Lone Survivor Recenze Lone Survivor

Lone Survivor

Marek Švrkala

Marek Švrkala

26. 5. 2012 22:00
Reklama

Už několik dní raději nevycházím ze svého činžovního bytu. Zvenku se ozývají děsivé zvuky, občas někdo zabuší na mé zabarikádované dveře a v rádiu zní podivný šum. Jde pravděpodobně o následky děsivé epidemie, která nakazila mnoho lidí a řadu z nich proměnila v zombíky. Zítra už ale budu muset ven, dochází mi jídlo a mám hlad. Jsem osamělý bezejmenný přeživší – Lone Survivor.

Čtyři roky práce se vyplatily

Indie hra od Jaspera Byrneho, autora Soundless Mountain II, zdařilého freewarového demaku Silent Hillu, nám přináší klasickou postapokalyptickou zápletku. Téma sice není příliš originální, jinak ale jde o neobvyklý titul. Podobně propracovaný survival horor, který by zároveň využíval retro pixel-artovou grafiku, v současné herní produkci nenajdeme. První, čeho si na něm všimnete, je právě oldschoolové zpracování. Lone Survivor běží v rozlišení 160 x 90, což při roztažení na celou obrazovku znamená, že je zřetelný každičký pixel.

Nemusíte se obávat nějaké rozmazané 3D grafiky, ba naopak, hru sledujete hezky z boku ve 2D. Temný pixel-art je tak celkem stylový a atmosférický. Je vidět, že si autor vyhrál s každičkým detailem. Dobrou atmosféru vytváří i třicítka hudebních skladeb a zvukové doplňky. Zombíci vydávají báječné skřeky, tóny kytary a klavíru také vydatně přispívají ke skvělému zážitku. Postavy nadabovány nejsou, není to ale na škodu. Zpracování je prostě minimalistické. To sice nesedne všem hráčům, jenže řada jiných jej o to víc ocení.

V herním světě si plně vystačíte s klávesnicí, přičemž se do dvou stran pohybujete šipkami. Právě hraní z této perspektivy je trochu komplikací v souvislosti s mapou. Ta totiž je klasickým svrchu viděným nákresem, v němž jsou zakresleny jednotlivé místnosti a chodby. Systém vám pak na mapě označí navštívené místnosti a specifické úkoly. I tak ale budete mít problémy s orientací, vůbec totiž není jasné, kdy máte na jakou stranu jít, a tak snadno zabloudíte. Je možné, že Jasper Byrne chtěl tímto přispět k zoufalé atmosféře. Nejde ale o zdařilý krok, protože špatná orientace dost otravuje a zdržuje. Ještě že několik zrcadel funguje jako teleport a cestování vám výrazně usnadní.

Co bych dal za pár nábojů...a za kus chleba

Když se trochu rozkoukáte, přichází první vážná komplikace. Hned po zavření dveří natrefíte na prvního zombíka. Jedinou vaší šancí, jak jej překonat, je schovat se do předem určených míst a potají se ve tmě ve stealth režimu podél nepřítele proplížit. Na některých místech je vhodné nemrtvé přilákat pomocí fláků masa, které seberete v lednici a následně je při sobě nosíte v inventáři. V průběhu hry dále naleznete pistoli. Jenže ta se ukáže jako dosti nešikovná – střelba totiž není nejpřesnější a i pokud se vám bude dařit strefovat cíl, záhy pocítíte kritický nedostatek nábojů.

Nedostatek je správné slovo i k dalším potřebám. Hra vás bude neustále přesvědčovat o tom, jak jste unaveni a jaký máte hlad. Jak se dají tyto lidské potřeby naplnit? Do postele ve svém bytě můžete kdykoli vlézt a strávit zde noc, což zároveň funguje jako jediný systém ukládání. S prázdným žaludkem si ovšem moc neodpočinete, a tak musíte vyhledat potravu. Ta se v často polorozpadlých bytech hledá těžko, navíc vám chybí některé základní věci. Jak otevřít plechovku fazolí bez otvíráku? Jak si uvařit kafe, když bomba u hořáku nemá dostatek plynu a vy dokonce nemáte ani hrnec? Jak něco ve tmě najít bez nabité baterky? Podobných každodenních problémů budete řešit spoustu, čímž celý příběh získává na uvěřitelnosti a smyslu pro detail.

Děsivé sny, noční můry a halucinace

Potřeby můžete zahánět také různě barevnými pilulkami, které při svém putování najdete. Jenže pozor, neznámé drogy mohou způsobit halucinace. Nezřídka zapřemýšlíte zda to, co jste viděli, byla pravda nebo výmysl vašeho unaveného mozku. V těžkých podmínkách tak budete zkoumat herní svět a radovat se z každého dílčího úspěchu. Dokončení hry zabere kolem pěti hodin, přičemž styl vašeho hraní ovlivní závěr. Chuť hrát znovu ale asi přesto mít nebudete. Na vině budou i drobné bugy v chování zombíků nebo těžkopádný inventář.

Lone Survivor nestraší tak jako Amnesia. Hra má jen pár lekavých momentu, Jason Byrne je ale neobyčejně úspěšný v navozování temné a depresivní atmosféry, kdy budete pociťovat zoufalý nedostatek uspokojení důležitých životních potřeb. Při objevování okolního světa se budete bát, že můžete umřít nejen z ruky zombie, ale i z hladu. Pokud sháníte titul, po jehož dokončení se zaradujete, že máte co jíst a že můžete v klidu vyjít ven, pak neváhejte.

P. S. Hratelná demoverze běží ve přímo v browseru.

Lone Survivor
Windows PC

Verdikt

Nezávislý survival horor v povedeném retro kabátku boduje depresivní atmosférou. Lone Survivor je jasným tipem za příznivou cenu.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama