Marvel's Spider-Man Recenze Marvel's Spider-Man

Marvel's Spider-Man

Pavel Makal

Pavel Makal

4. 9. 2018 14:00 66
Reklama

Na to, že se dlouhá léta považuji za komiksového fanouška, je asi docela ostudné, že se v mojí knihovničce nenachází ani jeden sešit Spider-Manových dobrodružství. Kromě drobného štěku v Punisherovi, kde se Spíďa musí vyrovnat s Rusákem (viz obrázek), se tenhle hrdina mojí sbírce vyhýbá, a spíše než na stánkách komiksů jsem se s ním setkával tu v lepších, tu horších filmech. Důvod je prostý a už jsem o něm mluvil v recenzi na God of War – ti až příliš jednobarevně kladní hrdinové mě moc netáhnou. V posledních letech jsem ale zjevně vyměkl a nejen díky pojetí MCU, které z Spider-Mana udělalo zase toho vtipného a sociálně neohrabaného puberťáka, vzal tohohle newyorského šplhavce na milost. Ještě před rozehráním nové hry od Insomniac Games jsem pečlivě absolvoval celou šestici moderních filmů, přidal si do playlistu na Spotify onu písničku od Ramones a sáhl na živého pavouka. Nemůžete tedy říct, že bych vcházel nepřipraven!

BEZ ZBYTEČNÝCH OKOLKŮ

Pokud jste někdy o Spider-Mana zavadili, určitě to znáte – kousnutí pavoukem, první zápas v kleci, strýček Ben, s velkou silou přichází…a tak dále. Nutno podotknout, že je velice příjemné, že nás tentokrát vývojáři tohoto skoro povinného opáčka ušetřili a místo toho představují mnohem zkušenější verzi hrdiny. Peteru Parkerovi je 23, své hrdinské řemeslo provozuje už nějakých osm let a rozhodně tedy není na poli zachraňování kohokoli od čehokoli žádným nováčkem. Do toho ale ještě musí žonglovat se svým osobním životem. Dny fotografování pro Daily Bugle jsou dávno pryč, Parker pracuje jako vědec v jednom…no řekněme startupu, má jako obvykle potíže s placením nájmu, chozením včas a udržováním vztahu s Mary Jane Watson. I ji v Marvel’s Spider-Man potkáváme v nezvyklé roli – pracuje totiž jako investigativní reportérka, pro sólokapra se nebojí riskovat život a taky si pořád láme hlavu, jak to vlastně mezi ní a Peterem je. Jako jedna z mála také zná jeho tajemství.

New York se pod stanným právem promění skoro ve válečnou zónu.

Celý příběh začíná dlouho odkládaným dopadením Wilsona Fiska, kterého dost možná znáte pod jménem Kingpin. Tento mazaný mafián s tělesnou stavbou Hulka po lehčí dietce však během toho, co jej policisté cpou do antonu, vyřkne temné proroctví – byl prý tím jediným, kdo tohle město držel pohromadě a za pár týdnů si všichni budou přát, aby se vrátil. A přestože je Kingpin zlobivec s pořádným množstvím špíny za nehty,  tohle trefil docela dobře. Poměrně záhy se totiž na scéně objeví tajemný zloduch Mr. Negative se svým gangem mužů v maskách, vystupujících pod uměleckým jménem Démoni, a New York začne zažívat pořádné horko. Starosta Osborn se ho pokusí řešit razantním způsobem – povolá na ochranu města soukromou armádu Sable International pod vedením Silver Sablinové, známé též jako Silver Sable. New York se pod stanným právem promění skoro ve válečnou zónu a když pak do toho všeho ještě zdrhne osazenstvo věznice a hlavně čtveřice známých pobudů Rhino, Vulture, Scorpion a Electro, asi je vám jasné, že mají místní obyvatelé o zábavu postaráno.

"ORIGINÁLNÍ" PŘÍBĚH

Do úplných detailů příběhu a motivací jednotlivých postav bych nerad zabrušoval, to si jistě rádi zjistíte sami, musím ale bohužel říct, že právě tahle součást hry mě docela zklamala. Problém je, že Mr. Negative v mých očích není úplně zajímavá postava, minimálně ne tolik, aby zpočátku táhla celý děj. A ti další záporáci, kteří dle mého přijdou příliš pozdě, se zase neobjeví na dostatečně dlouhou dobu, aby zanechali nějaký hlubší otisk. Obecně mě mrzí, že vývojáři nesáhli trochu hlouběji do nepřeberné studnice postav od Marvelu a virtuální New York nevyšperkovali jejich hmatatelnou přítomností. Ano, při toulkách městem narazíte na Sanctum Santorum, kde přebývá Dr. Strange, nad celým Manhattanem se tyčí obrovská Avengers Tower a v jedné uličce naleznete advokátní kancelář Nelson & Murdock, to jsou ale jen příjemné odkazy a dekorace. Jen těžko se mi věří, že při krizi, která New York postihla, by se na scéně neobjevili další hrdinové, ochotni poskytnout pomocnou ruku. Nechápejte mě špatně, uvědomuji si, jak se tahle hra jmenuje a rozhodně bych z ní nepotřeboval mít další Infinity War, ale považte - Daredevil, Fantastic 4, Punisher, Jessica Jones, Hawkeye, Dr. Strange nebo vlastně i ti Avengers – tihle všichni se ve hře mohli objevit aspoň ve formě malého camea a já bych byl úplně spokojený.

Mou druhou příběhovou výtkou je absence jakéhokoli nečekaného zvratu, který by mi zvedl hladinu adrenalinu. Pokud se budu pohybovat jen po stáji Sony, asi se mnou budete souhlasit, že TEN MOMENT zhruba v polovině letošního God of War byl přesně tím, co hře do dalších hodin vlilo tolik potřebnou energii do žil. Něco takového bohužel ve Spider-Manovi dost chybí, přestože dojde zhruba třikrát k situaci, kdy si už už budete říkat, že je to tady. Není. Přitom ani komiksovému Spider-Manovi nejsou skutečně temné a těžké momenty cizí, stačí vzpomenout na výtisk Amazing Spidermana Vol. 2 #36, který byl věnovaný událostem 11. září. Příběh nové hry je zkrátka standardním komiksovým vyprávěním, které neurazí, ale ani nijak zvlášť nenadchne.

JAK TO MÁM STIHNOUT?

Na druhou stranu je docela možné, že můj dojem z něj také ovlivnilo neustálé odbíhání k vedlejším aktivitám, a těch je tu skutečně hodně. Manhattan je obrovský a v rámci hraní se podíváte do každého jeho zákoutí. Samozřejmě se podíváte do Hell’s Kitchen, do Chinatownu, Upper East Side nebo Central Parku. Každá lokalita má svůj specifický ráz a atmosféře města se prakticky nedá nic vytknout. Překrásné prosklené mrakodrapy, posprejované špinavé činžáky, basketbalová hřiště, kde borci předvádějí své umění, hřbitov s hrobem strýčka Bena, spousta ikonických budov jak z reálného světa, tak i z toho komiksového. Naleznete zde tedy třeba wakandskou ambasádu a o kus dál Radio City Music Hall nebo Chrysler Building. Vývojáři věnovali tvorbě virtuálního New Yorku velkou péči a těšilo mě, že se nejedná jen o pouhou kulisu, ale o skutečně živé město, kde si třeba s kolemjdoucím můžete plácnout, protože jste přeci přátelský Spider-Man ze sousedství. Grafika a technické zpracování je na vynikající úrovni a celkovému dojmu výrazně prospívá perfektní práce se světlem. Zejména když se denní doba přesune do odpoledních až podvečerních hodin a žhnoucí slunce čaruje svými oranžovými paprsky na všechno to sklo a beton, jde skutečně o pastvu pro oči.

Faktem je, že na vás na mapě sice číhá slušné množství aktivit, jedná se ale většinou o několik vzorců, které se s obměnami stále opakují.

A co všechno tedy ve městě budete dělat? Inu, není toho málo, od ladění vysílačů zpřístupňujících detailní mapu, přes hledání poschovávaných Peterových batohů, které vždy obsahují nějakou tu vzpomínku, čištění Fiskových stavenišť od zbylých členů gangu, focení památek, řešení logických rébusů v laboratoři, chytání pouličních pobudů, členů gangu Démonů a dalších kriminálníků, plnění časových výzev pro Taskmastera, pátrání po Black Cat, chytání holubů, až třeba k vypomáhání ve vědeckých stanicích, které po městě rozmístila matka Harryho Osborna. Samozřejmě se ani Spider-Manovi nevyhnul nešvar většiny otevřených světů (a skoro bych v tomto případě použil termín městská akce), a sice repetitivnost jednotlivých úkonů. Tak například v každé čtvrti vás čeká sada „pouličních zločinů“, kterých se dopouštějí postupně čtyři frakce. Oněch zločinů je několik, občas jde o honičku v ukradeném autě, občas o loupež v obchodě, jindy budete zachraňovat občany před útlakem ze strany Sable International. Problém je, že každý ten typ je vždy úplně stejný. Pokud se jim budete věnovat náhodně v průběhu hraní, dost možná vám to nepřijde tak kritické, ale já jsem v rámci 100% kompletace strávil po dohrání příběhu několik hodin vyzobáváním této konkrétní aktivity a ona jednolitost přímo bila do očí. Totéž platí i pro zmiňovaná Fiskova staveniště, doupata démonů či detenční tábory Sable International – nejenže jejich lokace velmi podobně vypadají, ale hratelnost je vždy zcela stejná – vymlátit zhruba šest vln nepřátel a šmitec. Mírně tomu dopomáhají sekundární úkoly za bonusové zkušenosti, tedy například úloha obalit pět nepřátel sítí nebo dosáhnout určité úrovně v combo counteru. A samozřejmě – souboje jsou pořád zábavné, ale k tomu se dostaneme až posléze. Faktem je, že na vás na mapě sice číhá slušné množství aktivit, jedná se ale většinou o několik vzorců, které se s obměnami stále opakují. Samozřejmě je třeba brát v potaz i to, že vy si při hraní budete moci užívat mnohem větší časové svobody a lépe si vše rozvrhnout. A pak je tu taky ta nezanedbatelná skutečnost, že i přes zmíněné výtky jsem se při hře velmi dobře bavil.

SWIST! BOOM! BANG! POW!

Důvodů je hned několik. Tak předně, soubojový systém mě za celou dobu hraní neomrzel a různá udělátka, která má Spíďa k dispozici, tomu jen prospěla. V samotném jádru se Marvel’s Spider-Man výrazně inspiruje u slovutné arkhamské série studia Rocksteady, to ale vůbec není na škodu, právě naopak. V boji si tedy vystačíte s poměrně omezeným množstvím tlačítek, standardně jedno na údery a jedno na uhýbání. To je ale samozřejmě jen ten na kost osekaný základ. Mimo to můžete své nepřátele zasypávat rychlou palbou pavučin, přitahovat se k nim, kopat je při houpání na síti, drtivě na ně dopadat ze vzduchu a po nabití takzvaného „Focusu“ spustit speciální kombo, které protivníka okamžitě vyřadí z boje. Kromě toho ale máte postupem času k dispozici osmičku speciálních gadgetů, které dále rozšiřují vaše taktické možnosti. Patří mezi ně třeba pavučinová bomba, která po výbuchu ulepí všechny nepřátele v dosahu, speciální nástražná mina, která vás okamžitě zbaví slabších nepřátel, elektrizující pavučiny, antigravitační past a tak dále. Mimo to také lze využívat předmětů v prostředí a vrhat po nepřátelích třeba víka od kanálů a jiné harampádí. A jen tak mezi námi, přišpendlit padoucha sítí ke zdi a sledovat, jak se bezmocně mrská, je nesmírně uspokojivé. Hra obsahuje i funkční stealth, nepřátele můžete pěkně tiše z výšky polapit a přichytit ke kandelábru nebo se na ně snést jako bůh pomsty a jednou ranou poslat do hajan. Přiznám se, že mě bavilo zkoušet, jak dlouho vydržím unikat zvídavým pohledům stráží a pěkně je jednoho po druhém odstraňovat. Nakonec to ale bohužel stejně většinou skončilo masivní bitkou. Druhů nepřátel je slušné množství a na každého standardně platí něco jiného. Někteří jsou zcela imunní proti sítím, jiné zas nemá smysl zkoušet udolat na férovku, protože byste velmi rychle zaplakali pod drtivými údery jejich pěstí.

Přestože je Peter už na začátku zkušeným Spider-Manem, má se pořád co učit a vy také. Činit tak budete na ploše padesáti úrovní, které vám umožní odemykat si nové schopnosti a bonusy. A především také nové obleky, protože fashion je nezanedbatelnou součástí hry a třeba pro mě bylo získání nového ohozu vždy prioritou číslo jedna. Obleků je ve hře v tuto chvíli sedmadvacet, některé se vám zpřístupní prostým levelováním, jiné získáte za splnění vedlejších aktivit. Najdete tu samozřejmě ikonický a pro hru vytvořený White Spider kostým, ale vývojáři si dali záležet a vybrali povedenou plejádu slavných i raritních obleků, mezi něž patří třeba Noir Spider-Man, Iron Spider, Last Stand, Spider-Punk a můj nejoblíbenější Vintage Comic Book Suit, díky němuž se stanete skutečně kresleným hrdinou. Téměř každý oblek má nějakou speciální schopnost, aktivovanou současným stisknutím tlačítek R3 a L3. Můžete si tak třeba zrychlit nabíjení zmíněného Focusu, spustit totální pavučinovou smršť nebo na čas získat opravdu drtivé útoky. Vtip je v tom, že jakmile oblek získáte, je jeho speciální schopnost k dispozici i pro všechny ostatní, tudíž vám vývojáři nijak nebrání vybrat si opravdu ten, který se vám líbí, bez toho, abyste museli litovat, že nemůžete využívat svou oblíbenou schopnost. Nad rámec toho si ještě můžete postupem času odemknout třiadvacet modifikací, které vám třeba zvýší odolnost proti střelným zbraním nebo zpomalí čas po dokonale provedeném úhybném manévru.

KUPUJTE ŽETONY!

Alfou a omegou pro odemykání prakticky všeho jsou takzvané tokeny. Těch je ve hře šest druhů: Research, Landmark, Base, Crime, Challenge a Backpack. Získáváte je za plnění různých vedlejších aktivit, logicky tedy za focení památek dostáváte Landmark tokeny, za čištění základen zlobivců Base tokeny a za řešení vědeckých oříšků Research tokeny. Challenge tokeny se odemknou až v průběhu hraní a jsou jednoznačně nejnáročnější na získání. Výzvy, které pro ně musíte plnit, jsou hodnoceny dle vaší úspěšnosti bronzovou, stříbrnou nebo zlatou medailí a vy tak dostanete jeden, dva nebo tři tokeny. Přiznávám bez mučení, že na zlato jsem dosáhl jen v jednom případě a dosud nechápu, jak se to stalo. Naštěstí jsem i tak získal dostatek žetonů na to, abych si odemkl všechny obleky, drtivou většinu modifikací a vlastně vše, co jsem ke spokojenému hraní potřeboval. Spider-Man po většinu času není těžkou hrou a s přibývajícími úrovněmi, které vám navíc přidávají maximální hodnotu zdraví a navyšují způsobené poškození, si dokážete poradit i s opravdu neférovou přesilou. Přesto se čas od času stane, že se dostanete do křížové palby několika nepřátel a ještě to do vás solí jakýsi speciální paprskomet namontovaný na obrněném transportéru. V takových případech buď se štěstím stihnete zdrhnout a mírně zregenerovat síly (autoheal tu není, léčíte se spotřebováváním Focusu), nebo bídně zhynete. Naštěstí jsou v takové situaci nahrávací časy velice svižné.

Ovládání pohybu je naprosto famózní a jakmile vám přejde do krve (a stane se to rychle), ani vás nenapadne, abyste využívali systém rychlého cestování.

Příběh vás několikrát vsadí i do role MJ, ale až na pár výjimek se s ní budete bezbranně plížit mezi ozbrojenými strážemi, odlákávat jejich pozornost a v nepříliš obtížných stealth pasážích hledat stopy vedoucí k odhalení informací, které by jednak mohly pomoci zachránit město, ale také by z nich byl super článek a dost možná i karierní postup.

MILUJU TOHLE MĚSTO

To, co mě ale při hraní udržovalo ve stavu největší spokojenosti, je perfektně vystižená atmosféra a vynikající servis komiksovým fanouškům. Spider-Man neustále hláškuje (jeden z obleků to má dokonce jako speciální schopnost), celá hra je přímo nacpaná nejrůznějšími odkazy, bývalý šéfredaktor Daily Bugle J. Jonah Jameson Jr. ve svém podcastu neustále tepe do Spider-Mana a zároveň komentuje vaše aktuální činy (a to včetně vedlejších úkolů) a pokud si budete chtít od záchrany města na chvíli odpočinout, není příjemnější činnosti, než se jen tak prolétnout městem a pohoupat se na sítích. Ovládání pohybu je naprosto famózní a jakmile vám přejde do krve (a stane se to rychle), ani vás nenapadne, abyste využívali systém rychlého cestování. Ale měli byste ho aspoň zkusit, výjevy z metra jsou vtipné. Je vidět, že Insomniac Games využili své zkušenosti z pohybu v Sunset Overdrive, v aktuální hře se ale mnohonásobně překonali. Manhattan je sice velký, ale Spider-Man je dost ohebný a svižný na to, aby se promptně dokázal dostat, kam potřebuje. V těchto chvílích také nejvíc září grafika a animace. Psal jsem to už v preview, ale platí to pořád – ten pocit, kdy letíte nad střechami domů zalitými sluncem, kolem vás prolétá hejno ptáků a vy se díváte na loďky na řece Hudson, to prostě musíte zažít. Na PlayStation 4 Pro hra vypadá naprosto famózně a až na jednu jedinou situaci, kdy mě nepřátelé skutečně zasypali salvami výbušnin a laserů je framerate zcela bez problémů. Nenarazil jsem ani na technické potíže, snad s výjimkou podivně trhaného přechodu do menu, ale to mi při hraní vrásky nedělalo a navíc ještě nevyšel Day One patch, který má řešit nějaké ty problémy a navíc do hry přidat poměrně bohatý fotorežim. David, který hru zkoušel na běžné PS4, si na technické zpracování taktéž nestěžoval. Ústřední hudební melodie je vydařená a vygraduje vždy v momentě, kdy se prvně zhoupnete na síti vstříc dalším dobrodružstvím. Iluze opravdového superhrdiny funguje na jedničku.

Marvel's Spider-Man
i Zdroj: Hrej.cz

Musím říct, že jsem nad hodnocením chvílemi docela váhal a s ohledem na text vás asi nepřekvapí, že byl ve hře i o stupínek nižší bod. Na druhou stranu mi Marvel’s Spider-Man dal dostatečné množství motivace, abych v něm strávil víc času, než by pro potřeby recenze bylo potřeba, abych ho dotáhl na celých 100 procent a získal platinovou trofej, asi tak pátou za osm let, co hraji na PS3/PS4. Spider-Man není tím bombastickým titulem, jakým byl letošní jarní God of War nebo loňský Horizon, a upřímně pochybuji, že si za pár měsíců/let vzpomenu, o co v něm vlastně šlo. Je to ale po letech různých titulů pochybné kvality, často navázaných na vydání filmu, velmi důstojné ztvárnění dobrodružství pavoučího muže, které by nemělo žádného fanouška komiksů nechat chladným. Osobně už se těším na rozšíření, které mě přinutí se do New Yorku vrátit, a moc bych se divil, kdyby nás v horizontu několika let nečekalo pokračování. Pokud autoři vychytají zmiňované mouchy (haha), pětka ho nemine.

Pokud Vas hra zaujala můžete si ji objednat na našem obchodě Xzone.cz

Marvel's Spider-Man
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

Parádní akční hra pro fanoušky marvelovských komiksů, která dokáže zabavit a motivovat na dlouhé hodiny. Škoda nevyužitého příběhového potenciálu a repetitivnosti vedlejších aktivit. Přesto byste Spider-Manovi měli dát šanci!

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama