Just Dance 2018 Recenze Just Dance 2018

Just Dance 2018

Vojta Dřevíkovský

Vojta Dřevíkovský

9. 11. 2017 19:00 8
Reklama

Asi se všichni shodneme, že představení nového dílu Just Dance patří mezi nejtrapnější momenty E3. Je to taková tradice. Na pódium vtrhne spousta barevně a bláznivě oblečených lidí a předvede taneční kreace do aktuálně trendujících písniček, zatímco lidi v sále i u obrazovek nevědí kam s očima. Po chvíli to celé skončí a my zase máme od křepčících pand, žiraf a banánů na rok pokoj. Proč ale Ubisoft svůj vzácný čas na konferenci obětuje téhle taškařici? Je snad Just Dance skrytý poklad zábavy, který ke své škodě hardcore hráči opomíjejí? Proč letos vychází už 2018. díl? Na tyto otázky jsem se rozhodl najít odpovědi a přinést je vám, drahým čtenářům, v první a jediné objektivní recenzi na světě.

Nejprve ale pár slov: stejně jako žirafa na pódiu, i hráč vlastně při hraní Just Dance vypadá dost trapně. Něco jiného je vidět profesionální taneční choreografii na obrazovce, než se o ní sám bez důkladné znalosti pokoušet. Někdo strach z trapnosti nepřekoná a někomu je to naopak jedno. Asi vás tedy nepřekvapí, že Just Dance je hrou pro tu druhou skupinu.

DŮSTOJNOST HOĎ ZA HLAVU

V Just Dance hráči dostanou do pravé ruky Joy-Con a snaží se co nejvěrněji napodobit pohyby postav na obrazovce, získávat za ně body a dosáhnout nejlépe pěti hvězdičkového hodnocení. Kromě hlavní postavy je však třeba sledovat i spodní pruh obrazovky. Tam se v předstihu ukazují následující figury s pomocnými šipkami, jež naznačují další pohyb končetiny a hráč tak tuší, jak se bude třeba brzy pohnout. Samozřejmě, konzole snímá pouze polohu ovladače... Ale pokud nechcete tančit celým tělem, tak jste kakabus. Objektivně. A Just Dance není pro vás, tak hybaj zpět k Wolfensteinovi. Když ale chcete tančit, Just Dance přináší výběr spousty moderních písniček, které kombinují taneční pohyby z původních videoklipů i vlastní choreografii. V letošním díle najdeme nepochopitelně všudypřítomný mor Despacito, podobně toxické Swish Swish od Katy Perry nebo z hrobu vytáhnutou hymnu Waka Waka od Shakiry.

Není to všechno, soundtrack čítá zhruba 40 položek, ale o více než polovině jsem v životě neslyšel. Jasně, Evropu 2 neposlouchám, takže mi nové singly od Beyoncé, PSY, Britney, Bruna Marse, Demi Lovato nebo Arianny Grande nic neřekly, ale i tak mi přijde, že na velké hity je soupiska trochu střídmá. Naštěstí to docela zachraňuje výběr “klasických” songů jako je Another One Bites the Dust od Queen a Daddy Cool od Groove Century, kterých je pomálu, ale známe je. Kromě nich ještě nabídka obsahuje legrační choreografie, které spíše než moderní tanec připomínají cirkusové vystoupení, zvlášť když doprovázejí remix předehry opery Carmen nebo In the Hall of the Mountain King.

DANCE LIKE AN EGYPTIAN

Rozhodně ale nelze říct, že by hra trpěla na nedostatek obsahu. Naopak, Just Dance 2018 servíruje více než taneční “arkádu”. Kromě základní čtyřicítky písniček se v průběhu hry odemykají náročné extrémní verze tanců a mnoho songů navíc přichází rovnou s několika choreografiemi. Písničky pro dvou-, tří- a čtyřčlenné týmy, kdy všichni tančí dohromady a přesto každý něco trochu jiného, patří mezi to nejlepší, co hra nabízí! Najdeme tu kompetitivní online multiplayer se sezónami, in-game měnou a spoustou věcí k odemčení, vypočítávání spálených kalorií (ačkoliv se domnívám, že hrát Just Dance kvůli fitness je alibismus) nebo speciální režim pro děti s veselými písničkami a lehčími tanečky.

Především se ale vrací loňská novinka Just Dance Unlimited, placená služba, která umožňuje streamovat spoustu písniček z předchozích dílů. 

Nějakým způsobem se do hry dostal i netaneční režim Dance Lab, ve kterém je třeba napodobovat různé aktivity, zvířata nebo profese. Společně s režimem Double Rumble, který dostala pouze verze pro Switch, se jedná o to nejhorší, co jsem za poslední dobu hrál. Všeobecně. A samozřejmě objektivně. Double Rumble se hraje s oběma ovládači v rukou a v pěti písničkách se pak předvádějí pohyby například instalatéra, kuchaře nebo čarodějnice, zatímco oba Joy-Cony rozrušeně vrní v dlaních. Proč jsou v taneční hře takové netaneční buzzkilly, nechápu. Oba zosobňují takový ten přídavek, aby se neřeklo a na papíře to vypadalo celé bohatější. Ve výsledku je oba jednou vyzkoušíte ze zvědavosti a už se k nim nevrátíte. Navíc mi, Ubisofte, neuniklo, žes v Double Rumble použil hudbu z posledních Raymanů. Takhle snadno mě neoblafneš... Radši mi pěkně mi připrav další díl.

THE EVOLUTION OF DANCE

Především se ale vrací loňská novinka Just Dance Unlimited, placená služba, která umožňuje streamovat spoustu písniček z předchozích dílů. V základu se spustí bezplatně na 90 dní, poté stojí 140 Kč za tři měsíce nebo 500 na rok, což není úplně zlé. Obsah hry tak neskutečně nabobtná a kdyby vás, jako mně, základní čtyřicítka nijak zvlášť nenadchla, Unlimited odemkne obývákové pecky jako Uptown Funk, Move Like Jagger, What Does the Fox Say, titulní písničku z Krotitelů duchů, Funky Town nebo Macarenu. Just Dance Unlimited je super způsob, jak nabídnout víc hitů a kdyby si šlo písničky i třeba na omezenou dobu stáhnout a vymanit se z nutnosti být online, dokázal bych si představit, že se příští rok setkáme už pouze s Just Dance Unlimited.

S odchodem Kinectu to vypadá, že se Just Dance ze současné primární platformy Xbox One přesune především na Switch, který mu sedí tak nějak lépe. Pohybovému ovládání s Joy-Cony není co vytknout, je vcelku precizní a pokud jich nemáte víc, můžete hrát až v šesti lidech i s telefony a dedikovanou mobilní aplikací. To ovšem už takovou preciznost nezaručuje. Zkoušel jsem i hrát pouze na obrazovce Switche, ale je to podle očekávání spíš taková provizorní varianta maximálně pro dva hráče. Při pohybu totiž na malé obrazovce nejsou dobře vidět nápovědné figurky v dolním rohu. Nejlépe se tak hraje před televizí s dostatkem volného prostoru.

ZŮSTANE BEJBY SEDĚT V KOUTĚ?

Navzdory možnosti hrát s mobilem, online katalogu písniček a množství různých herních režimů, je však jádro hry stále ta stejná taneční záležitost jako každý rok. Just Dance bohužel nemá konkurenci, která by sérii nutila k inovaci. Zato má své casual publikum, které se nebojí s přáteli tančit doma na večírku a ve výsledku zřejmě o nikoho jiného neusiluje. Nedokážu si představit, že by někdo kdekoliv jinde Switch vytáhl a přesvědčil ostatní, aby s ním šli hopsat před obrazovkou. Nicméně, pohybové ovládání je sranda už z principu - víme to už od dob Nintendo Wii - a hrát Just Dance je objektivně hodně zábavné. Pokud jste na to tedy naladěni.

Just Dance 2018
Nintendo Switch Switch

Verdikt

Slabší soundtrack vynahrazuje online katalog a spousta režimů, které na domácí párty vystačí. Snad jen kdyby série udělala nějaký krok vpřed a nehrála už roky tu samou písničku.

Reklama
Reklama

Související články

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama