MXGP 3 Recenze MXGP3: The Official Motocross Videogame

MXGP3: The Official Motocross Videogame

David Plecháček

David Plecháček

27. 6. 2017 12:30
Reklama

Neznalec by řekl, že nehraje závodní hry. Že ho nezajímají, že ho nebaví, nebo snad, že by ho i bavily, ale neumí je hrát. Známe své lidi. Ale je to asi to samé, jako by někdo řekl, že nehraje akční hry. Jako… to je poměrně široký pojem. First-person hry, third-person, bojovky, městské akce, horory, ale i některé adventury, plošinovky nebo taktické akce. Každý subžánr má své fanoušky a své odpůrce a stejné je to pochopitelně i se závody. Arkády nevoní každému a milovník těch nejvěrnějších simulací by si o ně neopřel ani kolo. Někteří mají nejradši něco mezi. Jezdci Formule 1 poté vědí, že to, že jsou špílmachři na světových okruzích, z nich ještě nedělá přeborníky v MotoGP na stejných tratích. A pak tu jsou žánry, které mají nejradši jen fajnšmekři – mezi ně patří třeba motokros a série MXGP. Zasvěcení vědí a nepotřebují mou radu, aby si další díl koupili. Nezasvěcené nemá cenu přesvědčovat. Mým úkolem na následujících řádcích bude alespoň to zkusit.

NEDEJ NA PŘEDSUDKY

Jedním z nejslabších přesvědčovacích argumentů bude bezesporu fakt, že i za třetím dílem MXGP stojí vývojáři z Milestone. Pomineme-li největší světová studia, která se specializují na závodní hry, jsou Milestone firmou, kterou si se závody spojujeme nejčastěji. Nikoliv v dobrém. Může za to frekvence, se kterou na nás svoje tituly chrlí, takže máme každoročně dva až tři důvody, proč jejich vydavatelské plány zpochybnit. Na druhou stranu se právě MXGP svou náplní natolik odlišuje, že by italská DNA nemusela být ani tak patrná. Platilo to u předešlých dílů a platí to i u nového pokračování. Navíc se na severu Apeninského poloostrova rozhodli ke změně enginu od svého proprietárního ku známému a osvědčenému Unreal Enginu čtvrté generace a my byli hodně zvědaví, jak se tato změna od posledně projeví.

LECCOS JE JINAK #1

Těšíte se na nové závody. Zapnete hru. Spustíte závod. A novinku vlastně ani nepoznáváte. Přesně tak působí MXGP3. První dojem je dobrý, ale jak si povíme později, moc se nerozhlížejte.

Patrná je na první pohled. Od unylé palety se motokros přesunul do světa sytých barev, a to, co před rokem vypadalo jako prašná cestička někde na louce, konečně vypadá jako pořádné bahno. Tratě jsou kompletně přepracované, a i když se jejich seznam od minula prakticky nezměnil, některé z nich nebudete skoro vůbec poznávat. To není nutně na škodu, byť úspěšnost v MXGP stále do jisté míry závisí na znalostech jednotlivých okruhů (o tom ale později). Jakmile se vrhnete se svou motorkou na rozbahněnou cestu, musíte se lecčemu učit po roce znovu, čímž si částečně můžete ospravedlnit svou koupi, pokud jste do motokrosu investovali i před rokem. Nečeká vás pouze nudné dilema, jestli si aktualizovat soupisky a jinak řádit na stále stejných tratích někde v Imole nebo ve Spa-Francorchamps, nebo jestli se spokojit se starou verzí, upgrade má v tomto případě smysl. UE4 je tak největším lákadlem nového ročníku.

OD SLOV K ČINŮM

Nadšení z prvních minut demonstrovalo to, že jsem po tréninkovém okruhu jezdil jak zběsilý a užíval si nové prostředí. Užíval jsem si deformovatelnost tratí, která je perfektní. Užíval jsem si rigoly, které 200 kilový pár motocykl/jezdec za sebou zanechával a které zaplať pánbůh nemizely ani po dvacáté, co jsem jel kolem. Jako na správném tréninku jsem se někdy v průběhu kola zastavil a začal rýsovat do bláta osmičku, kterou jsem pak s nadšením zase rozjížděl. Každá taková rýha dokáže jezdce na svém stroji rozhodit, což velice často končí pádem. Na zemi se člověk válí co každou chvíli, nakonec to ale většinou není vina rozbité trati jako spíš protihráčů. Nebo nefunkční koordinace ruce-oko.

To, že si trať můžete rozjezdit jakkoliv chcete a můžete si do ní klidně vepsat hesla jako „nenávidím Milestone“ nebo „moje recenze je ta nejobjektivnější ze všech“, je sice hezké, mělo by to asi i vliv na to, jak daným úsekem projedete, ale protože se po něm pokaždé přežene dvaadvacetihlavý dav, je to vlastně úplně jedno. Pokud si představíte, jak ve výsledku závod vypadá, je při vší úctě k autorům popisovaná a chválená zničitelnost úplně zbytečná, protože vyjetá rýha střídá jinou jen o několik decimetrů vedle a stejně budete řešit to, jak se motorka chová právě teď. Profil trati je tak detailní, že si ho ani beze změny nezapamatujete, a každá další větší či menší transformace je proto vlastně i zbytečná. Takže jestli tohle byla hlavní deviza Unreal Enginu, tak jí rovnou můžeme smést ze stolu.

OPITÝ BENZINEM

K výše napsanému se dovolím ještě jednou vrátit, protože Milestone chystá novou závodní IP Gravel, která by měla těžit z toho samého. Unreal Engine by měl zajistit, že offroadové trati se budou dynamicky měnit a každé kolo tak nebude stejné. Jenže mezi motokrosem a offroad závody je hned několik rozdílů, které musíme brát v potaz. Předně se mimo silnice budou prohánět dvoutunová monstra s pneumatikami, které mají na šířku přes deset centimetrů. Vyjetá stopa bude mít (doufejme) úplně jiný charakter. A nedovedu si ani představit, že by na tratích vedle sebe závodilo víc než desítka aut. Proto to, co nefunguje v MXGP, jinde fungovat může – jen z toho MXGP3 netěží tolik, jak bychom si asi přáli.

LECCOS JE JINAK #2

Zapamatujete si okruh, postavíte se na start a konečně věříte, že tady můžete něco uhrát. Je to tak fifty-fifty, že se vám úvod nepovede. Ale co to? Najednou se prodíráte startovním polem kupředu? Je to možné! Start totiž oproti minulému ročníku zase tak klíčový není. Ve vašem snažení vám ale leccos usnadní.

A pokud si odmyslíme tu největší přednost – totiž engine – začnou nám docházet důvody, proč novinku chválit a proč ji někomu doporučit. Přeci jen ale ještě něco vylovit můžu. V minulém ročníku závody probíhaly podle stále stejného scénáře; povedený start byl alfou a omegou všeho a následně šlo o to nespadnout a udržet pozice. Nepovedený začátek znamenal konec nadějí na dobré umístění, stejně tak nadbytek pádů plynoucí z neznalosti tratí. Ne že by tehdejší závody nebyly atraktivní nebo snad že by postrádaly intenzitu a napětí, jen zkrátka probíhaly stále stejným způsobem. Trojka se v ledasčem poučila a už i z horších pozic si s trochou štěstí dokážete proklestit cestu k těm vpředu. Stále se ale stejně snadno dokážete zepředu propadnout až na úplný chvost. A až se to zase jednou povede a vy si posbíráte všechny vypadlé zuby ze země, začnete si všímat, že ani s tou celkovou krásou to není tak žhavé.

SMYSL PRO DETAIL? RADĚJI SE NEOHLÍŽEJTE

Milestone totiž hrají na první dojem, ale tak trochu zapomínají na fakt, že právě detaily rozhodují. Když se totiž zase jednou z té země zvednete a podíváte se, kde právě stojíte, mohly by vás vyděsit kreatury stojící za hrazením, které mají představovat diváky. Váš dojem se v tu chvíli změní o 180° a budete pelášit, abyste zase jeli a své okolí nevnímali, nebo jej vnímali co nejméně. Stejné je to s deštěm – v jednu chvíli jste rádi, že se mění podmínky a že to na tom blátu trochu víc klouže, abyste si za chvíli uvědomili, že si se samotným deštěm vývojáři moc práce nedali. Právě na detailech si může kdokoliv na MXGP smlsnout a nařknout opět milánské autory z toho, že preferují kvantitu před kvalitou.

A my se jim divit nemůžeme. Těžko pak může člověk argumentovat tím, že samotné závodění – tedy to nejdůležitější, čeho jsem se v celém článku prakticky nedotkl – je podobné jako loni, a to znamená své a poměrně zábavné. MXGP je svou náplní v dnešní době unikátní hrou, která se zkrátka hraje jinak, a to je její největší předností. Stále se jedná o relativně nepřístupný titul, který chce čas a trochu snahy od vlastních hráčů, protože i když na trať může vyjet kdokoliv, vyhraje minimálně zpočátku jen málokdo.

LECCOS JE JINAK #3

A leccos také není. Zdá se, že autoři sázeli jen na jednu kartu, ale fakt, že by mohli mít nad rámec nového enginu špičkové zvuky, které by beztak použili i za rok, jim asi příliš nedochází. Ale to je stará známá písnička. Starého psa novým kouskům nenaučíš.

Několik režimů, obstojná, byť nijak převratná kariéra, relativně široký výběr tratí, to jsou kvalitní základy, na kterých se dá stavět. Škoda multiplayeru, který hraje minimum lidí. Jistě, MXGP je svázané licencí, a proto nemůže nabídnout nic navíc, ale i takové hry mají své věrné fanoušky. MotoGP, i Formule 1. Proč ne motokros? Opět se vracíme k tomu, že zasvěcení už vědí a nováčky těžko přesvědčit. Ale dřív nebo později, třeba v nějaké slevě, byste jej měli vyzkoušet. Nemusí vám sednout, ale zároveň vám může nabídnout desítky hodin docela fajn zábavy. Zarytější fanoušci by potřebovali možná o něco víc… ale letos se krom trochu odlišného vizuálu a jiného průběhu závodů ničeho navíc nedočkali.

MXGP 3
Xbox Xbox One
Windows PC
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

Změna enginu s sebou vždycky přináší velká očekávání a nové MXGP je bohužel nenaplnilo. Kostra ale zůstává stejná, stejně dobrá, a tak byste před licencovaným motokrosem neměli zavírat oči.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama