Need for Speed Heat Recenze Need for Speed Heat

Need for Speed Heat

David Plecháček

David Plecháček

14. 11. 2019 17:00 12
Reklama

I když bych se sám označil spíše za flegmatika, jehož reakce by neměla být příliš hluboká, na vývojáře z Ghost Games mám slušně a především dlouhodobě spadeno. Nejen, že bych na nich nenechal během let nit suchou, ale především dokáží zasáhnout obzvláště hluboká místa ve chvíli, kdy jejich nové Need for Speed vyjde. Povětšinou moje emoce poměrně záhy odejde, letos ve mně ale zůstává a ven se jí chce stejně neochotně, jako pověstnému hlenu, který dal mému osobnostnímu rysu název. Tak moc mě vnitřně sžírá, jak autoři nakládají se slavnou značkou. Letos je to ale jiné v tom, že zatímco jindy mé otupělé já pokouší naprosto imbecilními rozhodnutími, tentokrát je to nedostatkem argumentů, proč bych aktuálnímu dílu neměl dát 4/5. Protože to, dámy a pánové, Need for Speed nevidělo notných pár let. Přitom by Heatu taková známka náramně slušela.

TOHLE TU MĚLO BÝT DÁVNO

Heat, ať je jakýkoliv, působí úplně jinak oproti předešlým dílům. Prozatím můžeme vynechat otázku, jestli lépe nebo hůře, ale podstatné je, že působí odlišným dojmem. Nevím, jak to v Ghost Games dělají, ale faktem zůstává, že každá z posledních tří her je doslova jako den a noc. V nočním Need for Speed se jim restart nepovedl, v denním Paybacku nadělali spoustu neplechy prazvláštními metodami, a až teprve ve chvíli, kdy obě denní doby skloubili, vyrostla hra, kterou jsme vyhlíželi pokaždé, když někdo řekl: „Nové Need for Speed.“ Aktuální díl tak v podstatě opět, potřetí, připomíná restart, avšak až po čtyřech letech do sebe zapadla některá specifická kolečka a celý koncept začal šlapat. Mé rozhořčení ale pramení z toho, že některá kolečka buď do soukolí nepatří, nebo se točí na značně ošuntělých ložiskách a potřebovala by vyměnit. Tak málo by stačilo.

Můžeme se jen domnívat, jestli je správnější varianta NFS 2015 + Payback, nebo varianta Underground 2 + Most Wanted, protože první rovnice by vyšla příliš záporně, ta druhá pro změnu příliš kladně.

Ani díl situovaný někam do fiktivního Miami není bez chyby. Každá předchozí hra poslední doby obsahovala několik nepatřičných prvků, které nedávaly smysl a byly spíše ku škodě, s každým dalším dílem ale Ghost Games dokázali zareagovat, vyndat je, jen při své zbrklosti a možná nešikovnosti nefungující mechanismy nahradily zase něčím, co do výsledku rozhodně nezapadalo. Takových věcí je výrazně méně než v předešlých iteracích, žel bohu ani tentokrát se neobjedeme bez nich.

Need for Speed Heat je mixem především dvou her, nicméně prakticky je mixem všeho, co po legendárních Undergroundech vzniklo. Můžeme se jen domnívat, jestli je správnější varianta NFS 2015 + Payback, nebo varianta Underground 2 + Most Wanted, protože první rovnice by vyšla příliš záporně, ta druhá pro změnu příliš kladně. Myslím, že je to ale od rebootu vůbec poprvé, kdy se hra této značky může svým výrazně starším konkurentům postavit a přiznat, že mají společnou krev. Heat, jak už jste asi poznali, není vůbec špatným titulem, přestože někoho může stále odrazovat snaha o „cool“ pojetí a arkádově pojatý jízdní model, v němž jste schopní zastavit na pětníku. Něco je ale jinak. Hrát aktuální díl je totiž vážně zábava.

SUN & MOON

Mix do noci a do dne zasazených dílů vyústil v to, že Heat obsahuje obě denní období. Nelze hovořit o denním cyklu, hráč sám určuje, do jaké doby se v jaký okamžik pustí. Autorům se však náramně povedlo vytvořit situaci, kdy toto rozhodování není jen samoúčelné. Ve dne jste totiž v podstatě profík, člověk, jeden z několika předpřipravených avatarů, který na uzavřených silnicích soutěží s ostatními o vítězství a peníze, o něž se jede. V noci jste ale trnem v oku místním bezpečnostním sborům, kteří chtějí nelegálnímu zápolení učinit přítrž. Kromě peněz vám bude odměnou i vyšší reputace; jen ta vás dostane mezi místní smetánku, Ligu, kde se netočí jen větší peníze, ale i kvalitnější hřídele u těch nejznámějších supersportů. Abychom vám situaci představili konkrétně, přes den si relativně v klidu vyděláváte na živobytí, v noci riskujete vše, abyste si zvedli level, mohli koupit lepší auta a v místním světě jste se stali někým.

Nepamatuji se, která hra mě naposledy nutila tak intenzivně hledat cestu skrze všemožná křoví, jen proto, abych opět nevjel do žáru světel policie.

Ačkoliv může znít premisa až příliš jednoduše, je až překvapivě funkční. Potřebujete si vydělat na novou elektroniku anebo turbo, pustíte se do relativně bezpečných seancí za denního světla. Když už ale máte koupené první poslední, není lepší způsob jak to otestovat než s policií. Z podstaty věci mají světlo a tma výrazně odlišnou atmosféru. V obou případech se sice jedná o barevnou, mnohdy až přepálenou stylizaci, v noci – především když začne přituhovat – se ale reálně začnete bát, jestli se svým bankem dojedete ve zdraví domů. Vaše auto, ať už vlastníte cokoliv, můžete zdevastovat. Zpočátku se sice může zdát, že jde jen o kosmetické poškození, v kritických chvílích ale ztrácíte tolik potřebný výkon, který se podepíše na tom, že možná skončíte v klepetech na místní služebně. Pokud vás totiž agresivní sbor vozidel s majáčkem na střeše smázne jako mouchu, prohráli jste a přijdete o drtivou většinu nabyté reputace stejně jako o část vašeho rozpočtu. A to zamrzí.

Na druhou stranu, pokud jednotkám ujedete, jen málokterá hra v poslední době dokázala nabídnout takové zadostiučinění. Nepamatuji se, kdy naposledy jsem se strachoval tak moc o to, abych to celé přežil a svůj vytoužený „lup“ dovezl až domů. Nepamatuji se, která hra mě naposledy nutila tak intenzivně hledat cestu skrze všemožná křoví, jen proto, abych opět nevjel do žáru světel policie. Takhle si má připadat puberťák, který se bojí, že ho rodiče chytí s cigaretou na pantu, ne člověk, který sedí v křesle a hraje videohru. Přesto je právě tenhle pocit tím nejlepším, co Need for Speed Heat má. Pojem „Heat“ mimochodem vyjadřuje, jak moc jste pro muže v uniformách žhavým zbožím, tedy jak moc po vás půjdou. Jejich úkolem podle mého není zastavit vás, ale zničit vás. Agresivní taktice se můžete bránit jen velmi omezeně, například projetím benzínovou pumpou, která vás opraví. V noci ale jen třikrát, jestliže pak své pronásledovatele neztratíte, máte problém a o poznání méně peněz na účtu.

KRUH SE UZAVÍRÁ

Vozový park čítá přibližně 130 vozidel. Jde o mix moderních aut, muscle cars, ale i starých, kultovních vykopávek. Abyste si koupili něco nového, musíte si vydělat peníze a následně navštívit prodejce a pečlivě si vybrat z nabídky. Vlastně mě částečně mrzí, že Need for Speed nejde cestou, jakou jde Forza, která vám hází jedno auto za druhým. Vraždil bych, abych si vyzkoušel, jak se jezdí s něčím jiným z toho, co jsem si nevybral. Jak zní jejich motor, co všechno se na dané auto dá navěsit. Přesto podvědomě Ghost Games děkuju. Možná to dělá ten výběr, možná nostalgie, ale nad některými auty mi málem ukápla slza. Pokud si je všechny projedete, na první pohled vás zaujme Nissan 350Z v přesné podobě, jaké jej známe z Need for Speed Underground 2. Most Wanted pro změnu připomene stříbrno-modré BMW M3 GTR. V nabídce je ale víc legend, například titulní Lamborghini Diablo SV v té samé žluté barvě s tím samým nápisem na boku, s jakým bylo k vidění v Need for Speed 3: Hot Pursuit z roku 1998. Metaforicky to na mě působí jako cyklus, po němž jsme se oklikou dostali zpátky na začátek. 

Výkonnostní tuning se zbavil dementních kartiček a vrací se ke klasickému osvědčenému konceptu. Můžete si vylepšit součásti motoru, můžete ale vyměnit i celý kus, můžete si vylepšit šasi, nastavit podvozek nebo dokoupit jiné užitečné doplňky.

Každé auto lze upravit, ať už designově, nebo výkonnostně. Obojí funguje na výbornou. Co se týče designu, samozřejmě je rozdíl, zda upravujete cokoliv od už v základu extrémně vypadajícího stroje od Pagani, nebo jestli si vezmete postarší Skyline. Možnosti úpravy jsou ale vesměs jednoduché, navíc pokud se nechcete dělat s vlastními polepy, můžete si půjčit ty od komunity. Výkonnostní tuning se zbavil dementních kartiček a vrací se ke klasickému osvědčenému konceptu. Můžete si vylepšit součásti motoru, můžete ale vyměnit i celý kus, můžete si vylepšit šasi, nastavit podvozek nebo dokoupit jiné užitečné doplňky. Co se týče posledních dvou kategorií, dovolím si na chvíli u nich zastavit. Nastavení podvozku je extrémně důležité. Ladíte jej do kříže, přičemž na ose X je nastavení road/off-road, na ose Y je nastavení race/drift. Podle toho, kde se na kříži přibližně nacházíte, vozidlo drží stopu nebo se přetáčí, a je rychlejší na asfaltu, nebo tolik neztrácí na nezpevněných cestách. Samozřejmě se bavíme o něčem, co je v intencích ryzí arkády, ale rozhodně nevyhrajete závod v driftu s nastaveným autem do závodního režimu, a pokud naopak nebudete připraveni do terénu, sotva se mimo silnici vydrápete na nějaký kopec.

To samo o sobě dost definuje, jak se vaše auto bude pod vašimi prsty chovat. Řízení je u závodně laděných aut mnohem tvrdší než kdy dříve, a skoro by se zdálo, že Ghost Games budou nutit hráče používat brzdy... kdyby ale nevytáhli jedno ze svých dementních es z rukávu. I to nejextrémnější auto dokáže zatočit na pětníku prostřednictvím smyku. Hra s tím počítá a kvůli obtížnosti předpokládá, že jej budete aktivně využívat. Je totiž nevýhodné dupnout na brzdy a zatáčku projet lidsky, rychlejší je to vzít bokem. Drift je silný dle nastavení vozu, ale i tak je v určitém smyslu nespolehlivý. Neděláte jej totiž přes ruční brzdu, ale defaultně tím, že pustíte plyn a pak jej opět domáčknete. V zápalu rychlosti ale ne vždy plyn pustíte dostatečně na to, aby hra zaregistrovala vaší snahu o zatočení, takže místo do pravého úhlu jedete maximálně do... menu za tlačítkem restart. V nastavení Live Tunning, kde se ladí drobné detaily chování vašeho vozu, ale jde tento způsob přenastavit na brzdu. Ani to není moc šťastné, když si chcete jen přibrzdit, často skončíte ve skluzu, chyby ale nebývají tak fatální.

HOT PURSUIT

Honičky s policií jsou možná ještě důležitější než samotné závody, a v tomto směru vám pomohou některé gadgety, které na auto navěsíte. Můžete se díky nim lépe ztratit z radarů, mohou se vám rychleji dohustit pneumatiky poté, co projedete hřebíkový pás, anebo můžete vyřadit rušičku elektroniky, která by vás jinak citelně zpomalila/zastavila. To, že se vám nepovedl průjezd zatáčkou, si v zápalu boje ani neuvědomíte. Pravdou je, že si toho neuvědomíte podstatně víc, třeba to, jak je hra v některých momentech ohyzdná. Vidět je to především na postavách a čas od času i na okolí. Situaci částečně zachraňuje počasí, ve dne buď svítí slunce nebo lije jak za časů monzunů, nejčastěji ale prší z ničeho. Tak či tak se vozovka promění v zrcadlo, které ještě umocní už tak nepřehledný a přeplácaný svět. Velice často přejedete odbočku, ani nevíte jak. Tomu nepomáhá ani navigace, která po vzoru všech moderních skutečných aut malinko předbíhá a vy máte pocit, že tady někde už to zaručeně bude.

Určitá nejistota, někdy až bezmoc, strach, to jsou pocity, které sérii nebyly vlastní a sluší jí. Pocit z rychlosti je suverénně nejlepší v závodních hrách posledních let.

V závodech, ať už jde o okruhy, sprinty, drifty nebo nápadité časovky, vám cestu ukazuje bariéra, v noci se ale musíte spoléhat na drobnou vodící linku, která někdy nečekaně vynechává. Nejistota trasy mě vedla ještě k častějšímu sklouzávání k minimapě, což se samozřejmě odráží i ve zhoršených reflexech. Když k tomu přidáte všechno ostatní, vážně si nepamatuji, kdy jsem závodní hru restartoval tak často s pocitem, že to nebyla tak úplně moje vina. Abych jen nehanil, závody jsou v určitých momentech poměrně obtížné, především, pokud se vám nepodaří ukořistit hned v úvodu první pozici. Pak protivníci uhání, jako by měly za zády biče svých pánů. Pokud se ale dostanete před ně, stává se, že jakoby rezignují a nechají vás jet... až je předjedete třeba i o kolo. Policii ujedete jen s velkými obtížemi, navíc ji můžete jen velice těžko zneškodnit hrubou fyzickou silou. Heat navíc umožňuje projet první poslední, včetně sloupů, většiny stromů, zábran a podobně, takže když chcete strážce zákona někam narumplovat, není o co. V tomto smyslu vyloženě chybí předpřipravené pasti, které by pronásledovatele zaručeně odrovnaly tak jako ve zmíněných Most Wanted.

Možná že ale i to dělá z Need for Speed Heat skvělý zážitek. Určitá nejistota, někdy až bezmoc, strach, to jsou pocity, které sérii nebyly vlastní a sluší jí. Pocit z rychlosti je suverénně nejlepší v závodních hrách posledních let, a možná nejen těch. Rozhodně se bavíme o hře, která se posouvá. Stále ale musí vychytat několik much. Možná že jí v mých očích sráží i grafická stagnace, díky níž se autoři chtěli vyvarovat technických chyb Paybacku. Beru to. Ale na to nejlepší stále ještě slavné sérii něco chybí. Jedná se o robustní hru, která stoprocentně nesedne každému. Možná by stačilo, aby si Ghost Games nemysleli o svých hráčích, že jsou to úplní idioti. Proč jim dávat do rukou nějaké berličky, když už je vytvořený jinak kvalitní jízdní model, který by snesl i přísnější měřítka, nechápu. V určitém slova smyslu se dá o novince říct, že je taková dětská. Je barevná a nenáročná... přesto z ní na každém kroku čiší, že taková být nemusí. Heatu by vyšší známka slušela, a jak jindy rozdávám, tentokrát budu přísnější. Strašně bych si ale přál, abychom se o něm bavili jako o hře, odkdy věci nabraly správný směr.

Hru na recenzi zapůjčil herní specialista - obchod Xzone.cz

Need for Speed Heat
Xbox Xbox One
Windows PC
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

Třebaže vás známka odrazuje, nehleďte na ní. Heat je nečekaně a překvapivě zábavným dílem, který chybuje jen v detailech. Autoři si ale musí uvědomit, na koho cílí, nelze mezi cílovými skupinami stát rozkročený na dvou nohách.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama