Homeworld: Deserts of Kharak Recenze Homeworld: Deserts of Kharak

Homeworld: Deserts of Kharak

vaclavbednarhrej@seznam.cz

vaclavbednarhrej@seznam.cz

12. 2. 2016 09:00 3
Reklama

Když někdo vydá nový díl hry po 13 letech, nebude to typ člověka, co by někam pospíchal. Spíš se dá čekat, že to bude takový ten zadumaný typ, co se rád mlčky dívá. Ani nevíte, jestli při tom přemýšlí, nebo se prostě jen dívá. Ale dívá se tak, že i když se nic neděje, máte pocit, že je vlastně všechno v pohybu a blíží se něco velkého. Z úplného „nic“ dokáže udělat nic intenzivní, nebo dokonce tajuplné „cosi“. A tak i když nic neříká, všichni si o něm myslí, že je moudrý. Možná mají pravdu. Protože když někoho sžírá nuda, vypovídá to spíš o něm samém než o světě kolem.

TEORIE ABSENCE VĚCÍ

Tohle rozhodně nejsou myšlenky, které by vás napadaly u většiny strategií. Homeworld: Deserts of Kharak je ale hra, která mistrně pracuje s tempem a absencí věci. Pokud máte u moderních her problém stíhat zběsilý micromanagement a bleskové přesuny, budete si připadat jako v lázních. Tedy pokud si odmyslíte všechnu tu vodu. Většina map je totálně pustá, mění se jen barva písku a i tempo jednotek je seniorsky rozvážné.

Do pouště se povedlo přenést onu kosmickou melancholii nekonečného prostoru, kde má všechno svůj čas.

Kdo hrál první díl, nebo ho jako já alespoň nábožně sledoval u šťastnějšího kamaráda na monitoru, bude okamžitě doma. Je to malý zázrak, ale i do pouště se povedlo přenést onu kosmickou melancholii nekonečného prostoru, kde má všechno svůj čas. I tady trávíte desítky minut tím, že neděláte nic a jen se díváte, nebo děláte věci jen tak. Zapomněli jste si zásobovací jednotku v opačném koutu mapy? Tak si pár minut počkáte, však se nic neděje. Blíží se nepřítel? V pořádku, to se dalo čekat. Je na čase se zformovat a připravit.

ZAKÁZANÝ VESMÍR

Přenést se z otevřeného vesmíru do vyprahlé pouště vám možná připadá jako velká degradace. Obyvatelé nehostinného Kharaku by s vámi jistě souhlasili. Tedy alespoň Kushanové, jejichž velkolepou mezihvězdnou minulost písky Kharaku pohřbily. Sami už o tom snad ani nevědí, ale cítí to. A tak když začnou objevovat vraky ohromujících kosmických strojů a jejich satelit odhalí v daleké pustině mocnou anomálii, rozhodnou se splnit svůj sen o hvězdách a začne dosud nevídaná výprava.

Řekl jsem dosud nevídaná? Tedy, ona už vlastně jedna taková byla, jenže už jí nikdy nikdo neviděl. V cestě k anomálii stojí nejen smrtící prostředí, ale hlavně území fanatických Gaalsienů. Lety do vesmíru jsou z jejich pohledu něco podobného jako dvoumetrová předkožka pro rabína. Něco, co se musí rázně zaříznout. V kůži velitelky a výzkumnice Rachel S’jet se tak budete muset pořádně ohánět, abyste nedopadli jako první expedice a svojí předkožku jste uhájili.

MOBILNÍ VÁLKA

Ve třinácti misích se postupně noříte stále hlouběji do nepřátelského území v jednom epickém, pozvolna gradujícím road tripu. Když se řekne mobilní základna, možná se i vám okamžitě vybaví katastrofální Command & Conquer 4, ale nepropadejte panice. Monumentální mobilní pevnost Kapisi je úplně jiná třída a brázdit s ní dunami spolu s neohroženou armádou nomádů není zmar, ale dar.

Jednotky i zdroje se přesouvají z mapy na mapu.

I uvnitř jednotlivých misí se vše odehrává pozvolně. Krok za krokem čistíte mapu od nepřátel, kteří jsou stejně jako vy neustále v pohybu. Posouváte svůj vlajkový koráb, ze kterého vysíláte různými směry skupiny jednotek prozkoumávat, těžit suroviny nebo získávat artefakty, které vylepšují a posouvají vaše možnosti. A protože se jednotky i zdroje přesouvají z mapy na mapu – je to přece jedna velká kontinuální cesta – brzy vás pohltí snaha vytěžit každou mapu úplně na maximum. Každá nová jednotka i každý nový upgrade pro Kapisi může usnadnit cestu.

MANÉVRY S JEDNOTKAMI

Samotná pevnost se dokáže celkem účinně bránit, hlavně je ale základnou pro nesmírně důležité a účinné letecké jednotky. Jiné druhy válečných a podpůrných strojů zase umí těžit, opravovat ostatní, stavět obranné věže, střílet na dálku nebo naopak bleskově útočit na blízko. Každý má jinou rychlost a jiné využití. Zní to možná banálně, ale právě manévry s jednotkami jsou klíčem k úspěchu. Vždy to chcete být vy, kdo útočí z duny směrem dolů, kdo z dálky ostřeluje protivníka s pomocí railgunů a naopak zblízka rychle napadá a ničí nepřátelské houfnice buginami.

Homeworld: Deserts of Kharak
i Zdroj: Hrej.cz

Skoro každý typ jednotky navíc má i speciální schopnosti, takže si dokážete představit, že to chce opravdu dobrý přehled. Obzvlášť, když se bitvy postupně zvětšují a brzy musíte bojovat s vlajkovými loděmi Gallsienů, které doprovází mnoho druhů vozidel, vznášedel a letadel. Je pravda, že bez řady klávesových zkratek se prostě neobejdete, ale s pomocí strategické mapy a díky pomalejšímu tempu se dá i velká řež zdárně ukočírovat. Širší možnosti formací a jejich směrování by nicméně hře nejspíš pomohly, stejně jako pružnější reakce některých jednotek na příkazy.

ZAŽÍT KHARAK

Způsob vyprávění příběhu dokáže i přes svůj minimalismus, nebo možná právě díky němu, dokonale pohltit. Celou dobu se toužíte dozvědět víc o mytologii obou národů a porozumět síle, která uzemnila kosmické loďstvo. Hodně tomu napomáhá i atmosféra plná statického praskání vysílaček, poletujícího písku a téměř nepřetržité radiové komunikace jednotek. A i když hra v některých ohledech může působit jako ze starého těsta, z čehož ostatně dělá svou přednost, umí nabídnout velkolepé výjevy plné nádherných efektů.

Jakmile vás nežene příběh a mise nezpestřují připravené scénáře a dílčí úkoly, začne být skirmish pustý a zdlouhavý až příliš.

Na druhou stranu, v některých ohledech jde Homeworld: Deserts of Kharak v umění absence až příliš daleko. Ze stylu se pak stává prostá nedodělanost, což pocítíte hlavně po dohrání kampaně. Jakmile vás nežene příběh a mise nezpestřují připravené scénáře a dílčí úkoly, začne být skirmish pustý a zdlouhavý až příliš. A to samé v zásadě platí i o multiplayeru. Troufám si tvrdit, že dokud se neobjeví další obsah, po dohrání kampaně se ke hře hned tak nevrátíte.

No, a to je vlastně úplně všechno. Nepřipadá vám fascinující, jak málo stačí říct, abyste kompletně popsali hru, která je přitom tak podmanivá? Homeworld: Deserts of Kharak mi nejdřív připadal jako fakt divná hra. A pak mi došlo, že vážně je.

Homeworld: Deserts of Kharak
Windows PC

Verdikt

Pokud se dokážete naladit na rozvážné tempo a nasát pouštní atmosféru, aniž byste se zadusili pískem, čeká vás zážitek jako z kultovních filmů a her dávno minulých desetiletí.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama