Hitman: Intro Pack Recenze Hitman: Intro Pack

Hitman: Intro Pack

Zdeněk Princ

Zdeněk Princ

10. 3. 2016 13:00 22
Reklama

Až budete za několik let rozebírat, co bylo nejlepší na Hitmanovi z roku 2016, vzpomeňte si na rozhodnutí vývojářů, nabídnout v březnu k prodeji první část hry za adekvátní cenu. A nikoliv pouze nekompletní verzi za tisícovku a na vodě pohupujícím se příslibem, že obsah bude do hry dodáván postupně během roku. Jedině to totiž zachraňuje Dánům z IO Interactive krky a naopak funguje jako vábnička, proč si nového Hitmana nezkusit už nyní?! S tutoriálem a dvěma misemi, z nichž jednu jste už mohli hrát v rámci bety. Ano, nebudu na vás zlý a potvrzuji, že novým obsahem je skutečně jen jediná úroveň, zasazená do Paříže. Konkrétně do obrovského panství, v němž se koná módní přehlídka a aukce, o níž se zajímají tajné složky všech zemí.

TOHLE UŽ TU BYLO, DÁL?!

Pokud jste četli dojmy ze vzpomínané bety od ostatních kluků z redakce, pak asi máte představu, jakým směrem se nový Hitman ubírá. Já jsem tehdy neměl tu čest připojit do redakčního vláčku svůj vagónek, a tak můžu jen zpětně říct, že bych se od jejich názorů příliš nevzdaloval. Předně, hra se na první pohled tváří jako velmi přímé pokračování předchozího Absolution, což myslím doslova, a mluvím tak o grafickém podání. Hitman rozhodně nevypadá špatně, nicméně prkennost animací, stále stejné pohyby bezvládných těl, když se je snažíte nacpat do mrazáku nebo nulová dynamika kulis jednotlivých scén, zabraňují hře, aby se mohla srovnávat s těmi nejlepšími. Fajn, tohle jsme tak nějak tušili dopředu a uznávám, že jsem zatím hru nehrál na počítači. Jenže tuhle práci nedělám prvním rokem a dám ruku do ohně, že se na ostatních platformách vizuálně nic zásadního měnit nebude.

Už se sice nestává, že by každý člen ochranky/zahradního týmu/maskérů/kuchařů znal všechny ostatní kolegy. Nově se tahle schopnost vztahuje jen na předáky a náhodně vybrané jedince.

Co mi tedy vadí mnohem víc než do puntíku recyklovaná grafika, je opakování stále těch stejných technických nedostatků, týkajících se zejména umělé inteligence. Je to nekonečný boj: jednou nám to všem přijde moc, jednou zase málo, ale je právě na vývojářích, aby našli ten správný střed a konečně posunuli stealth hry na novou úroveň. Mluvím samozřejmě o reakcích ostatních na vaše počínání, které sice vývojáři zabalují do řečí o masové AI, ale když selhává jedinec, je mi zbytek ukradený. Už se sice nestává, že by každý člen ochranky/zahradního týmu/maskérů/kuchařů znal všechny ostatní kolegy, nově se tahle schopnost vztahuje jen na předáky a náhodně vybrané jedince, i tak ale nevíte dne ni hodinu, kdy se zase něco nepokazí. Situace, kdy sejmete stráže u schodů, kteří se vás snaží prohledat, a o pět metrů dál stojící člověk pronese jen: „Sakra, co se to děje?“ je možná vtipná, ale jen na chvíli. Zjistíte tím, že hra stojí na hodně vratkých nohách a není nic hloupějšího, než se při každé interakci, při každém vašem kroku a rozhodnutí strachovat o to, že budete muset znovu načítat uloženou pozici, ne-li celý level. A nemířím tím teď k tomu, že načítání trvá opravdu hodně dlouho. I když…

KUDY KAM?

Také nevěřím tomu, že si těchto nedostatků nebyli v IO vědomí, a proto se vlastně ani nedivím další novince, na kterou se snáší kritika za přílišné ulehčování vlastního hraní, s tím, že za ní bude ještě něco víc. Tuším, že přesný popis toho, za co dostanete patřičné odměny – čímž vám vývojáři velmi okatě naznačí, jak byste měli svůj cíl zabít – je zde právě proto, abyste měli stále pocit, že hrajete podle svého, ale ve výsledku se nepouštěli do nějakého zbytečného dobrodružství. Hned vzápětí ale musím přiznat, že postupů je opravdu hodně a docela hezky v sobě kombinují nejen převleky, ale také použité předměty. Abych byl konkrétní, mise v Paříži před vás postaví nelehký úkol v podobě zlikvidování dvou lidí, kteří jsou ke vší té radosti hvězdami večera, mají kolem sebe ochranku a jako na potvoru se skoro celý večer pohybují ve stohlavém davu pozvaných hostů. Taková klasická práce pro Hitmana, už jen proto, že má rád výzvy.

Pokud bych měl zabrousit pod povrch ještě trochu, můžu například mluvit o tom, že jeden z vašich cílů můžete vylákat na soukromý pokec s někým dalším a tam se ho příhodně zbavit. Můžete se také vetřít do přízně druhé postavy a vzápětí na ni shodit lustr. Můžete kohokoliv otrávit, můžete ho utopit v záchodku, můžete kolem sebe střílet jako smyslu zbavení, můžete takřka cokoliv. Jen počítejte s výše uvedeným faktem, že se hra často zhroutí sama do sebe a i to, že vám umožní zpackanou práci dokončit, je na poměry Hitmana zkrátka designérská chyba, kterou nelze přehlížet.

TAK TEDY DO PAŘÍŽE

Celé hraní je totiž o výzvách, poradit si s nelehkou situací, improvizovat, nebo přijít na něco nového, díky čemu splníte úkol elegantněji. Hra vás s přihlédnutím k mnoha faktorům hodnotí a na konci mise dostanete podrobný výpis toho, co jste zvládli dobře a co ne. Již zmiňované výzvy lze navíc podrobně zkoumat a dalším hraním si k nim odemykat cestu. Ne klasicky, ale prostřednictvím získávání nových předmětů, vstupních bodů a úvodních převleků, které se nemusí omezovat jen na klasický oblek s červenou kravatou. Je to přirozený způsob, jak si postupně osvojit celou mapu se všemi jejími možnostmi, a učinit tak ze sebe toho nejtiššího a nejefektivnějšího smrťáka všech dob. Má to ale vůbec cenu? Musíte si totiž už v úvodu sami rozhodnout, jestli jdete po příběhu, jestli vám jde o sandbox, anebo byste chtěli něco uprostřed. První a druhá varianta je špatně – příběh zatím nevypráví o ničem jiném, než o tom, jak to celé začalo a kam to po 20 letech směřovalo. Sandboxem pak zase hra není z toho důvodu, že vám nenabídne všechno najednou.

Když budete hrát pečlivě a pomalu, strávíte u obsahu první části hry až pět hodin. Víc to ale zřejmě nebude.

Je to tedy ono „něco uprostřed“, co definuje zážitek z hraní nového Hitmana a vývojáři se kromě přifouknutí rozlohy pařížské mapy nesnažili o žádnou velkou inovaci. Snad jen prvek příležitosti, který funguje jako vyskakovací side quest, můžu označit za vylepšení, ale nedokážu si pomoct a pořád za tím vším vidím spíš berličku, jak hráče držet na uzdě. Přitom design celého sídla, ve kterém se nová mise odehrává, je velmi povedený a vybízí k nespočtu řešení hlavních i vedlejších úkolů. Navigace koridory je bezproblémová, atmosféra na jednotlivých patrech zcela odlišná, a když budete hrát pečlivě a pomalu, strávíte u obsahu první části hry klidně i pět hodin. Víc to ale zřejmě nebude, případně až s nějakým odstupem, protože pocit, že se všechno velmi rychle opakuje, přichází už po chvíli.

A ZASE ČEKÁME…

Určitě mě ale nechápejte zle – na Hitmana jsem si nezasedl, naopak jsem patřil k těm, kdo bezmezně chtěli věřit a stále ještě věří, že se tahle hra povede. Jen to zkrátka na úvod není úplně ono a nepomáhá tomu příliš ani druhá mise ve vojenském táboře. Není tak rozmanitá, jako módní přehlídka, a i když tady najdete několik možných cest, které jsou navíc vtipné a dají vám zabrat, změní se hraní v monotónní čekání na chybu – vaší, nebo hry. Úroveň obtížnosti přitom řešíte jen vypínáním nejrůznějších ukazatelů a pomocníků, takže se nebojte, že by těch vyskakovacích hlášek a nápověd bylo příliš. Do značné míry si můžete zážitek upravit podle svého a zvolit vlastní tempo. Jste-li trpěliví a rádi zkoušíte překonat všechno, co před vás vývojáři nastražili, pak si smlsnete a už za chvilku budete vyhlížet nášup. V opačném případě ale na vás v prvním balíčku Hitmana čeká hodně bojácná verze hry, která má obrovské ambice stát se fanoušky milovaným dílem, ale zatím sebe sama neumí prodat.

Hitman: Intro Pack
i Zdroj: Hrej.cz

Těžko ale říct, do jaké míry budou moci vývojáři měnit ráz hry a hlavně několikrát vzpomínanou umělou inteligenci, sérii to každopádně přeji všemi deseti. Volnost pohybu je neopakovatelnou záležitostí, na které se dá stavět a cihlička k cihličce by nakonec mohla nechat vzniknout dílu, které by zastínilo i Blood Money. Je to na dosah ruky a přitom tak daleko…

Hitman: Intro Pack
Xbox Xbox One
Linux Linux
Windows PC
Apple Mac
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

Hitman se snaží, ale místy je to až příliš křečovité. Nejvíce bolí chyby v umělé inteligenci, které určují celkový zážitek. Snad to příště bude lepší...

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama