Mothergunship

Když Pejsek s Kočičkou vařili dort, vznikla z toho kulinářská katastrofa. Pohádka jasně říká, že příliš mnoho různých, byť sebelepších ingrediencí může výsledek zkazit. Vývojáři z Terrible Posture Games ani tuzemští Grip Digital českou klasiku pravděpodobně nečetli a svůj dort se rozhodli péct z klasické FPS, hodit k tomu dávku rogue-litu, okořenit nespoutanou customizací a celé to zakrýt fondánem z bullet hellu. A světe div se, tenhle dort se setsakramentsky povedl.

PO TOMHLE BŘÍŠKO NEBOLÍ

V Mothergunship před hráči stojí nelehký úkol odvrátit mimozemskou invazi a zničit nepřátelskou vesmírnou flotilu pěkně loď po lodi. Každá loď představuje slepenec postupně generovaných místností různých tvarů a především osazených vždy jinou skladbou nepřátel. Abyste je všechny rozstříleli na cucky, potřebujete na to výbavu, aneb jak řekl Neo: “Guns. Lots of guns.” S ničím se moc mazlit nemusíte, jako správný člověk máte dvě ruce a k čemu jinému by ruce byly než k držení pušek? Pro levou i pravou hnátu si tedy můžete u craftících stanic připravit dvě supr čupr zbraně z různých spojovníků, hlavní a udělátek. Stačí si vzpomenout na chvíle se stavebnicí Merkur a hned máte v levačce metač cirkulárek doplněný o plamenomet, zatímco v pravé ruce kytici z raketometu, laseru a dlouhé hlavně odstřelovačky.

Obtížnost hry navíc neustále roste a pravděpodobně jako já taky narazíte na několik “zdí”, které vás nejen procvičí, ale také vám pěkně proberou sklad součástek.

Když máte vhodné spojovníky, můžete si do svých rukou postavit vlastně cokoliv. Spojovníky nabízejí různá místa na další hlavně i další spojovníky, udělátka (či spíše takové čepičky) pak modifikují střelbu a například obrací gravitaci, přidávají knockback nebo z výstřelů dělají miny. Mezi hlavněmi pak najdete klasické brokovnice, kulomety, kanony i nějaké šílenější možnosti jako vystřelovač ostnatých koulí. Na blázniviny typu žraločí pušky nebo generátor černých děl jsem ale nenarazil. Krotit se při sestavování své zbraně snů musíte jen kvůli nabíjení. Náboje zde neexistují, každá ruka ale má svoji energii a čím větší vaše megapuška bude, tím víc při každém výstřelu energie ubude. Energie se naštěstí poměrně rychle ve chvíli klidu nabíjí, tudíž často budete střídat střelbu z obou rukou tak, aby jedna zbraň vždy měla čas se dobít.

POSTAV SI SÁM

Na každou misi s sebou můžete vzít zpravidla čtyři až šest součástek a z těch si na začátku postavit první pušky. V průběhu levelu pak přijdete na nové součástky, se kterými si zbraně dle libosti upravíte a rozšíříte třeba o nové hlavně. Po splnění levelu se pak za odměnu všechny součástky uloží a vy je zase můžete použít v dalších levelech. Přicházíte o ně jen v případě, že při průchodu úrovní zemřete. To pak je třeba říct vašemu cirkulárkometu sbohem a doufat, že na takovou hlaveň zase brzy narazíte... Nebo si prostě postavíte něco nového a možná i lepšího. Obtížnost hry navíc neustále roste a pravděpodobně jako já taky narazíte na několik “zdí”, které vás nejen procvičí, ale také vám pěkně proberou sklad součástek. Naštěstí existují i vedlejší mise, které občas přicházejí s vlastními úkoly a zajímavými odměnami. Takže se nemusíte bát, máte kde svůj sklad součástek zase naplnit.

Je trochu škoda, že MGS omezuje, kolik součástek s sebou můžete na misi vzít. Chápu, že to je asi z toho důvodu, aby vás připadná smrt tolik nezasáhla co se počtu součástek ve skladu týče, na druhou stranu ten koncept craftění úplně svádí k vytvoření megapušky a destrukce všeho, co vám stojí v cestě. Něco takového samozřejmě přichází v pozdějších fázích hry, ale líbil by se mi i vedlejší svobodný režim, ve kterým bych třeba jen kosil jednu vlnu nepřátel za druhou s volnějšími požadavky na energii, abych mohl střílet bez omezení. Nebo mít alespoň možnost uložit si design zbraně, abych si ji nemusel vždy skládat zase znova. Ale to jsou jen taková malá povzdychnutí.

MIX KLASIKY S NOVÝMI TRENDY

Mothergunship se i tak v hlavní kampani docela dobře daří najít uplatnění vašich smrtonosných zbraní při bojích se stovkami robotů různých velikostí, tvarů a výbavy. Stejně jako Doom nebo Quake, i MGS má krásně rychlý a klouzavý pohyb a naštěstí hned ze začátku můžete triple-jumpovat (a v úrovních často dostanete i další skoky navíc). Pohyb tady znamená život, strnulost pak jistou smrt. Nepřátelské střílny na vás stále vysílají mraky střel, létající roboti vás otravují shora, robopsi a jiní zase na zemi, támhle z druhé strany místnosti střílí stacionární dělo smrtící paprsek, okolo vás krouží inteligentní štít, za ním se blíží naváděné bomby a pod generátorem zdraví se schovává drsnější bráška RoboCopa. Peklíčko mezi kulkami funguje i v 3D prostoru a Mothergunship se daří střídat skvělé intenzivní čistky místnosti s klidnější přípravou mezi nimi.

Mothergunship zbytečně nezdržuje a pořád servíruje akci - její nejsilnější stránku.

Zpravidla z každé místnosti vede několik východů, které vedou do různých místností a měli byste strategicky vybírat, kam se vydáte. Nejužitečnější je určitě obchod, kde si můžete nakoupit nové součástky, doplnit zdraví a postavit nové zbraně. Kromě nich ale existují i místnosti s náhodným prvkem, jako je třeba trampolínová podlaha nebo lávová jezírka nebo speciální místnosti s výzvou navíc. Na konci některých levelů pak čeká masivní boss, který prozkouší vaši schopnost uhýbat střelám a střílet do slabin. Prostě klasika, ale v tom nejlepším smyslu.

NA NUDU NENÍ ČAS

Procedurálně generované levely pak spojuje příběh, který sice není nikterak zajímavý, ale překvapivě dobře vás pobaví. Především za to mohou hlášky různých postav, které budete poslouchat nejen při průchodu loděmi, ale i mezi misemi, kdy si v kontrolní místnosti vylepšujete zdraví, skákavost nebo dostupnou energii své postavy za nasbírané zkušenosti. Mothergunship zbytečně nezdržuje a pořád servíruje akci - její nejsilnější stránku. A když už se musí načíst další místnost nebo vysvětlit nový herní mechanismus, alespoň to doprovází legrační rozhovory vedlejších postav přes intercom. MGS se nebere vážně a potrhlí generálové a triviální plány ke hře o stavění obřích pušek prostě sedí.

i Zdroj: Hrej.cz

Nicméně je pravda, že se Mothergunship po několika hodinách prostě nevyhne jisté repetitivnosti, ačkoliv se s ní snaží bojovat, co to jde. Mění se styl interiéru lodí a někdy tak jste v železných industriálních vnitřnostech, jindy zase třeba v neonově fialových mimozemských halách nebo zelených toxických stokách. Rozvržení místností se také začne opakovat, ale to zase vynahrazuje variabilní rozmístění a osazení nepřátel nebo různé změny, které přinášejí typy místností, jako jsou například pasti. Recyklovaného obsahu si budete všímat, ale díky všem možným proměnám a především tempu hry vám vadit nebude.

NIC CO PATCHE NEOPRAVÍ

Při hraní jsem narazil v podstatě jen na dva problémy. Při přechodu z Destiny a Overwatche mi nějakým způsobem nesedlo zaměřování, respektive citlivost pohybu kamery. Nepomohlo s tím ani přenastavení na vyšší či nižší senzitivitu a nakonec jsem si na to musel zvyknout na základní nastavení citlivosti. Zadruhé, jednou se mi stalo, že při útěku před několika desítkami robopsů najednou má základní PS4 nedokázala udržet stabilní framerate a pomohlo až strategické pročištění nepřátelské hordy. Jednalo se o ojedinělý případ, neboť se se zástupy nepřátel ve hře potýkáte docela často a nikdy jindy jsem tak zásadní propady nezaznamenal. Ale stalo se to.

V konkurenci jiných indie stříleček míchajících žánry je Mothergunship o něco výš. 

Nic z toho však nezkazilo ten super pocit z každého vystřílení místnosti plné robotického šmejdu. Craftění je uspokojivé, kličkování mezi střelami a destrukce nepřátel jakbysmet a hra prostě ubíhá v příjemném tempu. Je skvělé, když se povede takový experiment, jako smíchání různých žánrových prvků v Mothergunship. V blízké budoucnosti by navíc měla přibýt i možnost co-op multiplayeru, což zní zvlášť vypečeně. V konkurenci jiných indie stříleček míchajících žánry (Devil Daggers, DESYNC, a další) je Mothergunship o něco dál. Pokud si chcete užít nepříběhovou intenzivní střílečku s několika dobrými nápady, určitě na MGS mrkněte.