Mario Tennis Aces

Když vezme Mario do ruky tenisovou raketu, může se stát cokoliv. Mario Tennis pro N64 byla ve své době party pecka, kterou však žádné z pokračování nepřekonalo a třeba poslední Mario Tennis: Ultra Smash pro Wii U naprosto zapadlo. To ale nemusí nikoho zajímat, protože nejnovější Mario Tennis Aces pro Switch se historické metě přiblížil dosud nejvíc a zvládá podat tenis zábavnou formou s dostatečně hlubokými pravidly, které z něj dělají hru na party, ale i pro soutěživé hraní.

PARÁDIČKY S TENISÁKEM

Podle stylu série sportovních her s Mariem, i Aces bere tradiční sport a doplňuje ho o různé typy speciálních útoků. Tenisté složení z hrdinů a padouchů Mariova světa umějí pěknou řádku odpalů, které tenisák pošlou s různou rotací či zakřivením dráhy letu. Samozřejmě vždy můžete ještě zamířit buď doleva, na střed nebo doprava, což ovlivní kam na protivníkovu stranu míček poletí. Typ odpalu určuje nejen, které ze čtyř tlačítek zmáčknete, ale také jak - jednou pro okamžitý odpal, dvakrát pro rychlou střelu do centru, nebo podržíte a returnem tak nabijete speciální energii.

Ono totiž vyblokovat takový Special Shot není úplně legrace, takže většinou rovnou znamená zisk bodů. 

Aces je totiž nejen o prohánění soupeře, ale také o nabíjení a vhodném užívání energie. S ní lze provést trojice speciálních dovedností: Zone Speed zpomalí čas a umožní vám doběhnout tenisák na druhé straně kurtu nebo snáze vyblokovat útočnou střelu. Zone Shot lze provést jen na místě označeném hvězdičkou a můžete s ním precizně namířit střelu kamkoliv k soupeřovi, třeba i na něj ve snaze mu zlomit raketu a kontumačně tak zápas vyhrát. To je ostatně regulérní taktika, se kterou je třeba počítat a naučit se správně takové útoky blokovat. Poslední Special Shot je taková silnější verze Zone Shotu s animací megaútoku. Je třeba pro něj mít zásobu energie plně nabitou a používá se především na lámání raket. Ono totiž vyblokovat takový Special Shot není úplně legrace, takže většinou rovnou znamená zisk bodů. Tím ovšem výčet parádiček, které můžete na kurtu provádět nekončí. Trick Shoty při správném načasování dokážou vrátit míček, který letí mimo vás, Star Shoty posílají rychlejší returny, atd.

ZVLÁDNE I ČTYŘHRY

Není ale důležité, jak se jaká dovednost jmenuje nebo kolik jich je. Při hraní prostě máte dost strategických možností, které vám časem přejdou do ruky a rychlé rozhodování a postřeh začne hrát prim na vyšších obtížnostech či při hře online. Onlinový multiplayer nebyl v době před vydáním spuštěný, ale vyzkoušel jsem ho při testovací betě, která ukázala onlinový playoff o čtyřech kolech. Je třeba říct, že v onlinu se projevily problémy s lagy, když měl jeden z hráčů nekvalitní připojení. Naštěstí před každým zápasem hra ukázala stav soupeřova připojení a dala možnost od zápasu rovnou odstoupit. Kromě turnajů, které se zřejmě budou objevovat jen čas od času, hra nabízí možnost hrát online solo nebo v párech přes místnosti, ve kterých se nastaví pravidla zápasu, třeba na kolik vítězných se bude hrát nebo zda se bude počítat KO přes zlomené rakety. 

Kromě online mulťáku Aces ještě nabízí pár možností pro hráče u jedné konzole. Lokální multiplayer lze hrát až ve čtyřech (dva páry proti sobě), neboť hra umí splitscreen. V lokálním mulťáku se taky může hodit zjednodušený režim, který odstraňuje všechny speciální schopnosti a zůstává tak čirý tenis. Ideální pro hraní s nehráči. Kdo si navíc troufá na pohybové ovládání, může zkusit Swing mode, ve kterém postavy po kurtu běhají samy, ale na hráčích je pohybem a ve správnou chvíli dobře míček odpálit. Jako vždy, hrát pohybem je legrace a je hodně slušné, že určitými pohyby Joy-Conem můžete provést všechno, co jinak obstarávají tlačítka. Swing mode dokonce dává možnost třikrát za hru rozporovat rozsudek autu, když míček dopadne na čáru. Kamera se pak na dopad podívá zblízka a může přehodnotit rozsudek. Je to takový zábavný risk, který může zabránit soupeřově zisku bodu, ale nechcete si je vyplýtvat na jasné střely mimo. Těch bude zpočátku hodně, neboť načasování returnů chce trochu cviku a režimu by tak neuškodilo mít vlastní tutorial. Návod, jak vůbec s Joy-Conem v ruce zacházet, je totiž schovaný v hlubinách menu a navíc jen v podobě obrazovek s textem a piktogramem. Bez instruktáže si tak tento režim zajímavý pro casualy v podstatě neužijete.

NENAPLNĚNÝ POTENCIÁL

Když si ale před Mario Tennis Aces sednete sami, nemusíte se bát, že si jako Lulusila musíte házet s míčkem o zeď. Čeká na vás vcelku sympatický “příběhový” režim, který funguje zpočátku jako tutorial, ale velice rychle v něm naroste obtížnost. Ta vás donutí se zlepšit, rozklíčovat herní mechanismy a osvojit si postupy při různých stylech hraní. Příběh vede Maria po stopách kouzelných drahokamů skrze pětici prostředí, přičemž v každé oblasti na něj čeká pár úkolů a zápasů završených boss fightem. Úkoly hru docela oživují a spočívají například v udržování co nejdelšího rally nebo odpinkávání míčků tak, aby se jich soupeř nemohl dotknout. V zápasech pak přijdou na řadu kurty se speciálními prvky, jako třeba záludný sloup uprostřed nebo kouzelná zrcadla, která tenisák v letu přemisťují. Je fajn, že se vývojáři pokusili udělat něco víc než jen dlouhý turnaj s počítačem ovládanými protivníky, ale je to pořád tenis. Singleplayerový režim nedělí hru na dva jiné celky, jako tomu je například u Splatoonu. Ve výsledku příběhovému módu chybí sofistikovanost, která by z něj udělala víc než doplněk, takový trénink s tenisovými minihrami. Nejvíce je to pak vidět na boss fightech, které jsou všechny založené na stejné taktice.

Možná je troufalé chtít od tenisové hry, aby byla víc než jen tenis, ale tohle je přece Mario Tennis...

A byť si v příběhovém režimu zahrajete jen za Maria, ve zbytku hry je na výběr z plejády postav a už nyní víme, že další budou postupně přicházet. Postavy se dělí do několika tříd, Mario a Luigi jsou takové děvečky pro všechno, ale třeba Bowser a Chain Chomp jsou silní a posílají rychlejší střely, Yoshi rychleji běhá po kurtu a můj oblíbenec Boo víc zakřivuje dráhy svých returnů. Není těžké si tak najít vlastní herní styl a nějakého favorita, se kterým se pustíte do drcení protivníků. Upřímně mi ale přijde, že záludné zakřivování střel je ze všeho nejužitečnější a věštím, že alespoň zpočátku budou Boo a Rosalina nejhranější soupeři v onlinu.

MOC TENIS, MÁLO MARIO

A bude to především online multiplayer, který hráče u hry udrží a který by si zasloužil i trochu víc možností a snad i herních módů. Možná je troufalé chtít od tenisové hry, aby byla víc než jen tenis, ale tohle je přece Mario Tennis a určitě by šlo vymyslet nějaké minihry, které by pinkání na kurtech s kámoši i protivníky oživilo. Arms to zvládlo, Splatoon 2 má herních režimů dost a i Mario Kart 8 Deluxe přišlo se svým bojovým režimem.

i Zdroj: Hrej.cz

Mario Tennis Aces má leda šestici různých kurtů, jejichž speciality bývají spíše nepříjemné hendikepy než zábavná ozvláštnění. Zvlášt ten na lodi se sloupem uprostřed je k nahnětení, však uvidíte sami. Ve výsledku je Aces zábavný hlavně v menších dávkách dokud se nedostaví únava. Aces totiž sedí na zvláštní hranici, kdy je docela možné, že pro hráče počítačového tenisu bude příliš “Mario” a pro fanoušky Maria zase až moc “tenis”.