Lucidity

Lucas Arts se do povědomí hráčské společnosti v poslední době zapsali zejména nepřeberným množstvím variací na motivy filmů z prostředí Hvězdných Válek. Solidní zářez z jiného prostředí jsme zaznamenali vydáním Monkey Island: Special Edition, nicméně i v tomto případě se jednalo o recyklaci starších nápadů. O to větší překvapení znamenalo vydání Lucidity, netradiční plošinovky z říše snů, v níž si hlavní roli zahrála malá holčička Sofi.

Hvězdy nad hlavou,

Definice říká, že Lucidní snění je pojmenování pro polovědomý stav, kdy si spící člověk uvědomí, že sní, a to mu dá možnost se ve svém snu vědomě a téměř bez omezení pohybovat či ho dokonce měnit. Zjednodušeně řečeno, jde o takové „probuzení ve snu“, což se přesně stalo malé Sofi. Večer, než šla spát, si pročítala svou oblíbenou knihu plnou příběhů o dracích, rytířích a dalších pohádkových postavách, zatímco ji hlídala její hodná babička na houpajícím křesle. Když se opět ve snu probudila, oheň v krbu už dávno vyhasl a babička? Ta kamsi zmizela. A nebyla by to malá, zvídavá Sofi, aby se nevydala na strastiplné putování plné dobrodružství, aby svou milovanou babičku opět našla…

zpívaj píseň houpavou,

Putování za ztracenou babičkou čítá více jak dvě desítky úrovní, které se všechny odehrávají ve druhém rozměru a nenabízejí v žádném případě žádnou tuctovou hratelnost, naopak. To, co by totiž mohlo vypadat jako plošinovka, je jí pouze při pohledu na screenshoty, ovládání už spadá do jiné, blíže nespecifikované kategorie. Obdobně jako v prachem zapadané logické hříčce Lemmings se i v Lucidity pohybuje postavička Sofi stále konstantní rychlostí kupředu. Na hráči je, aby do její cesty umisťoval předměty, jež ji umožní zdárné projití až do konce. V zásobě nalezneme prak, schody, rovnou plošinku, větrák anebo třeba bombu, díky níž lze probourat stěnu nebo třeba zabít zlotřilé obyvatele snového světa. Netradiční hratelnost působí jako balzám na duši při pomyšlení na to nekonečné množství plošinovek se stále stejným obsahem, ale ne všechno je tak krásné, jak by se mohlo zdát. Předně použitelné předměty jsou generovány čistě náhodně, takže se mnohdy stane, že v případě akutní potřeby vyplýtváte desítku jiných objektů aniž by do nabídky přišla kýžená bomba. Navíc se v úrovních nenachází žádné checkpointy a vzhledem ke křehkosti malé Sofi stačí málo, aby zemřela a musela projít celou úroveň hezky od začátku.

noc se blíží, ale není tu čeho se bát

Když už jsme nakousli úrovně, během snového putování navštíví Sofi zhruba pětici, možná šestici rozdílných prostředí. Nečekejte ale žádné surreálné orgie, procházku po temném lese střídá putování pod vodou či v oblacích, dočkali jsme se také abstraktní úrovně v říši hvězd. Zlí predátoři se také liší prostředí od prostředí, pohybují se ale podle prakticky totožného vzorce, takže lze jejich chování efektivně předvídat. Jakmile se Sofi zasekne o stěnu, musí hráč co nejrychleji překážku odstranit, neboť dalším nebezpečím v říši snů je přibližující se stěna duchů či nočních mur, jež znemožňuje takticky vyčkávat. Každá úroveň navíc obsahuje hned několik vertikálních linií, po nichž se lze pohybovat, což dodává na nelinearitě a umožňuje znovuzahrání s cílem získání co nejvíce světlušek, které následně otevírají bonusové úrovně. Na konci každého kola navíc nalezne Sofi pohlednici se vzkazem od své babičky, na níž se krom životního moudra nachází takřka umělecký obrázek.

Lucidity je zvláštní hrou. Příběhy roztomilé holčičky rozhodně nejsou určeny pouze pro nejmenší, naopak si dovedu představit, že si je vyzkouší i starší generace hráčů. Výsledný dojem sráží snad jen místy dosti vysoká obtížnost pramenící z náhodně generovaných předmětů a absence checkpointů, ale pohádkové grafické zpracování, netradiční hratelnost a celková roztomilost řadí Lucidity k titulům hodných vyzkoušení.