Monster Energy Supercross - The Official Videogame Recenze Monster Energy Supercross - The Official Videogame

Monster Energy Supercross - The Official Videogame

Tadeáš Pepř

Tadeáš Pepř

15. 3. 2018 13:30 10
Reklama

Italskému studiu Milestone rozhodně nelze upřít odvahu. Vydat dva regulérní velké tituly v řádu několika dní, to je kumšt na který si troufá leda EA, a ani takový gigant si s dvojitým nášupem neporadí kdovíjak bravurně. Od paralelně vyvíjeného dvojlístku Gravel - Monster Energy Supercross jsme tak nemohli mít přehnaná očekávání. I kdyby Milestone vyrukovali s životní formou a dokázali projevit skutečný vývojářský um, který jim doposud, bohužel, chyběl. Dvoustopého zástupce z dvou jmenovaných jsme si už proklepli, nadešel čas podívat se na zoubek tomu s méně volanty a více soupeři. Monster Energy Supercross totiž, jak již název napovídá, pokračuje v dlouholeté jednostopé tradici studia. A narozdíl od svého rallye druha se pyšní výhodou licencovaného závodního seriálu.

KONTRA RED BULL

Závodní novinka si bere na paškál stejnojmený supercrossový šampionát, jakousi americkou královnu motokrosového hrabání v bahně. V poměrně vypjatých a bohatě obsazených závodech zápolí desítky závodníků na stadionech ve všech koutech USA a Kanady, přičemž hra nabízí kompletně zpracovanou západní i východní kategorii nižší kubatury 250 a vrcholné nestvůry 450. To je oproti zmiňovanému Gravelu příjemná změna, hra se totiž svou licencí honosí téměř všude, kde je to jenom možné. Od prvních momentů máte pocit, že vám v mechanice místo disku rachtá zátka od plechovky Monster Energy a že jedovatě zelená je jediná správná barva. Samozřejmě pokud je důkladně zapráskaná bahnem a závodní směsí. Hned po úvodním závodě v kůži šampiona se převtělíte do vlastnoručně vytvořeného borce a zábava může začít.

Monster Energy Supercross vás nechá vybírat téměř všechno, od výrobce motorky, přes výrobce tlumičů až po barvu kabelů od brzd

Nosný pilíř hry, kariéra, nepatří k těm nejpropracovanějším ani v rámci světa závodních her. Po výběru první motorky vstupujete v ohyzdném závodním mundůru do jednoho z dvou dostupných šampionátů nižší třídy a proháníte ukňouranou dvoukolou příšeru po spletitých tratích západního nebo východního pobřeží. Paradoxně v ten moment je progress prvek hry nejsilnější. Monster Energy Supercross vás nechá vybírat téměř všechno, od značky motorky, přes výrobce tlumičů až po barvu kabelů od brzd. Tvůrci se často chlubili možnostmi úprav, a jistou snahu jim upřít nelze. Součástek pro váš stroj je (zpočátku) slušné množství, některé upravují statistiky mašiny, jiné pouze vzhled, navíc si jich velkou část můžete nabarvit a vyměnitelné díly jsou taktéž plně licencované. Jako kovaného autíčkáře mě zahřály u srdce brzdy od Bremba, skuteční motocykloví fajnšmekři se ale jistě mohou rochnit ve svých oblíbených značkách.

MISS MOKRÁ STOPA PO SMYKU

Pokud jsou možnosti úprav motorek rozsáhlé, vizuální úpravy kombinézy vašeho borce jsou skutečným rájem módního návrháře. Desítky helem, chráničů, bot, ale i ukrutně vtipných a cool nášivek na zadek (ha ha) od roztodivných výrobců uspokojí i náročnější hráče. To všechno zní na papíře skutečně skvěle, problém ale nastane v momentě, kdy párkrát protnete cílovou pásku na slušné pozici, vydobudete si dostatek prestiže i peněz a vytuníte svůj stroj i svého závodníka na snovou úroveň. S tím zároveň přijde i povýšení do královské třídy a závodní sezony čítající kompletní nabídku tratí. Ve 450 se na žádné západy a východy nehraje, tady se jede na plný plyn všude, kde je to jen možné. No a v ten moment se ohlásí stereotyp. Jedinou motivací se stává vítězství. Už není co odemykat, co získávat, co objevovat. Tratě zůstávají stejné, soupeři taky, jen občas závody okoření déšť. A to, přiznejme si, prostě přestává být zábava.

Samotné závodění je pak jedním z nejrozporuplnějších zážitků, který jsem kdy na virtuální trati zažil. Klasický závod se dle nastavení dělí na jednu až několik fází. Můžete jednoduše vyrazit přímo do finálového závodu, mnohem větší zábava ale je osahat si nejdříve dráhu v kvalifikaci. Skuteční gurmáni samozřejmě mohou sáhnout i po plném závodním víkendu se všemi warmupy a tréninky, to je ale pro relativního motorkového zelenáče spíše očista. V kvalifikaci jedete na svoje triko a soupeři se vám do cesty příliš nepletou. Jakmile ale nastoupíte na startovní rošt a vyrazíte v chumlu dalších 23 nadržených závodníků, vypukne na obrazovce nepředstavitelný chaos.

ZAMOTANÝ V ŘETĚZU

Bizarní fyzikální a potažmo jízdní model si nedokáže poradit s takovým množstvím na sebe natlačených motorek a zhruba polovinu jich tak v první zatáčce pošle na zem nebo vystřelí kamsi do dáli tribun. To by normálně znamenalo, že každý start skončí krveprolitím. Díky velice podivně designovaným pádům to ale znamená, že polovina závodního pole zmizí a v řádu sekund se restartuje. To z už tak adrenalinových startů dělá ještě větší ruskou ruletu, kde nikdy nevíte, zda skončíte pod koly ostatních strojů nebo se vám zbloudilý soupeř zhmotní do cesty, zatímco hrabete první zákrutu. Obtížnost je až extrémně nevyvážená, někdy soupeři řežou hrbolatou trať jako stroje, jindy zmateně kličkují po rovince a nedokáží načasovat ani jeden dopad. Právě zmíněné pády tyto nůžky obtížnosti ještě více rozevírají, minela soupeře totiž znamená v podstatě nulové zdržení a i pokud se vám povede vítězoslavně vytlačit svého konkurenta z tratě a jeho bezvládné tělo odplachtí kamsi ven z arény, o pár vteřin později už se vám opět žíznivě lepí na zadní blatník.

Veškeré přejaté zvyky pak můžete hodit do koše po vypnutí asistencí a aktivace reálné fyziky

To vše by tolik nepálilo, kdyby krocení motorky byla zábava. A ona to někdy skutečně zábava je. Věrně zpracované tratě jsou plné záludných zatáček, hrbolů, větších i menších skoků, technických pasáží i rychlých rovinek a usměrňování nespoutaného terénního divočáka je slušná výzva. S vyšší třídou navíc nároky na schopnosti hráče narostou a s jízdními vlastnostmi citelně zamává i mokrá trať. Veškeré přejaté zvyky pak můžete hodit do koše po vypnutí asistencí a aktivace reálné fyziky, v ten moment se ale pro méně zkušené závodníky stane samotné řízení stroje spíše loterií, ze které výjimečně vyjdete jako vítěz. A to není dáno jen podstatně divočejším chováním motorky či nutností manuálně ovládat těžiště jezdce. Trable pramení i z nepříjemně přecitlivělého a cukavého ovládání, které často způsobí že přetáhnete i zatáčku, kterou jinak projíždíte s grácií, zatímco jindy zamíříte naprosto nevědomky do zdi. Celkový dojem z jízdy má tím pádem k plynulosti na míle daleko a při některých karambolech v zatáčkách cítíte chuť prohodit gamepad oknem.

JEDEN PÍST NESTÍHÁ

Jedním z největších trnů v patě Gravel byl smutně zastaralý audiovizuál. Je proto až překvapivé, jak rozdílné oba simultánně vyvíjené tituly jsou. Kdo ví, třeba za to může sevřenější design lokací, vytvořit dle předlohy stadion s klikatou tratí a důkladně si pohrát s jeho nasvícením a efekty je zřejmě jednodušší než stvořit rozsáhlou etapu v exotickém prostředí. Monster Energy Supercross ale Gravel zadupává do země téměř ve všech ohledech. A to takovým způsobem, že téměř splňuje dnešní standardy grafiky a zvuku. Efekty i modely dynamicky se měnícího a rozrývajícího povrchu závodiště, detailně zpracované motocykly, povedené světelné efekty, slušně rozanimovaná těla závodníků. To vše na jedničku. Na druhé straně stojí strnulé obecenstvo, stacionární a rozplizlé kulisy stadionu nebo neskutečně ohyzdné obličeje závodníků. Je znát určitý pokrok, celková prezentace jednotlivých závodišť ale stále působí o pár řádů levněji, než je tomu u konkurence. Stadiony jsou plus mínus věrné svým předlohám, schází jim však detail a temperament.

Monster Energy Supercross - The Official Videogame
i Zdroj: Hrej.cz

Po technické stránce zvuku naopak hře příliš vytknout nelze. Motorky vrčí a skučí přesně tak, jak bychom mohli očekávat a v malebné startovní kakafonii vycepovaných strojů zjihne i nejortodoxnější závodní flegmatik. Opět však nechybí  fádní a repetetivní rockový soundtrack, opět nechybí ještě repetetivnější a fádnější komentátor. Zvláštním trendem je i jakési rozbíjení zvuku. Při nastavování hladin hlasitosti se totiž občas rozhasí celý systém natolik, že reproduktory začnou vyluzovat podivnou kombinaci bzučení a dunění. Neortodoxní.

HOLESHOT

Vypadá to hezky? V zásadě. Hraje se to hezky? V zásadě. Je to zábava? V zásadě. Asi tak lze shrnout komplexní zážitek z hraní. Ano, obsahu nabízí uspokojivě, závodům nechybí náboj a vypadají stylově, soupeři představují solidní výzvu, a celé se to hýbe i zní slušně. Bohužel zábavě hází klacky pod nohy spousta designových přešlapů, stále dělá neplechu i nedostatek zkušeností a tvůrčího umu autorského týmu. Každý pád a následná fyzikální taškařice, každá patová situace v první zatáčce, každé zuřivé kvedlání nereagujícím analogem, každý závod dle stejného mustru kalí jinak nadějné zpracování adrenalinového a napínavého sportu. Monster Energy Supercross je pro studio určitě krok vpřed. Takových kroků ale ještě musí Milestone udělat spoustu.

Monster Energy Supercross - The Official Videogame
Xbox Xbox One
PlayStation PlayStation 4
Nintendo Switch Switch

Verdikt

Monster Energy Supercross kráčí po správné cestě, ale bolestivě zakopává. Slušné technické zpracování, zábavnou hratelnost a obsahovou nabídku kalí nastupující stereotyp, nepřesné ovládání a levná prezentace.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama