje snahu přinést na Nintendo Wii původní městskou akci. V prvních fázích vývoje byl koncept určen pro Xbox 360, kde ale píseček stihl obsadit Crackdown a samozřejmě pohybová rapsodie Assassin's Creed. Suda se smířil s Wii, které ostatně jeho nápady podporovalo, jak se dozvíte za chvíli. S Grand Theft Auto nemá cenu No More Heroes srovnávat, to se pohybuje v jiných dimenzích – zde mluvíme o využití omezené hardwarové kapacity Wii pro zprostředkování co nejzábavnější hry v módním žánru freeformových světů. Co na tom, že grafika vypadá opravdu divně, že město nežije důvěryhodným pouličním životem a že se mise opakují, když k plnému uspokojení stačí jen mlátit klonované nepřátele po hlavě světelným mečem. Ano, světelným mečem. Popkulturní reference z filmů, her, filmů, komiksů a knih je ve hře nespočet a kdo dekóduje alespoň čtvrtinu z nich bude si celou mlátičku bez zábran užívat. Na druhou stranu, pro nezávislého pozorovatele je No More Heroes neskutečnou pitominou – rodiče a kamarády budete o kvalitách přesvědčovat jen těžko, pakliže jim nedáte ovladač do ruky. Pak teprve pochopí, že na na bouchání lidí laserovým mečem, který navíc vypadá jako zářivka, může být zábavné všechno.

Sběrné suroviny papíru a lidských životů

Ano – všechno. A nejen v akci. Začneme hlavním hrdinou. Travis Touchdown je nerd. Nebo otaku, chcete-li japonský termín. Jednoho dne Travisovi dojdou peníze na počítačové hry, filmy a komiksy. Ne, nemyslete na Jirku Pavlovského, tomu peníze nedocházejí, i když by zřejmě v ekonomické krizi jednal stejně jako Travis. Ten se rozhodne získat peníze jednoduchou prací: vymlácením všech desíti nejproslavenějších asasinů města Santa Destroy (wau, pozn. red.). Začne tím, že prodavači kokosové limonády na nábřeží posbírá pár kokosů z palmového hájku. Postupně Travis dostává společensky důležitější úkoly: například sekat trávník, sbírat odpadky anebo tankovat na benzínce auta. Zkrátka pohoda. Mezitím tedy jen tak mimochodem vybije přibližně polovinu Santa Destroy a stane se nejlepším asasinem všech dob. Když už má jeho život mít cenu, tak ať ho mají rády babičky v parku, stejně jako odboráři z organizace školených vrahů. Přijde vám kombinace společenských úkolů a zabíjení divná? Pro vysvětlení musíme zapátrat ve filmovém archívu. Suda totiž cituje film El Topo jako jednu z inspirací a skutečně, i ve filmu musí hrdina na cestě za zabitím asasina dělat spoustu... divných věcí. Nechtějte vědět jaké, protože obsahují slova jako „trpaslice“ a „sex“ a „pod nátlakem“. Ve hře ke snovému dojmu přispívají konverzace mezi Travisem a jednotlivými asasiny, kteří se po životě stráveném zabíjením zbláznili nebo zintelektualizovali. Travis je stále jen tím jednoduchým klukem, co jde po penězích a slávě a dialogy ho zajímají stejně jako sousedovic mrtvá kočka. Nezapomenutelná je pro mě první konverzace, kdy asasin zpívá v prázdném stadiónu Sudovu naprosto pitomou píseň, vypráví, jak byl včera s dcerkou na večeři v podniku se špatnou atmosférou, načež vytáhne kolty a začne útočit. Ještě nezapomenutelnější jsou jména bossáků, která snad vypadla ze špatného komiksu. Pro ilustraci: Harvey Moiseiwitsch Volodarskii, Letz Shake nebo Dr. Peace.

Skoro jako Jedi!

K jednotlivým příběhovým bossům vede trnitá cesta přes vedlejší mise nebo zcela absurdní zmíněné sekání trávy. Malé činy předchází hrdinským, pamatujte. Mezi velkými misemi plníte malé příběhy, kde plně pochopíte, v čem je magie ovládání laserového meče wiimotem. Tlačítko Z na nunčaku slouží pro zaměření nepřítele a mačkání A pro údery, jejichž rychlé kladení vyvolá možnost závěrečného úderu – ovládaného pohybem wiimotu do všech stran. Fyzicky tedy neoperujete s jednotlivými údery, ale pouze s finišovacími ranami. Podle toho, jak vysoko wiimote držíte se navíc inicializuje finální animace „vezmu ho přes kedlubnu“ nebo „rozříznu ho odspoda.“ Rychlým štosováním nepřátel za sebe a neustálým mácháním rukou s ovladačem dosahuje hra výborného filmově-kinetického efektu, jaký je na Wii k vidění snad poprvé a připomíná heroické fatality Prince of Persia. K možnostem wimoteu patří telefonní funkce: občas zavolá kontaktní osoba, mimochodem poměrně sexy, a sdělí vám další instrukce. Nebudu si hrát na pašáka – vyděsilo mě to a chvíli jsem se snažil s wiimotem povídat. Pro zachování variability spustí smrt každého nepřítele krátké losování jako na jednorukém banditovi, které má v případě padnutí třech stejných symbolů speciální efekt – nesmrtelnost, ohnivé střely, rychlost, zabití jedním úderem. Aby toho nebylo málo, nepřátelé oblažují hráče podivnými mezihrami, kdy musíte fyzicky odpalovat jejich baseballové míčky a klátit je jako kuželky. Veškerá akce je rychlá, logická, vyvážená, ovladatelná, úměrně dlouhá a samozřejmě zábavná. Na rozdíl od americké verze v evropské neuvidíte kečupové gejzíry krve po smrti nepřátel, namísto toho se mrtvola změní v déšť mincí a hromadu popela ve vzduchu. Škoda, stylizace díky tomu trochu pokulhává. Fyzické hraní přichází ke slovu ještě v posilovně, když musíte zvedat činky a Travise tak posilovat. Pokročilejší fáze tréninku skutečně už svaly trochu unaví, proti zvrhlému Wii Fit však nejde o nic závažného. Cvičení představuje jednu z neúchylných nebo nezabijáckých aktivit, podobně jako dokupování oblečení nebo zlepšování meče.

Santa's Hell's Angel za to nestojí

I ten Travis začne být postupně sympaťákem, zatímco ze začátku působil jako člověk, který by zasluhoval nakládačku a lifrovačku na úřad práce. Vizáží je něčím na způsob Lukáše Codra v provedení Goichiho Suda: oblečení musí mít „trendy“, účes musí štymovat do posledního manga katalogu a musí jezdit po městě v neuvěřitelně drahé a naprosto zbytečné motorce. Motorkaření zapadá do hry ještě hůře, než kůň do Assassin's Creed. Veškerá její praktičnost je v dovezení z místa na místo, přitom řízení nevykazuje ani jednu jednotku Pac-Mana (jednotka herní zábavnosti). Chodci po sražení jen zaječí a utečou, lampy a stromy padají jako třísky, aniž by se motorce něco dělo a srážka s domem vyvrcholí v kaskadérském Travisově pádu, zvednutí motorky a pokračování v jízdě. Město není ani vizuálně přitažlivé, abyste si užívali jen volné ježdění (což se bez problémů dalo provozovat v Assassin's Creed nebo Shadow of Colossuss). Ostatně, graficky stojí celá hra na vratkých nohách. Vizuální stylizace, pro Suda tak samozřejmá, nenachází ve Wii vhodnou platformu. Jak bylo řečeno, hra měla původně vyjít na Xbox 360, kde by jistě vypadala lépe, a v současném stavu se zdá, že je především vizuálně sesekaná a zašitá příliš viditelnými záplatami. Někdo může brát naklonované nepřátele jako další satiru vůči akčním hrám, ale raději si přiznejme, že Wii prostě neutáhne různé druhy nepřátel v jedné lokaci.

Exemplárně tu ale funguje pravidlo „navenek huj, pod kapotou fuj.“ Zde je to fuj vidět jako první a to huj teprve čeká. Pakliže k němu najdete cestu – a nemělo by to být nijak obtížné – budete objevovat hru, která je vtipná, dobře stylizovaná a hlavně výborně hratelná. Jako snad v každém podobně laděném titulu můžeme hledat paralely všedního života a společenskou kritiku – pro spásu našich duší na to ale raději zapomeňme a pojďme si poklátit pár desítek klonovaných blbců. Je to... zábavnější.

No More Heroes
Wii Wii

Verdikt

Co se týče hratelnosti a zábavnosti velmi kvalitní kousek, který prostě musíte mít, jestli máte Wiičko.

Co se nám líbí a nelíbí?

Travis Touchdown je vtipný hrdina, který žije jednoduchým, zato bombastickým životem. Ovládat jeho laserový meč (žádné hloupé vtipy!) na Wii je jednoznačně potěšením.
Vizuální prezentace zabolí leckterého majitele Wii nebo náhodného kolemjdoucího. Navíc se po několika hodinách hraní stávají Travisovy akce tak trochu monotónní. Jo a ještě motorka. Proč? Proč???
Reklama
Reklama

Související články

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama