Memento Mori Recenze Memento Mori

Memento Mori

sleepless.

sleepless.

5. 8. 2009 22:03 6
Reklama

Adventury jsou, jako hry postavené minimálně z poloviny na zajímavém příběhu a charakterech, nejčastější obětí nedostatku tvůrčí nápaditosti. Vypadá to, že si vývojáři vybírají mysteriózní témata hlavně proto, že tím automaticky získají „nějakou“ použitelnou zápletku nebo rovnou cíl děje, který pak obalí nějakou vlastní omáčkou typu UNS (univerzální nudná story) a nasadí striktně archetypální postavy. Nezřídka pak tristní situaci „vylepší“ ještě tím, že do role ultimátní nemesis obsadí obecně známou sílu/bytost (smrt, starodávný bůh, nacisti, duchové a podobně), aby nemuseli vymýšlet svého vlastního záporňáka s unikátními motivy.

A protože v Čechách vzniká poměrně dost adventur (v poměru k hrám ostatních žánrů), nesou i čeští vývojáři nepřímo svůj podíl viny na tom, že narazit v adventurce na opravdu zajímavou story, která by přímo nezneužívala nějaký mystický kult a jeho pověsti, je často docela náročné. Memento Mori tuhle náročnou úlohu pionýra částečně plní, dokonce i na mezinárodní scéně. Druhým dechem však dodávám, že svůj úspěch na tomto poli neumí hra dost dobře prodat, protože o něm dá hráči vědět až na samotném konci, když ho v mezičase nechá pořádně vyčvachtat v řadě vypravěčských klišé.

Colombo

Scénář Memento Mori jakoby si však svou prvotní tuctovost uvědomoval a nějakou chvíli raději svou pravou tvář neukazuje. Zaměstnává hráče řešením nepříliš obtížných, ale dostatečně zábavných úkolů a nezdráhá se použít střídání hratelných postav, což udržuje příjemně svižné tempo sledu událostí a různorodých lokací. Každému je samozřejmě jasně, že se za honičkou po vyměněných/ukradených obrazech skrývá něco vědecky těžko vysvětlitelného, ale nemusí to nějakou chvíli řešit, protože detektivní práce v řadách Interpolu za Larisu a pátrání po zloději obrazu v Moskvě za Maxe je nosné příběhově i herně, což si tvůrci sami možná ani neuvědomovali a nebyl to možná jejich záměr. Vlastně tato povrchová vrstva scénáře nabízí prostor pro zajímavější úkoly a situace, než jakých se hráč dočká v závěrečných fázích hry, kdy se vše převrátí a hlavním cílem je rozkrytí konspirace, kterou bude lepší neprozrazovat.

Kozel zahradníkem

Škoda, že právě civilnější část hry tvůrci neprotáhli a nerozvedli, třeba přidáním většího množství nápaditých 3D hádanek. Krom sbírání a používání předmětů tradiční cestou obsahuje Memento Mori řadu momentů, kdy hráč musí manipulovat s předmětem či místem ve 3D (natáčet, otvírat, zkoumat a podobně), aby dosáhl kýženého cíle. Něco podobného je pro detektivku, kde se pracuje s místem činu, jako stvořené a není divu, že když se Memento Mori překlopí v honbu za mnichy, tak 3D hádanky až na výjimky zmizí. Společně s tím se vypaří i poslední zbytky naděje na nějaké složitější úkoly. Memento Mori je v celkovém pohledu hodně přímočará hra, která se sympaticky nebojí být logická na úkor obtížnosti, což vylučuje možnost většího záseku a tím i nepříjemnou ztrátu dynamiky vyprávění. Koho obtížnější adventury s velkým množstvím předmětů, postav a lokací odrazují velkou pravděpodobností zatuhnutí na mrtvém bodě, ten by měl po hře sáhnout, pobaví se a pozvedne si zároveň hráčské sebevědomí.

Zvrat-ky

Z tohoto doporučení zároveň vyplývá, že je to přeci jenom povedená adventurka, i když by to za slovo dobrá chtělo dát velkou hvězdičku a někam dolů vysvětlivky. Až na samotném konci hry totiž do té doby nevýrazný scénář předvede upřímně zcela nečekané salto, které podobně jako ve filmu Šestý Smysl kompletně změní vyznění toho, co se doposud událo. Najednou do sebe začnou události zapadat, co bylo divné, je jasné a hráč jednak pochopí, proč byly některé momenty nudné a kostrbaté, a dále mu dojde, že nad tímhle příběhem se někdo skutečně zamyslel a dal si s ním práci, která nakonec své ovoce přinesla. Na rozdíl od zmíněného filmu s Brucem Willisem, který byl zajímavý ještě před všeobecně známým obratem, však Memento Mori riskuje v průběhu hry trošku moc a půdu pro finální útok na hráčovo vnímání dosavadních událostí si připravuje příliš naivně, okatě a neohrabaně. Vůbec si nejsem jistý, že to spoustě z vás následný pozitivní šok vynahradí.

Celkovému dojmu příliš nepomáhá přítomnost škrobených vycpávkových vět v dialozích nebo nezajímavý český dabing, z něhož vystupuje pouze dobře namluvená role burácivého plukovníka Ostankoviče. Problém s dabingem spočívá v absenci schopného režiséra, který by dokázal herce usměrnit. Všichni své party pravděpodobně nahrávali odděleně (Ostankovič vede vlastně monology, takže u něj to opravdu nevadí) a bez výraznějšího vedení a připomínek, což je slyšet zejména v dialozích, kdy na sebe hlasy intonačně nijak výrazně nereagují, což degraduje atmosféru dané chvíle. Navíc řada herců svůj hlas zcela zbytečně (na příkaz koho se ptám?) pitvoří, což je vyloženě komické, jejich role to karikuje, a proto není od věci dabing prostě vypnout.

Všechno znovu hoši

Nejenom v dabingu, ale i v dalších ohledech se vývojáři zbytečně drží zkostnatělých adventurních postupů a navzdory technickému pokroku, který to umožňuje, nevyužívají vhodných poznatků z oblasti divadla a postupy kolegů od filmu. Grafika Memento Mori je opravdu pohledná, ale postavy nezvládají mimiku, což s pokročilou technickou úrovní hry neštimuje. Kdysi postavy ve hrách tvořilo pár pixelů a tvůrci nemuseli na mimiku myslet, všechno obstarala hráčova představivost a chytré grafické triky (Mariův knír a podobně). V dnešní době jsou však modely a obličeje na tak vysoké úrovni a tak detailní, že absence jakékoli maličkosti, kterou člověk u hry imitující realitu podvědomně předpokládá, působí divně, nepřirozeně a komicky. S vážně míněnou hrou se tohle prostě neslučuje. Řešením je volit namísto realistické stylizace něco odpoutaného od reality, kde si mohu sám stanovit pravidla a přemrštěná, nebo naopak minimalistická gesta ztrácejí svůj komický výraz.

Stejně tak postavy v řadě rozhovorů stojí jako sochy z ledu, nebo vykonávají stále stejné sady pohybů. V lidském povědomí to vyvolává asociaci na mechanický stroj, hračku, zkrátka neživou bytost a místo napětí to lechtá na bránici. Stačilo by vyhrát si mnohem více s kamerou a scénou, použít obraz v obraze v rozhovorech (hra tento prvek užívá v hojné míře v jiných situacích) nebo postavy posadit/opřít/zalehnout a omezit jim tak automaticky škálu pohybů.

Operace dopadla úspěšně

V očích hráčů zvyklých na zažitou podobu adventur tyto další problémy nehrají zas tak závažnou roli a Memento Mori pro ně představuje dobrou až velmi dobrou hru (číselně vyjádřeno někde mezi hodnocením 6 - 7), vhodnou spíše pro ty, co si chtějí užít dobrodružství bez záseků. Rozhodně by však nebylo od věci, kdyby tvůrci svůj postup při vývoji další her přehodnotili a rozhlédli se kolem sebe. Doba pokročila a hry je třeba přizpůsobovat novým technologiím, které vývojáři sami používají. Čím modernější technologie, tím více nepatřičně bude použití klasických adventurních postupů vypadat. A to neplatí jen pro Centauri, ale pro všechny vývojáře z adventurní branže. Jisté náznaky takové snahy Memento Mori ukazuje, ale je potřeba si s nimi vyhrát. Dialogový systém postavený na volbě záporné, kladné, či tázavé odpovědi je příliš strukturovaný a nutí hráče buď tak dlouho zkoušet správnou volbu, až jej hra pustí dál, nebo mu naopak nedá dříve než na samotném konci vědět, co vlastně jeho volba způsobila. To není pokrok, jen jinak a rozhodně ne lépe zpracovaná klasika.

Experiment s několika odlišnými konci (viděl jsem jen 2, má jich být údajně až 6) už jakž takž funguje, ale ve výsledku stejně nepředstavuje dostatečně silný motiv k opakovanému hraní, protože se týká jen několika málo specifických okamžiků ve hře. Je to však minimálně dobrý základ pro další experimenty. Centauri mají evidentně potřebné schopnosti, ještě by to chtělo rejžu s tvrdou rukou a schopností kritického náhledu zvenčí, který dokáže tento potenciál z vývojářů vymlátit a zužitkovat.

Memento Mori
Windows PC

Verdikt

Kvalitní adventurka, které ještě četné snahy tvůrců o příjemné změny v rámci žánru přiliš nevyšly, ale stejně umí pobavit a zaujmout.

Co se nám líbí a nelíbí?

Technicky bezchybná včetně naprosto ideální kamery, která nic neschovává, graficky povedená, příběhově překvapivá, velmi příjemně hratelná adventure i pro méně zkušené.
Slabé dialogy a dabing slušně ničí jinak povedenou atmosféru. Světlé chvilky scénáře chybně směřují k jednomu jedinému okamžiku, zbytek je vata. Negativní kontrast realistické stylizace a strnulého zpracování postav. Nemožnost přeskočit některé příliš dlouhé pohybové animace.
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama