Marvel's Iron Man VR Recenze Marvel's Iron Man VR

Marvel's Iron Man VR

Jakub Štěpánek

Jakub Štěpánek

3. 7. 2020 12:20 1
Reklama

Konec aktuálního generačního cyklu se nezadržitelně blíží. Sony se pečlivě připravila na silný finiš a majitelům konzole PlayStation 4 nachystala parádní zážitky. Myslí ale i na fanoušky virtuální reality. Jednou z exkluzivit je totiž Marvel’s Iron Man VR, díky níž se na chvíli můžeme projít v botách Tonyho Starka.

Hru vytvářelo studio Camouflaj. Za sebou má stealth adventuru République, kterou autoři později předělali také do VR podoby, nějaké ty zkušenosti s tímto specifickým žánrem tedy již mají. Marvel’s Iron Man VR je nicméně o něco větší sousto, přeci jen jde o celosvětově populární značku, jejíž herní adaptace se díky Sony dostane do rukou poměrně širokému publiku. Jak se tedy autoři s nelehkým úkolem popasovali?

STAŘÍ ZNÁMÍ

Pojďme se odpíchnout od příběhové premisy. Hrajete za Tonyho Starka, úspěšného byznysmena, jenž přišel ke slávě a bohatství fušováním do zbrojního průmyslu. Doplňuje ho sympatická Pepper, jíž by Tony nejraději snesl modré z nebe. Může si to ostatně dovolit, naleštěný oblek opatřený tryskovým pohonem stále patří mezi chloubu jeho šatníku. Oproti filmové předloze se však podoba ústředních postav liší, na Roberta Downeyho Jr. a Gwyneth Paltrow rovnou zapomeňte.

Nepřestává mě fascinovat, jak málo stačí k ošálení lidských smyslů. Pocit z létání je parádní a rovnou řeknu, že jde o největší přednost celé hry.

Tony leží v žaludku jedné radikální aktivistce. Ghost mu dává za vinu ztracené životy, na nichž se podílely zbraně z dílny Stark Industries. Tonyho chce tedy náležitě potrestat. Během hraní se potkáte s Nickem Furym, společnost vám budou dělat také dvě uměle vytvořené inteligence – Friday a Gunsmith.

Vyprávění má silné i slabé momenty, na poměry VR her rozhodně obstojí a poslouží svému účelu. Všichni ale víme, že o příběh zase tolik nejde. Nasadit helmy, zažehnout trysky, nastal čas na kontrolu vzdušného prostoru.

VZHŮRU DO OBLAK

Stále mám v paměti první okamžik, kdy jsem se poprvé odlepil od země. V tu chvíli mi problesklo hlavou, že vlastně velmi špatně snáším výšky. Mozek nebyl schopen najít rozumné vysvětlení, proč najednou visím tak vysoko nad zemí, začal tedy splašeně bít na poplach. Měl jsem co dělat, abych sebou neseknul o parkety. Uklidnil jsem se až zhruba po dvou minutách, kdy jsem získal alespoň nějakou jistotu. Nepřestává mě fascinovat, jak málo stačí k ošálení lidských smyslů. Pocit z létání je parádní a rovnou řeknu, že jde o největší přednost celé hry.

Autorům se podařilo skvěle vyladit ovládání. Dva Move ovladače reprezentují ocelové pazoury, jejich poloha určuje směr pohybu v prostoru. I malé natočení zápěstí dokáže změnit kurz, pokud navíc zmáčknete triggery dvakrát po sobě, vystřelíte zvýšenou rychlostí rovnou za nosem. Skvělý pocit! Dráhu letu je možné ovládat také náklonem hlavy, na ostřejší otočení je pak potřeba stisknout tlačítko na ovladači. Poletování je ideální ve stoje, značnou část hry jsem ale odehrál i vsedě. K tomu je pak ale potřeba židle bez opěrek, aby bylo možné pohodlně manévrovat.

Než se dostanete do hry, musíte často vydržet klidně dvě a půl minuty, což je sakra dlouhá doba, když máte na hlavě PS VR.

Potěší také skutečnost, že hra nevyvolává kinetózu. Ani po čtyřech hodinách nepřetržitého hraní se u mě neobjevovaly žádné nepříjemné pocity, celou hru jsem absolvoval bez bolesti hlavy a žaludečních potíží. Za uživatelskou přívětivost ale museli autoři zaplatit jistou daň.

NEPŘÍJEMNÉ KOMPROMISY

Jedním z nedostatků je grafická podoba hry. Je mi naprosto jasné, že vývojáři naráželi na omezení spojená s technologií PS VR, v některých případech ale objekty na displeji oplechovaného miliardáře bijí do očí. A rozlišením obrazovky v helmě to asi nebude.

Příkladem může být mise v Šanghaji, tam ani černá noc nedokázala schovat ošklivé modely mrakodrapů, které připomínají tituly z dob PS2. Nedostatky se autoři snaží maskovat tím, že vám na jejich zkoumání nedají moc prostoru, neustále vás totiž zaměstnávají agresivními drony.

Bizarní jsou také scény ve vašem apartmánu, jemuž vévodí Tonyho oblek. Zde máte možnost zvednout nějakou tu činku, zkontrolovat obsah ledničky a v klidu vydechnout. Působivý výhled z okna bohužel zabíjí extrémně zubaté hrany vzdálených předmětů. Pokud nebylo možné problém odstranit, mohli autoři tento prostor vyřešit jinak.

Mnohem větší trápení pak působí nahrávací časy. V případě větší lokace zmizí nahrávací obrazovka po necelých dvou minutách, pak ještě pár desítek sekund hledíte do černa a posloucháte moudra pana Starka. Další vteřinky si autoři ukradnou pomalým zapínáním vašeho displeje. Než se dostanete do hry, musíte často vydržet klidně dvě a půl minuty, což je sakra dlouhá doba, když máte na hlavě helmu. Kratší loadingy jsou však přítomné i na konci rozhovorů, zkrátka pokaždé, když se dění posouvá pryč z dané místnosti, což je velmi otravné.

ŽHAVÍME UNIBEAM

Jak už bylo zmíněno, nejčastěji se budete potýkat s prohnanými drony, objeví se ale také například tanky útočící ze země. Nepřátelské jednotky jsou poměrně variabilní, často disponují ochrannými štíty, od nichž se zničující energie vyslaná Iron Manem spolehlivě odrazí. Stroje si ale drží stejný vzorec útočných kombinací, velmi rychle se naučíte efektivně reagovat.

Máte totiž poměrně široký arzenál. Do paží lze vložit automatické zbraně reagující na pohyb, silnější brokovnice, časem dojde i na plamenomety. Unibeam paprsek je pak za odměnu, spalující žár dokáže prakticky okamžitě vyčistit bojiště. Použití konkrétní zbraně opět záleží na pohybu zápěstím a na poloze Move ovladače. Možností upgradu obleku je dost, lze ho přizpůsobit i barevně.

Momentálně totiž asi není lepší způsob, jak ze sebe alespoň na chvíli udělat Iron Mana.

Krom příběhových misí jsou k dispozici také časové úseky, v nichž můžete postupně zlepšovat svůj výsledek a tím pádem i zkušenosti s ovládáním obleku. Hra tedy nabízí mnoho zábavy i po dohrání, jde také ideální aktivitu na párty. Dovedu si představit soutěž o nejrychlejší průlet danou úrovní, byl bych ale opatrný s alkoholem.

Závěrem si neodpustím malou výtku k designu jednotlivých úrovní. Často se stává, že je vaším úkolem v podstatě stále to samé. Autoři akorát maličko přiloží pod kotel, takže většinou letíte proti početnější nepřátelské formaci. Některé fáze, kdy třeba bráníte dané místo, jsou navíc mnohdy až příliš dlouhé. Mise by určitě mohly být o něco variabilnější. Sluší se také dodat, že se do konkrétních úrovní vracíte opakovaně, autoři neváhali lokace využít hned několikrát.

Marvel's Iron Man VR
i Zdroj: Hrej.cz

Na poměry VR titulů je Marvel’s Iron Man VR docela dlouhý. Kampaň zabere zhruba osm až deset hodin, bonusové mise pak mohou zážitek slušně protáhnout.

PŘISTÁVÁME

Studio Camouflaj odvedlo dobrou práci, na plný počet bodů to ale není. Grafické nedostatky, neuvěřitelně dlouhé nahrávací časy a lehce monotónní design úrovní patří mezi vady na kráse, které se zkrátka nedají jen tak přehlédnout.

Pro majitele PS VR je však novinka velmi dobrou volbou. Pokud se ve vás navíc ukrývá fanoušek Tonyho Starka, je Marvel’s Iron Man VR téměř povinností. Momentálně totiž asi není lepší způsob, jak ze sebe alespoň na chvíli udělat Iron Mana.

Marvel's Iron Man VR
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

Autoři ze studia Camouflaj doručili podařenou exkluzivitu pro PS VR, díky níž mohou hráči na vlastní kůži pocítit sílu Iron Mana.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama