My Memory of Us Recenze My Memory of Us

My Memory of Us

Aleš Tihlařík

Aleš Tihlařík

26. 10. 2018 11:50 2
Reklama

Na světě neexistuje mnoho titulů, které se věnují civilní a lehce intimnější straně světových válek. Jistě, máme tady behemoty v podobě Battlefieldu, Call of Duty a jiných tradičních sérií, v jejichž kůžích jsme se vyloďovali v Normandii s větší intenzitou než Rusko na Krymu. Jenže ačkoliv se třeba Battlefield v kampani prvoválečného dílu snažil poukázat na to, jaká je válka svinstvo, dařilo se mu to jen několik minut v prologu. V následujících, ač poměrně zábavných misích, opět všechno spadlo do zajetých kolejí, které se dají poněkud škarohlídsky shrnout jako oslava války.

Poněkud odlišně se k situaci stavěla Ubisoftí hříčka Valiant Hearts, která názorně předvedla, že řádově nižší rozpočet, nedovolující realitě se blížící filmečky nebo stovky naskriptovaných výbuchů, vlastně není úplně na škodu. Na podobnou strunu se snaží hrát i varšavské indie studio Juggler Games, přičemž jejich My Memory of Us, na rozdíl od dříve jmenovaných mířící do vod druhé světové války, může rozhodně nabídnout více než jen avizovaný slavný hlas vypravěče v podobě sira Patricka Stewarta.

ZDÁNÍ OBČAS KLAME…

Ačkoliv jsem vás možná namlsal, ne, ani My Memory of Us nebude první druhoválečnou hrou, u které budete ronit slzy dojetím. Svůj podíl na tom má nejen grafické zpracování, míchající do sebe dětskou naivitu a prvky tragikomična, ale i fakt, že hra se nesnaží nějak úzkostlivě či přespříliš emotivně vykreslovat historické reálie. Nedočkáte se tak obligátního textu „Založeno na základě reálných událostí,“ což by ale v kontextu takové hry stejně nedávalo smysl. Pokud však My Memory of Us znáte jen z traileru, překvapí vás, že i navzdory až pohádkové stylizaci se občas opře do velmi těžkých témat.

Z ulic plných usměvavých lidí se přes noc stanou židovská ghetta, a pouliční muzikanty vystřídají patrolující roboti.

V základu se však celý příběh točí okolo přátelského vztahu chlapce a dívky, na jehož pozadí se odehrává druhá světová válka. Poměrně nevinné skotačení po periferii polského města, zahrnující sběr jablek nebo krádež narozeninového dortu, se díky nečekané vojenské invazi velmi rychle zvrtne. Z ulic plných usměvavých lidí se přes noc stanou židovská ghetta, a pouliční muzikanty vystřídají patrolující roboti.

JÁ, ROBOT

Ano, nespletl jsem se, německé vojáky zde symbolizují poněkud komicky animovaní roboti, kteří se pod vedením Zlého krále, tedy Hitlera, stanou vaším největším nepřítelem. Nečekejte však, že po malebných 2D kulisách budete běhat se samopalem a kosit jednoho robota za druhým. My Memory of Us je adventurou, která více než akci preferuje plíživě-hádankový postup. Ovládáte totiž již zmíněný pár dětí, jejichž kooperace je cestou k úspěchu.

Chlapec je malý zlodějíček, schopný okrádání, plížení a oslepování robotů pomocí zrcátka, jeho kamarádka zase umí střílet z praku a rychleji utíkat. Hrou ale musíte pokračovat ruku v ruce, což se chvíli po začátku hry komplikuje faktem, že dívka byla obarvena červenou barvou. Ta ve hře symbolizuje žluté hvězdy, jimiž se od září roku 1941 označovali Židé, přičemž jistě tušíte, že dívenčino putování po městě je od této chvíle značně omezeno.

(PO)HRANIČNÍ SITUACE

Právě červené prvky dopomáhají svébytné stylizaci, která svým barevným schématem zdánlivě připomíná kupříkladu pozapomenutý klenot od EA, The Saboteur. Počátek hry je vyloženě černobílý, díky čemuž vás z invaze mrazí v zádech i přes to, že ji podnikají neobratní roboti. S postupem času však tvůrci rudé barvy nevyužívají jen k odlišení lidí a označení důležitých předmětů, ale i k přemalovávání propagandy nebo vyvěšování vlastních letáčků.

S podobnými protipóly My Memory of Us pracuje poměrně často, přičemž si dovedu představit, že odlehčenější vložky se nebudou líbit každému.

To jsou kupříkladu témata, které bych v podobně stylizované hře nečekal, a narážet na ně budete na každém kroku. V jednu chvíli hledáte brusle, aby se dívenka mohla smát při pohledu na neobratné pohyby chlapce, a to jen proto, aby vám během několika minut bylo smutno z hladovění, pašování dětí za hranice nebo zavírání lidí do koncentračních táborů. S podobnými protipóly pracuje hra poměrně často, přičemž si dovedu představit, že odlehčenější vložky se nebudou líbit každému. Možná i kvůli občasné bezstarostnosti však vyniká mrazivost historií inspirovaných scén – ostré kontrasty tedy hra nevyužívá jen v rámci barevného schématu.

VZPOMÍNKY ZŮSTANOU

Onen nepříjemný a smutný pocit vás začne sžírat hlavně ve chvíli, kdy zjistíte, že po herním světě jsou rozesety tzv. vzpomínky, které se po nalezení objeví v hlavním menu hry. Vzpomínky obsahují krátké popisy reálných polských válečných hrdinů, mezi které se řadí kupříkladu Elžbieta Zawacká, Henryk Slawik nebo Janusz Korczak. Ačkoliv tedy hra nemá takové ambice ve výuce historie, jaké v jistých chvílích prokazovaly Valiant Hearts, i přesto dovede člověku vštípit zajímavé informace, a možná jej i nakopnout k tomu, aby si o druhé světové válce něco sám zjistil.

Opakovat pasáž dvakrát nebo třikrát je v pořádku, pokud vás však i na osmý pokus vyhmátne robovoják, máte chuť jej jeřábem s elektromagnetem pověsit za robokoule do průvanu.

Doposud jsem jen chválil, je však třeba poznamenat, že ani My Memory of Us není dokonalou hrou. Jedním z problémů je neohrabané ovládání, využívající hlavně nepřesného analogu a nepříliš dobře namapovaných tlačítek. To zpočátku nesedne hráčům ani „nehráčům“, přičemž hráči se s nestandardním pohybem sžijí pravděpodobně dříve – a to i kvůli tomu, že casual publikum, pro které by podobné hry neměly být oříškem, se dočká několika dalších klacků pod nohami, přičemž jedním z těch nejhorších jsou poměrně šibeniční časové limity při plížení.

Opakovat pasáž dvakrát nebo třikrát je v pořádku, pokud vás však i na osmý pokus vyhmátne robovoják, máte chuť jej jeřábem s elektromagnetem pověsit za robokoule do průvanu. V hardcore titulech, se kterými občas míváme to dočinění, by několik záseků samozřejmě nepředstavovalo žádný problém – je však třeba podotknout, že My Memory of Us je hrou, kterou až na pár stealthových pasáží a nelogických hádanek projdete opravdu „s prstem v nose“, tyto záseky v ní tudíž působí jako pěst na oko.

Poté se však znovu zadíváte na kouzelné grafické zpracování, a necháte se kolébat hudbou, která je nejen líbivá a skvěle sedící do herních situací, ale její jednotlivé smyčky na sebe i působivě navazují. A můžete mít takové hře něco za zlé? Na ploše přibližně šest hodin dlouhého příběhu se jistě mnohokrát pozastavíte nad tím, že pády, které potkávají vámi ovládané děti, by jim mohla závidět i Vesna Vulovičová. A prožité patálie, zahrnující takové akce, které by si v realitě nedovolil ani ten nejkurážnější bojovník proti nacismu, taktéž nemají s autenticitou mnoho společného.

PICARD NA SCÉNU!

Jenže pak vám sir Patrick Stewart, obstarávající voice-over, konejšivým hlasem dědy vypravěče řekne, že je to celé jen vyprávění jednoho staříka, a opět upadnete do příjemné melancholie, ještě povzbuzené emotivním koncem příběhu. Možná jsem vám na začátku lehce lhal, jelikož právě ono zakončení, lemováno vzpomínkou na všechny, kteří v tom krušném období zachraňovali cizí životy, možná pár slziček způsobí.

Co říci na závěr? Přiznám se, že jsem k My Memory of Us původně přistupoval jako ke kýči. Ale čím hlouběji jsem se hrou prokousával, o to více se můj zprvu negativní postoj vytrácel, přičemž na konci jsem sám litoval svých původních předsudků. Pokud tedy chcete melancholicky strávit jeden z nadcházejících sychravých podzimních večerů, nebojte se uchýlit do polského náručí, kde pravděpodobně najdete přesně takový zážitek, jaký hledáte. A pokud se náhodou bojíte náročné angličtiny, určitě vás potěším tím, že se ve hře nachází kvalitní české titulky od Filipa Ženíška.

Hru si můžete zakoupit v e-shopu Xzone.cz.

My Memory of Us
Xbox Xbox One
Windows PC
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

Kouzelné druhoválečné dílko, které stojí na pomezí dětského dobrodružství a seriózního válečného konfliktu. Ačkoliv odlehčení ovládání bych možná ocenil více než odlehčení příběhu, i tak se pro malé polské studio jedná o velmi povedenou prvotinu.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama