Mafia: Definitive Edition Recenze Mafia: Definitivní edice

Mafia: Definitivní edice

Tadeáš Pepř

Tadeáš Pepř

25. 9. 2020 12:00 2
Reklama

„Kdo chce příliš moc, může ztratit úplně všechno, a kdo chce zas od života moc málo, nemusí dostat vůbec nic.“ To byla poslední slova, která slyšeli hráči v roce 2002, když dohráli první Mafii. Hru, která se do českého herního fondu zapsala naprosto nesmazatelným písmem. Za těch 18 let se toho změnilo opravdu hodně. Z her se stal globální fenomén, který přesahuje škatulku “zábavy pro obézní podivíny”, česká studia si vydobyla slávu i ve světě a průmysl poznal spoustu kouzelných slovíček v čele s “mikrotransakcí”, “DLC” a “hra jako služba”. Jen jedno se nezměnilo, pro českého hráče je Mafia pořád klenotem. Klenotem, na který se nesahá. Klenotem, který zpropadení Američani vykradli a zakopali pod drn třetím dílem.

Ti samí Američani si ale vzali na paškál i totální remake jedničky. A když říkám totální, myslím tím opravdu totální. Ve městě Lost Heaven nezůstal kámen na kameni, i když původní odkaz je v Mafia: Definitivní edice, znát naprosto jasně. Jaký je návrat Tommyho, Paulieho, Sama, Sáry, Salieriho a dalších ikonických postav?

BUONGIORNO

Recenzovat remake Mafie je pro mě velmi zvláštní událostí. Jak už asi víte, patřím k mladší věkové kategorii a totální omlazení starších ikonických sérií mě vesměs nechává chladným. Teď jsem se ale vrátil do ulic, ve kterých jsem zažil dětství, které jsem rok co rok vymetal stálým opakováním skvělé příběhové kampaně a kde jsem znal každý easter egg a skryté tajemství. Určitě nejsem sám, předpokládám, že i řada z vás dokáže zpaměti zarecitovat názvy všech misí, poslepu trefí na Giuliano Bridge, ke kinu Twister i do servisu k Bertonemu.

Změn se na samotné mapě událo poměrně hodně.

Nové Lost Heaven je ale… trochu jiné. A nemluvím jen o tom, že se řada čtvrtí dočkala přejmenování. Samotná mapa je totiž výrazně živější, modernější, zároveň ale podstatně hůře zapamatovatelná a pocitově se malinko smrskla. I když tak projíždíte Central Islandem, sápete se na přejmenovaný Oak Hill nebo honíte mladšího Morella ulicemi Works Quarter, nevyhnete se pocitu, že jednička uměla i přes značně omezenou zásobu technologií navodit atmosféru přece jen trochu přesvědčivěji. Na druhou stranu, možná hře trochu křivdím, protože je nové město jednoznačně jedním z těch nejlépe zpracovaných a například Čínská čtvrť konečně působí, jako by si žila svým vlastním východním životem. 

Změn se na samotné mapě událo poměrně hodně. I když zůstal layout města stejný, některé křižovatky doznaly jistých změn, zkažený průlet oblíbenou kaskádou mezi New Arkem a Downtownem jsem zmiňoval už v preview a například venkov byl překopán naprosto od základu. Avšak, a v tom se budu v textu asi často opakovat, tyto změny jsou ve výsledku k lepšímu a rozhodně je nelze brát nějak ukřivděně. Remake Mafie díky nim totiž působí jako naprosto moderní hra. A o to tady jde především.

PŘÁTELSTVÍ JE SRAČKA

Asi nejzásadnějším prvkem Mafie byl, je a vždy bude příběh. Romantická story taxikáře Tommyho, který se shodou nešťastných náhod vyšvihne na samotný vrchol potravního řetězce mafiánských rodin Lost Heaven už dost možná znají z vyprávění i vaše děti, studio Hangar 13 se ale rozhodlo pro pár menších twistů. Základní struktura je, opět, beze změn. Tommy se do made men obleku dostane, a později ho i svlékne, stejným způsobem jako v roce 2002. Autoři ale tu naředili, tu naopak trochu zahustili omáčku okolo.

Zásadní jsou samozřejmě postavy. Jak ústřední trio, tak všechny podpůrné osobnosti doznaly jistých změn. Tommy je o něco méně gumový hitman a více lituje svých činů. Paulie je naopak výrazně větší psychopat, který šikanuje své kamarády, má problémy s jemnějším pohlavím a obecně působí výrazně méně přátelsky, než jeho původní verze. Sam je naopak o něco sympatičtější, i když jeho osud asi známe všichni. Nejoblíbenější Don se bohužel musí obejít bez charismatického hlasu Antonína Molčíka, v podání Marcela Vašinky (a s přepsaným scénářem) je ale mnohem méně “hodný strejda” a připomíná spíše válečného generála. I když by stejným způsobem šlo pokračovat i dále, zmíním jen Sáru, která se z křehké princezny proměnila v poměrně ráznou stíhačku.

Z hlediska děje došlo k několika zásadním kompromisům. Zatímco jsou některé cutscény bohatší na dialogy, a často se v dané misi objeví i postavy, které v nich dříve nehrály roli, jindy autoři značně osekali scénář. Tři příklady za všechny - při akci v hotelu Corleone je zároveň Sam vyslán v utajení do kostela s probíhajícím pohřbem a v celé misi sehraje určitou roli. Na druhou stranu jsou atentát na Morella mladšího a vykrádačka banky osekány na naprostý hratelnostní základ a v prvním případě chybí většina neúspěšných pokusů. Zvláštní.

Výsledkem je podstatně temnější a méně romantická atmosféra, která hru přibližuje melancholickému Kmotrovi.

I samotné vyznění příběhu dostalo větší hloubku. Válka mezi rodinami Morello a Salieri působí mnohem nevyrovnaněji, situace na straně Toma a spol. pak občas vypadá skutečně bezvýchodně. Autoři také zdůraznili roli prohibice a hospodářské krize, kromě všudypřítomných bezdomovců jde především o neustálé remcání nad “starými dobrými časy”. Výsledkem je podstatně temnější a méně romantická atmosféra, která hru přibližuje melancholickému Kmotrovi.

ČEKÁME TU NA TEBE

Největší změny se (vedle technického stavu) týkají pochopitelně hratelnosti. Definitivní edice je postavena na základu třetí Mafie, i když to až tak výrazně patrné není. Střelba, a souboje obecně, jsou pořád velmi náročné, tak akorát akční a málokdy se zvrhnou v totální válečnou vřavu, jako to uměl druhý díl. Na “autentickou” obtížnost je nicméně hra občas až zbytečně frustrující a najde se i pár skutečných zákysů.

Mafia: Definitivní edice
i Zdroj: Hrej.cz

Příjemné je, že autoři až na výjimky netlačili na pilu, a tam, kde v původní hře žádné přestřelky nebyly, tam je nenajdete ani tady. Ba naopak, některé akčnější pasáže se proměnily v průzkum prostředí nebo stealthové průchody. Stále také platí, že munice není nikdy nazbyt. 

Smutná je jen velmi omezená nabídka zbraní. Nechybí samozřejmě fan favourites v podobě Coltu 1911, pumpovací brokovnice, lupary a legendárního Thompsonu, jinak se ale místní zbrojíři moc nečinili. Nabídka jednoručních zbraní se dále omezila jen na malý revolver a Magnum, ty větší zastupuje už jen a pouze klasická puška. Alespoň se vrací zbraně na blízko. Kromě pěstí v této kolonce nechybí baseballová pálka, prkno nebo nůž. Zvláštní kategorií jsou pak vrhací zbraně v podobě granátu a molotovu, které trpí nechvalně proslulým systémem házení. Jistá nepředvídatelnost prvního dílu v tomto případě opravdu chybí.

O pár odstavců dříve jsem zmiňoval jisté smršťování města. To souvisí především s jízdním modelem, který je sice skvělý, ale i ty nejslabší vehikly dostaly celkem slušný výkonnostní kopanec. Ze hry bohužel úplně zmizely mise pro Lucase Bertoneho a hned od začátku máte v garáži k dispozici hbitou motorku, po Lost Heaven se tedy můžete pohybovat vyloženě rychle a zběsile. Policie je navíc naprosto neškodná, známé zdlouhavé cesty metropolí si tedy musíte naordinovat sami a nikdo vás do nich nenutí.

Je jen trochu smutné, že nad rámec příběhu autoři přidali pouze Jízdu, která sice nabízí pár zajímavých kratochvílí a možnosti, nejde ale o nic objevného. Extrémní jízdu bychom hledali marně, stejně jako Tutorial nebo nějakou úplnou novinku. Na svém místě zůstala jen autoencyklopedie.

NOVÝ LESK

Co by to bylo za remake, kdyby se omlazení nedočkalo audiovizuální zpracování? V tomto ohledu lze Definitivní edici vytknout máloco. Během deštivé noci osvícené neony působí město Lost Heaven opravdu neskutečně, nebál bych se jej označit za jeden z nejlepších pohledů současné generace. Modely postav jsou sice trochu zvláštní a hráči Paulieho po právu nazývají Shrekem, jinak ale do pohledné grafiky naprosto zapadají. I během dne nelze Definitivní edici příliš kritizovat. Čas od času nabídne opravdu půvabné scény, a v jednom momentě dokonce překvapí poměrně propracovaná (i když skriptovaná) destrukce prostředí.

Mafia: Definitivní edice
i Zdroj: Hrej.cz

Chlouba původní hry, vozidla, jsou stále ve velmi dobré formě a jejich destrukční model taktéž patří k těm nejlepším. Nejslabším článkem jsou tak animace, které, i když neurazí, ani nenadchnou. Alespoň se nerozbíjí tak často, jak v preview verzi a obecně můžu spokojeně prohlásit, že je Definitivní edice ve velmi dobrém stavu. Největším hříchem zůstává nefunkční umělá inteligence, která nerespektuje pravidla silničního provozu.

Co se zvuku týče, zamrzí absence původního soundtracku, který nahradila moderovaná rádia. Ta jsou alespoň poměrně zajímavá a pořád hrají solidní hudbu, jen vám čas od času na mysl vytanou ikonické melodie. Akční soundtrack je pak o něco říznější a velkolepější, mě osobně se ale celkem líbí a už bych za ten původní neměnil. 

Kéž by se každá stará hra dočkala tak pečlivého remaku.

Nový český dabing je kapitola sama pro sebe. Už k “milovanému” původnímu jsem měl jisté výhrady, ty se tady ale ještě prohloubily. Marek Vašut stále moc nehraje, spíše čte scénář, navíc s podivně zvonivým efektem ozvěny, a to platí i pro další herce. Ti, pokud jen strnule nečtou text, zbytečně přehrávají, s čestnou výjimkou Lucie Pernetové, která v roli Sáry podává velmi obstojný výkon a Tommyho družce vdechuje velmi uvěřitelný charakter.

DŮSTOJNÝ NÁVRAT?

Jakkoliv mohly předchozí řádky znít kriticky, jde především o naprosto bezprostřední srovnání s originálem. Jednoduše řečeno - kéž by se každá stará hra dočkala tak pečlivého remaku, jako Mafia. Definitivní Edice je jiná, je temnější, méně veselá, méně romantická, akčnější, modernější a citelně v ní chybí některé oblíbené prvky. Za špatnou hru ji ale rozhodně označit nelze. Jsem si jistý, že velká část fanoušků původní hry bude křičet, kritizovat a sténat. A mají k tomu naprosté právo. Pokud jste ale Mafii z jakéhokoliv důvodu nehráli, nebo si ji chcete připomenout, zažít Tommyho příběh s novými kličkami a bohatšími dialogy, můžu Definitivní Edici s klidným srdcem doporučit. Tohle se oněm “zlým američanům” (za přispění české pobočky) skutečně povedlo.

Mafia: Definitive Edition
Xbox Xbox One
Windows PC
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

Veskrze povedený remake, který jen občas škobrtne a opomene důležitý prvek, kus obsahu nebo příliš krátí příběh.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama