MotoGP 10/11

Nenávist mezi motoristy je až k uzoufání legrační! Motorkář si stěžuje na agresivní řidiče, házející myšky na každé rovnější ulici, zatímco si VŠICHNI stěžují na motorky. Jsou přece tak hlasité a rychlé… jako bychom slyšeli babičku. Spolkněte pro jednou hrozny hněvu a vydejte se s námi na výlet na dvoustopých strojích s novým MotoGP, rozprostírajícím se přes sezóny 2010 a 2011. Nebuďte skromní a podívejte se do míst, kam se dostal například Jakub Smrž. Pravda, ať už je virtuální motorsport sebevíc napínavý, pořád je jen virtuální, přesto si nové MotoGP bez větších potíží upevňuje přední pozici v žebříčku motocyklových simulací.

Přitom se ještě nedávno MotoGP svíralo v křečích, čekajíce na pořádnou vlajkovou loď, která by mezi hráče vysílala signifikantnější poselství, než jen status řadové motoristické hry. Sérii si mezi lety 2001 a 2007 přehazovalo hned několik studií zaštítěných pod vydavateli jako THQ, nebo Namco. Koloběh se nakonec zastavil u Capcomu a Monument Games, kteří mají na starost poslední dva ročníky a PlayStation 2 port z roku 2007. Právě oni vdechli sérii novou tvář, která má hned dvě, čerstvě nalíčené podoby. Už ročník 09/10 přinesl mnoho vítaných změn, zejména co se týče vztahu hráče a hry samotné. MotoGP 10/11 celý koncept ještě více rozšiřuje, přičemž ve standardní výbavě nabízí obsah - tedy závodní týmy, jezdce a aktualizace – pro sezónu 2010. Hráč si může, samozřejmě bezplatně, stáhnout i aktualizaci pro ročník 2011, takže pokud by vám náhodou chyběl padající Karel Abrhám, musíte si ho nejdříve natáhnout přímo do domu!

Srdce bušící v rytmu čtyřtaktu

MotoGP je z velké části o entusiasmu k motorkám jako takovým. Ačkoliv jsou automobilové závodní hry vcelku známou, a mainstreamově dostupnou zábavou, to samé bohužel nelze říct právě o motocyklech. Přesto se „Monumenti“ nenechali odradit od budování simulace, která je ovšem dostupná i běžnému hráči. Za což z velké části může i hlavní kariérní režim, který je nosnou páteří celé struktury hry. Vše tak začíná tvorbou vlastního závodníka a také týmu, přičemž se jedná o jeden z těch prvků, který bychom si dokázali představit mnohem bohatší, vzhledem k možnostem editace z jiných her. Skvělým příkladem je například nedávno vydaný Top Spin 4 – k tomu abyste vytvořili dostatečně vyhovující postavu, nepotřebujete nástroje z The Sims. Po ruce máze pouze několik přednastavených podob kombinézy a polepů motorky, přičemž si lze měnit pouze barvy jednotlivých prvků. Vzhledem k určité personalizaci bychom opravdu uvítali možnost kompletně vlastního návrhu. Doufáme, že nás hoši z Monument Games slyší! Na druhou stranu naleznete mezi tratěmi i, ve světě oblíbený, Masarykův okruh v Brně, ze kterého lze udělat domovskou základnu při výběru národnosti vašeho závodníka.

Jakmile se postavíte na startovní rošt a okusíte první výhru, začne se před vámi otevírat nový svět. Pokud jsou piloti F1 motorovou obdobou fotbalistů, motocykloví závodníci jsou v tom případě hokejisté. Začínáte jako chudý příbuzný továrního týmu v kubatuře 125cc, bez sponzorů a doslova s nulovým levelem. Úspěchy na sebe nenechají dlouho čekat a začnou přicházet nabídky od sponzorů a inzerentů, hledající stabilní práci ve vašem týmu. Právě sponzoři jsou nesmírně důležití pro vaše přežití a chod týmu, jelikož vás zásobují zelenými papírky, kterými zaplatíte jednak úpravy vašeho stroje, ale také zaměstnance. Pokud splníte požadavky jednotlivých garantů, o to více peněz získáte. Nemusíme říkat, že krmení hladových krků v podobě PR manažerů a technologů je nákladnější jak placení Tondy, nahazovače omítky, ale za kvalitu se platí. Čím kvalifikovanějšího zaměstnance v oboru chcete, tím více vás to bude stát, na druhou stranu je potřeba dodat, že pokud jste dostatečně schopní, vyděláte mnohem více.

Management lidských osudů

Zaměstnávání mechaniků přináší mnohem více benefitů, než jen pravidelné zametání vajglů před garáží. Bavíme se tu o možnosti vyvíjení lepších součástek pro vaše motocykly, které mohou zásadně ovlivnit řízení, účinnost brzd, akceleraci nebo maximální rychlost. Popravdě, je to jeden z faktorů, který vás nutí vyhrávat, protože peníze jsou v dnešní době prostě „in“. O to více potěší, že jsou jednotlivá vylepšení opravdu znát a jsou dokonce provázena krátkým komentářem. Ne, že by to něco měnilo na tom, že máte pod zadkem schopnější stroj, ale pro případné hnidopichy se nabízí i vcelku logické vysvětlení, proč tomu tak je. Pokud vám nestačí základní mašina, každou chvíli vám budou chodit nové nabídky na další tovární stroje od mnoha značek, které znáte nejen z MotoGP.

Zvuky motorek jsou opravdu rázné a velice dobře čitelné. Počáteční třída o objemu 125 kubických centimetrů hvízdá vysoko do oblak, střední kubatura Moto2 je o poznání hlubší, přičemž je zvuk motoru v královské třídě MotoGP běžně doprovázen temným hučením. Kéž by stejnou péčí prošly i jednotlivé modely motocyklů a designu obecně. Zatímco stroje vypadají během závodu vcelku dobře, statické snímky hře pouze škodí. Hostesky vyobrazené před každým závodem vypadají stejně uměle jako prostitutky, které konvertovaly k církvi, čemuž hodně napomáhá i typicky japonský design. Tratě jsou taktéž téměř pusté, čehož si všimnete nejlépe, když zastavíte. Jízda je ovšem, za mnohdy ztížených podmínek, natolik napínavá, že budete řešit pouze vaše klouzající se pneumatiky. Přesto lze grafiku hry považovat za jednu z největších slabin hry.

Co ale od hry, jako je MotoGP 10/11, popravdě očekáváte? Rozhodně nečekejte nic ve stylu dětského rajtování na dědovo archivní Husqarně po poli za domem. Bavíme se tu o seriózním závodění. Jízdní model je stejně milosrdný jako krutý, záleží čistě na vašich preferencích a nastavení obtížnosti, kterou si zvolíte. Ta nejnižší počítá s celou řadou elektronických pomocníků, které udrží váš motocykl ve stabilní poloze, i když se s ním budete v zatáčkách naklánět až do pekla. Pokud využijete tu možnost a vypnete všechny pomocníky, počítejte s opravdovým zápřahem vašich smyslů a zbylých zárodků tělesných svalů. Ve výsledku musíte počítat i s přenášením hmotnosti jezdce a na rovinkách s manuálním nakláněním, abyste snížili vzduchový odpor na co nejmenší hodnotu. Pravda, kapkovitý tvar ze sebe nejspíš nevymáčknete, ale za tu snahu to stojí. I když sáhnete po té nejjednodušší variantě, je na první pohled patrné, že se hra nejvíce orientuje právě na simulaci. Z části za to může i trošku jiný styl hraní, než na který jsme zvyklí například z automobilových simulátorů, kde, když netrefíte stopu, dobrzdíte, a se ztrátou několika vteřin se opět vrátíte na asfalt. Pokud v MotoGP 10/11 vjedete do zatáčky příliš rychle, netrefíte apex, nebo se prostě jen pozdě nakloníte, většinou končíte mimo trať.

Úspěch v neúspěch

I přes kvality jízdního modelu ovšem nelze opomenout díry v umělé inteligenci soupeřů, díky které jsou závody až nezdravě kompetitivní. Pro závodní hru je téměř vždy lepší, když počítačem ovládání soupeři projevují určitou dravost, než pasivní přihlížení vaší dominanci. Vynásobte si deseti, mnohdy agresivní povahu závodníků z NFS: Shift / Unleashed, a vyjde vám určitá představa o tom, jak jsou ostatní drsní. Potíž je v tom, že do vás klidně bourají, když brzdíte, v zatáčkách do vás strkají, a vůbec, neberou na vás ohled. Soupeřivou AI si opravdu představujeme jinak. Výhodou je, že kariéru lze hrát i kooperačně, kdy do stáje přiberete kolegu, s nímž budete táhnout za jedno lano. Nic to ovšem nezmění na tom, že jsou ostatní až příliš tvrdí, s klapkami na očích. Což je další z osudných ran, jelikož je samotné závodění zábavné a odměňující, leč směřované na vyhrazenou skupinu hráčů. Dále si nemůžeme odpustit komentář k bouračkám. Animace, při níž se váš pilot mění na ubrečenou holčičku, kutálející se v kačírku vedle trati, vypadají silně kýčovitě a uměle. Kolize jsou záhadné samy o sobě, jelikož někdy ťuknete do závodníka před vámi a s nikým to ani nehne. Jindy lehce zavadíte o retardér a letíte k zemi. Naštěstí máte vždy možnost vrátit čas o pár vteřin zpět (jako je tomu například u třetí Forzy) a předejít tak případným potížím.

Součástí závodního víkendu je i potřebný trénink a kvalifikace, během kterých poznáte jednu z několika desítek světových tratí, po kterých se prohání i opravdoví závodníci. Vzhledem k tomu, že je ve hře přítomen systém levelování a sbírání zkušeností, je čistá jízda odměňována body, které naplňují ukazatel v horní části obrazovky a ve výsledku jste odměňováni známkami E až A. S rostoucí úrovní získáváte samozřejmě přístup k lepším zaměstnancům a sponzorům, přičemž se po čase dostanete až k možnosti postoupit do další moto třídy. Pokud si tedy držíte stopu, opatrně předjíždíte a vyhráváte, očekávejte příval bodů. Občas vám z pitů také zadají úkol, za který dostanete extra porci bodů. Mezi těmito úkoly najdete například přesažení určité rychlosti, udržení průměrné rychlosti, nebo vyhecování soupeře. Ti reagují na vaši přítomnost a je radost sledovat, že i oni sami občas udělají chybu. Kariéra je opravdu nejdůležitější částí hry, dobývání světa formou per partes, bylo, je a bude vždy prim, ať už se bavíme o MotoGP nebo o Sonicovi. Pokud byste si ovšem chtěli zajezdit i v kůži ostřílených profesionálů, na výběr máte i z volného šampionátu. Velice příjemný je pak režim Challenge Mode, v němž bojujete jednak o místo v žebříčku, ale jdete zároveň proti časomíře, kterou naplňujete správnou jízdou. Draftování za oponentem vám přidá cenné vteřinky, stejně tak předjíždění a držení čisté stopy. Zkrátka jde o to, aby přesýpačky nepřesypaly všechen písek.

MotoGP 10/11 je nejen poctivou simulací motocyklových závodů, kterých je proklatě málo, ale zároveň také zábavnou hrou, která má hodně co nabídnout každému, kdo nevaří v kastrolu, ale v Castrolu. Přes prostší grafiku se určitě přenesete, umělá inteligence ovšem potřebuje ještě pořádně odladit. Navzdory prvotní nepřístupnosti se nové MotoGP zkrátka povedlo, přičemž Monumental Games vytvořili příjemný a stabilní korpus, který mohou v budoucnu bez potíží dekorovat potřebným technickým pozlátkem.