Majesty 2: The Fantasy Kingdom Sim Recenze Majesty 2

Majesty 2

Tomáš Krajča

Tomáš Krajča

14. 10. 2009 22:34 6
Reklama

Majesty 2 odhaluje stinnou stránku kýčovité hrdinské fantasy. Před hráče staví většinou prosté úkoly: zabij ohnivého draka. Zbav se Krále Krysy. Vydělej 35 tisíc zlatých. Je ovšem nepřípustné, aby vládce sestoupil z trůnu, se zataženým pupkem se napytlíkoval do plátové zbroje a vyrazil s přebroušeným obouručákem do boje. Tak jako za každého správného panovníka i za něj pracují jiní. Král (a potažmo hráč) v Majesty 2 pouze dává pokyny k výstavbě a najímá si hrdiny. Hrdinové jsou ovšem suverénní osobnosti, které znají svou cenu. A tak když chce král prozkoumat kus mapy, nestačí k tomu dva kliky jako v jiné strategii: musí do neznámé země zasadit vlajku, ocenit ji pár sty zlaťáky a čekat, zda se někomu bude odměna zdát dostatečně atraktivní. Chvíle, kdy státní pokladna zeje prázdnotou a šlechetný paladin odmítá zlikvidovat portál démonů za "pouhých" tři sta zlatých, lze označit za demytizující. Ano, šlechetnost, víra, galantnost a posvátná úcta k právu... jistě, ale hnací motor: vypočítavost a otevřený měšec.

Feudální ekonomika

Ačkoliv to tak na první pohled nemusí vypadat, základem Majesty 2 je promyšlený ekonomický systém. Od originálního nápadu (převrátíme principy RTS) se tvůrci odrazili k praktické sadě pravidel. Hráč má k dispozici státní pokladnu. Do ní proudí příjmy od poddaných v podobě daní a od obchodních karavan, které cestují po mapě. Výběrčí daní pravidelně korzují od stavení ke stavení, a tak se vyplatí najímat hrdiny a stavět strážné věže na jejich ochranu, zejména pokud jde o výdělečné stavby jako hospoda, tržiště nebo větrný mlýn. Na výdajové straně bilance rozpočtu pak stojí náklady na výstavbu hrdinských gild a podpůrných budov, zavádění upgradů a služeb, najímání hrdinů a motivování jejich aktivit finančními odměnami.

Majesty 2 funguje dobře díky tomu, že správně nastavila frekvenci a výši výběru daní, takže výše jmenované položky skutečně lze ufinancovat, zároveň se ale hráč málokdo topí v penězích. K dobru lze autorům přičíst i další strategická rozhodnutí. Zpočátku například hráče štvou všudypřítomné a nezničitelné stoky a kanály, z nichž vylézají krysy a krysí muži. Jde ale o ideální grind pro hrdiny, kteří si na nich zvyšují pravidelně bojové dovednosti a získávají peníze, které pak mohou prošustrovat v hospodách a krámech, část díky daním přiteče hráči, a ten může zaplatit například útok na upíří kryptu.

Dobrým počinem je také rozmanitost hrdinů a jejich specializace. Přes gildy lze najmout válečníky, kteří rádi přijímají bojové úkoly, hraničáře jako ideální průzkumníky či kleriky a mágy k bojové podpoře. Později se objevují speciální jednotky jako odolní paladinové či krotitelé zvířat, kteří posílají na nepřátele cvičené medvědy a vlky, takže si hráč může vybírat a citlivě piplat oblíbené hrdiny. Jen jedna nelogičnost tenhle systém hyzdí: tvorba partiček. Aby hráč mohl vytvořit – logicky mnohem efektivnější – partu čtyř hrdinů, musí vynalézt patřičný upgrade v hospodě, počkat, až se hrdinové shromáždí u piva, a spojit je, ovšem za cenu 500 zlatých (asi jim platí celou útratu...).

Hlas pro konformnost

Originalita bývá žádaným artiklem, ale vždy je třeba přiložit kritické měřítko a hlídat případnou samoúčelnost. Majesty 2 měla slušný potenciál v oblasti humoru, který ale víceméně nevyužila: textové brífinky před jednotlivými misemi a spoře vyprávěný příběh jen tu a tam zvednou koutky. A bohužel, jakkoliv je originální herní systém formálně funkční, fakticky vede ke stereotypnímu hernímu zážitku. Což může být dáno nízkým potenciálem nápadu samého, spíše ale podprůměrným level designem a scénářem.

Problém je v příliš obecných zadáních. Úkol většinou zní: zabij bosse (ať už je to krysí král, ohnivý drak, anebo démonický poradce). A znamená to pečlivě si vybudovat základnu s obrannými mechanismy, přečkat úvodní vlny nepřátel, kdy ještě hrdinové na nízkém levelu tu a tam zahynou v boji, poctivě oživovat, vylepšovat gildy a otevřít všechny upgrady – a když se situace stabilizuje a život v království běží, jak má, nashromáždit dostatek zdrojů a vydat se do finálního boje. Úvodní část je tak nejzábavnější: ještě se značně omezenými zdroji prozkoumat aspoň část mapy a zničit co nejvíce rodišť, z nichž periodicky proudí nestvůry, aby si královské město ulevilo. A pak už je hra bohužel generická a stále stejná. Z letargie hráče vytrhne jen neočekávaná návštěva bosse (když je to příliš brzy, nezbývá než restartovat misi), anebo hloupá chyba (příliš vysoké odměny na konci mapy nalákají všechny hrdiny a ve městě zatím krysy zlikvidují klíčovou budovu).

Ačkoliv se nedá říci, že by hraní Majesty 2 nebyla zábava, brzy se stává velmi monotónním. A že to šlo jinak, naznačí výjimečná mise zhruba ve dvou třetinách kampaně, kdy hráč musí nashromáždit určitý počet zlaťáků ve velmi omezeném čase. Kdo se uvěznil ve stereotypu předchozích deseti misí, bude s ní mít velké potíže: vyžaduje totiž úplně jiný přístup a uvážlivé nakládání se zdroji. Je to osvěžující, a tak je škoda, že podobných neobvyklých scénářů kampaň nenabídne více.

První pohled na Majesty 2 nebyl zrovna optimistický. Pečlivé testování ukázalo, že podezřele originální systém funguje, ale tvůrci z něj vytěžili pouze jeden, opakující se druh obsahu. Palec nahoru za odvahu a příště nešetřete na vodce pro scenáristy.

Majesty 2: The Fantasy Kingdom Sim
Windows PC
Xbox Xbox 360

Verdikt

Zajímavý pokus o netradiční RTS, který je překvapivě úspěšný, když dojde na funkční stránku herního systému, ale průměrný v estetické a hratelnostní rovině.

Co se nám líbí a nelíbí?

Originální nápad, vybalancovaný ekonomický systém, rozmanitost hrdinů, dobře nastavená obtížnost.
Stereotypní hratelnost a mizerný scénář, stěží průměrné audiovizuální zpracování.
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama