Letopisy Narnie: Princ Kaspian

Studio Traveller’s Tales je do hlav hráčského obecenstva zapsáno jako firma provádějící povětšinou rutinní práci. Zakázky typu rychlého uplácání jakžtakž hratelné hry alespoň průměrné kvality jsou jejich denním chlebem. Občas se sice ukážou originální tituly nesoucí světlou záři výjimky (napadá mě výborná plošinovka Lego Star Wars), ovšem zde se právě jednalo o tu starou, notoricky známou výjimku, která potvrzuje zajeté pravidlo. To však nemění nic na tom, že tihle lidi kvalitní titul vytvořit umí, a pokud se zrovna nejedná o hru podle filmové licence (což se bohužel většinou jedná), často u nich vznikne zajímavý produkt. Na jejich nedávné Transformery vzpomínáme neradi, ale stačí trochu hrábnout do historie, vzpomenout si na jejich povedenou (pozor) filmovou hru Toy Story 2 a hned nás příjemně svrbí v zádech, že i na zakázku podle licence lze vyrobit zábavnou věc. Vlastně nemusíme sahat ani tak hluboko; minulá Narnie také nedopadla vůbec špatně – Lubor Jarkovský jí u nás udělil nadprůměrnou sedmičku. Teď jde do kin druhý díl a s ním na pulty herních obchodů samozřejmě i hra, která film doprovází. V následujících řádcích se dozvíte, jak to s ní vypadá.

Lego Princ Kaspian

Vynechejme nyní poměrně plytký příběh, který se zde samozřejmě line ruku v ruce s filmovou předlohou, a zaměřme se na to podstatnější. Pojďme k samotnému hraní. Žánrově se jedná o klasickou akční adventuru-hopsačku, v níž sbíráte vše možné i nemožné, na něž jsou Traveller’s Tales experti. Ovládání i styl hry nemálo připomíná výborné Lego Star Wars, ale nenechte se zmást prvním dojmem. Legu se poměrně často vytýkaly občas nepohodlně zvolené úhly kamery, ovšem, co tam bylo ohledně kamery považováno za iritující, to bychom u Narnie blaženě opěvovali. Kamera je po čas v podstatě veškerého hraní takřka statická a hned úvodní chaotická scéna, kdy se svými hrdiny probíháváte skrz válečnou vřavu, dává tušit, že něco není v pořádku. Často vidíte sotva na pár metrů směrem, kam máte zrovna namířeno, nedej bože, abyste se rozhodli vydat se směrem ke kameře. Neuvidíte nic. K dispozici sice jsou tlačítka na natáčení úhlu pohledu, ale jejich praktické využití je bez nadsázky nulové, neboť scénu natočí pouze nepatrně. Naštěstí je na obrazovce k dispozici alespoň malá mapka, která vám napoví, jakou cestou se vydat, a i takovýto kamerový neduh by se u jinak povedené hry dal překousnout. Jak tedy dopadlo to ostatní?

K dispozici máte vždy skupinku hrdinů, mezi kterými můžete libovolně přepínat. Slovo „libovolně“ zde dostává svého významu pouze zčásti, protože abyste se na danou postavu přepnuli, musíte se nejprve dostat do její těsné blízkosti a stisknout příslušnou klávesu. Tohle se určitě dalo vyřešit příjemněji. Postup hrou je občas podmíněn vzájemnou kooperací hrdinů. K tomu je potřeba (pakliže právě nehrajete s kamarádem) schopné umělé inteligence vašich počítačem ovládaných společníků. Bohužel i tady hra poněkud pokulhává, i když to není nic, co by se nedalo přežít. Narazíte zde na nápadité „hádanky“, které nicméně překvapí pouze poprvé, poněvadž se často opakují. Legrační je příhoda na začátku hry, kdy se pod jedním obrem podlomí dřevěný most a s jeho druhým obřím kamarádem jej musíte z pasti dostat. Vytahování obra, tahání za páky, tlačení do objektů a podobné interakce se provádí stisknutím akčního tlačítka a následným rychlým klikáním tlačítka myši. Poněkud nešikovné řešení.

Ve hře se hodně rube, mlátí a hlavně sbírá, čímž byly charakteristické právě i Lego Star Wars. Tahle hra je pro druhé Letopisy Narnie vůbec dobrým porovnávacím měřítkem, oba tituly jsou stylem dost podobné. Každá z postav má své kouzlo a vlastní bojový styl. Já osobně jsem si oblíbil zejména bílého rohatého chlupáče a obra, kterého můžete osedlat. Obr se nepřátel zbavuje pěkně po svém – zvlášť mě pobavila situace, kdy se sehne do davu, odtud vytáhne vojáčka a odhodí jej pryč. Občas se ale stane, že se obr sehne do davu, odtud vytáhne nic a to nic také odhodí pryč. Takové nedokonalosti bijí do očí a nepůsobí profesionálně. Jinak ale lze animace veskrze pochválit, většina z nich působí plynule a přirozeně.

Vizuálně atraktivní

Když už jsme u vizuálií, je dobré zmínit grafickou stránku hry. Inu, není to nic, co jste ještě neviděli, nic, z čeho byste se posadili na zadek, rozhodně se také technicky nemůže měřit s tříáčkovými tituly, ale obecně se dá říci, že zpracování působí celkem příjemně. Potěší takové detaily, jako plašení švábů, kteří před hrdiny utíkají, a takový nápad jednoduše vypadá efektně. Hardwarové požadavky jsou na průměrné hodnotě, i když bych u podobné (a podobně vypadající) hry čekal nároky trošku nižší. Vyprávění příběhu je vyplňováno prostřihy z filmové předlohy, které potěší zejména fanoušky, jinak zde ale nehrají valnější role. Naprosto nepochopitelně autoři pro zapauzování hry zvolili namísto tradičního Escape klávesu F2. Kdo se předem nepodívá do ovládání, má smůlu.

Po přečtení předchozích řádků by se mohlo zdát, že to pro hru nevypadá příliš dobře, ale když se to vezme kolem a kolem, nedá se jí upřít lehce nadprůměrná hratelnost, která mohla dopadnout mnohem hůř. Zvlášť zábavná je Narnie, pokud ji hrajete kooperativně s kamarádem, kamarádkou, bratrem, sestrou, s přítelkyní či přítelem. Fanouškům předlohy určitě doporučím, stejně tak dětem, pro které je hra nejspíš také koncipována, ale ostatní ať zkoušejí raději opatrně.