Ico Recenze Ico - předchůdce kolosů

Ico - předchůdce kolosů

lukbas

lukbas

13. 2. 2006 23:28 3
Reklama

Nikdy není příjemné, když vám narostou parohy. V Icově případě to mělo smutnou dohru v tom, že párek růžků, kterýchžto se stal majitelem, je pohromou pro jeho vesnici. Proto ho, stejně jako všechny předchozí rožetnatce, odvezli do tajuplného hradu. Bohužel, bohudík ten není v Karpatech, ale mýtickém světě made in Japan a kamenná rakev, kde byl Ico uvězněn, pod vlivem otřesů spadne a otevře se. Díky tomu může začít jedna z nejlepších poutí na PlayStation 2.

Při prohledávání hradu totiž malý Ico objeví v kleci uvězněnou holčičku Yordu, která není zdánlivě tím, čím se zdá být, tedy obyčejnou dívenkou. Odhodlá se ji zachránit, aniž by tušil, jak moc velkou roli v jeho pouti za svobodou sehraje. Jak náš malý parohatý hrdina pomalu protahuje svoji princeznu nástrahami hradu, cítíte na vlastní kůži pouto. Spíše přátelské než milenecké, ale o to více silnější. Ačkoliv si navzájem nerozumí ani slovo, je Ico malým bratříčkem, který se snaží zachránit svoji bezbrannou sestru.

Kamarádi do deště

Celou dobu ji totiž budete držet za ručičku a chránit silami temnoty, kterými je hrad obestřen. Držením R2 totiž Yordu zavoláte, aby přiběhla, chytnete ji za ruku a můžete ji někam dotáhnout, případně ji donutit k nějaké dramatické akci, jako je přeskočení jámy apod. Ico hraje svým pojetím neuvěřitelně na emoce. V tom ostatně spočívá kouzlo celé hry, a právě proto je dnes jasnou klasikou. V prvních recenzích se spolu s ní často skloňovalo slovo logický. Proti tomu se však musím ohradit, jelikož jediným logickým úkonem, který zvládnu, je spočítat zabijáky v Manhuntu, které jsem udusil igelitovým pytlíkem z Lídlu. Ano, nejsem zrovna typ na podobné hry. Ico je ale ve své podstatě geniálně jednoduché. Celý systém hry spočívá v tom, že dorazíte s Yordou do nějaké místnosti a máte za úkol dostat vaši slečnu ke dveřím vedoucím do místnosti další. Jenže Yorda nedisponuje tak rozmanitými pohyby jako Ico, který umí šplhat, houpat se na řetězech, skákat nebo operovat s předměty, a hle, problém je na světě.

Obdobně jako celá hra, nejsou logické hříčky vůbec těžké. Jen se stačí pořádně rozhlédnout a zapojit zdravý rozum, co by se dalo použít a jak rozmístěných věcí využít. Vždy existuje jen jedna cesta a když přijdete do nějaké ze síní a vidíte řetěz a bednu, je hned jasné, že je musíte použít. Jediné čím tak můžete dosáhnout záseků je opět vlastní blbostí. V nejhorším se chopí iniciativy sama Yorda, která se vám pokusí napovědět posunky jak dál. Nic ovšem není tak jednoduché, jak na první pohled vypadá a temné síly nechtějí Yordě dovolit opustit hradní hradby. Proto se neustále náhodně objevují démoni temnoty, kteří se ji pokoušejí unést. Samotnému Icovi se nic stát nemůže, tedy pokud Yordu nezatáhnout do nicoty a všechno v okolí se nepromění v kámen. Jenže výpady démonů jsou poměrně časté a stejně tak nudné. Až budete napodvacáté mlátit stejná kouřová hovádka, jistě pochopíte. Nemůžeme se tak zbavit dojmu, že celá tahle akční složka měla jen za úkol protáhnout již tak docela krátkou hrací dobu – celou hru zvládnete kolem sedmi hodin. Díky bohu za to, že během svého putování narazíte na lepší zbraně, a i Yorda má schopnost démony eliminovat skrze magické dveře v jednotlivých místnostech. Jinak by repetetivní mávaní dřevěným prknem ve vzduchu bylo velmi unavující.

Ico na hrad!

Odstavec samotný si zaslouží hrad, výborné to architektonické dílo, situované na skalnatém útesu. Zalitý slunečními paprsky a pohlcený mračny vody, která vzduchem poletuje od obrovským vodopádů. Díky výbornému grafickému enginu stačí vylézt na ochoz či hradby a nabídne se vám překrásný výhled, jak na něj samotný, tak i jeho malebné okolí. V podstatě již od začátku můžete vidět místa, kam se postupem hrou dostanete a několikrát se můžete podívat na lokace, které vám před pár hodinami dávaly zabrat. Všechny páčky, za kterými jste se dlouho pachtili, a které se zdály být bez nějakého většího významu, ke konci zaklapnou do svých pozic a celá pouť hradem do sebe zapadne v dramatickém finále. Náramně nadesignované a promyšlené.

Ano, grafický engine, který je starý více jak pět let, stále vypadá dobře. Ať už jde o výbornou hru světla a stínů, kdy temné kouty a chodby, osvětlené jenom třepotajícím plamínkem pochodní, nahrazuje rozzářené až oči pálící venkovní lokace, nebo velkou dohlednost a kvalitní vodní hladinu. Ze všeho sálá japonský cit pro detail a umění práce s soňáckým železem. Nijak nezaostává ani hudební a zvuková stránka, kteréžto jsou však mnohem komornější. Hudba zahraje jen při animacích nebo dramatických momentech, takže se jí nakonec nabažíte nejvíce asi při spuštění menu. Výkřiky hlavních postav se doplňují jen s ozvěnou chůze po kamenných chodbách, krákáním racků, narážejícího větru nebo vln tříštících se o pobřeží několik stovek metrů pod vámi. Všechno ale náramně zapadá do kompozice hry a nic nevadí. S tím souvisí i kamera, která zabírá vaše souputníky vždy z nějakého úhlu, aby buď ladně přejela, nebo přeskočila na místo jiné. To samo o sobě mnohdy napoví o dalším konání, jelikož se snaží zabrat co nejlepší pohled na následující cestu. Případně můžete s kamerou analogovou páčkou manipulovat, ale jen omezeně. Z toho všeho nakonec vychází, že se tu a tam drobným problémům se zorientováním v okolí, nevyhnete.

Ico je tedy ojedinělý herní zážitek. Je bez debat s koupí nějak otálet, obzvláště pokud jste ho ještě nehráli. Máte jedinečnou příležitost reedicí všechno napravit. Jedná se sice o kratší, ale o to intenzivnější jízdu do pohádkového světa, který vás naprosto dostane a vyplivne až po závěrečných titulcích. Nebojte se nechat hru doběhnout až do opravdového konce a nevěřte rčení, že chlapci nepláčou…

Ico
PlayStation PlayStation 2

Verdikt

Výborný herní zážitek, který dává po letech vědět o svých nesporných kvalitách v reedici. Pokud jste tedy Ico před léty nehráli, tak neváhejte, tahle akční adventura vám ve sbírce rozhodně nesmí chybět.

Co se nám líbí a nelíbí?

Geniálně jednoduché. Exkurze do fantasticky ztvárněného hradu s řešením zábavných hádanek, kdy nakonec události vyraší v dojivé finále. Tahle hra má prostě duši!
Nedostatky jsou krátká hrací doba a souboje s démony, které jsou po čase doopravdy otravné. To je však jen pár jizviček na kráse tohoto titulu.
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama