MotoGP 17 Recenze MotoGP 17

MotoGP 17

Maggot

Maggot

3. 7. 2017 11:30 7
Reklama

Ohraná pohádka stále ještě nedohrála. Vyčkejte prosím na moment, fanfáry zazní v tu ránu. Milestone vydává další závodní hru! Huráááá... zkrátka a jistě, pojem okurková sezóna do Itálie stále ještě nedorazil. Naopak, Milestone je zcela největší vývozce závodních her a z okurkové sezóny si dělá hutnou porci okurkového salátu. Řada přišla na MotoGP 17, další iteraci kompletně licencované závodní hry, budující na světoznámém motocyklovém šampionátuMotoGP má ve světě stejnou, ne-li větší tradici než F1 a ročník 2017 je vlajícím šátkem v rukou brečících vývojářů, kteří se tímto dílem loučí se starým enginemVelkolepá migrace na Unreal 4 je nyní v plném proudu. Neptejte se na nic, odpovíme vám rovnou! Jeden krok vpřed, dva kroky vzad stále platí! 

UŽ JE TO TADY ZASE!

Netřeba podotýkat, že MotoGP 17 se zaměřuje výhradně na milovníky této specifické větve motorsportu. Zatímco série Ride běžící v tandemu s aktuálním počinem míří na širší masy skrz naleštěné silniční stroje a MXGP3 naopak na zabahněný motokros, MotoGP cílí na ty z nás, kteří se v rozkroku hladili rychlostí světla po poslední výhře Valentina Rossiho během velké ceny v Assenu. Kompletní licence zahrnující jezdce, třídy, motocykly, okruhy, sezónu a historické stroje je zcela jistě největším lákadlem, ale už jen myšlenka hry, která přebírá drtivou většinu nedostatků všech předchozích titulů z portfolia studia a sama přidává jen bezvýznamnou špetku novinek působí na papíře nejistě. Vývojáři se nebáli před vydáním MotoGP 17 holedbat tím, kolik novinek a razantních vylepšení na nás čeká a nutno dodat, že na papíře je svět velmi růžový. Jakmile si ale sundáte barevné brýle, vaše oči začnou rychle vysychat. 

Legendy minulosti #1:
Casey Stoner

Charismatický Australan je mnohými fanoušky považován za jednoho z nejtalentovanějších MotoGP jezdců historie, který si už v ranném věku dokázal poradit s mnohem zkušenější konkurencí, přičemž jeho specialita bylo ježdění na vodě. Ačkoliv Casey profi závodění pověsil na hřebík, stále je ovšem nesmírně spojen s výhružně rudou Ducati a 27kou.

S ohledem na licenci není možné dělat zázraky s obsahem. Prvořadá je skutečně sezóna 2017, zahrnující 18 závodů napříč celou planetou. Čeká se od vás, že budete se svým závodníkem maximálně konkurenceschopní, ať už se nacházíte v jakékoliv ze čtyř kubatur. Vaše kariéra zcela očekávaně začíná v mladičké Red Bull MotoGP Rookies, kde proháníte náctileté jezdce na dvousetpadesátkových KTMkáchLehce atypicky začíná příběh vašeho virtuálního jezdce dvěma závody před koncem sezóny, v jejímž finále lze jednat o přestupu do jakékoliv ze 3 pokročilejších tříd. Ačkoliv jasně platí, že v čím vyšší třídě se nacházíte a krotíte rychlejší a na zvládnutí náročnější mašiny, způsob, jakým se budete bavit a krotit brutalitu, na níž sedíte, se vždycky liší. Uvítací Moto3 je skvělým úvodem jak pro začátečníky, kteří se chtějí s tímto motorsportem seznámit, tak pro harcovníky, kteří se potřebují s jízdním modelem dostatečně sžít. 

Ačkoliv maximální rychlost jen vzácně atakuje hranici 250 kilometrů za hodinu, chirurgickou přesnost zatáčení a drtivé brzdy motocykly sdílí se svými ostřejšími sourozenci. Moto2 přidává na obsahu válců, výkonu a první kontakt se ztrátou trakce v zatáčkách přijde takřka okamžitě. Litrové šílenosti v královské MotoGP tradičně lákají nejvíce divá z celého světa nejen doopravdy, ale i ve hře, neznamená to ovšem, že by nejnižší třídy stály ve stínu vrcholné kubatury, jelikož mají všechny stejný prostor. Klidně můžete odjet dvacet sezón v Moto3 aniž byste se o ostatní motorky otřeli. Při přeskakování mezi stroji, jejich krocení a přejíždění mezi tratěmi z celého svět si uvědomíte jednu věc velice rychle a tím budiž fakt, že si Milestone dal skutečně záležet s přenesením závodních mašin do hry jak po vizuální stránce, tak po stránce celkového dojmu materiálního jízdního modelu a dynamiky. 

UŽ ZASE DALŠÍ MILESTONE HRA!

Jen se na smyslné linky motocyklů podívejte přímo na okruhu, modely jsou perfektní, kvalita textur a polepů stejně tak, všemu pak dávají korunu animace tlumičů a přenášení váhy motocyklu i jezdce přímo na trati. Pokud dostatečně zazoomujete na stroj, všimnete si i relativně malých detailů, které zkrátka působí o to lépe, když vidíte celou mašinérii v pohybu. Jízdní model se samozřejmě snaží být autentický, a to i přes extrémní nedostatky ve fyzice chování v extrémních situacích, jako je prudké brždění či kolize. Jakmile se ale naučíte řezat zatáčky, chopí se vás příjemný pocit zadostiučinění. S každým dalším powerslidem se naučíte trošku více chápat, jakým způsobem máte jednat s něčím, co má 240 koní a váží 160 kilogramů. Typicky necitlivé zacházení s plynem při výjezdu ze zatáček je jednou z lekcí, kterou okamžitě ochutnáte i vy sami. Jakmile totiž spálíte pneumatiky, budete mít co dělat, abyste udrželi ostatní závodníky za sebou, jelikož stroj extrémně znejistí v prakticky všech aspektech. 

ABSOLUTNÍ PLYNULOST, ALE ZA JAKOU CENU?

MotoGP 17
i Zdroj: Hrej.cz


MotoGP 17 skutečně běží ve stabilních šedesáti snímcích za vteřinu, pravdou však zůstává, že by spíše bylo divné, kdyby tomu tak nebylo, a to zejména s ohledem na grafické kvality hry. Je ovšem nutné dát tvůrcům za pravdu, že díky této skutečnosti je responzivita ovládání mnohem lepší a přesnější. A jelikož chtějí vývojáři ze hry udělat velvyslance esportu, zajištění absolutní stability bylo jasnou volbou, a to i za cenu obětí v grafice.

Jak jste už určitě pochopili, samotné motocykly, jejich projev a ztvárnění jsou jasnou hvězdou MotoGP 17, čemuž vévodí například i parádní ozvučení. Pokud jste někdy navštívili jakoukoliv velkou cenu osobně, víte, že Moto3 mašiny dělají enormní bordel a jejich specifický klepavý zvuk zastiňuje i vrcholné MotoGP bestiality, které se naopak projevují neurotickým bzučením, připomínajícím sršně na steroidech. Všechny krásy a bolesti zvuku motorů zachycuje hra překvapivě dobře, nicméně pohádka o dokonalé motorce je bohužel tou jedinou a téměř výhradně pozitivní stránkou MotoGP 17. Ohromně kontrastně působí pohled na parádně zpracované motorky stojící na naprosto ohavných okruzích, které postrádají jakoukoliv dynamiku ve zpracování, grafice a jsou až na kost osekané. Obecně se hry se slabší detailností snaží své nedostatky skrývat alespoň řadou vizuálních efektů a shaderůMotoGP tohle všechno ignoruje. 

Bezprostřední okolí tratě mnohdy zakrývá jen velmi jednoduchá a plošně vyskládaná textura, která má připomínat písek, ale vypadá spíše jako zvratky rozválené na velké ploše. Samozřejmě bez mrkvičky! Vzdálenější objekty slyšely o polygonech z vyprávění babiček a další šok na vás čeká přímo v pitechAnimace závodníka sedícího v boxu je od základů otřesná a vykouzlí vám na tváři tradiční Jokerův úsměv, jelikož postrádá jakékoliv nasvícení a stíny. Obličeje postav vypadají jako bezpohlavní oděvní figuríny s očima. Dokonce i asfalt na některých tratích postrádá jakýkoliv detail zrnitosti, který už se stal standardem na minulé generaci hardwaru, přičemž se dá říci, že všechny menší grafické a funkční nedostatky hra dědí z předchozích titulů. Ačkoliv by se mohlo zdát, že se do grafiky obouvám až příliš obsesivně, je potřeba si uvědomit, že MotoGP 17 je titul s velmi omezeným záběrem co do obsahu, tudíž by mělo být cílem vychytat alespoň to jádro hry, ve kterém trávíte nejvíce času. 

UŽ ZASE PODPRŮMĚRNÁ?!

Jenže novinku postihl typický syndrom Milestone, jde totiž jen o další odpadní produkt filozofie společnosti, která si zakládá na kvantitě a zdaleka ne na kvalitě. Není žádným překvapením, že v souboji MotoGP 17 versus Valentinto RossiThe Game vychází jako vítěz právě titul s charismatickým miláčkem davů Valentinem. Na rozdíl od letošního ročníku je totiž mnohem snazší identifikovat ty pravé přednosti a svézt se na vlně sympatického rekordmana, který, ať se vám to líbí nebo ne, je duchem a matkou představenou MotoGP coby královského motorsportu. Absolutně mdlému dojmu ze hry nepomá ani řada fatálních nedostatků na straně fyziky a kolizí. Problém s najížděním na zadní kolo a následným pádem kritizuji nejen já v recenzích zhruba poslední dva roky a náprava je samozřejmě v nedohlednu. Jakmile někdo nabourá do vás, končí v kačírku. Jakmile se vy otřete o něčí zadní kolo, platí pro vás stejné pravidlo. Nejhorší na celé situaci je, že účastník nehody před vámi je zpravidla úplně v klidu a beze skvrny. 

Legendy minulosti #2:
Giacomo Agostini

Nespoutaný Ital a vyhlášený "yamahář" v jednom. Giacomo zakončil v roce 1977 svou poslední sezónu MotoGP, předtím ovšem 7x v řadě zvítězil v kategorii 350tek a mimo jiné se do paměti zapsal díky svým výkonům na nejbláznivějším motocyklovém závodě světa Tourist Trophy. Podívejte se na dobové záběry z roku 1970, stroje se sice změnily, ale šílenství závodníků nikoliv!

Animace padání je stále stejně úsměvný ragdoll pohyb, kdy jezdci bez emocí rotují ve vzduchu a kloužou se po asfaltu jako kdyby potřebovali přebalit plíny. Přehrávání animace je u AI závodníků navíc znatelně trhavá a co autentičnost závodů výrazně ubližuje je také fakt, že když kdokoliv ze závodníků upadne, zpět na trať se skokově teleportuje. Podobných maličkostí vás čeká spousta, obecně se velmi pravděpodobně budete cítit jako v dobách starých automatových arkád, kde jste byli omezeni mantinely kolem trati a kde kolize mají jen malý význam na vaše počínání v závodě. Výrazný pocit prázdnoty a sterility included! Ze sezóny se navíc stává extrémně repetitivní záležitost, kde, nehledě na to v jaké třídě se nacházíte, jezdíte na těch stejných tratích za stejných podmínek, a tak je forma role-playování zelenáče, co se prokousává kariérou až na špičku, extrémně únavná. Rozdílné počasí se v manažerské kampani z nějakého důvodu projevuje velmi náhodně a za 3 sezóny mi nezapršelo zatím ani jednou. V jezdecké kampani pak pouze jedenkrát. 

Největší avizovanou novinkou letošního ročníku je manažerský režim. Uznejte sami, dostanete peníze, vlastní závodní stáj, jezdce, motorky a starejte se! To zní skvěle, ne? Další strategický mód, který by trošku komplexněji rozvedl kariéru, kterou znáte z role pilota, se vždycky hodí! Realita je ovšem jiná a přinejmenším poloviční. Režim manažera se totiž až tak moc neliší od normální kariéry. Je v podstatě úplně totožný, jen vám přibude povinností se starat o vlastní tým a ještě k tomu závodit. Opět, na těch stejných tratích, za stejných podmínek. Tento režim je do hry nastrčen jako sekundární varianta výchozí jezdecké kampaněačkoliv je výrazně hlubší, zábavnější a snadněji demonstruje mechanismy hry. Proč Milestone tímto tříští zážitek, byť jen nepatřičně, a mate hráče na všech frontách, je mi záhadou. Pokud byste si ovšem měli vybrat, čím začnete, vaše kroky by měly směle vést právě sem už jen proto, že je zážitek z hraní lineárnější a ucelený. 

UŽ ZASE TY STEJNÝ KECY!

Když se na svůj manažerský debut podíváte z vrchu, nejde o nic komplexního, v podstatě je to jen další variace na již několikrát viděný systém vydělávání peněz a jejich investici do rozvoje týmu. V tomto případě se Milestone snaží vtipně balancovat na hranici možností licence a reálných praktik vývoje nových technologií. První je ovšem nutné si vybrat svého stájového kolegu, který s vámi bude bojovat o body. Obecně platí, že levnější jezdci jsou logicky horší v jednotlivých aspektech ovládání motocyklu, ale mohou mít například určité přednosti, které jim dovolí se rychle rozvíjet v dané třídě či zajíždět lepší časy v kvalifikaci nebo se naopak schopně probojovávat do čela v ostrém závodě a to i za cenu potenciální ztráty bodů. Jakmile jste plně obsazeni, můžete vyrazit na start. Začátky vaší kariéry jsou obecně zábavnější jelikož vaši kolegové i vaše virtuální já se nové věci učí a teprve až s přibývajícím časem se zdokonalují díky systému přímo převzatému z Valentino RossiThe Game. 

rostoucími zkušenostmi a dalšími zářezy na nádrži ucítíte, že s přibývajícími dovednostmi vašeho jezdce roste i vaše jistota při ovládání motorek. Brzdná dráha se zkrátí, pneumatiky už nebudou tak náchylné na ztrátu trakce, zatáčky bude možné sekat bez větší ztráty stability a přenášení váhy z jedné strany na druhou se obejde bez větších rizik. Vývoj postav je velmi jemný a smysluplný, v kontextu kariéry začátečníka, který se propracovává na vrchol dává jasný smysl, přestože je celá manažerská část hry založena jen na řeči čísel. Zejména v počátcích vaší ředitelské kariéry, kdy jsou ostatní AI závodníci velmi kompetitivní, je rozvoj závodníků zcela v mezích. A přestože se množství možností zdá být komplexní, ve výsledku jde o zcela jednoduché úkony, kterých se přímo neúčastníte a které mají přímý vliv na vaše bankovní konto, reputaci či dovednosti v ovládání motorky. Volno časové aktivity vám mohou vydělat dodatečné peníze, vývoj nových dílů jasně zlepšuje specifikace motocyklů a krátkodobá investice do stáje přinese urychlení výzkumu nových technologií.  

Nejde o nic převratného, ale hmatatelná vylepšení dávají jinak ploché struktuře hry alespoň malý význam, přestože v mnoha ohledech postrádají jakoukoliv vizualizaci. Není pochyb o tom, že by MotoGP 17 slušel kompletně separátní manažerský mód, třeba ve stylu odlehčené verze nedávno vydaného Motorsport Manager, kde byste mohli závodění položit na hřebík a věnovat se řízení týmu. Samozřejmě, zachytit takovou míru komplexnosti ve hře primárně vyhrazené pro kroužení po okruzích je téměř nemožné, zvláště s ohledem na meze poskytnuté licence. Výhry v závodech mají ovšem i jiné důsledky, mezi ty nejpodstatnější se řadí obří knihovna závodnických legend z přítomnosti i minulosti, které si můžete vyzkoušet v postranních režimech. 

TO UŽ SNAD STAČÍ, NE?!

Chcete si zajezdit v kůži dvacetiletého Valentina Rossiho na Aprilii RSW z roku 1999? Jak je libo! A co čtyřtaktová Honda RC211V Maxe Biaggiho, může být? Z hlediska encyklopedických znalostí nezachází MotoGP 17 nikterak hluboko, jen nám lehce připomíná, kdo jsou tito dvoukoloví mistři a jaký dopad měli na svět MotoGP. Škoda, že ve hře chybí kompletní šampionát starých a historických motocyklů! Nelze si nepostesknout nad touto myšlenkou, reálně je ovšem spíše nutné se ptát, zdali by to vůbec někam vedlo, s ohledem na velmi diskutabilní přístup k vývoji her, který studio Milestone zaujalo již před mnoha lety. 

Legendy minulosti #3:
Nicky Hayden

Nicky si místo v našem žebříčku zaslouží zcela právem, ačkoliv tolik neexceloval, co se bodů a umístění týká. Přezdívaný "The Kentucky Kid" vyhrál královskou MotoGP v roce 2006 a mimo jiné si nespočet kol odkroutil i v superbicích a na blátě pod taktovkou americké AMA Pro Racing. Nicky byl univerzální jezdec, který bohužel zemřel před měsícem po nehodě na jízdním kole.

A ačkoliv by se mohlo zdát, že Achillovo patou MotoGP 17 je mizerný a zastarávající engine, je to spíše plochá, nudná a zastarávající struktura hry plná redundantního obsahu, která by neobstála ani na té nejnaleštěnější technologii. Klíčové díry ve filozofii vývojářů se bohužel o to více projevují ve hře, která je postavená na striktní licenci a která nemá příliš možností jak se vymezit vůči konkurenci. V tomto případě totiž nedokáže omezený obsah vykoupit chabé technické zpracování, na které jsme z portfolia tvůrců již zvyklí. MotoGP 17 se zaměřuje pouze na absolutně nejoddanější fanoušky značky, kteří budou pravděpodobně znechucení polovičatostí obsahu a nedostatky v jízdním modelu a jízdní fyzice.

MotoGP 17
Xbox Xbox One
Windows PC
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

V případě MotoGP 17 vás můžeme překvapit pouze nečekaně vysokým hodnocením. Letošní ročník je tradičně plytký a bez jakékoliv hloubky, budoucnost bohužel není o nic sladší.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama