Ion Fury Recenze Ion Fury

Ion Fury

Martin Synek

Martin Synek

6. 9. 2019 13:30 1
Reklama

Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet, a dost možná ještě dál, se nachází období, které bylo zasvěceno jednomu králi. Bylo to v dobách, kdy byl nejspíš Šemík ještě hříbě a naše domácí počítače nesly označení 486 a ti šťastnější se mohli pyšnit některými z prvních Pentií. Byla to nádherná doba, kdy jsme se mohli bavit o králi, který si říkal Duke Nukem 3D. Dnes se mi vzpomínky na své první PC vracejí, protože se mi do rukou dostala hra, která je stařičkému Dukovi podobnější, než bych si kdy dokázal představit.

Časy, kdy bylo PC mou primární platformou na hry, už jsou nenávratně pryč a aktuálně na něm už skoro nehraji. V současné době existuje již jen pramálo her, které mě dokázaly k počítači dostat a zde recenzovaná Ion Fury je jednou z nich. Její tak neskutečný retro feeling byl natolik pohlcující, že jsem si nedokázal představit jinou platformu než právě PC. Přece jen všechny mé oblíbené FPS série (Duke Nukem, Blood, Soldier of Fortune nebo třeba No One Lives Forever) jsem více či méně odehrál na počítači.

HAIL TO THE QUEEN!

Build Engine je již notně letitý prostředek ke tvorbě her. Skoro dvacet let však ležel ladem a až tvůrci ze studia Voidpoint za podpory 3D Realms se odhodlali k tomu, aby na něm vybudovali zcela novou hru, která by cílila na pamětníky doby, o které jsem psal o pár odstavců výše. Pokud se ale podíváte výše do galerie, nebo si pustíte video ze hry, vše vám bude okamžitě jasné. Tady se jede na nostalgické vlně více, než kdekoli jinde a retro je cítit na každém kroku vaší virtuální drsňačky Bombshell.

Marně hledám důvody k tomu, proč by tuhle střílečku měl hrát někdo jiný, než právě pamětníci éry druhé poloviny devadesátek!

Shelly Harrisonová, řečená též Bombshell, bude vaší rozsévačkou zkázy a rozhodně nezapře kořeny Duka Nukema. Pomocí drsnoženských hlášek a veškerého zbraňového arzenálu musí zvládnout nelehký úkol. Zlovolný Dr. Heskel (s hlasen Jona St. Johna) má totiž armádu roboticky vylepšených vojáků a s tou usurpuje zdejší město Neo D.C.. No a je právě na Shelly, aby z doktora nadělala sekanou a zachránila situaci.

Tento jednoduchý důvod stačí k tomu, abyste se na každém kroku ve hře snažili rozpoutat peklo. Jste-li pamětníci, určitě víte, co od Ion Fury máte očekávat. Jen si troufnu ihned v začátku recenze napsat, že marně hledám důvody k tomu, proč by tuhle střílečku měl hrát někdo jiný, než právě pamětníci éry druhé poloviny devadesátek. Tento důvod je také v mých očích tou největší slabinou samotné hry a fakt, který se odráží i v samotném hodnocení na konci recenze.

POZNEJTE KRÁSY NEO D.C.

Jednotlivé levely, kterými budete procházet, jsou v některých fázích rozlehlejší, než by se mohlo zdát. Skýtají, kromě zástupů vojáků na odstřel, dostatečnou porci skrytých míst, kde můžete objevit zajímavější brnění, speciální zbraně nebo jiné vychytávky. Osobně se mi tento mírně explorativní prvek líbil, a tak jsem kromě vyčištění daných oblastí v každém levelu strávil drahně času i prolézáním všemožných zákoutí.

Převážná většina prostředí, kterými budete postupovat, je situována do futuristického města Neo D.C. a jeho zón. Těch je osm, a pokud do tohoto výčtu připojíme závěrečný souboj s bossem, tak mi první dohrání zabralo nějakých devět hodin čistého času. Zdaleka jsem neobjevil všechna skrytá místa, ale při druhém hraní se mi dařilo najít více či méně všechno. Navíc se u mě dostavil pocit, že napodruhé mě hra baví daleko více.

Ve hře také naleznete všemožné druhy přepínačů, hledání přístupových karet se stane vaším denním chlebem a startování elektro rozvoden pomocí věrného elektrického obušku budete potkávat velice často. Až otravně často. Nicméně průchod Neo D.C. jednoduše baví, přesto, že nejde o nic originálního nebo nového pod sluncem.

KVÉRY A FLUSBROKY

Zbraňový arzenál se skládá z klasické sestavy palných zbraní. Najdeme tu kolt, brokovnici, samopal, kulomet a další skvosty. Přestože počet druhů zbraní je dostatečný, přece jen se zde nedočkáme takových originálů, jako byly zbraně z Duka nebo třeba Shadow Warriora. Zapomeňte tedy na nějaké zmrazovače nebo paprskomety. Tady se vraždí pěkně po staru pomocí osvědčených metod. Přibalte si k tomu elektrický obušek (nebo tonfu) či granáty a máte vystaráno.

Kolikrát absolutně netušíte, odkud na vás protivník střílí a budete svědky desítek zbytečných smrtí jen proto, že nevíte, kde se ten parchant schoval.

Střelba funguje stejně jako před dvaceti lety a nepřátelé většinou nepadnou po prvním výstřelu z brokovnice do ksichtu. Obtížnost je místy velmi nesnesitelná, i přesto, pokud si ji nastavíte na střední možnost z celého výběru. Hra dokáže v některých momentech nehezky frustrovat. Určité pasáže ze hry jsem musel opakovat stále dokola, než se mi podařilo projít dál. Tvůrci vám to nijak neulehčí, protože jakákoli nápověda chybí. Stejně tak i jakákoli nadstavba v podobě multiplayeru či jiných možností. Jen kampaň, nic víc.

Takhle prostě jen jdete stále dál, čistíte jednu zónu po druhé a hledáte schované přístupové karty nebo aktivujete spínače. Kolikrát absolutně netušíte, odkud na vás protivník střílí a budete svědky desítek zbytečných smrtí jen proto, že nevíte, kde se ten parchant schoval. Chyby v enginu někdy způsobují velmi úsměvné situace, které však mají ve valné většině případů za následek váš funus. Ale zvyknete si. A jakmile tento moment nastane, budete se u hry velmi dobře bavit.

PODVÁDĚT NENÍ HŘÍCH!

Stejně jako v minulosti i zde najdeme možnost, kterak se stát oživlým masomlýnkem. Stačí k tomu najet do položky s cheaty a aktivovat některou z nefér vychytávek. Skladba podvodných kódů je široká a vy si můžete nastavit vše od nekonečna nábojů do všech zbraní až po nesmrtelnost. Klasika, která vás bude také bavit, ale využijete ji snad jen proto, abyste kamarádovi mohli ukázat, že máte novou hru, která je podobná Dukovi Nukemovi ze staré školy.

Nehleďte na grafiku, která je dle mého názoru povedená, ale soustřeďte se na hratelnost, která je po většinu času návyková a fungující.

Výhodou je také fakt, že hru rozjedete na čemkoli. Je jedno, jestli máte starou, novou nebo nejnovější sestavu. Ion Fury také letos čeká ještě uvedení na konzole, kde však datum vydání prozatím neznáme. Jistotou však je, že si svou základnu fanoušků bezesporu najde. Ovšem tato základna bude složena spíše z pamětníků doby, kdy takovéto hry byly na vrcholu popularity. S Bombshell si užijete spoustu zábavy, která je však místy vykoupena frustrací z něčeho, na co už dnes nejsme u her zvyklí.

Dáte-li však Ion Fury šanci a přistoupíte na archaicky jednoduchá pravidla žánru, budete se nebývale bavit. Stejně tak jako jsem se u hry bavil já. Nehleďte na grafiku, která je dle mého názoru povedená, ale soustřeďte se na hratelnost, která je po většinu času návyková a fungující. Jste-li koutkem duše fanoušek retra, zde jej budete pravidelně dostávat plnými doušky. Jen se všemi jeho klady i zápory.

Ion Fury
Xbox Xbox One
Windows PC
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

Závan starých časů, který dokáže výborně zabavit. Stejně tak ale umí i pořádně frustrovat a nedá vám nic zadarmo. FPS ze staré školy. Nic víc a nic míň.

Reklama
Reklama

Související články

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama