Magicka 2

Vítejte ve světě Midgard, vtipném, kouzelném i mírumilovném, ze kterého po generace zmizeli kouzelníci a kouzla jako taková. Ono totiž po zdolání dílu prvního a následných kouzelnických válkách začalí kouzelníci jaksi všechny štvát a prostě... No, teď jste tu vy. Zemi po letech klidu oblétá zpráva o všemocném dítěti, jehož kouzelné schopnosti mohou nastolit rovnováhu, stejně tak, jako přinést chaos, což by v nesprávných rukách znamenalo hotovou apokalypsu. Kouzelníci se proto vrací na scénu, aby zachránili, co se dá. Příběh je ale spíše pro dokreslení atmosféry, nic velkého nečekejte, tedy kromě vcelku vtipných momentů.

DO STEJNÉ ŘEKY...

POŘÁD DOKOLA

Opakované hraní? I to je možné, pokud vás recenze a ani případný průchod hrou neodradil hned na poprvé. Hnacím motorem tady ale nejsou neustále se zlepšující dovednosti či vlastnosti hrdiny. Magicka je prostě kouzelnická střílečka. Takže tvůrci připravili ohromnou spoustu bonusů, kterými si můžete další hru okořenit. Ztížit, ulehčit či jiným způsobem upravit, abyste kromě nových věcí, které je možné objevit, měli o znovuhratelnost postaráno.

Druhá Magicka je, co si budeme povídat, zkrátka jen oprášená jednička, téměř ve všem je hra stejná a ti, kdo první díl hráli, už mají poměrně jasno v tom, zda by zdolali i dvojku. Pro všechny ostatní je v první řadě podstatné, že budte hrát za bezejmenného kouzelníka, obdařeného silami země, blesků, ledu, vody, ohně, štítu, života a smrti. Mezi těmito silami pak můžete téměř libovolně kombinovat různorodá kouzla, která se mohou skládat až z pěti výše uvedených složek. Když například vezmete oheň, smrt a zem, a máte skvělý fireball, který po nárazu vybuchne ve smrtící energii. Další kombinací vytvoříte třeba neprostupnou bariéru, která ostatní zpomaluje, nebo nabijete svůj meč touto kouzelnou silou a mocným švihnutím rozechvějete zem a zelektrizujete nepřátele. A co teprve, když přidáte štítovou energii! Je to maglajz, co?

Právě to je ale pomyslné gró celé hry, neustálé učení se kombinací, které jsou dobré na tu a tamtu potvoru. Některé prvky totiž stejně, jako třeba v Diablu, na potvory jednoduše neplatí a vám pak nezbývá, než hledat, zkoušet, umírat a zkoušet znovu. A někdy se k tomu přidá i nějaký ten logický úkol. Typicky probíhá následovně: na malém území je jezírko, za kterým je transformátor čekající, až ho nabijete, jenže ve vodě nemůžete používat elektřinu, resp. můžete, ale s fatálními následky. Do toho na vás ještě samozřejmě nabíhají houfně potvory. Co s tím? Vodu zmrazit, přeběhnout, nabít proudem trafo a do toho se nenechat umlátit, případně se nenamočit. To je Magicka 2. Všechna sláva je vykoupena hodně velkým utrpením.

Naštěstí zde ale nechybí již vzpomínaný humor, založený na utahování si z jiných her, politiky a hlavně ze sebe sama. Sem tam se tedy docela zasmějete a celému tomu hernímu marasmu alespoň částečně odpustíte. Co se naopak odpouští hůře, jsou prostředí a nepřátelé, kde až na dva bossy nenarazíte na něco opravdu zajímavého. Sice se zde vystřídá několik variant krabů, včetně těch opravdu velkých, trollové, elfové, trpaslíci nebo obři, ale tak nějak to není ono. Není to zajímavé, překvapivé, zábavné. Zábavné je, že se někdy potvory začnou mlátit mezi sebou a trochu vám usnadní samotný průchod hrou, ale to je jednoduše málo k tomu, abyste pozornost udrželi po celou dobu hraní.

VE DVOU SE...

Nalijme si čistého vína, tahle hra zkrátka není pro jednoho, což není vzhledem k povaze prvního dílu žádným velkým překvapením. Ano, můžete Magicku 2 hrát a opravdoví masochisti ji i sami dohrají. Klobouk dolů, protože především k finále už tak velká obtížnost opravdu pořádně zhoustne. Mnohem zábavnější je ale pustit ke hraní parťáka, kdy se zábava velice rychle násobí a frustrace zmenšuje. Dohromady můžete nejen mnohem svižněji kombinovat kouzla, ale hlavně se ve hře zase posunout o trochu dál. Ovšem na rozdíl od návykových her, jako jsou v tomhle „ranku“ např. Castle Crashers, je Magicka až zbytečně složitá. Nehledě na chaos a friendly fire, který celé dění na mapě ještě více znepřehlední. Na druhou stranu si užijete společné nervy a stejně jako v případě mě a Vojty padne určitě i spoustu nadávek.

Protože měl první díl své fanoušky a specifickou hratelnost, není důvod dělat z Magicky zničehonic jinou hru.

KDE NENÍ CO BRÁT...

Tvůrcům se však snaha nedá upřít. Vzali jedničku, připravili nové mapy, hodili pár vtipných hlášek a doplnili pokrčování lehkými úpravami. Třeba přednastavenými kouzly. Ať už se jedná o ohnivou spršku, bouřku či pořádný fičák. Samozřejmě s tím, že jde tato kouzla i samostatně vykouzlit. Někdo nicméně může namítat, proč tomu tak je? Více snahy by přece neškodilo, více inovací také ne. Ovšem zdravý rozum vám prozradí zcela přijatelnou odpověď. Protože měl první díl své fanoušky a specifickou hratelnost, není důvod dělat z Magicky zničehonic jinou hru. Nemá příliš smysl servírovat nemlich to samé v bleděmodrém. Upřímně si myslím, že potenciál hry byl prvním dílem a vietnamským datadiskem vyčerpán, v tomto případě se okatě šetřilo, čemuž ale naštěstí odpovídá i cena hry a, naproti tomu - bohužel - také její délka. Ve více hráčích ji stopro pokoříte do šesti hodin.

Problém Magicky je pak absolutně specifická hratelnost, ne úplně ergonomické ovládání a šílená komplikovanost všemožných kouzelných kombinací. Proto rozhodně není pro mainstreamové hráče a zatímco hardcore maniaci zde zřejmě najdou skutečnou výzvu, konkurence je obrovská a nabízí lepší herní zážitek. Magicka 2 se ji snaží spíše lacině koupit, ale ve skutečnosti není moc důvodů, proč by vám měla učarovat. Maximálně, pokud budete těmi Diably, Borderlandami a koneckonců i prvním dílem znuděni.