NBA Street Homecourt

Basketbal. Nemohu zrovna tvrdit, že bych tento sport nějak cíleně vyhledával. Možná, narodit se v USA a mít desku s košem hned na dvoře, překonal bych obecnou nedůvěru ke sportům, v nichž jakýkoliv kontakt znamená faul, a basket si alespoň v jeho pouličním provedení oblíbil. Žel, nejsem dítko amerického předměstí, a tak nezbývá, než naskládat svou vpravdě nebasketbalovou postavu k Xboxu 360 (případně k PS3) a pokusit se přijít kouzlu této na kloub alespoň v jejím virtuálním provedení. Pod značkou EA Big totiž nedávno vyšla další hra v arkádové basketbalové sérii NBA Street, tentokráte bez číslovky, ovšem za to s dovětkem Homecourt...

Můj dům, můj koš

Teritorium. Souboje o území, které se řeší partičkou streetballu „3 na 3“ a v případě nejasného výsledku i rozstřelem. A to nikoliv penaltovým. NBA Street Homecourt zpracovává jen jednu část sporu, navíc podle všeho tu zajímavější. Na začátku si samozřejmě vytvoříte svého hrdinu, chudého vyzáblého klučinu z východního Staines, který sní o tom, že spolu se svými dvěma kamarády nakope zadek celému světu. Podstatou všeho je domácí hřiště, na kterém vám strategicky rozmístěné „bitches“ vytvoří prostředí, v němž se nedá prohrát. Na něm, ale samozřejmě i na dalších pláccích, se postupně stavíte proslulým hráčům NBA a získáváte tak reputaci a vylepšujete schopnosti svého týmu. Postupně jsou tak vaši hráči rychlejší, přesnější, vytrvalejší, a tak dále. Další ve hře přítomné módy příliš nepřekvapí, jsou prakticky stejné jako v předchozích dílech a konstatovat můžeme tak jen to, že zde nechybí nic zásadního, včetně velmi zábavného multiplayeru prostřednictvím Xbox Live. Vhledem k tomu, že je pravděpodobné, že po pár dnech propadne většina hráčů právě multiplayeru, na chvilku se u něj ještě pozastavíme. V jeho nabídce najdete stejné módy jako v singlu, přičemž si můžete určit, zda výsledek chcete započítat do celkového žebříčku hráčů. Ať už si ale vyberete cokoliv, vězte, že právě ve hře pro více lidí tkví hlavní síla téhle hry – multiplayer je zábavný, variabilní a dokáže zabavit na pěkných pár týdnů a možná i měsíců. Snad jen jedna výhrada: zatímco při jednotlivých zápasech může být jeden tým ovládán více hráči, v Homecourt módu tato možnost docela nepochopitelně absentuje a hrát můžete pouze samostatně. Nejde sice o nic zcela zásadního, ale... je to zkrátka škoda.

Dvojitý odpíchnutý Rittberger!

Každý, kdo je alespoň okrajově seznámen s produkcí obrandovanou logem EA Big zřejmě tuší, co od NBA Street Homecourt po stránce hratelnosti očekávat. Ale aby bylo jasno – ačkoliv je v názvu hry značka ligy NBA, tahle hra se rozhodně nevěnuje klasickému basketbalu, ale jeho uvolněnější pouliční podobě. Ta vypadá v praxi zhruba takto, ve hře je pak vše dohnáno ještě dál, a pokud se vám již z výše nalinkovaného videa protáčejí panenky, při hraní NBA Street Homecourt zřejmě z údivu nevyjdete ani na okamžik. Myslíte si, že největší mistrovství basketbalistovo spočívá v trefení „trojky“? Nenechte se mýlit! Každý přeci ví, že jediný koš zasloužící si RESKEPT je smeč po trojitém obtočení se kolem vlastní osy, následné zachycení míče padajícího z koše nohama, odraz rukama od obroučky a opakované vracení míče znovu a znovu do koše. Pokud nezvládnete tohle, jak chcete zmáknout složitější triky?

Právě v ovládnutí triků spočívá hlavní výzva NBA Street Homecourt. Složitější komba totiž vyžadují poměrně dobrou koordinaci hráčů na hřišti a kvalitní načasování – jinak se i dobře provedené kombo může obrátit ve všeobecnou ostudu. Vzhledem k arkádovitému charakteru hry budete dost možná překvapeni, jak komplexně je herní systém vymyšlen a kolik možností je vám nabízeno. V nejlehčích zápasech si ještě v pohodě vystačíte s relativně jednoduchými smeči a občasným vypíchnutím míče soupeři, později ale přestanete s omezeným repertoárem stíhat nastolenému tempu AI. Ta je mimochodem velmi dobrá, zřejmě díky malému množství hráčů na hřišti si autoři mohli dovolit „vytáhnout“ kapacitu jejich logického uvažování na vyšší úroveň, než je obvyklé – a během hraní je to znát.

V dalších fázích hry je tedy třeba přitvrdit. Důležité je zejména dokonalé zvládnutí možností souhrnně nazvaných „trick remixer“. Pomocí této funkce vám autoři umožňují různou rychlostí, intenzitou a kombinací tlačítek a analogových páček „vytvářet“ vlastní triky. Variant samozřejmě není neomezené množství, ale přesto je jich řádově víc, než v předchozích dílech série. Ovládání a vytváření kombinací je navíc uživatelsky velice příjemné a naučit se jej lze zcela přirozeně. Druhá vlastnost hry, kterou je třeba zvládnout se nazývá Game Breaker a její základní princip je známý nejen hráčům ostatních „street“ sérií sportů od EA, ale i pamětníkům starších dílu série NHL. Původní nápad zůstává zachován i v NBA Street Homecourt, tudíž opět záleží na tom, jak dobře a jak efektně hrajete, přičemž po doběhnutí daného ukazatele na maximum se dostanete do jakési „eufórie“. Během jejího trvání lze v případě Homecourtu zasadit soupeři skutečně smrtelnou ránu v podobě hromady bodů dosažených jedním košem a zároveň jejich odebráním ze soupeřova konta. Novinkou je v tomto případě ale to, že Game Breakeru se můžete bránit, soupeři vzít míč (což je ale dost těžké) a využít jeho výhody proti němu. Tento prvek je sice na první pohled nespravedlivý, ovšem přidává do hry tolik potřebnou šťávu a i díky němu se naučíte počítat za každé situace s tím, že zápas není rozhodnutý až do poslední chvíle.

Bílí muži...

NBA Street Homecourt vypadá skvěle. Jde o první hru pro Xbox 360 podporující nativně rozlišení 1080p, o kterém si sice naše redakční televize může nechat jen zdát, ale i v jejím podání bylo zřejmé, že tahle hra prostě patří k absolutní grafické špičce. Tradičně na vysoké úrovni je i okolní prezentace v podobě soundtracku a efektních filmečků, v nichž vás hvězdy NBA zvou na své domovské plácky, kde před lety začínaly s kariérou. Vše je zkrátka na vysoké úrovni a budete-li NBA Street Homecourt ukazovat třeba kamarádům, určitě si užijete jejich závistivých pohledů. A jestli se dokážete přenést přes to, že hra jako taková vlastně oproti předchozím dílům nabízí spíše kosmetická vylepšení a její hlavní síla spočívá stále hlavně v multiplayeru, budete spokojeni i vy sami.