Kona

Na oznámení Kony, survival adventury s prvky hororu, si velmi dobře pamatuji a vím přesně, kterak jsem si hru ihned zanesl do seznamu titulů, které prostě musím mít. Kombinace mrazivé kanadské krajiny a příslib tíživého vyprávění i hutné atmosféry rozdělené do série menších epizod vypadala na parádní herní zážitek. A když se mi naskytla možnost chmátnout prokřehlými prsty po kopii hry, neváhal jsem ani minutu.

V ROLI DETEKTIVA

Psal se podzim roku 1970 a v roli soukromého očka Carla Fauberta jsem se se svým nenápadně neznačkovým vozem Chevloret vydal prozkoumat sídlo zbohatlého továrníka Williama Hamiltona. Toho trápí vandalismus a útoky neznámých vetřelců. Z jeho příběhu se však vyklubalo nakonec něco docela jiného a byly to hned první krůčky chladnou krajinou, jež odhalovaly, že tu zkrátka něco nehraje. Ostatně jako vždy.

Něco tady prudce nehraje a je jen na nás samotných, abychom této děsivě mrazivé záhadě přišli na kloub.

Jako hráč se přitom ocitám v roli toho pravého detektiva – dramatická změna počasí a příchod nečekané sněhové bouře moji postavu zarazily, zastavit ji však neměly šanci. A mne osobně nezastavila ani záhy nalezená mrtvola startující nebezpečný běh událostí. Něco tady vážně nehraje a je jen na nás samotných, abychom této děsivě mrazivé záhadě přišli na kloub a zjistili, proč jedni Hamiltona nenáviděli a jiní naopak nepokrytě obdivovali. Užitý minulý čas je přitom zcela namístě.

NIKDE ANI NOHA

Drobná osada je na první pohled zcela liduprázdná a já jen postupuji od jedné budovy k druhé a objevuji postupně ty nejtajemnější záhady mysteriózního příběhu říznutého indiánskou tématikou. Místní maloměšťáky prudký příchod zimy zaskočil zcela náhle a nepřipravené. Kvůli tomu po sobě zanechali spoustu předmětů i zápisků, pojednávajících o jejich minulosti, i o tom, co se vlastně ve městečku v posledních měsících dělo.

Vy se na to konto můžete těšit na zajímavé výlety do minulosti i na hledání původně skrytých indicií příběhu. Celá tato explorativní first person adventura je přitom zabalená do kabátku survival hry, v níž je zapotřebí starat se v první řadě o tělesné teplo. Dojde ale i na lehkou přítomnost soubojů a na základní správu (váhou omezeného) inventáře, který navíc můžete odsypávat do zavazadlového prostoru aktuálně zvoleného dopravního prostředku.

ZIMA KAM SE PODÍVÁŠ

Veškeré dění na obrazovce přitom stále komentuje sám hlavní hrdina a za pomocí mluveného slova i psaného deníku poskytuje další pohled na příběh hry i na dění v otevřeném světě. Ten však v případě PlayStation 4 verze trápily časté nahrávací obrazovky, které přejíždění z jedné lokality do druhé celkem znepříjemňovaly. Na druhé straně je však hra po technické stránce v obstojné kondici a vážnější chyby tak byly vzácností.

Kromě mapy a občasných komentářů hlavního hrdiny tvůrci ničím dále nenapomáhají.

Hlavní hrdina navíc svými komentáři otevřený svět někdy omezil a stanovil tím jasně specifikované neviditelné hranice, v rámci návrhu úrovní se však jednalo o rozumné tahy a nejednalo se nikdy o vyloženou pěst na oko. Příběh tedy mohl vesele plynout, sluší se ovšem dodat, že kromě mapy a občasných komentářů hlavního hrdiny tvůrci ničím dále nenapomáhají. Veškerý postup se tedy odvíjí pouze a jedině od toho, jak moc se dokážete dovtípit, co je asi tak dalšího zapotřebí. Nicméně při zpětném ohlédnutí mohu konstatovat, že se celkově jednalo o lineární zážitek a zádrhely hra během pěti hodin hraní díky skvělému návrhu jednotlivých pasáží prakticky vůbec nenabízela.

SLIBNÝ START

Ovšem zcela bez chyb to není ani tentokrát a ty nejokatější nastaly hned ve dvou případech – v interakci s objekty na scéně a v soubojích. Obojí vyznívalo identicky krkolomně a korektně se postavit, natočit či jen stisknout ten správný knoflík v ten vhodný okamžik se občas ukázalo být nad mé síly. Frustrace se ale naštěstí nedostavila a hra mohla vesele plynout dále.

i Zdroj: Hrej.cz

Celkový dojem to tedy nijak nepoškodilo a Kona posloužila jako perfektní ukázka snoubení mysteriózního příběhu a zajímavé survival náplně v mrazivé krajině kanadského severu. Zároveň je zapotřebí se na hru dívat pouze jako na první (uspokojivě zakončenou) část vyprávění a teprve až další epizody slibně načatého příběhu doprovázeného zajímavými nápady ukáží, jak hluboký tento nádech vlastně je. Konu lze však doporučit s ledovým klidem v srdci již nyní.