Luigi's Mansion 2: Dark Moon Recenze Luigi's Mansion 2: Dark Moon

Luigi's Mansion 2: Dark Moon

Dan Kremser

Dan Kremser

4. 5. 2013 22:55 2
Reklama

Mario nám v posledních letech zestárl a jeho výkony už nejsou takové jako dříve. Už od vydání Super Mario 3D Land čekáme na velkolepý návrat, který se ale stále nekoná. Rozhodně však nemusíte smutnit – rodinnou pověst nyní přichází zachránit bratříček Luigi, který se již podruhé pouští do zuřivého vysávání duchů a jde mu to až překvapivě dobře! Ano, po téměř jedenácti letech jsme se dočkali pokračování akční adventury s názvem Luigi's Mansion, která svého času udělala slušnou díru do světa na konzoli GameCube. Není proto divu, že se pokračovaní s podtitulem Dark Moon těšilo velké pozornosti a nutno říci, že se hře dostalo také náležité péče, které je vidět už na první pohled.

Ve stylu tradice

Uplynulo jedenáct let, přibyl podtitul, ale jinak je to s trochou nadsázky skoro ta samá hra. Především grafika se v ničem nezpronevěřuje tradici a podobně jako poslední hry s Mariem si i nové Luigiho dobrodružství skvěle hraje s barvami a originálními nápady. I přes trochu temnější ladění, než je u Nintenda zvykem, se proto můžete těšit na roztomilou hru, která klade velký důraz na detaily. Jednotlivé lokace, respektive jednotlivá navštívená sídla, mají každá svůj vlastní styl a budiž autorům k dobru, že se jen málokdy opakují. Jednou navštívíte zatuchlý sklep, jindy podstoupíte stezku odvahy lemovanou středověkými brněními a zakončit to můžete třeba na hostině plné duchů.

"Dark Moon dokáže díky špetce
vtipu a úžasným animacím vykouzlit
příjemnou atmosféru."

V tomto případě se s námi klidně můžete vsadit, ale skutečně nedojde jen na obligátní bílá létající prostěradla. Mluvíme tu přeci jen o hře od Nintenda, takže přijde řada i na žluté, modré nebo zelené duchy všech tvarů a schopností. Sem tam navíc potkáte i zajímavé bossy a jiné nepřátele, jako jsou pavouci a nebo krysy. I přesto však hra nezůstává zapovězena mladšímu publiku, spíše naopak. Dark Moon dokáže díky špetce vtipu, úžasným animacím a lehce komiksovému grafickému stylu vykouzlit příjemnou atmosféru a strach je nakonec vytlačen na okraj samým smíchem a vtipem.

Jarní úklid

Co ostatně čekat od hry, kde hlavní hrdina běhá, jakoby hrál Slendera a neustále vyhlašoval hnědý poplach, a kde je hlavním postrachem duchů vysavač a baterka? Ani tyto nástroje však není radno podceňovat, a jak možná pocítíte na vlastní kůži, Luigi se umí s Poltergustem 5000 a obyčejnou baterkou sakra ohánět. Vzhledem k tomu, že vedle nekonečného hledání skrytých míst a sbírání všeho možného je hlavní náplní pouze chytání duchů, asi mu ani nic jiného nezbude. Jednoznačně se však nejedná o žádnou opakující se nudu. Souboje jsou naopak parádní a díky stále novým typům nepřátel a měnícímu se prostředí vám ani nepřijde, že v jádru pořád děláte to samé – tedy oslňujete duchy baterkou a pak se je snažíte elegantně ve stylu Billa Murrayho vysát. Někdy se navíc protivníci chopí třeba kuchyňského nádobí a nebo se začnou chránit slunečními brýlemi. Když pak potkáte vícero takových potvor najednou, je o zábavu postaráno.

Za zmínku bezesporu stojí i souboje s bossy, které zakončují návštěvu každého sídla. V těchto případech už to chce trošku zapřemýšlet a na každého zlořáda, rozumějte pavouka nebo vůdce duchů, vymyslet něco trošku jiného. Samozřejmě se většinou jedná o něco nápaditého & trošku ujetého a na podobné vlně se nese i to málo, co si hra půjčuje z adventur – prozkoumávání prostředí, objevování aktivních objektů a dosti výjimečně i řešení logických problémků. Nic z toho vám však nezabere mnoho času a spíše než logické jsou tyto prvky komické.

Nešikovné 3D

Spoustu zábavy a smíchu přináší i multiplayer, který je dokonce funkční jak lokálně, tak i po internetu a až čtyřem hráčům umožní vyrazit na duchy společně. Principy a prostředí zůstávají prakticky stejné a jedinou odlišností hry více hráčů je možnost zahrát si ještě pár speciálních herních módů, jako je například hon na malá duchařská štěňátka. Škoda jen, že si hraní ve více lidech užije jen plná sestava čtyř duchobojovníků. Obtížnost je totiž nastavená docela vysoko a třeba jen ve dvou se nový Luigi’s Mansion nehraje zrovna příjemně. Pokud už ale seženete další tři pacienty do týmu, garantujeme vám skvělou zábavu.

Naše jediná výtka musí bohužel směřovat k ovládání. To je někdy překombinované a zbytečně využívá příliš ovládacích prvků, včetně pohybového senzoru. Opět se tedy nejedná o vhodný titul na cesty a v hromadné dopravě budete působit vyloženě komicky. S pohybovým senzorem a zmiňovanou obtížnosti souvisí také využití trojrozměrného obrazu. Luigi’s Mansion 2: Dark Moon pracuje s 3D opravdu skvěle a hra vypadá fantasticky, jenže pouze v případě, kdy se nic neděje a vy můžete sledovat displej v klidu. Mít totiž kvůli neustálému pohybování konzolí rozostřený obraz není zrovna příjemné, ani to by vás však od téhle skvělé duchařiny nemělo odradit.

Luigi's Mansion 2: Dark Moon
Nintendo 3DS 3DS

Verdikt

Typický počin od Nintenda, který sází na roztomilost, nápaditost a jednoduchou, avšak chytlavou hratelnost, která nikdy nezklame. Navíc se sympaťákem Luigim!

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama