Machinarium Recenze Machinarium

Machinarium

Lukáš Grygar

Lukáš Grygar

13. 10. 2009 22:21 34
Reklama

Pročpak se potácet kol horké kaše: hry jako Machinarium jsou na světě od toho, aby nám ukázaly, jak nuzně je na tom valná většina herní produkce. To je vždycky nářku, že vývojáři postrádají nápady, postrádají cit, že jejich zaměnitelná dílka možná nasytí trh, ale náročné publikum zůstává o chlebové kůrce a indie podivnostech. Díky Machinariu můžeme zase na čas tvrdit, že jde o nářek zcela oprávněný. Ono to jde, když se sejdou talentem obdaření lidé a odmítnou si zadat s tovární výrobou. Co na tom, že pak své vize musí realizovat v obyčejném flashi. Výsledek s prstem v nose obstojí před libovolnou technologicky pokročilejší konkurencí a ještě udělá posměšné pffft!

A to prosím není nějaký upachtěný hospodský patriotismus, tohleto. Byl jsem teď na pár dní zavřený v kouzelném světě plechových robotů a musím vám o něm povědět. Na svědomí ho má Čech Jakub Dvorský a jeho kamarádi, které lze Kubovi jenom závidět! Jsou totiž nebezpečně šikovní: ten mu animuje postavičky, jiný zase ozvučuje jejich trampoty a skládá k nim hudbu. Pospojujte společné snažení týmu Amanita Design dohromady a najdete se uvnitř Machinaria, země kovových plátů, šroubů, pístů a ozubených kol, ale také mechanických gangsterů, nepříliš bdělé policie, invalidů, muzikantů a náladových ventilátorů s členstvím v Mense. Ti všichni přežívají, nebo lépe řečeno fungují ve městě, pospojovaném pletencem schodišť, tunelů, výtahů a potrubí. A přesně odsud vás hned na začátku z neznámých důvodů vysypou na skládku v pustině za městem.

Tak trochu jiný Woodruff

Jste totiž jenom malý, byť docela šikovný robůtek, na kterého zbytek kovové společnosti vesměs pluje. Jenže! Zatímco většina místních se plácá v mechanické existenci uprostřed města zastaveného v čase, vy jste přece koumáci, co si poradí i s tou nejplechovatější neplechou. Takže hurá poskládat se do funkčního stavu a šup zpátky do města, přijít celé té záhadě na kloub. A jak se to dělá, tohle chození na kloub? Ideálně v minimalistické adventurní formě, tedy základní interakcí s předměty a postavami na obrazovce. V Machinariu se taková interakce obejde beze slov, jen s krtečkovskými vzdechy a radováním se, ale jakkoli mají protagonisté hry sklony k dětinskosti, jejich svět si uchovává pevnou vnitřní logiku. Překonat jeho nástrahy tak vyžaduje poctivé přemýšlení: řešení se z počátečního nápadu rozvinou do rafinovaných záludností a několikrát si autoři rozkošně pohrají s žánrovými klišé.

Stejně jako robot-hrdina bojuje se strnulostí svého okolí, tak Amanita Design berou na zteč strnulost herních světů, které jsou si nejen v adventurách podobné jako vejce vejci, navzájem přejímají svoje mouchy a snaží se utvrdit nás hráče v dojmu, že jinak to prostě nikdo nedokáže. Tak ještě jednou: pffft! Machinarium kouzlí úsměvy jediným cinknutím, jedinou fází animace, zvládne pobavit i dojmout v bublině 300x300 pixelů a na každé obrazovce číhá minimálně s jedním překvapením, které nečekáte.

Pro každého něco

Dokonce i ty nejklasičtější hádanky – v robotím světě se spousta strojů ovládá skrze různé puzzly – jsou bez problémů zapracovány do jednolitého celku a netrčí z něj jako umělá překážka. A pokud byste se snad dostali do úzkých a nechtěli dál trápit unavenou hlavu, je tu okamžitá pomoc, jednoduchá retro minihra, skrze kterou si odemknete nápovědu ve formě storyboardu ke každé obrazovce. Tím se Machinarium otevírá skutečně každému, kdo by rád zavítal do jeho světa, ale normálně se adventur bojí. Jen přistupte blíže, mohli by volat lidé z Amanity, ale oni nebudou, protože si na teatrální gesta nepotrpí. Jejich hra navazuje na koncept obouSamorostů, ale rozvíjí jej do plnohodnotného interaktivního díla a zcela původního, byť primitivního příběhu. Říkejme tomu klidně i umění, ale v první řadě je to zábava natolik oduševnělá, že bude (doufejme!) svítit na cestu ostatním, kdo se o podobně svébytnou hru v budoucnu pokusí.

Vy mezitím neváhejte a přijďte navštívit město robotů, kde turbíny dávají dobrou noc a trio zločinců chystá zákeřnou sabotáž. Nebude lehké jejich úkladům čelit, ale vyzbrojen vaším rozumem to bezejmenný robůtek jistě dokáže. Za schopnost vnímat a přemýšlet se vám odmění unikátním zážitkem, jaký budete s chutí vyprávět dalším okolo vás.

Tak jako jsem to právě udělal já.

Machinarium
Windows PC

Verdikt

Nebývale inteligentní a vtipná pohádka pro dospělé i jejich děti, s lehkostí přeskakující zatuchlé adventurní pasti a ukazující způsob, jak může fungovat výsostně autorské herní návrhářství.

Co se nám líbí a nelíbí?

Plechová poetika, půvabný humor, skvělé hádanky (i systém nápovědy) a vůbec nápaditá práce s děním na jednotlivých obrazovkách.
Drobnosti: zahazování předmětů by lépe obstaralo pravé tlačítko myši, puristé budou proklínat závěr.
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama