Hitman: Episode 4 - Bangkok
Je paradoxní, že konec čtvrté epizody ve vás zanechá trochu hořkou příchuť. Ne proto, že by přišel příliš brzy. Ne proto, že by zůstal viset na skále jako správný cliffhanger. Je to proto, že vám naznačí, jakým směrem se (snad) bude ubírat epizoda následující, přičemž vám v tu chvíli bude představivost pracovat na plné obrátky. Vy jste ale právě dokončili vcelku standardní misi, v níž jste opět zlikvidovali dva cíle a následně tiše opustili místo činu. Nelze se ubránit maličké přesycenosti, neboť nachlup stejný scénář již byl použit ve všech třech předchozích epizodách. A jakkoliv kvalitní bylo jejich prostředí, zápletka se vždy řešila pouze v animovaných sekveních mezi nimi.
PAŘBA V BANGKOKU
Bangkok je úžasné hlavní město Thajska, které překypuje životem a doslova vibruje kulturními možnostmi. Proto se může zdát podivné, že se autoři rozhodli tuto epizodu pojmout jako lehce vytrženou z kontextu. Oba dva vaše cíle se totiž nachází v ostrovním hotelovém komplexu, který je od zbytku pevniny oddělen vodní plochou. To má hned několik důsledků pro hratelnost. Pozitivních i negativních. Do těch pozitivních by se určitě dalo zařadit to, že se prakticky okamžitě budete v prostředí dobře orientovat a díky menšímu rozsahu (který je ale pouze domnělý, plocha je podobná jako například u epizody v Paříži) a větší soudržnosti vám nebude činit problémy v mžiku přebíhat z jedné části do druhé po paměti.
Chybí zde nová výzva, které byste nemuseli čelit v jedné ze tří předchozích epizod.
To by se hodilo během výzev a kontraktů, které byste měli na této mapě po dohrání základního příběhu plnit. Bohužel, je trochu znát, že tato mapa slouží zejména pro odehrání základního setu, ozkoušení několika skrytých vražedných možností a...to je všechno. Ne snad, že by zdejší cesty, které vedou k úspěšné vraždě, byly málo zajímavé. Od klasického “hodím ti něco do pití a sejdeme se na záchodě”, přes přestrojení za deratizátora a vypuštení omamného plynu do atria plného lidí, až po majstrštyk v podobě obsazení místa bubeníka v kapele jednoho z cílů, všechny jsou skvělé a výborně domyšlené. Jenom jich během prvního hraní objevíte (a vyzkoušíte) tolik, že pro vás jejich následný výskyt bude působit duplicitně a ohraně.
Chybí zde nová výzva, které byste nemuseli čelit v jedné ze tří předchozích epizod. Přestrojení za stráž? To už jste dělali třikrát. Chuť proniknout nepozorovaně do míst, kde nemáte co dělat? Pro ostřílené vrahouny zívačka. Snaha o to, aby vaše vraždy vypadaly co nejvíce jako náhody? I to tu již bylo. V Paříži jste si osahávali jak vlastně nový Hitman funguje, Sapienza nabídla otevřené prostředí, v němž jste museli chvíli hledat cestu ke svému cíli. Marrákeš zase disponoval velkým množstvím lidí na jednom místě a jedinečnou atmosférou. V této konkurenci se Bangkok, i přes úžasný potenciál, trochu ztrácí a nabízí “pouze” dvě výborně provedené vraždy, na které ale po dohrání zapomenete a už se k nim s největší pravděpodobností nevrátíte.
BANGKOK DANGEROUS
Do budoucna by bylo fajn, kdyby se autoři více zaměřili na osobu samotného Hitmana, který v současné podobě působí daleko více jako stroj na zabíjení, než hlavní postava ve hře. To může krátkodobě působit více než dobře a epizodický systém vydávání jednotlivých epizod nahrává tomu, abyste v době mezi hraním zcela vypustili z hlavy to, že nějaký Hitman existuje. Absence jakéhokoliv rozměru hlavní postavy a osobnosti, která je horko těžko nastíněna i v animovaných sekvencích, ale dlouhodobě přehlížet nejde.
Jakkoliv je tato epizoda průměrnou záležitostí, která má své světlé momenty, ale okamžitě po dohrání se stane zapomenutelnou, vyvstává otázka, zda se celý projekt Hitman pro rok 2016 s jejím vydáním nedostal na křižovatku, z níž vede jen jedna správná cesta. Další podobný “přešlap” by mohl znamenat, že hráčský zájem by se smrsknul na skupinku věrných, kteří by si ale stejně lebedili z absolutně čehokoliv, co v IO Interactive vytvoří. To by byla ovšem špatná zpráva pro ty, kteří si novodobého Hitmana oblíbili pro jeho vynalézavost, hravost a kreativitu, kterou byly zaplněné tři dosavadní epizody. Bangkokská odysea má své neoddiskutovatelné kvality, ale působí stejně, jako balíček chipsů. Chvilku si slastně mlaskáte, abyste po chvilce zírali do prázdného balíčku s touhou dát si ještě. A to i přesto, že to není úplně šťastný nápad. Příště už bychom prosili místo chipsů raději pochoutku, na které se šéfkuchař náležitě vyřádil.
Verdikt
Zapomenutelná záležitost, která slouží jen jako předěl mezi slibným začátkem a příslibem zajímavého konce celé první sezony. To však ani náhodou neznamená, že se hraje špatně.
